pondělí 4. ledna 2021

Mokrý podzim, vlhká zima, bez roušky ani krok



3.9. Polsko, Havran. Ve čtvrtek jedu jakoby na podmínku opět do porebské střechy. Chvíli je slušně, pak teplo, ale i tak dobře. Problém je stále jeden - blbý krok na konci. Ukazovák mám krvavý hned při rozlezu ze škudliny, hodně tejpky - prst se tam nevejde, málo tejpy - nedrží chyty před tím, úzký proužek - funguje, bez tejpy - dva tři pokusy s čerstvou kůží. Nakonec celý crux udělám lehce, pak už zase vůbec. Před měsícem jsem to běhal, nechápu nic. Takže zase nic, chce to asi změnu, ach jo. Odpoledne naberu If a jedeme omrknout Havrana. Podmínka horší než v létě, ale zase tu rostou houby. Bezva...
8.9. Žitava. V úterý jedeme s Tomem omrknout Pavučinu a TSV do Žitavy. Byl jsem se tu včera projít, skála suchá. Začínáme u Pavučiny, Tom postupně krokne dvěma způsoby, mně zbývá jen jedna beta, jeden dlouhý a nejistý krok, který dnes neudělám. Ale nedrží to, prostě je teplo. U TSV první chyty mokré, nějak oživím kroky, ale postupně černím, tady je ještě asi brzy.



11.9. Polsko. Poreba. V pátek opět pěkný den s Tomem. Je solidně, opět se snažím na rozlez vychytat crux kolem škudliny, s různě širokou tejpou, ale není to ono. Tom tak nějak tuší, že by mohl přelézt Relikvii. Kroky mu i přes únavu jdou, v ostrém parádním pokusu se sesype až v plotně CS, asi po hodině a dost na haluz i přes několik zaváhání přelézá. Paráda, další hotový směr tady. Já konečně také podřadím a dám dva rekordní pokusy v Czech staře, kdy padám z levého chytu za škudlinou. Mám radost, nevím, co jsem tady poslední měsíc imitoval. Chce to zabrat a hlavně bez tejpy! Ještě dám unavený pokus v Relikvii, pro mě to bude asi stejně těžké, vzhledem k programu. A zítra s malou směr MOŘE!!! Snad.

12.9. - 19.9. Kras, Krk. V sobotu konečně vyrážíme půjčeným karavanem směr Morava a ostrov Krk v Chorvatsku. Cesta na Moravu dlouhá, sžívám se s velkým a drahým autem, pozdě odpo jsme ve Sloupu, o chvíli později na Holštejně u Rustama. Hlavně If chce vyzkoušet, jak vypadá 8B v Krase. Je vedro, skála mokrá a opocená, nicméně po hodince je jasné, že tu nejsme naposledy. První krok crux, několikeré pohlazení chytu, druhý a další kroky jdou solidně, pak druhý crux - krok, který odolal a je hotovo. Bouldr určitě na malé silné prsty příjemně překvapil. Za mě pěkný směr.


Večerní vynikající koupačka v Šošůvce a následný večerní lov raků sklidil velký úspěch.



 Ráno opět na Rustamovi, druhý asi teslý chyt úplně mokrý, ale zase se krokla druhá část komplet, já ani prd. Odjezd a dlouhá cesta přes tři země, za tmy to zabalím někde v divočině na Krku, díky bohu. Ráno výšlap na kopec, výhled na moře a posnídání výborných fíků, na druhý pokus vybereme parádní kemp v Bašce. Následuje pět parádních dní u krásného moře, chytání krabů, vln, ježdění na koloběžce a samozřejmě koupání, potápění a blbnutí. Malá je nadšená, být tady ještě týden, snad by plavala už sama. Chorvatsko mimo sezonu příjemně překvapilo, všechny obavy a předsudky šly stranou, příští rok zase a na delší dobu.







  V pátek v noci přejezd na Moravu, v sobotu ráno jdu zkusit štěstí do Sloupu, ale neudržím se tu vůbec v ničem. If dá ještě solidní sešnu v Rustamovi, průlez bez dvou kroků odolal jen těsně, chce to sem přijet v beast modu a určitě lepší podmínce, druhý chyt opět úplně proteklý. Člověk tu v Krase opět zjistí, co je skutečná síla, tady většinou alternativy nejsou. Uděláš neuděláš. Odpoledne už trochu studenější koupačka v Šošově a back to home.






1.10. Sklapsko. Ve čtvrtek po dlouhé době výjezd na skály. Po osmé rovnou ze školky do Kutné Hory, kde přesedám k Magnusovi a Dominikovi a valíme směr populární a legendární Sklapsko. Jdeme z vrchu, dlouhá štreka autem po lesní cestě, kousek k parádnímu a bohužel vlhkému Fénixovi. 


 Čistý campus pro mlaďochy. Následuje dlouhé bloudění v bahnitém srázu v hnusném lese, nakonec nacházíme vše. Bouldry nadojené kromě Dachu, který je jen vlhký. Zde začínáme, Magnus po hoďce posílá, mně nejde dlouhý tah do řezky. Jemark kroknutý, bouldr za první krok, malé prsty na nástupu řeší obtíž. Pravítko neklade ani za mokra větší odpor, hezký grc ( https://www.youtube.com/watch?v=gOryE1HBFfM ). Před tmou přesun k asi nejhezčímu problému tady, Láskyplné objetí. I přes mokro Magnus rychle posílá, já kroknu hned, ale na přelez si musím ještě přijet. Pecka! Po tmě dofuníme k autu, přejedeme dolů a jdeme nalehko omrknout číselný skvost. Po brutálním výšlapu konečně nacházíme, mokrý nízký šutr se spoustou křížků a značek od fixy, kompletně číselně vytěžený. Opět bouldry, kde malé prsty dělají obtíž, docela zklamání, Rustam direkt je proti tomu lajna. Totálně rozbitý z chození dorážím po jedné v noci domů a jsem rád, že jsem živý. Zlatý náš Sever, ale na medvěda bych se rád ještě vrátil. 


8.10. Polsko. Ve čtvrtek jedu omrknout Polsko, první zastávka Drakkar, kupodivu suchoučko. Bohužel nové botky nejsou nic platné, v low verzi se ani nehnu. Ach jo. Za rok tu přibyla asfaltka přímo v lese, kácí se tu o sto péro, je potřeba to tu pořádně zkurvit a přeměnit na peníze. Rychlý přejezd na Sokoliki, chci oživit Progres low. Lidí tři prdele i v týdnu, placené parkoviště, teplo, bouldr jakože suchý. Nakonec nějak oživím, dva kroky jen naznačím, je to tu masakr do prstů, kůže letos nějak není. Ale vynikající a na mě ultra silové kroky. Že by projekt po letech?


12.10. Polsko. V pondělí opět na Sokolíkách, Magnus mě nalákal na sešnu a já ani neprotestuju. Dnes je lépe, chladněji a trochu více kůže, a je to znát. Nakonec udělám všechny kroky, sekvence, vše je jasné, jen to opět znovu pospojovat a přebouchat až nahoru :). Magnus je taky spokojený, jsem rád, že to zkouší bez pravého chytu, i tak to tu mají dlouháni o dost snadnější. Za dvě hoďky jsou prsty na kaši, přechod naproti na Fajfku. Včera tu měli Stráníci s Kadejem sešnu. Dlouhý pochod bolí, bouldry a místo vynikající. Chalk Norris úplná bomba, další bouldry také super, nechybí highbally, lišty, font výlez, zkrátka vše. Sáhnu jen do Big Macka, ale po Progresu čistá nula hned z nástupu, navíc začíná dojit. Rychlý půlhodinový mokrý únik a dvě hodiny domů. 



19.10. Polsko. Dnes se jedu nadýchat ven, v Polsku je vždycky fajn. První zastávka Pomeranč, totálně
zlitý, pochod se třemi matkami jsem si mohl odpustit a doběhnout nalehko.


Na Sokolíkách teplo a vlhko, i tak nejlepší letošní sešna tady. Nedrží to, teplo, kůže, síla, věk, nebo nevím. Kroky kromě třetího a čtvrtého, vše se motá kolem nástupové řezky a stisku na pravou. Po dvou hodinách to balím, ještě kroknu hezký a logický sed do Regresu, Regres low 7C(/+)? Poreba totálně zlitá a mrtvá..




21.10. Labák. Dnes na odpolední s If a Ivankou na Autoportrét. Naoko podmínka, ale jen chvíli, teplota dobrá i vítr, ale vlhko... Já v prvních dvou krocích čistá nula, což nepotěšilo. If obrovský progres, problém přesunula ke čtvrtému kroku, šance tu je veliká. Je tu krátká, beta od kluků - chacha. Za tmy to balíme, lehká koupel v Eko koupátku a dom. 



24.10. Polsko. Dnes jedeme s If omrknout hodně vlhké Sokolíky. Navíc je i dost teplo, i tak je to tu obsypané lidmi. If tu má Progres a ten se i koná. Nápal udělá několikrát, myslím sama úplně poprvé. Jde se na pokusy, dva jsou velmi pěkné. Progres ve hře! Zkouším opět klíčový třetí a čtvrtý krok a dál, asi nejhorší podmínka letos. Nejde udělat víc jak dva kroky po sobě, chyty černí a nedrží. Ale masakr do prstů parádní.


28.10. Sklapsko. Na státní svátek vcelku nečekaně na Sklapsko s If. Včera trénovala, i tak jedeme do Kutné Hory a s Magnusem na místo. První zastávka Amerika, je sucho a konečně je vidět, po čem se tu leze. If s Magnusem přelézají Indiánský pokřik, If zkouší klíčový krok v Aplusku, chce to vychytat těžiště a dobře trefit 
( https://www.youtube.com/watch?v=ZmmPTqwAQfw ). Běžím nahoru na panelák, je to suchý, kroky jdou nahned a já se těším na rychlý přelez. Bohužel pravačka po třetím nápalu rychle přestává fungovat, trhám do krve prsty u dlaně a začíná boj. Strávím tu zbytek dne až do tmy, pozměním program, ale přelez se nekoná. Dobrá ťavka, to jsem nečekal. Jsem tam hrozně roztažený, bez lehkého začátku nahned až nahoru. 


 Ještě zkoušíme krokově docela pěkný ceplus vpravo, málo místa, snad někdy. Po dlouhé cestě a koupačce po cestě jsme rádi, že jsme doma...
5.11. Labák. Ve čtvrtek s If po dlouhé době u Lajny. Pár chytů vlhkých, ale teplota vynikající a je z toho pro mě nejlepší pokus v Lajně, kdy dolézám do vývlaje, zbytek jsem si nevyzkoušel. Po zbytek dne mě zlobí pravá pata ve finálním kroku. If se pere s dlouhými tahy dole v Muletě, chybí jedno zašlápnutí, snad příště, saje to tu sílu neskutečně. Ještě si prolezu Torero, kroky jdou kupodivu dobře, že by se konečně blýsklo na lepší čas? Zpátky ještě zastávka u koupátka - biotopu, parádní koupačka. Přituhuje, vzduch měl 4C. Po dlouhé době super lezecký den!



6.11. Modřín. Druhý den jedeme i s malou na Modřín. Je tu nádherně, doráží Sim. Dnes spíše výlet, plán je konečně rozkodovat Aix zwei drát. Zkoušíme Noo noo metodou, do dvou krys se dostanu, ale palba pravou do dírky je zatím unreal. Pak už to dolezu, ale ten jeden krok bohužel. Přejdeme ke Comebacku, skála slizká, i tak hoďku do tmy bojujeme s boulemi v parádní těžké prodlužce. 
První tři kroky by šly, pak zatím temno. Skvělý projekt!



8.11. Labák. V neděli opět s malou do Labáčku. Marťas tu rychle ztrestal Portu Bohemicu, nabílené to vypadá skvěle, i pěkné místo. Bohužel sluníčko se dnes nekoná, je inverze a vlezlá zima, malá klepe pěknou kosu. Dnes leze If, já chvíli stínuji, hned první bouldřík dává stopku. Chvíli to vypadá dobře, ale pak ty nechyty přestávají držet. Marťas hustej, tohle není převis a ty chyty jsou děsný. Skoro za tmy přechod k Manile, If tu po chvíli skvěle zdomácní, nakonec chybí jeden pohyb nohy k tomu, aby byla zkrokovaná klíčová pasáž...


                 




10.11. Bor. Dnes poněkud chaoticky vyrážím na Bor a nebyla to dobrá volba. Sice nová silnice v Polsku zadem, ale je tu inverze, vlhko a temno. Záře naoko suchá, po aktivaci jsem schopný vcelku lehce dolézt bez dvou prvních kroků, které dnes nejdou. Špatenka. Na chvíli ještě zaběhnu na suché Pašeráky drog, ale krok pravou do dírky mi zatím dává stopku. Zbytek dobrý, pěkný směr. I tak dnes vo hovně.




12.11. Labák. Čtvrtek solo mise k Lajně. Lezecká parta se rozpadla totálně, nějak se mi dnes nechtělo jet sám. Hlásí pocitovou nulu, ale je teplo na krátký triko, měl jsem vzít malou na sluníčko. Kreténi s jejich weather modelama! Zkouším se rozlézt v Toreru, dnes nějak není hrubice, navíc prostřední dva chyty jsou černé. Dal jsem i dva pokusy, kdy jsem neudělal dlouhý kříž uprostřed. Konečně jsem aspoň vychytal poslední detail na konci v Lajně, teď už vše funguje a nejtěžší bude vývlaj, který jsem minule udělal v kuse. Nakonec dobrý den, je tu krásně, tak zas snad brzy zpět. Rychlá koupačka v Biotopu, přituhuje! 
17.11. Labák. Na den státnosti opět u Lajny, tentokrát i s malou, doráží ostrá Sim. Vypadá to na top podmínku, bohužel jen než ohřeji prsty. Opatrný rozlez v Lajně, kroky jdou dobře, síla je, jdu na pokusy. Bohužel mně asi pětkrát střelí pravá pata hned na začátku stropu, proboha proč? Pak ihned dolezu, vše funguje, ale upocuje to pod prstama. Ach jo, Sim snad konečně našla recept na Poskop, že by další projekt?
19.11. Labák. Další solo výjezd k Lajně. Je vlhko, občas mží, i tak konečně posun. Tři pokusy, kdy neudržím vývlaj, cítím kila. Pak hned dolezu, chybělo malinko, chyty černé, pocit dobrý. Přemýšlím, jestli jet domů cvičit, nebo omrknout nové bouldry. Nakonec se jdu projít k Retarderu. Bouldry docela pěkné, ale skála mizerná, vše oštípané, možná lepší nejdříve máknout a vše zamáznout a podlepit. Doráží Michal, rychle přelézá Grc a Ztracenec. V něm dám dobré dva pokusy, bohužel v každém urvu kus chytu na konci, snad tam ještě něco zůstane po starém hovadu. 
25.11. Petráč. Ve čtvrtek poněkud nečekaně jedu omrknout Petráč. Cesta díky Praze dlouhá, podmínka na prd, špatná volba. Rozlez u Boje, kde jsem si naivně myslel, že oživím starý rest. Ani prd, vůbec mi nejdou první kroky, klíčový krok sice jo, ale co s tím? Už sem nejedu. Přejezd ke hřbitovu, vše ošlemené, prostě voda ve skále i ve vzduchu. Běžím na Rychle a zběsile, docela rychle kroknu, ale v kuse začerním a lištu na levou chytnu vždy blbě. Pěkné kroky, tak zase jindy. Zvednu prdel v Aromě, klíčový krok ale neudělám, další zase jo. Hmm? Rychle ještě přejedu k Záchytce, ale udělám už jen první krok a ještě skoro za světla rád mizím z vlhké žuly pryč.
28.11. Labák. V sobotu opět k Lajně, tentokrát vytáhnu silnýho Caldiče do pořádnýho růfu. Dnes je konečně dobře, něco málo nad nulou, ale není vlezlá zima. Opět delší rozlez, pěkný pokus v Lajně, další důležitý detail ve vývlaji a dalším - POSLÁNO! Konečně radost ze skal, dlouhá cesta k přelezu, pochopení kroků (hlavně v kuse), finty a fyzička ( https://www.youtube.com/watch?v=_VYagw0Oj7Q ). Caldič podřazuje a přelézá Muletu. Jdeme společně na silově vytrvalostní Torero, další mezikrok na cestě k propojce. Možná dvacetkrát jsem spadl v kroku do boule na konci převisu, dnes jsem změnil dva detaily a dal dva další výborné pokusy. Jsem spokojený, že se zase konečně hýbu, letos je to vážně na palici. Ještě přeběhneme ke Ztracenci, ale tělo ve stropě už nefunguje. Super půlden, díky za něj!


1.12. Hřensko. Dnes nadrbaný jedu k Lajně, ale na parkovišti zrovna zlý brýlatý pán se psem bez košíku, co nahání lidi po lese. Sakra, nemám vůbec náladu na konfro a tak přejíždím do Hřenska. Jdu ke Ztracenci, chvíli nejde začátek a pak přelézám. Pěkné kroky, ani radši nedýchám, abych nebyl slyšet ( https://www.youtube.com/watch?v=20f9tQcsd_w ). Přesun ke Kursku, kde už blbnou kluci z Prahy a kde mně nejde prostředek. Až doma zjistím, že kluci silní brali dvě lišty nahoře. Hm, každopádně by to asi šlo i spodem. Ještě zajdem za roh k Armádě, kde dvakrát přelezu divný a lehký Warcraft ( https://www.youtube.com/watch?v=1QYBScv-JIU ). Nutno podotknout, že jsem dostal program, na který bych určitě sám nepřišel. Toť dnes all.






2.12. Hřensko. Druhý den mi to nedá, malá je u babičky, jedu tedy znovu dokrokovat (vrchem) Kursk. Hřensko nyní zažívá opravdový nával hlavně mlaďáků, ale dnes dorazil i Bafík, Magnus, Džangl, Zeros a taky Sim. Rozlez u Kursku trvá, je chladněji a obliny dlouho nedží. Po hodince napinkám program, který mi snad vyhovuje a začínám střílet ostrými. Bohužel vždycky zmrznu a dojíždím postupně také na únavu. Hezké kroky a skála, trochu defi, vytrvalost, snad příště. Ještě mrknu s Bafíkem do novinky vedle Funky Monkey, lišta mrzká, ale dá se podržet, chybí napříště jeden krok do velkého. Hřensko jede!

5.12. Hřensko. Na Mikuláše další vynikající sešna u Lajny. Caldič, Ďoubis, M.Tomášek a Sim jako záruka motivace a hajpu. Je teplo, relativně to drží a tak dám čtyři výborné a rekordní pokusy v Toreru, v jednom padám z lišty nad dírkou v plotně na totál zmrzlé prsty... Torero mi není hold souzeno, i tak alespoň spokojenost s pokusy, co víc mi zbývá? Sim velký progres v Stroposkopu, Caldič pěkně posílá Torero, Ondra cejdo a Muletu a Marťas je i přes úraz stále silný a srdcař. Přechod do Hřenska, kde je mrtě lidí, tohle jsem tu ještě nezažil. Řešíme to s klukama, že to smrdí průserem a taky jsme to asi i přivolali. V neděli mastné pokuty nad Prahou, důrazné varování všem, Hřensko asi na čas - V PRDELI. O to víc mě mrzí Torero. Ještě stihnu prolézt krátkého Cavemana, ale už jsem po krocích ve střeše unavený. Super den a rozčarování o den později...
9.12. Hřensko. A o pár dnech opět tu. Simča mě nalomí a namotivuje, přeci se nedáme na starý kolena, lezeme tu leta. Takže další sešna u Torera. V Liberci mží, ale v Hřensku je dobře, trochu vlhčeji, ale stále v pohodě. Nejsem v nejlepším rozpoložení, ale zabojuju. Sim nejprve parádně přeběhne Stroposkop a později i Muletu zestoje. Velká gratulace a dík, holka silná namotivovaná i motivující! Já mám docela nervy z výlezu, asi pět programů, ale žádný není v kuse dost lehký. Myslel jsem, že když už konečně dolezu do plotny, už nespadnu, ale už jsem v kroku do dírky spadl možná šestkrát, nad dírkou jednou také. Jeden dobrý pokus, kdy dírku tečuji, ach jo, ta pravá slabá ruka. Dalším naštěstí vše klapne a já konečně přelézám Torero! Vynikající kroky, které jdou odděleně dobře, ale je jich hodně a síla dochází. Krutě potrápilo starýho dědu, mám velkou radost a těším se příště na pokusy v celé parádní lince



 Přecházíme ke Kursku, začíná mírně mlžit a lišty černí. Sim pěkně nakrokuje, já zlehčím klíčovou pasáž, za čerstva by to mělo jít snad už konečně dobře. Ještě omrkneme Žížalu 1, hnusný asi trochu vynucený a hodně morfo bouldr, ani nevím, jestli jsem to lezl dobře ( https://www.youtube.com/watch?v=OpiViuQbVtg ). Každopádně za cé to mají možná ti, kdo nedosáhnou z patestu do vyšších chytů. Za pár minut vylezeno a tím to balíme. Díky Simčo za další parádní den a motivaci sem jet. Olé!





12.12. Hřensko. V sobotu dopoledne opět u Lajny. Jsem tu sám, jsem slabý a je vlhko, chyty černí. Jdu si odskočit a potkám krásné a dost velké divočáky. Čtyři pět kousků, všichni jak přes kopírák.
Chci zkusit první ostrý v celém Toreru, abych věděl, ale dnes vážně ne. Všechno funguje, jen vývlaj dnes neudělám ani odděleně. Přesun ke Kursku, kde dostanu klepec. Z lišt lehce, do lišt lehce, v kuse papačau. Jsem nasraný, jdu se mrknout za Marťasem Tomáškem na Cavemana. První krok pro mě crux, pro Martina totál easy. Jak se ho naučím, přelézám, za chvíli ještě jednou 
 Toť vše, věci, které se tu nyní dějí, se mi vůbec nelíbí a asi nejsem sám. Lezeme tu možná 25let, ale nynější hon a ještě v této totalitní době, to už je i na mě silná káva. Nynější důvod chápu nebo spíš tuším, ale to neznamená, že jsme všichni ve stejném pytli. Být potichu pod skalou a být za většího lumpa pro přírodu než jakýkoliv turista, uřvaný houbař, chlap dole s pilou beru jako urážku. Rozhodně budu do Labáku jezdit dál, mám to tu rád, s případnou konfrontací počítám.
14.12. Vesec. Po dlouhé době ve Vesci jinak, než s malou na procházce. Chci oživit Taipana a hlavně Tygra. Rozlez v krysách nic moc, navíc je hodně vlhko a nedrží to. Po hoďce jdou všechny kroky kromě klíčového přendání nohou na konci. Kůže není, nechci říznout, tenhle krok tedy jindy. 
 Caldičova Pakobra neklade žádný odpor, jde se za roh 
( https://www.youtube.com/watch?v=QPM0mfnlWpQ ). Spodek Tygra mírně mokrý, ale dá se. Jsem překvapený, že jde dobře, po chvíli vcelku lehce dolézám do standu, což mě dost potěšilo. Klíčová placka bohužel vůbec nedrží a tak tento krok udělám odděleně jen dvakrát a dost na krev. Těším se na příště!




16.12. Vesec. Opět u Tygra. Rozlez tragédie, bolí mě koleno a hlavně mi nefunguje noha vpravo v trhlině. Přes hodinu se peru s tímhle krokem, měl jsem to kroklé dvěma způsoby, teď dlouho nic, než na to konečně přijdu. Díky bohu! Patošpička konečně zabere, po chvíli dolezu do madýlka. Hurá. Zbývá tedy oživit první klíčový krok ve standu a výlez. Krok nemůžu dnes udělat, placka nedrží a bojím se to napálit do krystalů. Nakonec objevím mezichyt, který tolik nekouše a krok je méně psycho. Rázem z něj jinak vymyslím další dva kroky a vše začíná docela pěkně zapadat. Z deprese do pěkného posunu během dvou dnešních hodin. Brzy z5!



19.12. - 20.12. Vesec. Dnes domluvená a očekávaná akce s Marťasem S. Jsem tu už kolem desáté, drobně mrholí, což nemělo, ale stále docela slušně. Doráží Martin a v tu chvíli telefon od Luby, že je ve Vesci a kde že jsou ty bouldry :). Dnešek tím pádem dostává punc velké vyjímečnosti. K tomu mlaďoši, Vesec ožil. Po rozlezu dává Nunyč první ostré v Tygrovi, po hoďce dolézá do vlhkého výlezu, kde ustřelí z posledních chytů. Velká škoda. V dalších smeká pata na začátku, ale vše je tak nějak štelováno k přelezu o chvíli později. Velká paráda a lajna - Tygr SD 8B! Luba spáruje a později s Martinem moc pěkně přelézá Džangliho 8A za rohem. Já dávám pár pokusů od začátku v Tygrovi, ale není to ono. Zkouším tedy jen kratší verzi. Pro mě klíčový první krok ( Martin ho dělá staticky ) nejde, ale později ho najednou udělám pokaždé a asi třikrát dolezu do madýlka v plotně. Zbývá tedy oživit dnes vážně vlhký výlez. Martin mezitím ukazuje svoji brutální sílu, krokuje další vynikající směry tam i zpět, rychle přelézá Levhartí projekt vpravo. My s Lubou ještě stínujeme až do tmy, Luba ještě vyleze Žabí bouldr zestoje, to mi moc nepůjde, (ne) jsem žábař.




  Druhý den píše Luba, že by dorazily s Ojou, se zbláznil? Vesec dva dny po sobě? Nakonec jedu taky, je lépe, než včera. Luba dvakrát Buřtopeče a opět Žabí bouldr zestoje, já dávám Tygra ze sedu (s novou lepší nohou) do standu a hlavně konečně výlez ala Zákoř, na kusovku určitě lepší řešení. Oja se obul jen jednou, prý zima. Hold mladý mají radši mobil než srdce, ono na instáči to vypadá jinak než v realu :). Pecka dva dny v bejdu za barákem, psyche is opět high!








27.12. Vesec. Dnes po pár dnech deště a sněhu, doráží Zákoř s Plagošem. Fouká sílný ledový vítr a je regulérní kosa. Placky i tak černí, pár ledových míst na začátku, ale lézt se dá. Začátek dnes nejde, zbytek docela dobře, i přes černé chyty. Kluci se kupodivu věnují celý den Žábě za rohem, ale nic moc to nejde. I když beta s nohou napřed, až se doladí...
29.12. - 30.12. Vesec. V úterý odpoledne s Caldičem u Tygra, sice jen dvě hodiny, než začne pršet, ale za mě dobrý. Stihnu jeden pokus do standu, klíčový krok jde dobře.
  Druhý den na místě s Tomem, poprvé v kuse plácnu cruxový chyt, ale tenhle krok po včerejšku nejde. Tom pěkně oživí stand verzi, ze sedu jen moc nejdou přehodit nohy, ale to se příště podá. Kůže není, dlaň  krvavá, čas na vážné pokusy, snad vydrží počasí... 
 Ale to až příští rok, který snad nebude tak divný a bláznivý, jako 2020. Nebo už nic nebude tak jako dřív? Vše nejlepší v novém roce 2021! T.