16.1., 20.1.Hřensko, 24.1.Sasko

Pěkná zimní stěnka

 V Liberci padají trakaře, ale musím na chvíli ven. V chumelenici kolem poledne dorážím na Karbid. Na rozlez jdou postupně všechny kroky, trochu zlobí ten klíčový do daleké boule. Více variant, nakonec volím levou nohu vykozenou vlevo na stupu a pravý hnusný zámek. V prvním padám pod topem, na třetí během hodiny se štěstím přelézám ( https://www.youtube.com/watch?v=YTvj0IfEy1A ). Kůže moc není a vlhne to už víc. Lehčí ajdo, když to drží. Rychlý přejezd a výšlap k Tlukotu. Uff, pěkný moc, dobrý počin Džanglíku. Začátek docela jde, brzdí mě dlouhý krok do boule (prý klíčový). Nakonec ho udělám a to i ze startu. Stopku dávají dnes další kroky. Špičku jsem nepochopil, tedy nedokázal jsem se nedotknout. Síly došly, včera se cvičilo, pátý den v kuse je znát a tělo už nefunguje. Každopádně parádní věc, ještě určitě pozkouším.

Tarapaca

V sobotu jedeme po dlouhé době s If, je těsně nad nulou, slušná podmínka. První zastávka Karbid, Ivce se to docela líbí, tak zkouší. Všechny kroky kromě klíčového jdou dobře, v něm bohužel i díky výšce kousek chybí.

Já sa vrátím

 Více variant, více nohou, každopádně šance tu je. Já zkouším traverz do Karbidu, první tři metry silovky a rudlařiny s pravou patou a notně znavený člověk naleze do toho nejtěžšího z Karbidu. Dlouhý pravděpodobně dosáhne do vrchních boulí před topem, mně takto chyběl kousek. Každopádně super lezení, těžké na kusovku. Přesouváme se k Tlukotu. If zkouší flash levého cejda a padá v posledním kroku. Velká škoda. Další pokusy počkají. Oba zkoušíme nové a velkoparádní bejdo. U Karbidu bohužel zůstala kůže i síla a tady je to znát. Ladíme druhou část, If dává špičku i další krok nahned, což mě nutí podřadit a konečně mně špička také zafunguje. Postupně se prokousáváme závěrečnými kroky, které odděleně jdou, jediný závěrečný dlouhý krok dnes těsně odolává. Perfektní silové lezení, příště odpočatí a s kůží. Na závěr ještě zkoušíme začátek, kde zjišťujeme, že i If má šanci udělat všechny kroky včetně dlouhého do boule. Že by PROJEKT? Příště snad budeme moudřejší. Další super den ve skalách.

Roura

Hudry v Bolce

 Ve středu jedeme s If natěšení směr Hřensko. Má být teplo, bohužel je i mokro. V noci nemrzne a to je průser. Stěnka u Tlukotu durch, žalostný to pohled. Volíme tedy záložní plán, o kousek dál se nacházející Krieg. Tady je o poznání lépe, docela tu fouká a hýbat se dá. Doráží i Džangli s partičkou, takže tu je celkem rušno a veselo. S If zkoušíme Krieg direkt, každý jinak. If statečně zkouší, má to tu o dost těžší. Nakonec pěkně krokne klíčový spodek, stopku jí dnes dává vlhký až mokrý vysoký výlez. Mě zlobí dlouho první klíčový krok, v jednom pokusu nečekaně udržím pravý chyt a přelézám, o dobrých x + 1 pokusů navíc i podruhé na video ( https://www.youtube.com/watch?v=zthWmwkMPtY ). Pro dlouhány a silné kampusáře lehčí, pro mě klidně to áčko. Džangli zkouší pěkný traverz zleva do Kriegu, ale skála je nekvalitní a vždy je něco špatně.

Společné mudrování

Přejíždíme ještě do Hřenska, bohužel stále zlité.T.

30.12, 1.1., 6.1., 9.1., 14.1. Polsko, 10.1. Vesec

Polská panoramata

 V sobotu mám sraz s Džanglíkem v Jelení Goře. Bohužel tu je mokro a tak přejíždíme na Sokolíky.
Skála suchá, třendo jako prase a taky bohužel kláda a ledový vítr. Džangli i přes děravé ukazováky a se správným programem v podstatě nahned dělá všechny kroky a po cca hodince přelézá Nadstachu.
Pacholek jeden, nechápu nic, i když je pravda, že tady délka extra hraje - v Progresu se vynechají nejtěžší kroky a nahoře by dosáhl do krystalů, i kdyby byly o 15cm dál... Prostě jiný bouldr. I tak je Džangli jinde, výborné proporce, kyčle, paty, tah na branku. Pro mě prototyp 8B+ lezce, říkám mu to pořád, že má lézt odpovídající bouldry :).

Džangl na vrcholu

  Ladíme Low a jde to docela dobře. Největší problém jsou zmrzlé nohy. Začátek jdeme každý jinak a přes jiné chyty (???), já bohužel nalezu přímo do toho nejtěžšího z Progresu. Super den, cesta domů skoro tři hodiny, kalamita a kamiony.
 Na Nový rok jsem zpět, tentokrát sám. Je sucho, je teplo, jeskyňku mám dnes jen pro sebe. Poměrně dlouho se aktivuji, Progres přelézám až po více než hodině. Druhý a třetí chyt vůbec nedrží, zbytek dobrý. Komletně překopávám nález do Progresu a vše se začíná pěkně rýsovat. Bohužel si udělám pořádnou borůvku, později protrhávám pravý prostředník na klíčovém bočáčku, ale kroky jdou i s tejpou. Dnes jsem nadšený, parádní pracovní sešna, parádní bouldr a kroky, tohle mě baví.

Nové hřiště

 V sobotu před polednem opět na místě. Je vlhko a teplo a je tu krásně. Dnes můžu lézt bohužel jen s tejpou, díra bude na dlouho. Kroky v Progresu jdou ze začátku dobře, postupně je to o dost horší. První tři chyty černí a hlavně klíčový bočák nefunguje. I tak dávám jeden pěkný pracovní pokus - zatím rekordní. Příště už jedině bez tejpy.
 V úterý jedu nečekaně brzy ráno se Zákořem a Mlejnisem, tentokrát na Drakkara (low). Magnus tu byl v sobotu, je potřeba zjistit, jaké to je a za kolik. Na parkovišti nás překvapí vlhko a sníh, díky bloudění nacházíme vysoký Rapa Nui a po chvíli i zlitého Drakkara. Žalostný pohled, obě hrany mokré, okolní skála téměř suchá.

Nádherný Drakkar pod vodou

 Hned se zkouší sedová verze, mně se daří rozluštit poměrně rychle a dávám i dva tři nálezy do standové zlité verze. Béčko rozhodně neobstojí (bohužel), otázkou jen zůstává, kde se přesně nastupuje. My to zkoušeli logicky z nejnižších očištěných boulí, autor Jedrzej pravděpodobně o 20cm níže. Klukům to moc nejde, ale spíš mají jen na hovno boty. Přesunujeme se ještě ke skokovému ajdu, nakonec celkem pěkné funny kroky.

Fajny bald

 Zákoř nakonec pěkně přelézá, já několikrát topovou bouli jen pohladím. Další pokusy se nekonají, hrozí protržení pro změnu prsteníčku. Toť dnes vše, na tu bídu příjemná změna. T.
  Na letošní první venkovní lezení se dostávám sama akorát do Vesce za barákem. Po lednové jarním počasí zrovna dnes počasí nepřeje. Nevadí, aspoň prověřím dorostlou kůži a pošetřím sílu na trénink doma. Chci si projít kroky v projektu, který tady pořád čeká a čeká. Krystaly se nemilosrdně zarývají do kůže, rozlezení je tady kruté, než se rozlezeš, tak s kůží dolezeš. Začíná mrholit a žene mne to k rychloboulderingu. V mnoha známých případech je vlhko žádoucí, ale na žulových krystalech je absolutně nežádoucí! Nevadí, konečně lépe rozřeším nejtěžší krok, z čehož mám radost, protože pro kratší se nic nemění - 4 paty a podržet hnusný malý oblý krystal levačkou. Dlouzí určitě polezou jinak a lehčími kroky. Hezký problém, zabíráš od začátku až nahoru, po nejtěžším kroku ještě přichází takové těžké zvednutí nohou na třendo a dlouhý nášah nahoru. Odhadovaná klasifikace lehčí 8A?, nebo těžší? Kdo ví? I.

... už jen větší sucho.

Idylka u Těrlické přehrady

Botanka po roce

Rybičky vedou

A vysokej kaktus

Batole moje

V neděli mě nabírá Džangl a jedeme zase do oblíbeného Polska. Máme potvrzeno, že bude azuro, v poledne kolem nuly, takže hurá na Draka(ra). Kámen suchý, krásný, sem tam kus ledu v hraně. Džangli nadšený, hurá stylem poměrně rychle kosí standovou verzi, kroky v ajdu vymýšlí také rychle. Mně trvá aklimatizace opět o dost déle, je stále minus pět a už jsem mírně senilní. Na to, jaká je zima, to nedrží bůhví jak, dlouho vymýšlím stand, odpoledne už jde dobře. Bohužel slibovaná předpověď je úplně jiná, celý den minus pět, slunce bylo tak deset minut, vlezlá hnusná vlhká zima. Džangli sází pokusy v áčku, stopku mu dává vždy boule ve stojové verzi. Nadává na lesy a z plných plic, ale nepomáhá to. Nic se nezměnilo, stále je to on :). Já se přesunuji k Low a jde to dobře. Nástup je jasný, níže už to nejde, možná z jedné a půl ruky, ale to ať si řeší autor. Postupně se rozehřívám a dávám pěkné pokusy. V jednom dolezu oběma rukama až do levé boule, na tu kládu velká spokojenost. Teď už jen vychytat lepší podmínku a také doufat, že mi v Restdayi nezbastlí poslané drakaří děravé boty, budou se ještě hodit i do Aperolu. Džanglimu low moc nevoní, i když je tam líp než kluci minule. Ještě dá pár pokusů v ajdu, ale dolézá pořád stejně. Před tmou to balíme a zmrzlí hurá dom. T.

Džangl zase v Polandu