Zimní radovánky V

Nejvíc

27.2. Polsko. Ve středu nabírám Magnuse a Zákoře a zavelím směr Drakkar. Je tepleji než minule, na rozlez dvakrát zestoje, tření nic moc. S obavami zkouším Low se sedmi Pythonama, všechny na hovno. Tom dává pokusy v Drakkarovi, je nervozní jak prvnička, nakonec se zadaří a přelézá. Magnus se kope do prdele, SD zkouší jen chvíli a tak si dá tréninkově Low z originálních chytů - aniž by si zkusil Drakkara! Tyhle parádní věci mu jdou, pacholkovi. Vytahaný redčilky to chce, kromě výborné tenze, v mých Pythonech si taky ani neškrtl. Přesun k pěknému a vysokému Multipassu, tajně myslím na fleš, ale je snad patnáct stupňů a materiál ostrý.

Multi stěnka

Navíc postupně otvírám malíček a prsteník. Fleš se koná jen na stojové verzi, chvíli zlobí spodek a nakonec přelézám ( https://www.youtube.com/watch?time_continue=103&v=T0N0WDXqLd0 ). Magnus to stihne přede mnou, Toma zlobí spodek, ale to půjde. Pecka highball! Ještě zkusíme Multiplu, lištičky hodně ostré, hrozí protržení, ale v zimě snad půjde. Magnus si ještě párkrát skočí u Myggy, s Tomem omrkneme krásnou vyboltovanou 8a+ hranu a balíme.

28.2. Panťák. Druhý den jedu ráno na dvě hodiny omrknout Chopmana. Je krásně, je teplo, na rozlez dlouho špatný, po aktivaci lepší. Postupně krokuji i nižší verzi, bohužel klíčový hodně dlouhý morfo krok zlobí. Několikrát líznu hranu, ale na lízání se tu nehraje. Otepluje se, přestává vše fungovat, krev, hurá do školky. T.

Čopík

28.2. Hřensko, Labák - Mám v Hřensku nějaký restík a tak vyrážím poměrně brzy, v 10:30 stepuju pod Softem vole! Ve stínu je docela kláda, což je dobře, ale rozlez trvá o to déle. Hlavně se dost špatně rozlézá v dírkách, sotva se rozlezeš, tak se dolezeš. Šlachy dostávají zabrat a pěkně to tahá. Nedaří se mi poslední krok, ale přičítám to nerozlezení, v což pevně doufám. Hlavně ať nic nekřupne, chuj s tím jestli to vylezu nebo ne. Po půlhodině se mi daří vykřesat ze sebe sílu v prstech a poberu koncové lišty, krok do madla už pohlídám. Po vyhřátí na sluníčku jdu na pokus, ten se hned v prvním kroku nepovede, špatně trefuji dírku. Druhý pokus už vychází hezky, s přehledem ( https://www.youtube.com/watch?time_continue=68&v=RIzTZ8-sT7M ). Mám radost a přesouvám se k Nude, začátek a dolez bouldru jde, boulder odděleně taky. Chce to ale dvě matice. Docela se otepluje a přejíždím na Bivak, který je po zimě parádní a na první pohled vyschlý. Zkouším opět Shota, boulder z lišt ze stoje udělám hned, vypadá to slibně. Dávám nějaký pokus, ale ohřívám prsty a lišty mi vyjíždějí, bohužel pořád stejná písnička. Druhý pokus jako přes kopírák. No, seru na to, přesouvám se pod Dekra na oživení, ten jde překvapivě hned. Hm, síla tedy je, ale na malé lišty to už dnes není, škoda. Příště bivak? Lezení zdar. If

3.3. Panťák. Kolem oběda jedu na chvíli alespoň na Panťák. Bohužel Chopman je mokrý, jediný, co se dá zkoušet, je skok. Hodinku nalítávám mokrou hranu, nechci nic urvat, takže to rychle balím, bohužel.
5.3. Sasko. Dnes jedu sám a v divném rozpoložení. Jsem unavený, ale musím ven. Po deváté stojím před Immou, před chvílí trochu sprchlo, ale fouká silný čerstvý vítr. Ptáci řvou, jsem tu sám a je to fajn. Nemám dnes žádné ambice, tělo unavené, pozvolný rozlez, kroky jdou. Spodek stále vlhký, ale asi nejlepší letošní podmínka. Dle předpokladů se opět peru s druhým krokem, ale to mě nepřekvapuje ani nerozčiluje. Únava, věk a také zimní kila jsou znát. Co s tím, jinému jasná odpověď. Dnes jsem si Immu alespoň vylezl bez prvních třech kroků, hmm. Kolem oběda přesun na čumendu k Shivě, docela to drží, pravá ruka se zdá lepší. Z rozpažky skoro nahned, krok přes dírku opakovaně, ale to tu nic neznamená, začátek zkrátka přidá danou obtíž. Ale asi se tu zase brzy objevím. Pochoďák k Putinovi, z lana zkouším crux, pěkně nepříjemný krok vysoko nad zemí.

Vot chajbol

Co mě vyděsilo ještě víc, je nejistý a nepříjemný výlez. Jsem posranej i na laně. Třikrát si to dolezu z cruxu, ale žádná procházka. Sem jen ve více lidech a v podmínce, i tak budu mít nahoře plný kraťasy. Začíná se opět zvedat vítr, balím to už někdy ve dvě, u auta slejvák, bylo to na minuty. Dnes nádherné dopoledne venku ve zvláštním rozpoložení. T.
6.3. Jedu okusit bivak. Je docela kláda, ráno škrábu zmrzlé auto. Na Bivaku je docela dobře, ale na mě zima, dlouho se rozlézám, prsty mrznou. Pokusy v Shotovi končí pořád ve stejném místě, skok z lišt do lišty prostě v kuse neudělám. Přesouvám se opět pod Dekra, ten jde vylézt hned i s mokrou lištou, nález do Černého traverzu jde taky, připomínám si kroky, docela to drží, ale už nemám kůži ze Shota. Těžké, půjde to v kuse někdy? Lezení zdar! If

8.3. V pátek ráno opět u Immy, tentokrát tu jsem už před devátou a je o něco tepleji. Skrze stromy svítí do hrany, která nelepí jako minule. Po rozlezu se chvíli peru se začátkem, rozdíl sluníčka a stínu během pár minut je hrozně znát, dnes pomáhá i tekuťák. Postupně přicházím na správné těžiště při druhém kroku, ve zbytku jsem dnes silný. Jdu na ostré, poprvé netrefím pravý chyt, napodruhé ho chytnu dobře, pěkně ho zamknu a zbytek nečekaně klapne, za pár sekund jsem v nohandu! Tady si chvilku postojím a vysoký dolez si už vychutnám - dolů se raději nedívám, matici bych těžko trefoval. Chvilkové uspokojení a štěstí, zápis do knížky, sám v přírodě, pocity se hrnou. Krokově určitě nejvíc boulder, který stojí za to.

 IMMANENZ ( https://www.youtube.com/watch?v=UQI9v2VgikQ )!!!

 Přesun k Shivě, kde je vše při starém, dávám i pár ostrých, ale síla a energie zůstala vedle. I tak dolezu alespoň z boulí. Přejezd k Lajně, beru jen jednu matici, je nečekaně sucho, i když teplota by tu mohla být nižší. Dlouho si zvykám na několik psychokroků, nakonec opět nakrokováno, kéž by to tu ještě na pár dní vymrzlo.

Lajna

10.3. Žitava. Dnes má být extra hnusně, Shivu vzdávám, jedu zkusit jen pár kroků do Žitavy. Po cestě do kopce začíná chcát, Pavučina naštěstí suchá. Rád bych udělal konečně klíčový krok, rozlez v něm nic moc, po půlhodině přicházím na správnou polohu a krok s radostí konečně udělám. Pro kratšího těžké řekl bych. Později ještě 4x, super. Zkouším ještě začátek, který dlouho zlobí. Přískok levačkou bych rád udělal ze stejných nohou, jako klíčový dlouhý tah do díry. Začíná saigon, chyty ovlhají, tři dírky v prstech od ostrých krystalů, nakonec zkrokováno a snad připraveno. Ufff. Jinak ještě prolezu obrovskou jeskyni pod Sharkem, vůbec nechápu, že tu už nevede několik variant skvělého dlouhého traverzu. Tady se ještě budou dít věci...T.

Chyty tu jsou...