Zimní radovánky IV

Oddbodska

2.2. Sasko. Dnes jedu sama, nadrbaná, hlídání mám, ale už po cestě tuším, že nebude sucho. Celou cestu i za Libercem chčije, chčije a chčije. V Sasku chvíli přestává, no co, však je to převis a tam to přece nevadí. Eiszeit je suchý asi hodinu, ale pak to začíná hodně chytat vlhko. Nestačím ani dát pokus. Balím to a jdu cestou necestou do jeskyně. Nejhorší výstup je výstup do jeskyně po blátě. Vydrápu se jako prase nahoru, kolemjdoucí nechápou, co to jako je, kam jdu a ještě s tou krabicí na zádech? Blbé a nechápavé pohledy, ale já to chápu. Jeskyně humus, zagrcaná, oslizlá. Zkouším Plastika, ale nejde nasadit v tom mýdle ani patice. Přesouvám se pod TV show, nic nedrží, fuj tajbl. Stihnu akorát zamarasit mokrou matici od prachu a vyválet se v tom hnoji. Tohle teda byl super výlet. Vytrvalý déšť se plynule změnil ve vytrvalé sněžení, to je super, to se mi určitě poleze dobře po těch prudkých schodech. Klouzalo to nechutně dnes všude, Eiszeit, jeskyně, schody, cesta všechno, fuck it! Příště to už ale klapne, nebo? I.

Mokrouš

Saské rampouší

6.2. Sasko. Ve středu se těším na krysy na Petráč, bohužel Džangli hlásí peklo, jedeme do Saska. Ion neprochází, jdeme k Eiszeitu. Přijíždím dříve, mrtě sněhu, rampouchy, romantika a vymrzlo. Rozlez u Eisu jako vždy peklo, ale je super podmínka. Zkouším opět skok do topu, ale dnes to nějak nelehkne a není to ono. Doráží Džangli, Íťák a Mára, Džangli tu dle předpokladů téměř vše seseká.
Zkouším původní betu - přidat, dnes to suprově drží a docela funguje. Že by konečně přelezový program? Tarte dnes lepí, ale pravé ramínko je už slabé. Přesun k Eispalastu, další pěkné místečko a super boulder. Džangli s obrovskou převahou flešuje, jeden dlouhý fix za pravou pro něj není problém. Já nakonec až na třetí, po Eiszeitu prostě odejde ( https://www.youtube.com/watch?v=QMUop8gyhyk ). Prodlužka z Igora musí počkat. Další přesun k Finále, Džangli krok nahoře dle očekávání nahned, na celý už mu také dochází.

Finále

Ladím s klukama pěkné a těžké vysoké sedmáčko, po pár nálezech a po boji nakonec udolám. Ještě krokuji Eclair, ale nějak už není nic. Rychle na Inflagranti, s Džanglikem pouští jenom ze stoje, sed zlobí, čerstvá síla snad pomůže. Opravdu nádherná hravá hranka! Za tmy to balíme, bylo zase dobře!

Zahrada plná - sněhu

  V pátek jdeme na slavnostní vyhlášení výstupů roku ČHS, pěkné místo v liberecké galerii, docela se těším na spoustu lidí a pokec, bohužel se tu sešlo odhadem dvacet pět, ať nežeru třicet lidí. Atmosféra více než komorní, občerstvení nula, nikde nikdo. Docela trapas, upřímně, tohle jsem nečekal...

Plný dům...

od ČHS na hvězdné Gatě, díky!

10.2. Sasko. V neděli po dlouhé době s If, počasí opět loterie, vlhko a nad nulou i v noci. Džangli je už vytlemenej u Eiszeitu, což znamená, že padla Eisbomba. Dnes není zima, ale lišty (alespoň mně)
nedrží. Ale je fakt, že mám z desky rozkašené ukazováky a háčky dnes nepůjdou. If je během chvilky rozpinkaná a SILNÁ, mocná. V podstatě nahned vyleze Eiszeit zestoje, vše funguje, jeden pád v kroku do madla, pauza a potom nádherný a suverénní přelez. Jedno z nejlepších představení, co jsem u ní viděl
 ( https://www.youtube.com/watch?v=PQeQVqWbH94 ). Vynikající, mně to přijde hodně těžký. Rychlý přesun, Eispalast a Finále stěnka bohužel mokrá, tak se projdeme až do jeskyně. Tady je slušně, zkoušíme Kosmodrom. Mně to jde docela dobře, postupně dolézám výš, až po pauze vcelku překvapivě přelézám
( https://www.youtube.com/watch?v=ot7TrBQo6Ns ). If je bohužel krátká, akorát si páčí nezdravě levou nohu. Rychle do jeskyně, Džangli ladí Blitze, přelézá tývý a krokne Plastika, Ivča bojuje také v Plastikovi, rýsuje se tu zajímavá betička.

Plastik

Já se odhodlám na chvilku do Iona. Matic je pomálu, nedrží to, i tak dvakrát po sobě nečekaně přelezu klíčovou pasáž, krok, který zlobil je tedy vyřešen a to je moc fajn! Teď už jen mráz a matice a hurá na další nájezd. Na to, jak dnes bylo, tak nečekaně dobrý den.

Tohle neomrzí

 Obden doma deska, ruka malinko lepší, Ivka na malých lištách už kampusuje, hrubne...
14.2. Labák. Ve čtvrtek ráno nabírám Magnuse a jedeme konečně omrknout Autoportrait. Přístup z Janova asi lepší, ale napoprvé i tak dost krkolomný. Portrét stěnka po ránu oslizlá a vlhká, postupně osychá. Kroky pěkné, hodně těžký morfo začátek, pak zlobí čtvrtý krok do díry, zbytek jde. Hodně zajímavá věc.

Portrét stěnka

Magnusovi to moc nevoní, tak zkouší ajdo od Džangla, postupně krokuje, výlez je ale stále mokrý, tak musíme docela improvizovat. Připojuji se také, dávám super pokus, kdy padám v lehčím dolezu, jak se ohřejí prsty a  do stěny peče, chyty přestávají úplně držet. Magnus na druhý přelézá, já nakonec po pauze také
( https://www.youtube.com/watch?v=DMhg5YUkdlc ). V podmínce asi soft. Ještě přejedeme na chvíli ke Tlukotu, ale prsty se už kroutí, úplně zbytečná zajížďka. T.
16.2. Hřensko - Sasko. Dnes jedu vyzkoušet dírky. Hřensko je ráno skvělé, ale brzy se do stěnky opře sluníčko a je skoro nekecám 20°C, v únoru!!! Mám v merku Soft vole! a Nude hned nad. Dávám jeden hodně dobrý pokus v Softu, ale už je fakt teplo a jsem tak otlačená, že to vzdávám, příště dříve a chce to stín. Přesun na Nude a tam vzpomínáme na klíčový krok, je to pořád těžké, nezlehklo to :).

Nuda

Těším se na příští sešnu. S okrájenýma a otlačenýma prstama jsem ráda, že jedeme do Saska, tam Tom zkusí oprášit Immu. Ve stínu je docela zima a občas i foukne. Skála je kapku nasáklá, moc to nedrží. Tom dává pár dobrých pokusů s novou betou, levou ruku výš, ale nakonec musí zůstat u původní varianty. Dnes to moc nedrželo, chtělo by to ještě nechat vyschnout, tahalo to vodu ven, snad příště bude lepší třendo a něco se vyleze. I.
18.2. Sasko. Dnes ranní a po delší době se starým dobrým Zákořem. Je nádherný jarní den, jak v květnu. Rozlez u Immy vynikající, peckový.  Zestoje nahned, klíčový prostředek za deset minut, vše vypadá růžově. Bohužel první krok a první chyty nedrží a nedrží. Prostě ne, navíc postupně praská kůže na ukazováku, pak pod nehtem a je to v prdeli. Růžová se rychle mění v břeňkovou hnědou. Tom zkouší low, tři hodiny vymýšlí kde co, aby usoudil, že beta ala Noo noo je jediná, kterou má cenu zkoušet. Já zoufalec se snažím změnit první krok, nakonec snad další ulehčení. Tenhle krásnej kousek mě pěkně školí, ale je tu krásně a kroky prostě neomrzí. Teplo nás po obědě vyhání, další zastávka Putin. Majestátní a kurva vysoká pískařská hranka s nic moc dopadem.

Putin vysokyj

Tom nadává na krysy na sluníčku, což je pravda, dám jeden hodně dobrý pokus, kdy se poseru nahoře v kroku do madla - už víme, proč je vlevo únikový strom. Je třeba dvacet stupňů, máme toho dost, škoda, že tu není nějaká lavička :). Hrozný přechod na Gottáka, nádherná převislá morfo psycho hranka. Tom tu už byl, tak se hýbe slušně, mně to teda nejde skoro vůbec, tady se dýlka, čerstvá kůže a síla extra hodí. T.

Pěkný morfo Goťák

19.2. Hřensko. Jedu na jistotu že si vylezu restík z minula. Mlha a relativní teplo mi říká, že to bude asi na prd. Vyfuním pod stěnku, rozlez celkem rychlým tempem, ale něco je špatně, vůbec to nedrží, buď nemám kůži z minula, nebo to dělá to vlhko ve vzduchu. Tak či tak to vůbec nejde. V pokusu dolézám do kousavých lišt, ale v dalším smekám z dírky. Přesouvám se na Nude, kde udělám boulder hned a krokuji celý problém. Přesouvám se ještě k Druhé půlce žárovky a jeden krok neudělám, zbytek nějak ubouchám, no uvidíme, docela těžké 7C+ (zatím kratší verze). Lezení zdar! I.

První jarní hřišťátko

20.2. Polsko. Po dlouhé době změna, Magnus mě nabírá a z Jablonce i se Zákořem do oblíbeného Polska. Nechal jsem se ukecat na Utopii, pěkná vysoká věc, bohužel totální morfo.

Utopia - název sedí...

Mám docela velké rozpětí, ale tady je to málo. Magnus v podstatě nahned krokne a po chvíli přelézá. Úplně jeho styl - půlka bouldru za špičku a velké kroky. Rychle to balíme a přejíždíme k Chaosu. Kluci ho hned zkouší, já dlouho oprašuji první krok v Rajbanovi. Žalostně chybí kůže, po chvíli opět praská pod nehtem a pak protrhávám, nebo spíš probrušuji zbytek tenoučké kůže. Magnus mě naláká na malého Drakkara, kterého po chvíli uplácám, moc pěkná věcička  ( https://www.youtube.com/watch?v=PnCxrpbNEOM ). Zpátky na Rajbana, kde kluky doslova přemluvím ke zkoušení cruxu - a vyplatilo se. Přicházíme na vysokou nohu a klíčový krok postupně uděláme všichni. Klasa půjde dolů, ale mám radost, tohle by se mohlo dát vylézt, první dva kroky jsem udělal lehce s kůží na jaře. Polsko opět ve hře.

Rajbánek

24.2. Polsko. V neděli solo mise na Rajbana. Kluci tu byli včera, Magnus nečekaně snadno posekal, hmm. Ráno je kolem nuly, je suprově, na místě nečekaně potkávám Jedrzeje s Jackem, hrají si na malém Drakkarovi. Rozlez tady nic moc, po půlhodině dávám dvakrát z boulí, potom bez prvního kroku padám z vršku. Vše funguje vždy chvilku, kůže samozřejmě není. Jdu s obavou na první krok, jednou ho udělám, pak bohužel protrhávám o nástupovou mrdku a je v podstatě po legraci. Tak zase nic, ach jo. Chvilku imituju Chaos, ale přes špičku mně to nejde, s patou kousek chybí...
Přejezd na Drakkara, je krásně suchoučkej, chci vyzkoušet squamí špičky. Bez šance, trágedie. Zkouším tedy Ocúny, staré Pythony, nové Pythony a v nich nečekaně a dvakrát zvednu prdel a udělám první dva tři kroky. Mám radost, ale jen chvilku, během další půlhodiny už si ani neškrtnu, což mě vytočí do ruda. Ještě zkusím SD bez patestu, velký projekt za velké číslo. První dva kroky udělám, pak temno, zbytek klasický Drakouš. Zestoje na závěr na mírné zklidnění. Doma opět řezání gumy, lepení, lákadlo Low je silné. T.