Březen (nejen) s rouškou

Komando elitních zabijáků

1.3. Polsko. Dnes jedu sám k Chaosu. Předpověď vyšla, je větrno a docela to drží. Hodinu se rozhýbávám, než tělo pochopí, co se po něm chce. Chci zkusit pěkný projekt - traverz zleva do Rajbana.

Nádherné místo

Postupně vychytám důležité detaily a jdu na pokusy. Začátek je docela silový, ale ne extra těžký, po devítí krocích je potřeba dobře nabrat dvě NĚCO, nakopnout nohu doprava, ani nedutat a navalit se do plotny. Asi čtvrtým pokusem dolézám do poslední výlezové lišty, noha smeká a papá dolů. Delší pauza, dva tři pokusy naprd a konečně jsem na kameni. Po dlouhé době radost
( https://www.youtube.com/watch?v=kWDkLaTe1gM ).
Tak tedy Mister Oldweaker : SD vlevo na bouli a traverzem do Rajbana. Určitě těžší, než originál, ale netroufám si říct o kolik. Čas a ego dalších ukáže, každopádně pěkné kroky, pěkný šutr, pěkné místo. Laboruju, kam dál, orvanou Sensimillu zatím vynechám, jedu na Pomeranč do Jelení Gory. Tady už poskakují dva mísťnáci, aspoň jsou matice. Skála je bohužel vlhká a postupně poprchává, i tak jdou kroky dobře, mám to pěkně naladěné. Závěrečná pumpa bude v kuse asi klíč, každopádně parádní silové lezení a lajna k tomu, těším se na příště.

Pěkný pomeranč

4.3. Žihle. Po úterním celodenním chcanci jedu s Džanglem na riziko omrknout Žihelský les. Loni na jaře jsem tu byl jednou s Magnusem a nebylo to špatný. Kolem jedenáctky jsme u Ramínek, pěkný šutr, teplota taky dobrá, pofukuje, třeba bude fajn. Ramínka jsou jednokrokovka, daleký fix - dělo do dobrého chytu ze slušné lišty, která je bohužel blbě seklá a trhá ukazovák. Krok je těžký, než naplno zkusím, tak i přes poctivé zabrušování celkem brutálně otvírám ukazovák a v podstatě je po lezení. Celý den tejpuju a lepím, šestbéčka by asi šly. Džangli přelézá morfo projekt z Ramínek doprava, název Přišel, viděl, protrhl se povedl :).

Džangl v akci

Krásný šutry

Cejdo za rohem brr, jdeme ke Skluzafce. Flash cejda vlevo nula, Džangli po hodince přelézá. Skluzafka vypadá dobře, další štace Cuketa. Flash nula, s tejpou pravou mrdku neudržím  a ani nekroknu. Zbytek dne strávíme u Milenky a El. Locca, docela pěkné věci, ale taháme vodu a nedrží to vůbec. Omrkneme Viklany a Geronima, takový A plus spíš nahozený, než přelezený. Ale co, nakonec pěkný výlet do přírody, grrr.

Geronimo - projekt?

Jablonec

Síla!

Velké kamarádky

U spícího obra

14.3. Žihle. V sobotu jedeme komplet za Džanglikem omrknout Bábu s Dědkem. Cesta dlouhá, dvakrát zabloudím, kočárek v akci, v jedenáct jsme na místě.

Moc pěkná Baba

Bába pěkná, hodně turistů, docela to drží, jen malá je trochu nasraná, hold zima - podmínka. Doráží i Vilda s Andrejem, prý jen na výlet. První část Bábinky lehká, klíč je nejistý a blbě se zkouší, a to máme dost matic, lano i žebřík. Jdu s holkama na místní perlu Nežer tu botu. If po chvíli dává pokusy, delší krok z mrdek do hrany jí ale posílá k zemi. Zkusím tedy také, dobře vymyslíme a posíláme
( https://www.youtube.com/watch?v=DHy1He8g3Qk ),
( https://www.youtube.com/watch?v=s2w_7n2DIbs ). Soft cejdo max... Čas běží, rychle za klukama na Bábinku, Andrej posílá (je betonovej a hlavně papírovej), Vilda skoro, já dva nálezy do cruxu, určitě to jde lépe vymyslet. Tma se blíží, Džangli mě nasměruje na Ladné boky, které vypadají pěkně. Rychle zpět pro matice, zkrokováno za deset minut, rychle pro holky a stativ, před západem je vylezeno
( https://www.youtube.com/watch?v=CA-XRPt9-W8 ). Kluci posílají také, za mě soft cé max, kluci brblají něco o sedm bé, no nevím, ale rozumím. If je v tom také dobře, ale už není čas. Nakonec pěkný den, a dlouhá štreka home.

16.3. Petráč. V pondělí i díky všem okolnostem opět komplet vyrážíme do lesa. Ode dneška vše okolo nás začalo být trochu jiné.

Už by to šlo!

  Jedeme na Mlýňák, je nádherně a o dost tepleji. Rozlez v Esperanze a Tačioně nebyla moudrá volba, v dobrém pokusu bohužel otevírám opět ukazovák a hra na čísla skončila. S tejpou zkouším s If Trny, po dvou hodinách jsem jakoby nadšený, oldschool po malejch, jde se v tom hýbat a je i snad nějak pochopeno, nebo?

Trny - kotel

Přejezd pod Hrad, If dává vynikající flash pokus ve Vrchcábách, kdy nepřidá pravou ruku do hrany, druhým suše, velká škoda
( https://www.youtube.com/watch?v=XscknDUWq6s ). Ve velké postupce už trochu chybí kůže a síla, je tak 12C, já v tomhle už chyty neudržím.
Ještě zkusíme Hrob bouldristy, mně nejde dlouhý krok, If je silná, zkrokováno rychle, příště za čerstva by mohlo padnout. S malou ještě oběhneme kopec, je tu krásně, ty staré stromy se už jen tak nevidí.

Stromy a

šutry

Rychle hřiště na náměstí v Petrohradě a už za tmy výšlap na Nočník. If chce vidět Froda, nasvícený vypadá parádně, brutál nekompromisní kroky. Žakár je pašák vylézt tohle za hodinu. Síla ani kůže už není, snad někdy za čerstva.

Babská rychlosešna u Froda

20.3. Čertovy hrady. Dnes zavelím trochu pozdě směr LES. Jedeme omrknout po asi pěti letech Čertovy hrady. Směr Zoo Dvůr máme najetou, akorát zmizely stromy, hold prachy a kůrovec. Přístup i kámen jsme museli dost očistit, je teplo, je vlhko, lézt se nějak dá. Hlavně bez roušky a v přírodě!

Čertovy hrady

Ladíme Růži z Jericha, rozlez trvá, lišty jsou vlhké a taháme vodu. I tak postupně krokujeme, vcelku lehce vylezu bez dvou kroků, první krok jsem se naučil, ale druhý mně nejde, i když chybí málo. Ivka postupně krokne celé, první krok je ale hodně do bolavého ramene a nedrží to, takže pokusy se odkládají na jindy. Každopádně super lištovačka a silovinka. Druhý krok jde jen se špičkou za hranou, což by se asi nemělo a tak udělám alespoň pěknou variantu přímo nahoru. Jantar - první krok z Růže, špička, fix do hrany, překopat nohy a bum do lišty a madla. Moc pěkný, cejdo by mohlo snad sedět, i když délka tu asi dost pomůže
( https://www.youtube.com/watch?v=SBvHbMkFpEM ). Je půl čtvrté, risknu tedy jízdu za Trutnov na nádhernou Invazi. Malá usne v autě, běžím sám, než se setmí či zaprší. Skála bohužel vlhká, i tak stihnu nějak prolézt. Cenťáky by se tu hodily, kromě asi klíčových dvou kroků uprostřed a výlezu to jde dobře, skoro za tmy i deště zároveň to musím zabalit. What a line!

Nejvíc!

22.3. Labák. Plány na dnes byly jiné, nakonec jedu podpořit Magnuse a Caldiče na další TOP linku Dagra - Bagra. Jedu dřív, je pod nulou a dost kosa celý den, navíc výšlap s plnou polní na místo docela otřes.

Boulder jako prase!

Linka parádní, docela problém se tady rozhýbat, je kosa, do chytů vysoko daleko, dopad všelijaký. Hned první zásek na startu, který pochopím a udělám až po dvou hodinách nadávání. Kluci ladí kratší a asi údernější zkratku Bagra, moc to nejde, Magnus už to skoro zabalil, než přišel na to lézt nohama napřed. Klasika, zkroknuto a rychle vylezeno. Caldič postupně také naladí a posílá. Dagr je o dost delší, postupně nějak krokuji, ale síla rychle mizí, určitě je potřeba více zdomácnět a jet sem ve vyšší teplotě a v bandě, čtyři velké matice je asi minimum. Ještě omrkneme pár projektů, jeden boží vysoký. Pro dnešek stačilo, snad i Magnus šťastně dojel na podvalu...
24.3. Žihle. Dnes je v plánu Vesec, ale ráno rychle pobalím a jedu na Mlýňák. Ve stínu dost kosa, rozlez u Trnů bolí, Trny vůbec nejdou, nic nového nevymyslím, spíš naopak, tragédie. Dávný pytel v Tlusté Bertě zůstal, 0bodů, přejezd na Žihli. Tady je ve stínu ještě sníh, začíná punkové pobíhání všude po lese. V C+ vedle Listí chybí kousíček, už mám jen folie místo kůže, nechutný zved. Je tu krásně, stromy, ptáci, všude vysoká mraveniště. Příroda!

Žihle

Cejdo vedle Skluzafky opět nic, Skluzafka docela baví, jedno zvednutí nohy a psycho výlez snad jindy.

Skluzafka

Mravenečník vypadá, že půjde nahned, nakonec se mi vysmál, jsem totál bez kůže, celý den zmrzlé prsty a nohy. V cejdu u Piraně konečně protrhávám, což znamená rychlý úprk z jinak nádherného lesa. Fuck off lezení! T.

Oblíbené Drábky

25.3. Hřensko. Jedu pryč, musím se vyvětrat. Jednak mne kontrolují na home office (jakoby šlo o život) a také, a to je důležitější, si chci zkrokovat celou Středozem. Cestou se zdržuji povinnou objížďkou přes Jetřichovice, přijíždím trochu později. Do stěnky svítí a je dost teplo, asi tak do půl těla. Boule nedrží a tak mizím k Juře. Na tu nemám ani pomyšlení, ale vzhledem k bolesti v rameni si netroufám jít na Nudu a tak mi nezbývá nic jiného, než se do ní zakousnout. Jura je ve stínu a docela to drží, rozlez od půlky do konce na pohodu. Musím si oživit kroky z dírky do placky a pořádně vymyslet nohosled, každá sekunda promarněná v nedržící placce bere sílu. Překvapilo mne, že udělám všechny těžké kroky nahned, asi dobrý ranní záchod. Drze myslím i na přelez, že by konečně? Vymýšlím nejschůdnější betu, kroky udělám pokaždé. Hm, není na co čekat, navíc slunce se točí a začíná svítit do druhé poloviny bouldru a dost se otepluje. Jdu na pokus, první nejtěžší pasáž přelézám suše, na konci mám natečeno a špatně nabírám placku, do spoďáku daleko, všechno špatně, improvizace nepomohla poroučím se s pí....k zemi, aj tak dalo sa, hej. Cestou si ještě stihnu udělat do prstu díru, nevadí to zaroste. Další pokus nedám, hodně se oteplilo. Vylezu ještě k Nudě, ale je to úplně to samé, lišty se už nedají držet. Odcházím s rouškou a hlavou sklopenou, tady já nebudu. Napříště ale připraveno. Lezení zdar! If.
27.3. Petříkovice. V pátek opět komplet někam ven. If dnes neleze, jedeme tedy k Invazi. Je teplo, táhnu "jen" tři matice, což tady není mnoho.

Holky a kámen

Na jedno nazutí bot nakonec udělám všechny kroky (včetně vyndání špičky uprostřed), nejvíc mě sere úplně poslední krok do hrany. Tak, jak to lezou kluci (všichni o hlavu vyšší) mně to nejde, nakonec to nějak jde přímo. Silové i odděleně. Dám dva pokusy, kdy vypadnu v prostředním bouldru. Musím přebírat hranu a blbě jsem si ji označil. Bere to tu nečekaně rychle sílu a nedrží to, prostředek už ani nekroknu. Balím to, každopádně tohle je asi ten NEJ bouldr, který jsem viděl a zkoušel. Velké silové kroky, pumpovačka až do konce, navíc lajna jako prase, dopad trochu psycho, zážitky zaručeny. Ještě se pověsím do další dost morfo pecky od Magnuse, název BRUM brum sedí do puntíku.

Medvěd

Velké kroky, rozpaže, síla. Bohužel čím výšše, tím už nevychází rozpaž, co s tím? Tak snad brzy zpět. Tohle tady je bouldering! Ještě s malou k potoku a na klády a šupem home. T.

Na kládách

29.3. Hřensko. Dnes hlásí pod mrakem, což je důležité, mám více času na pokusy. Jak napsali, tak je, super. Jsem zde v rekordním čase, neb jsem se poučila z minula a jela přes Děčín. Nikde nikdo, cesty prázdné. Jdu rovnou k Juře, ztuhlý, zmrzlý rozlez jde ztěžka, lezu taky dost ztěžka. Na mne je dost velká zima, asi tři stupně. Počkám, až se oteplí, šklhají mi nohy, guma nechce spolupracovat. Mám zmrzlé prsty, jdu běhat po místním lese. První pokus stejně jako já je jalový, smekám z placky. Nevadí, zkusím ještě počkat. Čekání si zkracuji sežráním všech sladkostí, které jsem si přivezla, paráda. Trochu se otepluje, jdu na pokus, ten se taky nepovede, už sakruju, ale nezdávám to. Dnes to musím vylézt, chybí maličko. Mám tak poslední pokus, než přijdu o kůži. Nachystám se a třetím posílám. Pro mně těžké, radost veliká
( https://www.youtube.com/watch?v=QGgzO4h-XDc ). Kůže vykousaná do masa, nevadí, stálo to za to. Přesouvám se pod Středozem a zkouším si kroknout co nejlehčeji začátek. Jsem dost jetá, ale kroky nějak udělám. Klíčový krok neudělám, nepustí mne přes bolest rameno. Kašlu na to a jedu dom. Cestou potkávám Simču, vyděšeně na mne kouká, že nemám roušku a běžím k ní. Omlouvám se, ale nějak mi to nedošlo. Jak se vše náhle během pár dní změní. Lezení zdar! If.

Kost

30.3. Žihle. Dnes opět daleký les, ani nevím proč. Asi proto, že je levná nafta a potřeba být v LESE je teď nějak vyšší. Rozlez u Piraně na slunci, plotnu bohužel nekroknu, což nepotěší. Mravenečník za rohem nakonec padnul. Šel jsem to nejdříve pravou do ošklivého zrní, určitě soft cejdo, vidko se mi bohužel podařilo smáznout. Jdu omrknout Cuketu, minule jsem si nějak nevšiml pravější lepší lišty. Rázem je zkrokováno a po velké bitce s třením a mokrým (vysušeným) výlezem po pár minutách i vylezeno
( https://www.youtube.com/watch?v=Fjxt95f7Bpg ). Pěkná věc. Balím věci a jdu ke Klouzačce, která bohužel vůbec nedrží, taje sníh a vlhne to. Pražská kavárna je zasviněná, zpátky k Syntéze, kde je pro změnu vedro i do půl těla. Ale je tu krásně!

Veget u Syntézy

Volám několikrát Džanglimu kvůli nové oblasti, kterou nakonec i najdu! Těším se na Hide and seek, bohužel nástupový chyt je asi to nejostřejší, co jsem s prolezenými prsty zkoušel kdy držet. Bolí to i přes tlustou tejpu, tak si alespoň vylezu prý nej lehký bouldr v oblasti ( https://www.youtube.com/watch?v=i9YtBTpiv7U ). Omrknu nádherného vorvaně dole, kvůli tomu se vyplatí se sem někdy vrátit. Další pěkné místo i s rybníkem za zády.
31.3. Vesec. Odpoledne mi to nedá, na fízu nemám po včerejšku ani pomyšlení a tak běžím oživit Taipana. Bouldr je i díky podmínce v kurzu, což je dobře. Postupně si zvykám na ostré chyty a modlím se, aby necákala krev. Dlouho nejde výlez, nakonec docela naladěno, kromě poskoku pravou rukou do vyššího, nebo ho nedělat? Kromě jemného průtrhu a hluboké díry přes kalhoty v noze dobrý. I krev tedy nakonec byla a docela dost. Moc pěkný bouldr se nám povedl a za barákem, a já jezdím na cejda na Žihli. Los dementos. T.