Červencové horko a sucho

Projekt zwo

3.7. Poreba, Kvočny. Ve čtvrtek ráno jedu namotivovaný do polské střechy. Beru s sebou dvě matice, jednu širokou matraci z postele, lano a sedák, vše co mám a co octáva uveze. Je to ale všechno k hovnu! Dopad na zkoušení je zkrátka příšerný, zem je nízko, větve na dopadu se hýbou, totální psycho. K tomu nemám jedinou kloudnou levou botu, v které bych byl schopen založit
(v Jedrzejových botách dobrou) asi klíčovou špičku. Z lana to nejde zkusit, tření prachbídné, skála je přeschlá a nedrží. Dnes totální psycho a depka. Na třikrát vyšlápnu k autu a strašně rád odtud mizím. Chce to pořádný dopad, hejterský chujové.. (bohužel tu někdo - asi se ví kdo, zničil komplet dopadiště o dva týdny později, takže se nedá zkoušet už vůbec nic. Vynikající zpráva, aneb jak zkurvit nejlepší bouldering v Polsku....Díky, bylo to tu pecka, nechápu nic...).
 Odpoledne jede If na Kvočny, malá je spokojená u babičky, jedu tedy na hoďku za ní. If hlásí rekordní pokus ve Vlnách, kdy padá ve směně v horní díře, dobrý!! Je tu Kuba Jedla, poslal také Vlny a pěkně vymyslel plotnový krok z Kuřat. Prsty pálí, i tak zkouším a ono to vše parádně funguje! Mám radost, takhle to dává smysl. If dá ještě jeden výborný pokus, pak už zmizí kůže a nejde spust.
4.7. Kvočny. Druhý den hodím malou do školky a opět Kvočny. Je relativně chladno, ale plotna i tak extra nedrží, moc sucho? Nahned klapne přímý nástup, v podmínce určitě zlehkne, spíš lehčí cejdo. Jdu na Kuře Joe, dvakrát zteču z blbě nabraného chytu v plotně, na třetí vůlí urvu. Dnes to nedrželo, navíc včera se lezlo, céplus je asi fér. Nutno dodat, že jsem nevědomky vynechal dva kroky za 5A do police, protože jsem nečuměl na video. Rád si dám příště repete, hezké kroky za barákem. Ještě mám chvíli, docela smysluplně nalítám protisměrku, nastupuji ze sedu z velkého bočáku, ale kroknu si to i z patestu - žádný velký rozdíl. Že by další jedlé áplus? Uvidíme... T.
5.7. Kvočny. Vyrážím na Divoké vlny, mám v plánu to konečně vylézt, ale placka dnes vůbec nedrží, je dost teplo. Dám pár pokusů, ale padám v placce, zbytek dolezu. Nevadí, počkám na ochlazení. If.
7.7. Kvočny. Včera jsme absolvovali dlouho slibovaný výlet do plzeňské ZOO a Dinoparku. Po cestě se stavíme na Radči, parádní převis, vše je suché, nabílené, prsty se hned potí.

Radeč nadchla

I borůvky byly

 Naštěstí jsme nalehko, přejíždíme do ZOO, kde vydržíme až do šesti do večera. Super horký a náročný den plný zvířat, dinosaurů, květů a prolézaček.

Konečně Plzeň!

Masožravec

S brachiánkem

U Sulkát

 Druhý den se příjemně ochladilo, jedu tedy v předvoji na Kvočny. V devět ráno žádné auto, dojdu ke skalám a musím se řehtat. Starý dobrý Luba už očumuje výlezovou plotnu, auto zaparkované kilák vedle. Celé dopoledne se kecá, zkouší, příjemná změna. Luba nakonec předrtí Vejce a Papriku, já na rozlez Papriku a Joea (s dolezem a tlesknutím na polici :)) a dávám první ostrý v Protisměrce
 ( https://www.youtube.com/watch?v=42m3Ckh0u9k, https://www.youtube.com/watch?v=hhzgMvIxkEg ) . Třikrát padám v kroku do kapsy v plotně, než zjistím, že bočák chytám blbě.. Volám If, holky doráží druhým autem na odpolední. Objevuje se Jedla, Tříska, Kvočny ožily.

Partička na Kvočnách

 If po rozlezu super pokus se starým programem, kdy padá z posledního kroku. Pak překope kroky před dírou, dá ještě tři parádní pokusy, dvakrát opět vypadne v posledním těžkém můvu. chybělo maličko. Já ještě dva tři pokusy, kdy padám na sílu v plotně. Nevadí, půjde to, chce to lézt chytře a mít dobrou kůži. Kuba nakonec pěkně přelézá. Ještě stihnu dokrokovat celou protisměrku, těžší nepříjemné kroky až do konce. Další projekt připraven, ještě to tu zdaleka nekončí. Super den. T.
9.7. Kvočny. Dnes je konečně chladněji, téměř ideálně na vícekroky. Jsem tu před devátou, než dorazí Kuba, upravuji trochu dopad. Nějak jsem dnes líný, má být dobře celý den. Kuba hned po rozlezu přelézá protisměrku z Papriky a rovnou to doleze doprava do police, ať to tu máme pestrý :). Paráda, tím pádem je připraveno na celou lajnu.

Kuba v akci

Kuba v akci II

Trochu jsem ubral šutry na nástupu Papriky a je to trochu znát u prvního kroku, což nebyl záměr. Po delším rozlezu dávám pokus v Limonádovém Joeovi, leze se mi dobře, neudělám chybu a přelézám ( https://www.youtube.com/watch?v=F3M1QWj_gn4 ). Prsty v plotně nebyly tolik ohřáté a pomohlo zjednodušení a zrychlení první lehké třetiny. Po chvíli dávám pokus v novince od Kuby, mám dobrý program, vše klapne
( https://www.youtube.com/watch?v=RTA0OAklDc8 ). Céplus by mohlo sedět. Kuba dává pěkné pokusy v celé protisměrce, dojíždí na sílu ve spoďácích ke konci. Chci dát seznamovací pokus, abych věděl, kde mně bude docházet. Navíc jsem protrhl kůži na ukazováku o nějaký krystal, vteřiňák snad vydrží. Jdu na pokus s čistou hlavou, mohu jen překvapit. Do díry lehce, kroky pod plotnu už docela cítím, lezu dál, najednou jsem v nástupu Vejcete, cítím krev pod prsty, ale naštěstí trefuji stupy, spust do placky také klapne, ještě přesně překopat nohy a jsem z toho snad venku! Jedno blbé tempo nahoru a dolez za odměnu. Uff, tak to jsem nečekal. S hlavou v oblacích, určitě nejtěžší směr tady. Samozřejmě radost veliká, poněkud nečekaná
( https://www.youtube.com/watch?v=Hk8q4l_Eskg ).

Najs pís of rok

 Ohledně klasy tady, všechno jsme se snažili odvodit od Zlatého vejce, to by mělo být za 8A. Určitě jsem lezl deset patnáct lehčích bouldrů za toto číslo, na druhou stranu si umím představit, že kdo má dobrou silovou vytrvalost, přijde mu to tady lehký. A to, že si to Trojan jako mistr republiky v boulderingu s devětáčkovou výkoností shodil to jenom potvrzuje. Ale zároveň to nic neznamená.
 Vlny nám přišly o stupeň těžší. Výlez do plotny lze více způsoby, Paprika tedy softové cejdo, Kuře Joe o stupeň těžší, Limonádový Joe o chlup lehčí než Vlny a celá protisměrka určitě o stupeň těžší než L.Joe. Poslední, co by tu asi šlo, je výlez do plotny o cca 2m blíže, ale na to zatím není energie. A možná by šel i defi kýl vpravo za rohem.
 V jednu to balím, malá je dnes u babičky, vyzvednu If v práci a jedeme na odpolední opět sem.
Ivka dnes není zdravotně úplně v pořádku, nejde to tak dobře jako minule, i tak dvakrát opět vypadne až v posledním kroku. Já si ještě poněkud dramaticky prolezu Hlavolam, s mými volšovými prsty na plytké dírky bych tu musel poviset delší dobu než pět minut.  Pěkná cesta, na deset Á poněkud ostřejší řekl bych. Dnes to byla jízda, jsem strašně unavenej.

Ivanka a Viktoria

Zdravíme kozla

Na Ještědu

11.7. Bivak. Ve čtvrtek mi to nedá, zítra má po více než měsíci konečně zapršet, jedu zkusit Bivak.
Teplota dopoledne ještě slušná, ale síla moc není, navíc díra v ukazováku i přes lepidlo bolí a tím je to vlastně dané. Pan Mourek několikrát natřikrát, v kuse dnes nulová šance, klasického Mourka bych asi umlátil. Chvilka v nástupu Sundekra a po obědě dom.
14.7. Bivak. V neděli jedu opět na Bivak. Je o něco lépe než minule, skála po dešti suchá, nikde nikdo. Čerňák nahned, Mourek ze stoje s mírnou rezervou. Dám jeden dobrý pokus, ale jak ohřeju prsty, boule nefungují - padám na konci prostředního traverzu. Jdu blbnout do Sundekra, ale prsty se kroutí, není to ono, koleno nefunguje a malou lištu na levou dnes pořádně nepodržím. Ach jo. Nevím, co mě to napadlo, ale jdu omrknout daleký Mumuland. Opět sucho, ale koncové chyty v Red zone nejdou vůbec podržet. Naštěstí mě spláchne a vysvobozuje megaliják.
16.7. Modřín. V úterý je příjemně, jedu omrknout nyní oblíbené Wendoly na Modřín. Dopoledne je tu stín, slušné chyty, žádný psychodopad a hlavně parádní zábava. Nepamatuji si zhola nic, ladím si první část, velké kroky, fintičky. Ve střední části se malinko přitvrdí, klíč dva dlouhé kroky ke konci plus dnes lehký výlez. Dva tři kroky je třeba příště lépe vymyslet, pak se uvidí, jaké budou šance. Každopádně další top bouldr ve hře.

Ufff!

20.7. Modřín. V sobotu ranní vyvětrání na Wendolech. Je krásně, je teplo, v týdnu jsem si totálně bloknul spodní záda a už v tom zase lítám. Nespím, bolí to, pak zas ne, ráno to samé.
  Očekávání tedy žádné, takže jsem překvapený, že se můžu hýbat. Postupně překopu konec, zjednoduším prostředek, vše se začíná točit kolem dlouhého nápalu placky, která se v teple nedá moc držet, nebo? Nádherné kroky na pěkném místě, tak zase příště.
22.7. Modřín. V pondělí opět na místě, tentokrát s panem skoro domácím Zákořem.

Pan domácí AKA strejda Zákys

Je hodně teplo a má být hůř, ale je zataženo a máme větrák... Jsem tu letos potřetí, ale až dnes se boulder blíží snad finální verzi - pár kroků jinak v první půlce a hlavně komplet překopaná část z Aixu. Tom to tu má za léto naběhané a není pochyb, že to brzy pošle. I přes vedro dává vynikající pokus do placky, kde udělá chybu nohou. Mně už se to začíná také rýsovat, v podstatě už můžu začít také střílet. Tak snad se ochladí a nezateče to. Dnes vynikající motivační sešna!.
28.7. Modřín. V neděli opět se Zákořem na Wendolech. Od minulé návštěvy opět brutál vedro, nechce se nic dělat, lenivost, blbě z vedra, žere se. Každý den se vymýšlí kam jít s malou, nový objev a velká pecka je Mirakulum v Milovicích. Obrovský park s hrady, klouzačkami, prolézání sítí ve výšce, podzemní chodby, vodní park. Zkrátka dětský ráj 80km od baráku. Určitě stojí za návštěvu, my to tu ještě několikrát určitě protočíme.

Highball v Mirákulu

Dětský ráj

Najdi svoje dítě

  U Wendolů jsme po osmé, ale dnes je příšerně. Vzduch stojí, prsty se kroutí, ach jo. Po pomalém
rozjezdu lezu první část, kde postupně vychytám další dvě ulehčení. Tom i přes antipodmínku dává tři parádní pokusy, z toho dva rekordní - až do druhého spoďáku! Já dnes ještě malé změny v druhé půlce, vše funguje, ale lézt to v pětadvaceti zkrátka neumím. Chvíli ještě poblbneme v bouldru za rohem, snad je vymyšleno na lepší podmínku. Parádní věc, sedmbéplus to asi nebude… Ještě hodinu vytahuju šutry z jeskyňky pod Wendoly, rýsuje se ultimátní projekt asi jen pro vyvolené.
30.7. Modřín. V úterý jedu o trochu déle opět k Wendolům. Chci podpořit Jedrzeje, bohužel také uvěřil předpovědi a odjel už včera. Je vedro, dusno, žádné překvapení. Párkrát se zavěsím, opět něco pozměním (jako zatím každou návštěvu). Chvíli to jde dobře, po hodince klasicky nic nebere, tak na to peču. Jdu za roh, kde téměř zvednu nohu na vysoký stup, ale je tu snad třicet. Sešup do ďoury, kde během hodinky konečně odstraním mega šutr na nástupu. První dva kroky z boule se tak otevřely, bohužel pak se nehnu. Těžké a špičatý kámen za hlavou, ani nedomýšlím a mizím. Každopádně se tu ještě dají najít pěkné směry, jako třeba... :). T.

Vadí šutr (?)

Odpolední Žitava