1.1. Vesec. Na Nový rok opět u Tygra, dorazili Stráníci a přivezli téměř top podmínku. Marťas by rád 8B+, Štěpa se pere s klasickým Tygrem a já po půlhodině protrhávám. Bezva, tohle jsem potřeboval, jak na Nový rok... Martin dává tři vynikající pokusy ze SD Tygra do Žáby, kde padá na konci. Vynikající podívaná. Štěpa se dlouho pere s klíčovým krokem, nakonec se ho naučí jako já, později trochu zdomácní a se štěstím přelézá! Za pár minut začíná sněžit, měl to o chlup. Tak zas někdy..
2.1. Labák. Druhý den jedu podpořit Toma na Tlukot, je výborně, nikde nikdo, ideál. Po dlouhém rozlezu ochočím patu a poprvé v kuse dolézám do placky, bohužel je to dnes vše. Protrhávám i pravačku a prokletý krok za špičku (nebo patošpičku) neudělám. Ach jo. Tom vykouzlí jeden parádní pokus, kdy všechno klapne a dolézá pod topové madlo. Má to pěkně nalítané. postupně se totálně zčoudím, tak třeba příště mě osvítí.
5.1. Škrovád. V týdnu po čtyřech dnech jakoby lezení navrhuji Zákořovi, že bychom mohli omrknout Škrovád a on kupodivu souhlasil. Jedeme tedy na riziko na pěkný highball Subjektivní mučení. Zatím neprší, teplota dobrá, skála oslizlá, směr se líbí. Po dvou hodinách celkem na pohodu dolézáme do těžkého, vybrat správné nohy a napálit to do malé lišty, nebo trochu lepší nad ní. Lišta je bohužel hodně vlhká, takže ji jenom několikrát atakujeme. I tak jsme si docela zablbli, příště laso a sucho.
20.1. Hřensko. Dnes se po dlouhé době jedeme s Tomem provětrat ven. V Hřensku se teď leze, bohužel jsme si vybrali asi nejhorší den. Obrovská vlhkost z tajícího sněhu, na Žížale není vidět mágo. No nic, jdeme rovnou ke Cavemanovi omrknout parádní novinku od Nunyče. Tady je také vlhko, ale hýbat se dá. Obrovský převis, čtyři chyty, jasné kroky, čistá psychokampusovina. Tom během dne krokne kromě klíčového dynama, mně se do dírky stěží vejdou dva prsty a tím je to dané. Zkouším delšího Cavemana, docela to jde, ale lišty jsou hodně vlhké.
22.1. Hřensko. A v pátek opět na místě, je o trochu lépe, je tu Džangli s Matějem, doráží Simča, je pohoda. Dlouho řeším klíčovou pasáž v Cavemanovi, spodní stup je moc nízko, Matěj pěkně přelézá. Nakonec naladím jinak, ale dnes pro změnu nejde krok z patestu, je to mokré. Džangli je moc pěkně v Megalodonovi, pacholek, a Sim v kratším Cavemenovi. Nakonec dobrý den v jeskyni.
27.1. Hřensko. Dnes je snad ještě hůř než před týdnem, kdy bylo nejhůř. Jediné, co je tak trochu nemokrý je Karate kid. S Tomem tu strávíme celý den, kroky nakonec výborné. Těžká pata, délka opět hraje, mně to moc nejde, Tom jen těsně nevyleze klíčovou pasáž ze stoje.
31.1. Hřensko. Opět v Hřensku, dnes je těžce pod nulou. Tom nenastartuje, já skoro také ne, nejdou otevřít dveře, pak zase zavřít. Cítím se po dlouhé době dobře, což není pravidlo. Řitní nádhera pod ledem, jeskyně opět zechcaná, Megalodon suchý. Zkouším jen tak skok, po chvíli mě napadá vyzkoušet jiné prsty, prsteníček už léta nepoužívám na dírky kvůli úrazům, ale tady drží! Najednou napálím klíčový krok, pak ještě jednou, pak i s přidáním do přídrže. Dílčí radost, na mě výkon roku. Zbývají tedy první kroky, které jsou prý lehké, ale mně nejdou. Tak snad příště. Přesun ke Kidovi, kde zas podřadí Tom a krásně vyleze ze stoje klíčovou pasáž, tedy bez Armádních kroků. Pěkně! Na tu zimu to nějak nedrží, pata zmrzlá, lišty střílí. Bohužel závěrečný Kidí krok nejsem schopen udělat, zbytek tak nějak chápu.
2.2. Hřensko. V úterý před deštěm mi to nedá a jedu hodně brzy zkusit naladit první kroky v Megoušovi. Po osmé jsem na místě, je žalostně vlhko, ale co už. Zkouším první krok třemi způsoby, pro mě asi lepší za pravou mělkou misku a daleko do lišty. Doráží Džangli, hned poradí jít jen levou do trojprdy a křížem do lišty. Nakonec kroknu, o chvíli později ale vychytám lépe nohy a jdu až do lišty, pravou pod a lehčeji do dvouprdy. Super, Megalodon tedy kroknutý, těším se na vážnější pokusy. Přesun k Žížale, kde už Beny visí v Žížale doprava, hezký projekt. Zkusím si jen Žížalu bez patestu, dotahám se v Nádheře a poměrně zdevastovaný po obědě mizím.
7.2. Vesec. Neděle a nečekaný bláznivý Zákořův nápad, jak strávit půlku mrazivé neděle. Zkoušíme crux Tygra a Mrtvolu dítěte, krásný to název. Crux Tygra nakonec jde, ale žádné zlehčení se nekoná. Pro mě těžký psychokrok. Dítě zestoje vypadá, že noha vysoko vše vyřeší, ale v podstatě ani po dvaceti nálezech nemůžu říct, že jsem na to přišel. Ale skoro. Krvavý palec, malíček a kosa nás nakonec doběhne, ale hýbat se dalo.
11.2. Labák. Crazy polární výjezd na Portrét, po vzoru všech těch mongolů, co lezou každý týden kotle v minus deseti. Auto nechávám u lesa v Arnolticích, půlhodinová procházka v hlubokém sněhu, na místě už křepčí Beny. Bohužel celý den padají sračky z nebe i ze stromů, zahřát bez ohýnku se nelze. Dlouho se střídavě válíme v prvním kroku, potom mě naštěstí osvítí a konečně pochopím první krok! Do přídrže se dostanu pokaždé, pak i několikrát do placky, která i přes kosu nějak nebere. Navíc jsem si naškubl kůži na levým ukazováku doma na dřevěných oblých lištách, což umím asi jen já. Prostě dement. Beny to vzdává, je vážně zima, přitom to černí. Já ještě zabojuji, dám nečekaný pokus, kdy dokonce přendám levou patu a levou ruku do přídrže. Pecka, tak ono to půjde! Zbytek kroků pěkně napinkám, ale už riskuji protržení. Troufám si říct, že slušně naladěno. Úlet půlden plný zimy, bíla a zážitků.
13.2. Hřensko. Mrazivá sobota vzhledem k sestavě slibuje světovou podívanou. Zítra má být lépe, ale dnes dorazí duo bratrů, volám Simče, nechybí Zeros, Magnus, oslavenec Džanglmen. Štěpán chce hned na Megalodona, tak jsem docela rád. Simča je moc pěkně v morfo Cavemenovi, Štěpa se prokousává nádherným stropem, je to silák. Mezitím odbíháme sledovat Marťase v osmcé propojce. Skok v Megalodonovi mi jde zase pěkně, asi třikrát si ho skočím i s krokem do přídrže, boží kroky! Spodek jde postupně také dobře, nakonec to jdu pravou přes lištu jako Džangli. Štěpa sazí pokusy, hrubice mu nikdy nechyběla a nakonec pěkně přelézá, já využiju vibrace ve vzduchu, trefím dobře spodek, skok klapne a já nečekaně přelézám! Mám radost, pro mě cenný skalp, žádný oldschool. Vidko není, ale ještě tam je low. Štěpa tam nemá problém, pro mě docela silové kroky, které určitě přidají, nakonec snad připraveno. Díky Simče za fotky. Běžíme rychle dopředu a stíháme Marťase, jak parádně a s mírnou převahou přelézá 8C celou vysokou klenbou stropu. Fantastická podívaná! Jsem na kaši, ještě vlezu na chvíli do Marilyn, ale tady to chce být čerstvoučký. Nice day!
15.2. Labák. V pondělí opět pochod k Portrétu. Naivně si myslím, že bude lépe než s Benym, ale svítí jen chvíli, pak už jen zima, kosa, zmrzlé nohy a prsty, žalost. Těch pár hodin řeším, jak se zahřát, rychle zabrat, odpočinek, zase zmrzlina, hrůza. Minule jsem kroknul kromě posunutí levé paty (vývlaj v téhle kose neudělám), dnes ještě doladím dolez z kříže, a hlavně posunutí paty, super. Kříž bude asi crux, dnes udělám asi pětkrát, ale na brzdy, navíc trhám kůži na palci. Odcházím dost zbitý, ale v podstatě mám dobře naladěno. Teď jen vychytat správnou podmínku, nechat zarůst díry a důležité detaily okolo, což bude nakonec to nejhorší.
23.2. Tábor. V úterý nečekaný crazy výlet se Zákořem na jih Čech. V Táboře jsme před desátou, díky plachtě nacházíme Medvědárium a později i Pokra. Tam se i rozlejzáme, což dost trvá. Poker pecka, je dost vlhko i teplo, ale postupně se prokousáváme kroky. Je to morfo, silovka, obliny. Naštěstí přicházím na lepší betu, Tom rychle přelézá, já hned nečekaně taky, pak ještě jednou na vidko na jůtúb (https://www.youtube.com/watch?v=SQCurQCF67M&ab_channel=foxR). Plni euforie jdeme hned sedět, první krok brutál nápal do něčeho, co láme zápěstí a nedrží, po hodině zjistíme, že je lepší skákat z pravé paty. Hodně jsme se tu zkousli, ale dva kroky zatím nic. Přichází Wokyč, přesun k Medvědovi. Nástup Úklidu na slunci nejde, přesuneme se k Bafičovýmu skvostu. Skřítek neklade dlouho odpor, všichni přelézáme, určitě o dost lehčí (https://www.youtube.com/watch?v=-hDDDg0j-ys&ab_channel=foxR). Jdu hned zkusit nádherné Medvědárium ze stoje, je to vlhké, ale dá se. Musím to řešit jinak, než čahouni, ale nakonec vše funguje a já přelézám, za půl hoďky ještě jednou (https://www.youtube.com/watch?v=c53B2WY1Rng&ab_channel=foxR). Nádherné kroky, pecka! Sed je bohužel žalostně mokrej, ale určitě tu nejsme naposledy. Super den!
26.2. Tábor. V pátek opět s Tomem v Táboře. Nedalo nám to a jsme tu. Dnes je o dost tepleji, na slunci snad dvacet. Zkouším Zbloudilého cizince, moc pěkné kroky, ale dlouhý psychokrok se bojím udělat. Lišta řeže, hrozí protržení. Dlouho zkoušíme Medvěda ze sedu, ale je moc teplo, první krok je těžkej. Ještě sáhnu Wokovi do projektu, moc pěkné kroky, snad příště. Přesun k Pokeru, kupodivu to není horší, než minule. Tom konečně zabere a dává první krok! Super, zbývá mu jen doladit krok z přídrže do hrany a hurá na pokusy. Pro mě je ten první krok strašně dlouhej, uvidíme.
28.2. Labák. V neděli oficiálně poslední den, kdy můžeme volně dýchat, jedu na ranní k Portrétu. Sim bojovnice se přidává, po osmé jsme na místě. Je dobře, je krásně, docela to i drží. Kříž jde dnes parádně, ale krok potom mě zlobí. Odděleně vývlaj udělám vždycky, ale jak k tomu přidám kroky, už jsem slabej. Sim bouchne nepříjemné sedmáčko a pěkně domácní ve Šlemu, chce to patu! Po obědě to balíme, super ranní sešna.
6.3., 10.3. Labák. V sobotu navzdory represím jedu do přírody, máme domluvenou sešnu se Sim a Bambusem. Bohužel je moc velká zima hlavně díky ledovému větru a tím je vše dané. Sim se prokousává Šlemem, dlouho nejde druhý krok, po dvou hodinách konečně zabere a chytne správný chyt. Já se k ničemu nedostanu, skleněné prsty a neberoucí skleněné placky si vůbec nerozumí. I tak se mi konečně podaří přelézt bez prvních dvou kroků (tedy z nástupového a placky), což je fajn. Bohužel jen jednou, sice lehce, ale pak už ani škrt.
Ve středu je o poznání lépe, nohy nezebou, ale stejně to nějak nedrží. Jediné, co funguje, je vlhčení chytů a prstů, ale je to celkem vopruz a logistika. Je to tu zkrátka zakleté. Dám druhý rekordní pokus, zase náhodně a lehce do placky, pak slunce přímo do očí a nepřendám patu. Pak už zase nic, zkouším tedy ještě projekt ze Šlemu doleva, jeden krok dost těžkej, ale jestli to stačí na A+ si netroufnu říct. Sim obrovský progres ve Šlemu, v podstatě zkrokováno, jasno a připraveno na pokusy. Já vůbec nevím, co s tím, vlhko, tepleji, tvrdě potrénovat? Kroky když jdou, tak lehce, nebo nejdou vůbec.
25.3.,27.3.,28.3.Vesec. Po téměř 14dnech totálního chřipkového temna a živoření konečně alespoň do Vesce. Taipan, poněkolikáté totálně od úplného začátku. Úvodní kroky postupně opět lehknou, klíčové kroky zestoje pro mě dost zhrubly, levý chyt je po urvání o dost horší. Zkouším zleva zprava, chybí malinko, ale na nic nepřijdu. Je to psycho a na to, že je to nad zemí, tak se bojím hlavně o kůži. U Tygra je příjemně letně, na chvíli se pověsím a to mi dnes stačí. Snad už bude lépe.
V sobotu na ranní opět u Taipana, hoďka a půl, než zachčije. Zkouším rovnou crux ze stoje, možné i nemožné, chyty hryžou, nemůžu na to přijít. Nakonec zafunguje Džangliho beta, jsem roztažený a blbě se posunuje levá noha, přiberu i pravý chyt, pak už voda. Snad tedy nalaďeno, brzy zpět.
V neděli dopoledne opět na místě, Taipoš a Džangliho beta, asi třikrát se našponuju do horních chytů, ale nejsem vyvážený a do topu nesáhnu. Navíc protrhávám palec, tak mizìm. Levhart nejde, Tygr o poznání lepší. Crux klasicky nejde, pak třikrát za sebou lehce. Sit jde také dobře, konečně se trochu hýbu!
30.3. Vesec. V úterý v sedm ráno u Tygra. Je sice zatím chladno, ale chyty na levačku vůbec nedrží. Bolí mě záda, kašlu, mám sto chutí jet domů. Crux skoro nejde, do hrany kroky udělám. Hodinu zkouším kde co, než mě napadne posunout na začátku patu a z ní jít až do další placky. A ono to docela funguje, vynechám blbý crux poskok, ale zase je těžké sundat patu. Nicméně pokud příště vše zafunguje, rýsuje se snad i dost lepší řešení. Prsty pálí, je vedro, pro dnešek stačilo.
2.4. Vesec. V pátek kolem poledne a po dlouhé době s Tomem, yes. Počasí divný, mrholí, pak fičí, chvíli to drží, pak ne. Každopádně vše z minula funguje, revoluce se (pro mě) koná. Detaily snad vyřešeny, rekordní pokus, kdy dolezu do placky. Do hrany také dobrý, kůže není. Tom lezl včera, prd dnes vydrží :). Chvíli v Levhartovi a Dítěti, ve čtyři, kdy je nejlíp, zdrháme.
5.4. Vesec. Na Velikonoce opět na místě, tři hoďky než se rozechčije. Včera jsme byli courat u Fojta a dnes jsme oba trochu tumpachový. Stihneme pár pokusů, žádná hitparáda se nekoná. S tejpou to není ono, další dvě tři změny a také další kus kůže pryč. Stařec a tygr...
9.4. Vesec. V pátek po obědě, Noo noo pokusuje, projekt odolal, což je dobře :-. Tom už visí v Tygrovi a moc nadšený není. Je teplo, levé chyty nedrží, takže téměř nic. Přesun k Levhartovi, kde se relativně na klid doplácám do crux kroku, který jen naznačím. Doràží Zdenda Lank s Ďoubisem lištařem. Jdu s nimi na Taipoše, Ondra pěkně posílá. Já konečně alespoň ze stoje, prostě Džangl beta a zabrat.
Ondra ještě flešne Dítě ze stoje bez žab, vynikající. Pan lištař.
11.4., 14.4. Vesec. V neděli jdu v sedm ráno podpořit Nunyče v projektu. Psal, že tu bude před sedmou, je tu už v šest, tak stíhám první pokusy. Doráží Tom a Luky, dnes je teplo a vůbec mně to nedrží. Tři levé obliny, dva krvavé koláče, dnes o ničem. Za to Tom má den, vedro mu nevadí, Tygr ze stoje a parádní pokus v celým. Vynikající!!! Martin bojuje uprostřed, jednou udrží vývlaj a metne z výlezu. Já aspoň dám dva parádní pokusy v Taipanovi, snad je už naladěno.
Další sešna ve středu odpoledne ve stejné sestavě, podmínka! Sice sněží a fičì, ale lepí to. Tomovi dnes nejde začátek, což nepotěší, ale klasického Tygra si opět vyleze. Noo noo silnej, ale je to asi těžší, než si myslel. Nakonec jeden vynikající pokus s pádem vysoko v plotně. Škoda. Mně to docela drží, asi čtyřikrát metnu v cruxu, těžká pata místo těžkého poskoku mě těsně zradila. Ale dobrý, dobrý. Chce to asi změnu, než zaroste kůže na levačce. A hlavně hlava kdyby už byla v normálu. Ach jo...
16.4. Hřensko. Všude po dešti, jedeme s Tomem po dlouhé době do Hřenska. Skála kupodivu alespoň na oko v lati, ale celý den je hnusná vlezlá zima. Dnes blbneme v Marilyn a Tom i v Pig poweru. Hned na rozlez proříznu ukazovák v Praseti, paráda, to jsem potřeboval. Marilyn moc nejde, ale někdy sem ještě zajedeme.
19.4. Ostrý vrch. V pondělí jedu na nový pěkný šutr kousek od Bělé. Byl jsem se tu projít v sobotu. Nádherná krajina a les, jedno z nej míst. Pěkné vejce vyprdnuté na kopci.
Hoďku je příjemně, než se dost oteplí. Hned vlìtnu do Mantàka, pěkné kroky, po hoďce vylezeno (https://www.youtube.com/watch?v=QzALcg6tIz0&ab_channel=foxR).
Ještě kroknu těžší variantu, silovka po boulích, to mě baví. V Kočce už noušens, teplo!
22.4. Ostrý vrch. Ve čtvrtek před osmou opět na novém kopci, fičì a je zima, ale moc to tu nedrží. Mantàka horko těžko krokuji, pak to chvíli lepí, pak už vůbec. Kočka dnes neklade odpor, docela se hýbu v ajdu, ale špička funguje na další kroky jen dlouhánům
(https://www.youtube.com/watch?v=75YzaOOaM_M&ab_channel=foxR). První krev, jdu k Diamantu. Nadchnul mě Špekulant, hodně dlouhé kroky, ukazovák otevřenej, ach jo. Tady nejsem naposledy, krásná low lajna.
25.4.,29.4.,1.5. Vyšší Vrch. V neděli jedeme v náramné sestavě opět na Vyššák. V Turnově sraz s Tomem a Mistrem Lubou. Včera jsem ho byl zkontrolovat ve Vesci, Taipan těsně odolal, zase je o dva chyty těžší, takže Taipan zase někdy úplně jinak a od začátku.
Jdeme hned nahoru, já se chvíli pinožìm v krokově hezkém ajdu, Tom brousí Mantàka a Luba kosí věku navzdory. Kočka suchý fleš, Vyzyvatel a Výprask. Paráda, kamaráde!!! Přesun k Diamantu, Tom pěkné pokusy ve Špekulantovi, já opět s tejpou jen stìnuji.
Ve čtvrtek odpoledne nečekaně s Tomem, teplo, protrženo, ale lepší než doma. Tom i přes teplo posílá Špekulanta, zbytek dne ladíme Assise.
V sobotu s Tomem i přes noční chcanec jedeme za Lubou. Luba tu je od včerejška, během hodiny a půl opět Výprask a Vyzyvatel, pokusy v Démonovi a Špekulant na závěr! Hovado, ráno píše do auta, že padl Démon. Je to Démon.
Rozlez na Vlně, Hurikán kroknu rychle, pěkný pokus do posledního kroku, který je v kuse crux. Nebo ne? Opět protrhávám, zasranà kůže. Luba posílá, přesun k Bobrovi, kde je vlhko, ale dá se hýbat. Luba parádně pošle Netopýra, přesun k Assisu, kde už zbývají jen dva krůčky ke zkrokovànì. Další festival Lubovy síly a váhy...
6.5. Vrch. Ve čtvrtek musím ven, jedu projet nové auto a vyčistit vymletou hlavu. U Hurikánu podmínka jak sviňa, poslední krok asi pěti způsoby, ale pokus nedám, neboť bych opět protrhnul. Aspoň lehké Green wave a jdu se nořit do Bobra, to mně už dlouho chybí. Tady stihnu dvě průtrže mračen, u třetí to balím. První krok dlouhý námrd, nakonec kroknu obě varianty s tím, že Bobr asi krokově těžší, uvidíme příště. Po dlouhé době těsně bez krve!
8.5. Vrch. V sobotu opět na Vyšáku, Tom a Luba s Ojou a další borci. Jdu rovnou k Bobrovi. Klasická tupá hodinka, během které Oja seseká celý sektor. Zejména Netopýr a nálet pravou, pro dědka úlet. Luba přidá Rollinga i cejdo vlevo, jako fakt nechutná mašina! Já se chytnu taky, padne Krvavý Bojsa a těžká Pička (https://www.youtube.com/watch?v=vbbPO25s0AE&ab_channel=foxR, https://www.youtube.com/watch?v=KgUFPTFmv4Q&ab_channel=foxR). Pěkně kroky! Bobr těsně odolal, nástup už vykousává kůži, bez prvního kroku nakonec dolezeno. Za mě nejtěžší z trilogie.
Přesun k Diamantu, kde Tom ladí s Karlosem Špekouna, Tom si zapumpoval a zdolal Bulhara. Assis jde zatím nejlíp, v podstatě zkrokováno, chce to kůži a třendo. A je to zábava!
12.5. Vrch. Dnes nejde vůbec nic. Teplo před deštěm, pičorky, tragédie. Bobr vůbec nedrží, v Hurikánu dnes nepodržím lištu, konečně kroknu Špekouna, ale se zatnutýma zubama. Ale je tu krásně..
18.5. Vrch. Dnes opět s Tomem na místě. Po cestě zmokneme, sušíme jak diví, nakonec výborná sešna. Konečně mám trochu normální kůži a dám dva pěkné pokusy ve Špekulantovi, čtvrtý krok dává stopku. Za mě vážně vynikající bouldr. Tom už brousí Assise, má to pěkně připravené, ale po pár krocích navíc zatím vše jinak. Přidávám se, postupně je vše lepší a jednodušší, ale potřebuji lepší podmínku. Po pěti hodinách to balíme. Výborná sešna!
Netahám sem osobní věci a trable, ale to, že jsem po dvou měsících konečně viděl svoji milovanou Ivanku beru jako jeden z nejsilnějších zážitků v životě. Vše je jinak, vše bude jinak, tak to je. Kamarádka nejlepší a parťačka moje milovaná je konečně DOMA!!!
23.5. Vrch. V neděli v šest ráno budím Lubu na parkáči, který tu řádil v úterý a včera. Je to démon. Velká gratulace, Assis a další nové osmičky, trochu jiná efàčka než od Pajouta. Pecka, kamaráde!
Rozlez u Vlny, je příjemně, akorát. Lišta drží, posílám Hurikána, doráží Jíťa s Ojou a Honzou (https://www.youtube.com/watch?v=XNB3vdf2RsQ&ab_channel=foxR). Kecá se, posílám prodlužku z Hurikána úplně doprava, pumpovaly dvě panenky na závěr. Třeba céplus?
Přesun k Bobrovi, který chvíli zlobí, boule drží, sesláno
(https://www.youtube.com/watch?v=oZ2UYucnx38&ab_channel=foxR). Luba pošle Netopýra do Kundy, jde se k Diamantu. Špekouše pošlu málem z první, kdy padám nesmyslně na konci, nakonec po boji se slunkem udolàno
(https://www.youtube.com/watch?v=pIPFUQq6ZxA&t=2s&ab_channel=foxR). Vynikající kroky, vlastně můj projekt, o kterém jsem řekl Džanglimu. Nebo to bylo jinak? Luba pošle tréninkově Bulhara s prstem v prdeli a od krve, prodlužka čeká. Pohýbu se v morfo Diamantu, nemám už čas a hurá za malou na syslí louku. Vynikající půlden s lidmi srdci blízkými. Díky!
26.5. Vrch. Dnes super dopoledne v nádherné přírodě. Fičì jako kráva, do toho dvakrát zapršì. Rozlez u Diamantu opět chvíli trvá, docela to drží, chvíli zlobí druhá pata a druhá pravá lišta, kde odtrhávám kus nehtu na ukazováku, nakonec posílám Bulhara
(https://www.youtube.com/watch?v=TrW39PgBrZk&ab_channel=foxR). Opět super kroky. Chvíli ladím Assise, nakonec perfektně vymyslím. Klíč bude dobře vzít nastupový špekulantský bočák, který bolí, stejně jako pravé staré koleno. Diamant moc nejde, přesun nahoru na kopec. Prsty se kroutí, dostávám Výprask, ale Manták dnes lepí. Během chvíle dvakrát přelézám, jestli se mi to nezdá. Potěšilo (https://www.youtube.com/watch?v=EPnhh94i8nw&t=6s&ab_channel=foxR). Ještě chvíli poblbnu ve Vyzyvateli a dobrovolně mizìm. Vynikající dopoledne venku, hrozně jsem se vyndal.
30.5. Ostrák. V neděli se utrhnu až odpoledne, jedu si na dvě hodiny vyvětrat hlavu do Přírody.
U auta vedro, na kopci také, naštěstí je alespoň pár mraků. Vyzyvatel nejprve nejde, postupně začínám chápat, jak dát patu a kdy vyndat špičku. Nedrží to, ale baví. V Démonovi dolezu až do lišty i nasadím patu, těším se na další sešnu.
2.6. Sněžník. Přemýšlím, kam se v tomhle vedru jet podívat. Nádherný kopec, kde jsem dlouho nebyl. Cesta hotová katastrofa, šest semaforů, skoro dvě hodiny. K vzteku i k pláči, kam to vše spěje. Nádherný teplý den, příroda, málo lidí. U Daru z nebes to rozbalìm, špičku nahodím, ale dál se bohužel nehnu. Jdu k Aperolu. Sit jde kupodivu dobře, ale další kroky jsem zapomněl. Nemám už data, volá kriminálka, máma, tak to rychle balím. Sem ještě zajedu, psycho, ale zábavná tělovka. Utrpení na cestě (opět). Musíme to opravit... Zmrdi.
13.6. Čertovy hrady, Vyššák. Po delší odmlce na chvíli ven. V neděli na šestou sedím pod oblíbeném šutrem u Dvora. Loni jsem tu zkoušel krokově pěknou propojku od Magnuse. Pro menší aplusko řekl bych. Kroky nakonec docela dobře, ale dvě malé lišty hrozně kroutí prsty. A dva stupy pravidelně smekají. Naladěno je, zima asi dlouho nebude, nebo? Každopádně i lepší forma by pomohla...
Odpoledne mi to nedá a jedu sáhnout do Dobyvatele. Zákony únavy a teploty fungují, takže tu jsem za debila. Rychle běžím dolů, kde smahnu línou Kundu, chvíli se pohýbu v propojce a omačkaný mizìm.
24.6. Poreba. Konečně po dlouhé době v zahraničí. Jel jsem tam už jednou, ale kluci polský mě poslali domů, ať se prý naočkuju a pak přijdu. A to jsem i přes velký odpor udělal, jdu se stádem.
Druhý pokus dost na riziko, v noci dost nachcalo. Převis jen vlhký, ale od hrany převisu výš totál. Ale dnes mi to nevadí, serou mě spíš ty malý mušky a nefunkční repelent. Kroky v převise jdou kupodivu dobře i přes mokré dva chyty, což potěšilo. V podstatě na dvě nazutí prokroknu celou střechu až do zdojené škudliny. Po necelých třech hodinách to tu balím, příště za sucha. Těším se, tohle mě baví.
