Duben ve skalách

Konečně zase zmrzlinka

2.4. Labák. V úterý mě nabírá Zákoř a jede se přesvědčit, že v Bivaku je konečně dobrá podmínka. Nefouká jako minule, ale je zkrátka dobře. Po aktivaci dávám tři pokusy v Panu Mourkovi, z toho jeden téměř přelezový, kdy padám v kroku do hrany. Ale je možné, že se tu bude padat dlouho, boule v Mourkovi hodně načnou a v madlech prostě dostatečně nesklepu. Každopádně asi nejtěžší (zatím) natejkačka tady. Tom spokojeně ladí Paskvil, včera byl na Tygrovi, tak alespoň krokuje. Na závěr ještě prubnu Sundekra, konečně smysluplně přelezu začátek po letech, tak sláva. Dnes bylo pocitově výborně, snad se to tu opět oživí jako před lety. Nebo se bude zase jezdit jinam...

Zpět v čase?

3.4. Žitava. Ráno před osmou civím do TSV, včerejší Bivak mě dost poznamenal. Je kolem deseti stupňů, výlez konečně suchý, i když moc nedrží. Spodek bohužel ovlhlý, boule černé, ach jo. Dnes výlezové cejdo čtyřikrát (z toho 3x za sebou), přišel jsem jen na drobná ulehčení, někdy v kuse to bude bohužel bitka. Rychlý přesun k Pavučině, na silové kroky to dnes nebude, tak zkouším nějak vymyslet dosud nezkroklý 7B+ "výlez". Skála je vlhká, i tak se mi konečně po půlhodině daří naladit a přelézt
 ( https://www.youtube.com/watch?v=geHdsc2LJkM ). Hm, Pavučina tedy odkrokovaná, i když těžce. Příště zkusit spojit čtvrtý a pátý krok a snad na pokusy. Rychle omrknu krásný Tunnel a hurá do školky za Zlatíčkem.
6.4. Polsko. V sobotu a opět nečekaně sám, po cestě do Jablonce volá Zákoř, že by se připojil. Jedeme k Odynovi, je sucho a hodně teplo. Sedový Odyn postupně jde, ale hrozně to trhá kůži, zvlášť na slunci, dnes to vzdávám. Chvíli blbneme ve vyhřátém pěkném céplusku vedle, ale škoda nervů a energie. Přejezd do střechy, kde je vynikajícně, škoda, že jsme sem nejeli hned. Kůže pálí, i tak rychle oživím kroky v celé Gejtě, krok do škudliny dvakrát, začátek nahned, vše funguje. Hmm...
8.4. Polsko. Dnes brzká ranní do Poreby. V půl sedmé už drtím krystaly v Gejtě, teplo, bezvětří.
Po hodince dávám první letošní ostrý, kdy nečekaně naberu škudlinu a padám ve středu traverzu!
Pecka, poupravím lehce program, za hodinu padám v posledním kroku! Uff, jsem nadšený, jak to jde dobře. Přitom podmínka průměrná, do krystalů svítí, tělo funguje. Opět delší pauza, mám energii a kůži maximálně na jeden pokus. Začátek běžím, traverz musím poupravovat chyty a ke konci dochází. Opět držím závěrečné zrní v levé a levý krystal v pravé, patu už mám skoro v madle a letím. Chyběl tak cenťák, nekecám. Bylo to blízko, hodně nečekaný a skvělý výjezd.

Milované hřiště

10.4. Polsko, Labák. Opět v Porebě, je o deset stupňů méně než minule, myslím na rychlý přelez.
Už při rozlezu se mně blbě dělá závěrečná pasáž, zima tu nějak nepomáhá, každopádně konec (opět ) kompletně překopu. Kroky lehké, únava velká, jsem stále i přes rozehřátí zmrzlý a klepu se. V prvních dvou pokusech končím pod škudlinou, dalším v pravém krystalu úplně na sračky. Tak hezky pěkně, nefunguje tělo v téhle kose, den restu asi málo, dnes jsem dostal pěkně přes vejce. Po hodině dám poslední pokus s čistou hlavou a i přes totální únavu končím novou betou v posledním kroku.
Minule to bylo na spadnutí, o dva dny později a v úplně jiné podmínce boj. Ale nevadí, super těžké lezení, příště musí být tepleji, ale ne zas moc :).
Odpoledne střídání stráží, If jede omrknout odpolední Bivak. Prý to vůbec nedrží, slunce svítí odpoledne do chytů. Jeden dobrý pokus v Shotovi, jinak dobrý trénink v převise jako skoro vždy tady.
12.4. Žitava. V pátek přemýšlím kam vyrazit, nakonec volím TSV. Je zima, mantl drží výborně, spodek i tak trochu černí, ale dá se. Vršek šel i minule dobře, přesto na rozlez zkouším ještě nějaké ulehčení. Nečekaně doráží místní boss Marko, dlouho jsem ho neviděl. Zkouší výlez, který mu i přes podmínku kupodivu nejde. Dávám ostrý v TSV, kdy nečekaně dolézám do dvou lišt v plotně, pravá pata vzduchem ala Noonoo v kuse nesmysl. Velká pauza, dalším padám v cruxu ve stropě, dalším pokusem jsem opět zmrzlý v plotně a pravou rukou v horním zrní, dva chyty od vylezeného!
Jsem v euforii, dá se to vážné vylézt, co s tím? Zítra večer má zapršet a oteplit se. Marko mizí, jdu omrknout zlehka Tunnel, další skvělá věc od Džangla. Kupodivu se v tom docela hýbu, ale síla už chybí. Nechávám matici pod TSV a zkusím do zítra odfrknout... T.

Skvělý tunel

Téesvé

13.4. Hřensko, Žitava.

Opět u dinoušů

Ráno vyrážím do Hřenska, mám tam nějaký rest v podobě rozpůlené Žárovky. Na drzovku zaparkuju u Hudyho (pak jdu raději koupit maglajz)

 V trampolce

a vybíhám do kopce. Je docela zima a nefouká, což bude dobré do malé lišty a hnusné dírky. Rozlézám se v Nude, která mi vůbec nejde, tuhost a stáří jsou znát. Rozpink trvá drsných 45 minut. Přesouvám se pod Žárovku a zkouším výlez, který taky nejde. Dávám pauzu. Po pauze zkouším stěrač do dírky, který kupodivu udělám hned a výlez s přikozenou nohou taky a ejhle, vypadá to, že půjdu na pokus. Usmálo se na mne štěstí a hned přelézám, mám radost
( https://www.youtube.com/watch?v=FY5G_eaN3jI )! Omluvte zhoršenou kvalitu videja v důsledku upadnutí všech 3 nožiček stativu naráz :). (Přidávám ještě video s pádem na konci z minulé návštěvy ( https://www.youtube.com/watch?v=Gm3k9_JK4Y8 ). Jsem debil, za boha to neumím na youtubu dát do jednoho, kdo poradí? Díky, T.). Přejíždím ještě cestou na Karbid osvěžit si kroky. Začátek jde dobře, malé lišty taky, placka nedrží a s jednou maticí se bojím rozbít si čuňu. Na jaře už to asi nestihnu, vzhledem k teplému počasí. Je na to teplo, tření by se hodilo. Nevadí, valím domů se vystřídat s Tomem. If.
Kolem třetí a po dopoledním Dinoparku s Ivankou šlapu opět do žitavského kopce. Svěží rozhodně nejsem, ale co jsem mohl čekat. Dnes moc nedrží ani výlez, je vlhko ve vzduchu, teprve po hodince je to lepší a já jdu na pokusy. Bohužel dnes v kuse ani jednou (těsně) nepřekonám crux ve střeše,
i tak výborná sešna, která se snad zúročí. Snad se ještě ochladí. Pro mě snový a možná životní týden v (pro mě) těžkých bouldrech s pády na konci, jedeme dál!
16.4. Polsko. Další solo řežba v Porebě. Podmínka luxusní, síla na tři pokusy, největší problém je krvavá dlaň z levého spoďáku. Dva dobré pokusy, z toho jeden vynikající, kdy padám z levého krystalu. Pravá patošpička někdy drží betonově, dnes dvakrát povolila a šmytec. V tomto kroku jsem viděl opakovaně vypnout Kadeje, nyní už to chápu. Stare gate low zlobí víc, než by měla, je to těžké, nejisté, zákeřné. I tak další dobrá sešna bez přelezu. T.

17.4. Polsko. Ve 14h to zabalím v robotě, rychle domů pro auto a vyrážím směr Poreba. Nikdo tady není, což mne docela příjemně překvapuje. Je tak 12 stupňů, úplná paráda. Po dlouhé době tady! Moc od toho neočekávám, převis, dlouhé kroky a psycho skok, to není zrovna kombinace ideální pro mne. Zkouším výlez Czech Stary, ten jde hned. Skok do škudliny nejdříve nejde, ale pak se rozeskáču, trefím se a dolézám. Začátek Czech Stary jde taky docela dobře. Ladím dlouho přechod z CS 1 do skoku, který je pro mne klíčovým. Příště bych mohla dát snad nějaký drzý první letošní pokus, v dálce se to rýsuje. Skvělé Polsko, jsem nadšená a těším se na příště! If

Jedrzej je stylista. Za igelitem se nachází převis

18.4. Polsko. Dnes jedu s Magnusem omrknout dosud nepoznané lokace. V sedm ráno máme sraz v Náchodě. První zastávka Okýnko. Pěkný hodně převislý šutr s výlezy na obě strany.

Okýnko - strana A

Okýnko - strana B

Postupně krokuji Okienko za 7C+, dávám i dva pokusy, ale do výlezu svítí a lišta na pravou kouše jako prase. Magnus mezitím dvakrát přelézá novinku od Jedrzeje s výlezem na druhou stranu kamene. Těžký začátek, kdy jsou otečkovány i nohy - špičky, ale dle informací autora nejsou povinné, jen trochu :). Dlouho ladím Okienko low, nakonec nějak kroknu, ale chce to ještě učasat. Přejezd na Batorowek, nová oblast s několika opravdu parádními bouldry. Nejprve zabivakujeme na vynikajícím stropovém šutru, kde Magnus zkouší a také přelézá novou špičkovou kombinaci za 8A+.

Hejterské kompleksy

Těžký začátek v 8A a výlez mírně dolů za hranu. Špičky, komprese, chyty, mňam. Já trapně zkouším fleš Kompleksů hejtera za 8A, ale končím hned v prvním kroku. Těžký dlouhý krok za špičky, kde se pokaždé mírně dotknu. Zbytek jde postupně dobře. Přesun k nádherné vysoké hraně Stefan Batory za 7C, těžce kroknu, ale v kuse už bez šance.

Bátory

Magnus vyleze 8A verzi, ale prý špatně. Ještě zajdeme na Želazko na hodně nízký šutr přímo u silnice, opět otečkované ruce i nohy, Magnus na dolezení smrkne obě dvě verze (7C+ a 8A+), já čistá a asi doživotní nula. Vynikající den v nových oblastech, mladej byl dnes ve svém živlu. Špičky, komprese, velké kroky, to vše mu dělá náramně dobře, pacholkovi. T.

19.4. Poreba. V sobotu chtějí přijet naší z Havířova za malou, tak ještě vyrážím na sešnu. Má být docela teplo, ale tam by mohlo být dobře. Asi tady nemá cenu jezdit ráno, slunce svítí do chytů, od 12h je to cajk. Pozdravím polské kluky. Jedrzej leze celou Relikvii, takže musím použít ostré lokty, abych se rozlezla. Naštěstí je to vytrvalostní-silový boulder a je potřeba delší pauzy :). Rozpinkávám se všude kolem. Pak zkouším CS1, která jde hned, tak jsem překvapená. Vlezu teda do CS 2, kde se rozeskákávám, po chvíli skok udělám a dolezu. Dávám pauzu. Vysbírám v lese plasty a dovleču kus počítače. Jdu na pokus. CS1 vylezu, škudlinu netrefím, nevadí. CS 2 vylezu celou. Paráda, mám radost! Půjde to konečně spojit? Nová malá noha ve stropě je lepší do skoku, ale nález do ideální pozice je těžký. Držím jinak chyt a už to neudělám, takový malý detail. Těším se na další pokusy. Už to moc nedrží, docela se otepluje, na parkovišti 25 stupňů v dubnu! If

21.4. Polsko. V neděli opět na místě. Malá chudák kašle celou noc, před pátou vyjíždím a po sedmé už čumím do Okýnka. Dnes je ještě tepleji, výlez s čerstvou silou a kůží jde, ale jak ohřeju prsty, už se nechytám. Takže další dva marné pokusy v kratší verzi s pády na konci, peču na to. Zkouším začátek low verze za A+, vše od minule funguje lépe a mám pěkně naladěno na pokusy v lepší podmínce. Do druhé strany kamene nesvítí, zkouším tedy pěkný boulovatý výlez, který jde poměrně dobře. Bohužel těžký nástup za označené nohy a ze sedu nejde, zkouším tedy nastoupit v low verzi Okýnka. Postupně naladím kroky, zlobí jeden vývlaj, kde asi čtyřikrát spadnu a nakonec přelézám ( https://www.youtube.com/watch?v=POop7WOyV-I ). Klasa s otazníkem, nahazuji 8A, což by mohlo sedět vzhledem k sousedním bouldrům. Přejezd za Magnusem na Batorowek, tady je ještě stín a příjemně pofukuje. Mladej už stihl přidat hnusný a těžký nástup k minule vylezeným bouldrům, A+ a B(8) je v kabeli. Hned dávám pokusy v Kompleksech za 8A, není na co čekat. Párkrát se dotknu prdelí na začátku, nakonec přelézám ( https://www.youtube.com/watch?v=zebuczfrKQo ). Moc pěkné bouldřík od Jedrzeje. Hned zkouším nádherné prodloužení za 8A+, lepší než minule, ale dva tři kroky zatím haprujou. Přesun k dalšímu skvostu, boulovatá hodně fotogenická hranka za 7C s prodloužením za 8A, které Magnus na dva pokusy přelézá.

Další polský skvost

Zkusím fleš kratší verze, který klapne, moc pěkná věc
 ( https://www.youtube.com/watch?v=OfDrJhzXZpA ). Dva pokusy v prodlužce, ale už dochází, snad příště. Zpátky do stropu, kde konečně přicházím na způsob, který snad bude se silou fungovat. Magnus ještě snad už správně, i když nelogicky pošle 8A verzi Bátoryho a dnes to díky bohu o trochu dříve balíme. Polsko jede!
24.4. Polsko. Další jakoby fight v Porebě. Dnes je všechno divné. Jednak jsem i přes dva dny restu nějak otupělej a bez energie, na první křižovatce mi zničehonic zdechne auto, aby se po třech minutách opět rozjelo. Divný. V Porebě jsem před dvanáctou, krystaly drží i na sluníčku, ale drajf není. Připravuji se na pokus, ale do Gejty svítí skoro do půl druhý, tak jen čumím a zevluju. První ostrý pokus je dnes také poslední, poměrně v klidu dolezu do obou krystalů, kdy smeká blbě nahozená vysoká pravá pata. Navíc placka na pravou v teple drží na hovno. Ach jo, nezbývá, než něco změnit, překopat na teplejší počasí. Hodinu zkouším kdeco, až přicházím na další řešení, které by v kuse mohlo pomoct. Levá pata napřed, ale neposouvat ji až do madla, ale jít tam levou rukou krkolomně rovnou. Funguje to dobře i přes zahřáté prsty a v teple, jen škoda, že jsem na to nepřišel před 14dny. Chvilku ještě oživuji Polish, ale klíčový chyt na levou nedrží, navíc rychle břednu. Dnes to nebylo vůbec ono, únava celého těla, snad bude líp. T.
25.4. Polsko. Předtropický den v dubnu mne nezastaví jet Porebu. V práci zahájím v 13:55 stávku, vedoucí prchá hodinu přede mnou a tak využívám situace. Utíkám na tramvaj a domů pro vercajk. Tuším že bude teplo a tření jakoby. Příjemně fouká, ale bohužel horký saharský fúk. V tílečku a kraťasech jsem tady byla naposledy loni v létě, ale v dubnu?! Rozlez v CS1 je horší, chytečky nedrží jak by měly. Skok jde docela dobře, tělo funguje, ale za chvíli jsem omačkaná, dotrhaná a je to spíš mučení než lezení. Nevadí, však já stárnu pomalu...času dost! Ještě se z nostalgie na Star Gejtu napíchnu na krystaly a dolezu si závěr bouldru a jedu do p.....Lezení zdar! If
26.4. Polsko. Dnes hlásí tropický den, ale ráno snad nebude tak zle. Po sedmé hodině jsem na Batorowku pod nádherným Kantem piramidy. Je příjemně, ptáci řvou, jinak poklid. Hrana na rozlez ideální, vymyslím lépe klíčovou pasáž a jdu na pokusy. Prvním končím v nástupu cejda, ve druhém  za klíčem s konvemi, třetím naštěstí posílám
( https://www.youtube.com/watch?v=JxUiozzygSQ ). Krásný boulder, nádherný šutr, co víc si přát. Asi lehčí áčko, podmínka úplně nebyla, pumpovačka, kdy mi ke konci bylo na zvracení. Přesun k hejterskému šutru zvaném Beczka, je potřeba dokrokovat nádherné áplusko.

Vynikající Bečka

Vývlaj po cca hodině konečně udělám, zlobí výlezová pasáž, kde jsem dost na strunu. Slunce svítí, chyty černí, nakonec poměrně dobře připraveno, padat se bude bohužel i na konci. Špičkovací boty a silné tělo by se tu hodily :). Ještě stihnu přes nateklé nohy a prsty z vedra lépe vyřešit třetí klíčový krok v Bátorym a balím to kolem jedničky, kdy je u auta i po celou cestu 26C! Po cestě mrknu na Thorovo kladivo, civím na tenhle skvost a nechápu, jak je to možné. Těším se na sešnu.

Skrytý úlet

28.4. Polsko. Dnes po dlouhé době s If v Porebě. Podmínka luxus, kolem deseti stupňů, na místě už je Caldič s Dejvem. Nejsem úplně fit a tady ve stropě je to znát, dnes to beru bohužel jako pěkný den ve skalách. Gejta drží a kroky jdou nahned i na rozlez, dávám hned pokus, kdy padám v kroku do levého krystalu. Bohužel v tomto kroku, kde jsem v kuse snad nikdy nespadl, spadnu dnes ještě třikrát! Komedie, smeká pravá pata, vypíná tělo nebo je něco špatně. If blbne v Czech staře, vše se motá již jen kolem jednoho kroku - skoku, který dnes se silou nejde vůbec a na konci bez síly ze dvou různých nohou, takže taky komedie. Ještě se pověsím do Polish, která jde dobře, stejná paralela jako loni - není lepší pokusovat nejdříve tady než nyní ve skoro vylezené Gejtě? Otázka pro psychologa nebo spíš psychiatra :). Dnes bylo zase dobře, ale pár dní deště tento měsíc docela uvítám.
  Bohužel asi nejen pro nás blbá zpráva z Poreby, kde se místní borci rozhodli narovnat křivdu lidí páchané na přírodě a podstatně snížili dopadiště pod střechou. Výjezdům se dvěma maticemi je tak nejspíš konec, pády na tvrdé klády si moc neumím představit. To, co tu dobře fungovalo, je v prdeli. Každý výjezd tady sbíráme odpad, sklo, plasty, staré počítače, rošty z matrací a staré molitany, ale pravda ne moc estetické, ale bezpečné dopadiště zkrátka vadilo - škodilo více než bordel od turistů a příroda tu tím nesmírně trpěla. Nebo to je pomsta Jedrzejovi za jeho hříchy a za pěkně rozlezenou Hvězdnou relikvii? Asi obojí. Jiná země, jiná pravidla, osobní averze, nějak to tu bude, ale lepší asi ne. T.

Trampoška u mlsné kozy