Kopec, Kras a Noo Noo se žení!, Polsko - 3.7.,13.7.-15.7., 21.7.

 Holky jsou stále v Havru, nechci být doma a tak jedu omrknout kopec. Je příšerně, vedro a ještě k tomu jak ve skleníku. Žádná větší akce se ani konat nemůže, alespoň prvních pár kroků v Aperolu potěšilo, jinak úplně zbytečná cesta a nervy. Nejvyšší čas dobře potrénovat, ve skalách si v tomhle počasí lebedí jen Zákoř s Wénou, které potkávám v dobré náladě v ďouře. Nutno dodat, že předpověď byla opět o dost lepší, než realita. Za mě snad už opravdu úplně poslední zbytečný výjezd (haha) a oprášení starého dobrého  "Co doma nenatrénuješ, to ve skalách těžko najdeš" či Mrožovo "Když nemáš sílu, co vlastně máš?". T.

Pitbull

  A vítej v Krase, zase! Zpátky z rodiště, pár protažení doma na desce a zase na cestách.
Chtěli jsme spojit lezení a veselku dohromady. Tak jsme ve čtvrtek vyjeli směr Kras. Cesta zase šílená, Ivča v sedačce nebude a nebude, a tak tráví cestu do Hradce víceméně u kozy. V Hradci máme pauzu a obhlížíme obří akvárium. Pokud chcete za hodně peněz málo muziky, tak jste správně. Po této drahé kulturní vložce usedáme a jedeme dál.

Veelkéé ryby

 V Krase to smrdí podmínkou, sice fičí nepříjemný vítr, ale zůstáváme ve Starých. Ivče se tam ani za mák nelíbí, chce domů. To je fajn, protože máme před sebou ještě 3 dny. Tom leze první a my se pohybujeme všude kolem. Tom znovu pokouší Palmalu, ale ani lehké zkrokování na rozlez neznamená úspěch. Střídáme. Potok tam sice nebyl, ale zase tam bylo dost biga. Do Palmaly se mi ani nechtělo, nemám chytače a sama se bojím, bojím. Přecházím tedy pod Runway a zkouším úvodní boulder, kousavé lišty, ale nakonec to jde docela dobře. Po delším čase uspávám Ivču a jdeme tedy zkusit to lano, mám tady starý rest Sofii, vůbec se v tom nehýbu a nechápu, jak jsem to lezla, no nic...lano asi vynechám :))). Tom se hýbe dobře, závidím že mu (moc) nenatéká. Ivča se budí a Tom zůstává viset na delší dobu v borháku, nedá se nic dělat, dítě si mne žádá. Chudák se vzbudila, viděla ty hnusné skály a začala brečet, nedalo se to zastavit a tak jsme museli cestu kvapem vybrat a zmizet. Koupačka v Šošůvce už byla v pohodě a hřiště na Holštejně parádní. Nicméně Ivča chce domů a na tom trvá!

Domů hned, bunkr!!!

Další den se přesouváme na Holštejn, přijíždí i Korba s Evkou a tak dáváme docela příjemnou sešnu, i když po Pepově vydatné večeři a pivku spíš na půl plynu.

Korbova hrazda měla úspěch

 Vracím se do starého restu, který jsem poprvé zkoušela někdy před 3lety - Otesánek. Docela to jde, nová lehčí beta dost pomůže. Ale než to nakrokuju, tak mi parádně dochází :). Tom s Korbou zkoušejí Kolenomor a věci okolo. Dávám pár nálezů, ale dnes to nejde, není to ono. U Pepy si spravujeme náladu, Ivča řádí na trampolíně a je dobře.
 Další den zůstáváme na Holštejně, chci to vylézt, nakonec se mi to daří, hezké 7B+ ( https://www.youtube.com/watch?v=1da2N6nWli4 ). Zkoušíme ještě rychle vše kolem, rychlá Šošůvka, rychle najíst a vyrážíme Martinovi na svatbu. Koná se v krásném prostředí, čumíme jak puci, nádherná neznámá krajina. A chata v Nových Hradech, moc pěkné místo, nevěsta krásná, ženich fešák, zábava, pití, jídlo, příjemná společnost, Aperol :D, nejlepší akce jsou zkrátka svatby.

Kalíme!!!

 Mimochodem za pomoci ostrých loktů se mi podařilo chytit nevěstinu kytičku, tak musíme za rok (prý stačí v dohledné, blízké době...T.) uspořádat svatbu my :DDD. I.
  Po další lekci v Krase jsme se zakopali doma na desce a v parku mezi young workouters. Kras nám opět ukázal, co je to mít a nemít Sílu. Parádní problémy, slušné chyty, a člověk se v tom stejně neudrží nebo nehýbe. Kroky většinou psycho, vše tlačí, bolí, smeká, síla v těle hlavně ve Sloupu odchází velmi rychle. Velký respekt Štěpánovi, co je tady schopný ve vedru přelézat. Ušel zase pořádný kus na cestě progresu a Síly (o ženichovi ani nemluvím). Kras (Sloup, Holštejn) je zkrátka PURE POWER bez omáčky, bez větší možnosti improvizace a vymýšlení lehčích programů jako u nás na písku. Buď jsi silný, nebo si ani nezalezeš. A se silou z Krasu vylezeš všechno a je jen otázka, jak rychle. Nebo?

  Z pravidelnějšího cvičení máme alespoň dobrý pocit, určitě lepší hrubici a horší váhu. Ale máme to rádi a tak u toho ještě nějaký čas zůstaneme. Pátek vypadá o něco málo chladnější, Magnus nás naladí na Polsko, malá chce k babičce, jedeme tedy do převisu. Vše je překvapivě suché a dopoledne i docela chládek. If se prokousává Czech starou a já pro změnu tou polskou. U CS dlouho řešíme dva kroky ze stoje a nakonec snad i docela dobře vymyslíme. Já definitivně opouštím Zákořovu betu pro čahouny a docela se (chvíli) hýbu v té mojí původní betě. Odpo doráží Magnus s Katty a Zákoř s děckama a vůbec nepochybuju, že Magnus dnes pošle PS alespoň ze stoje. Je silný, je dlouhý, má tah na bránu, kroky jdou na hned, není co řešit. Docela se nám tu zas líbilo, snad se tu brzy opět otočíme. Cestou zpět se stavíme ještě v parku a úplně vyšťavení a s dobrým pocitem jedeme domů. Mimochodem v neděli dobrá sešna doma na desce. T.

Letní Sněžník + Labák 27.6., Kras 30.6. - 1.7.

  Minulý výjezd jsem se zapřisáhla, že nebudu v takových vedrech jezdit, akorát tě tam olizují mouchy, pičorky a nevylezeš nic a jsi z toho naštvaný, vypsychovaný a bůhví jaký ještě.
  Kopec, pravděpodobnost, že tam bude chladno je víceméně nulová, ale aspoň by tam mohlo trochu foukat a nesvítit, hlídání máme a chci toho využít. Po nechutných vlnách veder se konečně chystáme zase vyjet. Jako před každým výjezdem na šutry sondujeme počasí, ale poslední dobou se spíš řídíme tím, jak se cítíme, když vstaneme a koukneme se z okna. Je to bohužel mnohem jistější (Martine!).
Z avizovaných 20 stupňů zase vylezlo 24 a cestou teplota neklesala, nicméně jsem měla poslední šanci na lezecký výjezd, než odjedu do Havířova (se najíst).

Mikča v barvě melounové a naopak

Pravda u kruháče

 Mizíme rychle ke Gambě, už se mi i o ní zdá, vše je jasné, teď už to jen vylézt. Je vedro, potím se, jen to vidím. Koukám do chytů, jsou suché, obloha zatažená. Po rozpinkání a prokřupání těla se tak nějak odhodlávám do hokusu pokusu. Jsem tuhá jako žádná druhá, PD by řekl : "A ještě k tomu stará a suchá"...no co, tak si orazím a jdu na další pokus. Pravá noha vůbec nepochopila co se po ní chce -  pouze a jen dát patu do stropu a ohnout špičku dolů, nic nenormálního přeci. A tak tam přirozeně zkouším lámat nohu, zas a znova, guma boty už nereaguje, noha bolí... tak jo, dám si oraz. Tom se už na to nemůže dívat, chápu, sklopím uši a jdeme na Aperol. Tom vypadá odhodlaně, po rozpinkání se hezky projde standovou verzí a máme velkou radost, v tom teple parádní výkon ( https://www.youtube.com/watch?v=WFfAPMLFEwk )! Zkouší ještě naladit sed a kroky jsou jasné, musí se na to zajet v zimě a vyleze to rychle (snad).

Tohle a to další bude blbý na kusovku...

Začíná poprchávat, takový lehký letní deštík, to v předpovědi jakoby bylo.
Zpátky na Gambu, jsem odpočatá, co bude zase špatně teď? Přehrabuji se v botách a pořád kalkuluju s pravačkou, musí to být tvrdá bota. Na výběr mám jednu, na které se mi hrne guma, a druhou, která se už teplem vygajdala tak, že nefunguje. Volím menší zlo a jdu na pokus, párkrát padám, ale chápu podstatu problému. Mezitím se hezky rozpršelo a Tom mi přikrývá hranu hadrama.
V dalším pokusu se cítím dobře, trochu si musím houknout, špička mi drží, poskok do lišty udělám, pata na hraně spolupracuje, skáču do hrany, křížem do přídrže, která je mokrá a chytám levou madlo, pravou madlo a vývlaj si už hlídám, abych se nedotkla. Nahoře mne čeká ještě překvapení, totálně mokré slizké madlo, musela jsem zakrysit mech. Radost VELIKÁ ( https://www.youtube.com/watch?v=V1NtyTotBW0 )!!!

Pro Vencu A muerte

 Ještě máme čas, přesunujeme se k Respektu. Kroky v Tsim fuckis a Hokusu docela jdou, ale na vážnější pokusy to už není. Přejíždíme ještě rychle na Bivak, ale docela zbytečně. Nefouká, je to tu jak v prádelně, jak v tropech. Já už nic, prsty se kroutí, lepší nelézt. Tom má ještě sílu, ale prsty se nechtějí chytů ani dotknout. Tak alespoň 5x Černý traverz v rychlém sledu, poslední přelez už byl na krev. Nečekaně úspěšný bláznivý výjezd. I.

Kruhy před cestou za babi

 Holky odjely, jedu omrknout opět Kras. TVRDÝ SILOVÝ letní Kras. Všechno při starém, Palmala nejdřív jde, pak vůbec, pak dobrý pokus, ještě jeden, pak už nic. Pocitově normální C+ a stejně to nejsem schopný přelézt. Doráží velkej Vojta (je opravdu hodně velkej) a rychle přelézá. Zkouším okolní věci až do úmoru. Prsty oškubané, chyty pálí, tělo bolí, ozývá se koleno. Člověk tu vždycky zjistí, jak je slabý a to, co stačí na hraní si na písečku je tady k ničemu. Buď to tam máš, nebo papačau. Pravdou je, že je i tady dost teplo a nedrží to ideálně, alespoň mně ne. Ale asi jsem jediný. A taky starý... Ráno se kupodivu cítím dobře, ale po zahřátí prstů zjišťuji, že to byl jen pocit, už ani nedám závěrečný krok z Bubáka. Další setrvání na tomto pěkném místě, kde vládne Síla, nemá smysl a tak se staženým ohonem pokorně mizím směr domov. T.