Foxbouldering: Tak jde čas IV

14.6. Teplice. V úterý rande s Mariem v milovaných Teplicích. Rozlez na Neřestech nic moc, navzdory teploměru je teplo a nelepí to. Jdu nacvakat Lvího krále, nějak ho prolezu a jdu na první ostrej. Spodek bouldr na pohodu, pak lehčí 10m hranové lezení, kde kupodivu natéká, bouldr u pátého trochu na haluz, pak těžké se překulit doprava, cvakačka šestého už s bandama, teplo do toho, mokrá díra, tempo do malé lišty se strachem v očích, cvaknu, rychle vykopat levou nohu a je hotovo. Lví král, za mě těžké a extra zážitkové. Super cesta. Mario proleze, jdeme na Neřesti. Odpo je tu o dost lépe, konečně pochopím poslední dva kroky nahoře, dvakrát dám celý vrchní bouldr, naladěno. Ještě šáhnu do Holky s dírou, křehké, ale určitě pozkouším. Teplice!

17.6. Batorowek. V pátek jsem nikoho nesehnal na laso, vstanu v půl šesté a jedu směr Batorow. Je pod dvacet, ale je vedro. Vedro. Herbatnik jde nejlépe na rozlez, v pěkném 7C vpravo neudělám první krok, v Leszce pokusy, ale vedro, neudělám první krok v SD Kant piramidy, Bouldrmama nejde, v Kompresoru čistá nula. Hrůza, děs, zkroucené prsty, otlačené nohy, nasrat!

21.6. Teplice. Skoro už tradiční terapie s Mariem, jsem tu dříve, tak blbnu na grigrině v Cestě černých sluncí. Vynikající lajna, boulder jde postupně dobře, v prvním ostrým vypadnu u druhýho, v dalším vypadnu s bandama a zbytečně nahoře, dalším na pohodu. Pecka komplexní cesta. Mario dvakrát vypadne nahoře, škoda, hlava. Ještě stihnu solidní flash pokus v Dynastii Ming, více už nezvládneme, jsme pomalí.

28.6. Teplice. O týden později opět na místě s Mariem, Dynastie po rozlezu neklade odpor a posílám. Opět moc pěkná cesta, lehčí deset. Mario po hodince také posílá, paráda. Je dost teplo, nebo spíš nefouká a nelepí to. Dvakrát prolezu krokově parádní Expresso, v prvním ostrém mě k zemi posílá jedna chybička nad druhým, škoda. Příště..

2.7. Teplice. V sobotu s Mariem, je po dešti, nelepí to, ale co už. Mario odškrtne Černou hranu, já jdu na Espresso. Kroky jsou dobře, ale v kuse překvapivě padám ve stejném kroku jako minule. Jak ohřeju prsty, neudržím oblek chyt, musím ho tedy zamknout ukazovákem. Dalším na pohodu udělám spodek, ale nad třetím nejde udržet oblina. Třikrát slezu o krok níže, nakonec na riziko klapne, uff. Zajímavé kroky, pěkné, v podmínce určitě zlehkne. Ještě zvolíme Neřesti, ale odpo stojí vzduch, teplo, hrůza. I tak dám první ostrej a pěknej pokus, končím v půlce vrchního bouldru.

5.7. Dubské skály. Počasí v Teplicích na prd, Magnus zavelí směr Vlhošť. Staré pověsti české, pěkná krátká hranka po ostrejch, doráží Stříbro, Jíťa a samo Luba. Je přes dvacet, včera ohýnek, ani si neškrtnu. Kluci rychle přelézají, tak snad jindy. Přejezd do údolí Loubenského potoka, pěkná stěnka u auta, ale Teplice to nejsou. Ani nelezu a cpu se na slunci borůvkami, až do úpalu.

6.7. Teplice. Druhý den nabírám Lubu a jedeme na risk do Teplic. Parkuji u srubu, neboť je to asi jedno, kde člověk dostane cedulku. Je mokro, trochu prší, odpo lepší. Jdeme na Habanero, Luba klasika na rozlez osne, já v prvním ostrým metnu nahoře, pak na pohodu. Pěkné, lehké. Omrkneme Modly a jdeme na Holku s dírou. Super lezení už dole, bouldr moc nejde, Luba nakonec krokne. Vršek snad příště, ale je to pěkný, dlouhý a těžký.

9.7. Teplice. V sobotu jedu opět do Ráje. A s If! Speciální to společnost, kdo by to byl řekl. Na rozlez dvě osmy, pozdravíme Majzlíky a jdeme na Toaletní papír, nádherná jedinečná hrana. Nacvakám, u prvního chcaní, pak ještě jednou, jdeme se projít, je tu krásně. Zachčije ještě jednou, pak už dobrý. Papír postupně solidně zkrokuju, je to parádní. Jdeme naproti na Holku, Luba afne včetně bouldru, já jednou prolezu, dva kroky minus, ale pecka lezení. Super den, díky.

11.7. Obry. V pondělí jedeme s Ivankou zkusit lezení na Obry. Malé to moc nejde, nevadí. Kroknu si lehce Epilog a valíme.

12.7. Bivak. V úterý s Ivankou konečně Bivak. Naoko super, ale prsty se kroutí a jsem slabej. Jakože dost, až hrůza. Po hodině umlátím Houbařku a Černej, jdeme se projít k Manile a hurá home.

16-17.7. Teplice, Ádr. Holky na Moravě, o víkendu se poleze. Sobota s Lubou v Teplicích, rozlez u Datla. Nejsem moc nadšenej, ale co už. Luba si vyleze Direkt černých sluncí, já se zatím mrknu do Datla. Rozlez nic moc, hned to dám na topinku, což u mě není zvykem. Jednou blbě chytnu lištu u prvního, dalším posílám. Za mě hodně soft a nic moc cesta, samozřejmě v rámci Teplic. Luba dá pěkný pokus v Holce, kdy padá u kruhu nad bouldrem, já prolezu nádherný Toaletní papír, bohužel opět a dost sprchne. Pak už to stojí za prd, takže se vlastně nic nekoná. Ještě mrkneme na Břit, kde definitivně zmokneme a jak prasata mokrý a špinavý mizíme.

Druhý den, bereme i Jíťu, takže klasika ve třech a v Ádru. Rozlez hned u novinky Barbecque, hezká stěnka, bohužel trochu solivá. Prolezeme, Luba v několika záklonech posílá, já moc pěkný pokus, bohužel prohřeju prsty a padám nad druhým, pak dolezu. Přesun k super bombě novince Paralet, totální šlapací a kompresní pecka. Dám parádní OS fleš pokus ve Větroplachu, padám někde u čtvrtého, dlouhý těžký krok. Prý lehká desítka, ale mě to teda nepřišlo, tak snad příště. Dvakrát prolezu Bombici Paralet a docela pozdě to balíme.

23.7. Sokol. V sobotu brzy ráno romantický výlet s Kubou na Sokola. Krásná věžička a místo a cíl - Musí to stát. Lehoučká jakoby desítka klade odpor jen díky dešti, dáváme oba. vedlejší pravá cesta přímo těžký projekt, zleva klasa asi sedí, ale nebyl čas, zítra se leze.

24.7. Ádr. V neděli v sedm sbírám Kubu, má být jakoby minihell, ale nevíím. U Barbecque nefouká a je teplo i ve stínu. Na rozlez urvu krápníček, což se dalo čekat. Nakonec vymyslím jinak a prvním i přes teplo posílám. Pěkná cesta. Přesun do Himalájí na bouldrovou dírkovou cestu od Djanga. Přímo kotel, zleva nakonec sjízdný. Je tu stín, za hodinku posílám, škoda dolezové špinavé a solivé hrany. Je tu stín, ale jinak je už vedro jako kráva, už ani nemá cenu lézt.

27.7. Hodky. Ve středu relativně slušně kolem dvaceti, po obědě jedeme s Kubou do Hodkovic. Překvapí nás silná sestava Andrej, Mlha a Filous, supéér. Dám jeden téměř přelezový pokus ve variantě Pivečka doprava, kdy u druhého metnu díky udrolenému stupu, škoda. Pak už ani prd, v údolí úplně...

31.7. Ádr. V neděli po vydatném dešti a po pěkném tréningu s If jedeme s Cicvou směr Himálaj. Je výborně, fouká, sucho, bohužel jsem strašně unavenej. Rozlez ve Větroplachtě tragédie, Kuba leze Los Alamos a na druhej posílá. Jdu na ostrý, nervózní co zas bude, naštěstí Větroplach jde jako po másle a vše klapne. Nádherná fyzická cesta. Jdeme na Záhrobí, konečně udělám klíčový krok, spodek jde také dobře. Připraveno na pokusy.

2.8. Prachov. Odpolední výlet s Ivcou a If nemá chybu, je tu hezky a všestranná spokojenost. Zkouším na grigri Mzdu strachu, morfo jak z učebnice, klíč naznačím... Pak si ještě prolezu nádhernou Morii jen ke druhému, kroky plus cvaknutí kroklé, pak těžké.... Ale super branka, těším se na příště...

4.8. Prachov. 34C, ideální vyzkoušet více parádní Morii. Sladký život na rozlez ke třetímu, dále jen po kompletním vyčištění, škoda, že se to neleze. Moria boží, dva nálezy, dva kroky u druhého zlobí, pak se ještě dost leze, zatím jsme lezli jen ke třetímu. Pecka hrana. Mzda strachu bohužel bez progresu, krok do police jsme neudělali.

7.8. Adr. V neděli s Kubou, je vážně výborně, bohužel vždy je něco špatně, tentokrát si ráno hnusně a dost hnu se spodníma zádama, takže jedu pod práškama a dost mimo. První štace Osolený knedlík, rozlez v něm a dalším posílám, za mě zadarmo, pěkná stěnka. Dále nacházíme konečně Skvost, na druhej posíláme, nějak jsme nepochopili klasu, ale to nevadí. Každopádně zajímavé a povinné.

U Dvorské je Magnus a bandička, zkusíme Záhrobí, vrchní bouldr poprvé udělám jako Kuba s Lubou, pak s patou, nakonec radí Magnus svoji betu, která funguje nejlíp. Škoda zad, tak snad už konečně příště pokus. Ještě prolezu Někdy příště, solidně připravené, spára a hlavně komín na prvním mě určitě prověří.

9.8. Prachov. Záda stále v prdeli, i tak jedeme s Kubou omrknout Lachtanovy cesty. Kuba dá dobrej OS pokus v Prasatech, dalším přelézá. Já ve fleši nic, pak už jen na laně. Dva dlouhé kroky za malé s ohřátými prsty, což platí i pro vedlejší Lokální Kvikot. Bohužel se tu začíná pokutovat za mágo, no uvidíme příště.

10.8. Zbiroh. Druhý den na čumendu na Zbiroh, Kuba klasicky bez druhého lana nalehko, tak jen rychle prolezu jeho moc pěknou a těžkou cestu. Špatný nohy, od třetího jsem se nehnul. Kuba zkusí Zakopanýho psa o kus vpravo, blbě natlučená legendární asi těžká cesta. Blbě se to zkouší, je vedro, takže dnes nasrat.

14.8. Obry. Neděle s Kubou natěšení na Ádr, mělo být mokro, pršet a nakonec se dalo prý. No nic, obrvégry taky dobrý... Epilog, je teplo, hlavně v plotně. Po pár pokusech posílám, moc pěkný, lehký. Kuba vždy propotí, nález doleva nejde, jdeme ještě zkusit devinu od Špeka na Dvojče, nakonec kroknu. Vysoko první pod ním silové rozpaže, hnusná skála, kusovka třeba jindy.

17.8. Ádr. Teploty přes třicet, ideální teplota na desítky v Ádru. Volám se Stříbrem, ve středu dopo dorážím za celou rodinkou. Hned jdeme na Někdy příště, nesvítí sem, těžké dole. Na rozlez vše lehce nahned, potom pár pádů u prvního, jedna těžká facka a blbá noha, sokol na pohodu, žlab také, takže posílám. Moc hezká skála, rovně vypadá výborně. Elík posílá To mi nemůžete udělat, mládí vpřed. Ještě stihneme prolézt Blik, tady je ale peklo na zemi.

19.8. Ádr. V pátek s Kubou, teplota opět hoodně vysoká, navíc těžký vzduch plný much, psycho. Jdeme na Zlatou nit, super cesta, lokální nepříjemné kroky, crux nahoře za obliny. Kubovi to jde dobře, dá top rope na pohodu a to nesnáší vedro. Nezbývá, než dát pokus, bohužel před tím bitkařím v cruxu Špeditéra, který je těžkej jako prase. Dám výborný pokus V Niti, ale bouli nahoře ve vedru nestisknu, takže jen afík. Kuba dalším posílá. Ještě rychle jakoby prolezeme Špeditéra, první crux udělám, druhý bohužel silovka a tak trochu morfíčko. Klid v duši už jen naznačíme, je to o život, blbě se dýchá, všude mouchy, rychle pryč...

20.8. Zbiroh. V sobotu odpo podmínka jak debil, vítr, na rozdíl od včerejška. Kuba někde na kole, jedu sám na grigri. Kozumplicní vzdechy, nádherná silová a pevná stěnka od Špeka, spíše desina, řekl bych, solidně kroknutá a připravena na pokusy, snad. Ještě mrknu do vedlejší legendární hnusné cesty, nástup a kroky ke druhému udělám nebo pochopím..

21.8. Obry. V neděli s Kubou jen za barák, Strana na spadnutí na Obrech, matici beru, po rozlezu posílám bez výraznějšího dramatu. Hnusný směr a skála, deset pěkných silových kroků za to asi stojí, výlez spíše za trest. Přesun na Hrušku, spíše zklamaní, Kuba nahned proleze Špekovo AF devětcé, prý soft, tak ani nezkusím. Ještě zastávka na Havrana, kde prolezeme parádní desetá hranu, tak snad příště. Havran vypadá výborně.

24.8. Vlhošť. Středeční katastrofální výlet s Kubou. Vedro a hlavně vlhko, nesmysl lézt. Havran durch, stěna u Loubenského potoka se dá, rychle vylezeme lehkou desítku, prsty se kroutí, utrpení. Přejezd na Pověsti zbytečný, kyzy nejdou vůbec držet, po chvilce balíme.

31.8. Ádr. Ve středu je solidně, ve Vrchlabí nabírám Jíťu a jedeme směr himálaj. Za korunu na hodinu na rozlez ani prd, dalším s převahou, easy. Jíťa zkouší, ale u prvního je krátká. Prolezu Zlatou nit, na to, že je relativně chladno to zas extra nedrží, naštěstí v ostrým lezu lépe a posílám. Moc pěkná cesta i pestrý kroky. Ještě běžíme na těžkého Avatara, strašně moc kroků, žere to kůži i sílu. Tady je o poznání tepleji, moc to nedrží. Stihnu jeden solidní pokus někam nad třetí, snad příště. Super den.

1.9. Havran. Druhý den i s myšičkou na odpoledního rychlého Havrana za Kubou. Hra na Havrana drží o mnoho lépe, hned na rozlez kroknu vršek, dalším posílám. Další super kroky za barákem. Ještě prolezu rychle Great roof, trochu krkolomné, na OS padám pod stropem, zbývá doladit dva tři kroky.

3.9. Broumovky. Trochu nečekaně s If na běžeckých závodech, jdu zatím omrknout dvě pěkné cesty. U auta jako ve snu potkám Stříbrňáky, Benyho a Lautnovce. Zajedu pro If do cíle a rychle zkusím Lezu po nerezu. Průlez, a dva super pokusy, kdy padám v kroku do velké lišty. Malé chyty, docela to žere kůži, ale pěkný. Super pestrý celý den, snad už se vše v lepší obrátí...

4.9. Ádr. Neděle, jako den a noc. Včera s If super den, dnes scéna, krize, dno.

S Kubou v Himálaji, podmínka na hovno, hrozný vlhko ve vzduchu, tření nula. První štace desítka za Blueberry, je to vlhký, těžký a pěkný. Boule v cruxu ani nepodržíme, což nepotěší. Miky mluvil něco o deset bécéčku, což bych bral. Dáme první vostrý v Záhrobí, ale nedrží to, blbě se dýchá, jsme slabí. Ještě prolezeme rychle Zkrat, vynikající cesta s těžkým bouldrem. Snad bude zase líp.

8.9. Zbiroh. Ve čtvrtek se Stříbrem alespoň na Zbirohu, je vlhko a teplo, ale i tak Vzdechy jsou rychle, i když to tahá vodu. Parádní stěnka, silová, divně natlučená. Vrhneme se na vedlejší legendárního Zakopaného psa, postupně to lehkne, chybí pár chytů a stupů, divná lajna, ale kroky fajn. Příště dočistit výlez a hurá na pokusy.

10.9. Havran. Další víkend, mokro, vlhko, tak jen Havran. Kuba se pere neúspěšně s hranou, já konečně vymyslím Great roof a posílám. Jako asi hezký ale, no ok. Kuba vleže do Výmyku, já v něm jen zmínku, v dešti vše vycvakame, toť vše...

12.9. Ádr. V úterý je po dlouhé době a asi i naposledy solidně. Naštěstí Stříbro chce také lézt, jedeme tedy opět na kopec. Rozlez hned v Záhrobí, konečně se cítím tak nějak solidně, navíc to i přes vlhko celkem drží. Hned první ostrý vše klapne, neudělám žádnou chybu a posílám. Za mě výborná silová cesta, co bavila. Honzík ani nezkouší, má rest vedle v Někdy příště. Krokuje, ale padá pořád dokola v cruxu. Jdu prolézt Ticho po pěšině, bohužel tahám vodu a těžce krokuji, na pokus to chce lepší podmínku. Honzík konečně posílá, ještě je trochu času, jdeme na Blik. Dám dva průlezy, přesně typ cesty, co lehkne pokusama. V ostrým dolezu pod třetí, kde mi únavou vypne pravačka, krok od velkého chytu. Ale nevadí. Chudák Honzík spadne dvakrát ve výlezu, kde už by se nemělo... Super den, lezlo se a bavilo. Snad se ještě počasí umoudří, Zkrat a další cesty tu ještě čekají.

21.9. Ádr. Počasí na hovno, dlouhodobě, dnes lépe, tedy podle předpovědi. Opět s Mariem, polským parťákem. Jdeme k Avatarovi, teplota dobrá, vlhko, dva dopolední průlezy, čtyřikrát lehce zaprší, crux u čtvrtého dnes neudělám. Ani nevím proč, stáhnu lano, ke třetímu bez chyby, vše trefím, crux na kóma, tlačím do levé nohy, vše klapne, nad pátým musím slézat, jsem tam obráceně, věžička víceméně sólo... Mám radost, parádní komplexní cesta, klasika Himálají. Jdeme na Blik, rychle afnu, bohužel Mario ukopne stup, takže padám, pak mi rupne v koleni, pak padám pod třetím. Hm, tak jindy. Ještě rychle vylezeme do Psycha, bouldr kroknu, ale je to těžký pro kratšího. A boží, příště!!

24.9. Hřensko. V sobotu s If a Ivankou, bouldrmatky, jako za starých časů... Svět je zvláštní, každopádně jsem rád, že jsme.

If dva roky nelezla, po cestě se protáhneme a jdeme do jeskyně. Poblbneme, výlezu si opět cejdo, zkusím prodloužení, slabé ramínko. Omrneme spálenou krajinu, není to depresivní. Ještě koupátko, Varhany, pěkný den v kompletní sestavě.

25.9. Zbiroh. Nedělní rychlý Zbiroh s Kubou, než zase zaprší. Dvakrát prolezu Psa, nedrží to, solidně naladěno kromě úplného výlezu.

28.9. Hřensko. Středa svátek, celý den chčije, jedeme boulďřit s If do Hřenska. Jsme v jeskyni, cejdo na rozlez neznamená, že osmajdo půjde. Nejde jeden krok nohou a jeden krok, chybí kondice, hold sílu neochčiješ. If ladí cejdo, kroky jdou, ono to půjde.. Monkey business snad také.

29.9. Bezděčín. Ve čtvrtek odpoledne se Stříbrem na laně. Rum a síla, moc to nedrží, parádní pokus, kdy mám blbě vymyšlený oblez druhého a ještě udrolím stup, mile překvapí a nasere zároveň. Honzík bojuje se spodním bouldrem. Dalším vše klapne a posílám Rum. Krátký, silový, akční, super.

1.10. Teplice. V sobotu s Kubou na Toaletním papíru. Dopoledne vlhko, nohy smekají, dva tři průlezy, nejde to. Pak foukne, Kuba stáhne lano a po boji posílá. Pěkně on, bezva. Dolezu na laně někam nad čtvrtý, pár psychokroků, vrchní bouldr konečně rozvzpomenu po svém... Začíná to lepit, nicméně dnes tady už nic, hlava nee. Přesun k Opus dei, Kuba nějak nacvaká, začíná krápat, později dojit, takže stihnu jen prolézt. Toť vše..

2.10. Frýdštejn. V neděli alespoň na grigri omrknout Frýdštejn. Předčasné jucharé, super to cesta přes pět kruhů. Spodek silovka, pak mokro a daleko ke třetímu, chyty na orvání, pak morfo silovej boulder za oblý bočák, pak totál rozpaž do spárky. Super cesta, bohužel horší matroš a asi věčně mokrý. Stojí to za hovno.

5.10. Ádr. Ve středu jedeme s Kubou na Zkrat. Je mírně vlhko, ale lézt se dá solidně. Celé dopoledne nejsme schopni vymyslet boulder, zkoušíme vše možné i nemožné, nakonec Kubu osvítí, těsně než to zabalíme. přidat pravou ruku, vyndat nohy, pak už to nějak jde. Kuba udělá třikrát, takže zůstáváme. Hrozně to bere sílu, dokonce dám celý boulder v kuse, koleno dost bolí, těžká super sportovka. Přesun k Psychu, které chci zkusit. Na laně konečně udělám spodní bouldr, následně dám v totálním záklonu na laně. jsem na sračky, takže vycvakám a jdeme na Pivečko. Kuba nějak proleze, nadává na vedro, Psycho mně šrotuje, jdeme zpět. Cvaknu presa a jdu na ostrej. Vše jde kupodivu dobře, pod vrškem ani nedýchám a s řevem nějak doplácám. Yes, mám radost, tohle jsem si chtěl vylézt. Asi třetí přelez, deset ajdo asi sedí. Zážitek. Domlátíme se ve Zkratu a home.

9.10. Ádr. V neděli opět na Zkratu. Je lépe, ale jsme nějak bez šťávy. Zkrat dopo těžkej, pak to chvíli jde, vychytám pár detailů, zkroknuto je, ale je to těžký. Kuba dá solidní pokus, spadne v cruxuu a doleze. Přesun na Špeditéra, docela to drží, Kubovi to překvapivě sedne a za deset minut posílá! Pěkně. Já vrchní boulder musím jinak, na ostrý to dnes není, tak snad příště.

11-13.10. Estivace, Frýdštejn. Bohužel do Ádru nikoho neseženu, jedu tedy na grigri omrknout Estivaci. Super místo, super stěna, silové kroky. Vše překvapivě nějak pochopím, asi dva kroky neudělám a moc jich nespojím, není to na grigri ono.

Druhý den jedu na chvíli Frýdštejn, nacvakám tři kruhy Chytuprosta, kluci to minule vylezli toprope, mně to moc nejde. Dva kroky nahoře psycho, těžký...

Ve čtvrtek opět Estivace. Dopoledne, než se opře slunce je tu parádně. Dnes udělám všechny kroky a překopu skok, mám docela radost. Hodně těžkých kroků, dost o podmínce a síle. Boží cesta.

14.10. Ádr. V pátek nečekaně s Mariem, je tu nezvykle hodně lidí, jdeme hned na Špeditéra. Spodek bohužel vlhký, kroky na první průlez neudělám, na druhý lepší, pak posílám. Super krátká úderná cesta, dva nouhendy, dva bouldry. Pecka. Přesun na Blik, kde je super podmínka. Nacvakám a zkouším i rovnou výlez, ale pošlu dvě držky. V ostrém konečně dolezu nad třetí, v hlavě už mám přelez, dlouho stojím nad třetím, vršek špinavý a osolený, nalehnu na vršek a let do údolí. Kurva, tahle cesta mi není souzena. Únava, dnes stačilo.

16.10. Labák, Vysokáč. Neděle s Ivanou a Ivčou, je krásně. Bohužel Labák kompletně nachcanej, to jsem ještě neviděl. U Manily spousta hub, přejezd na Vysokáč. Tady o chlup lepší, blbneme u Hurikánu a na západ slunce u Brusičky. Je tu nádherně...

18.10. Ádr. V úterý hlásí Kuba volno, zase Himálaje. V pátek Magnus zprovoznil prý pecka desítku, Variací tedy začínáme. Kuba rychle proleze, bouldr mu nevadí a dalším posílá, pacholek. Prý lehká desítka. Nemůžu nasedat na pravou, takže přes patu, padám, dalším naštěstí také posílám, i když to byl boj s hlavou. Pěkná převislá cesta, bohužel dost křehká, časem se určitě orve. Zkrat nachcanej, jdeme na další novinku k Jelenovi, krátký a úderný Rumburak, matroš totální sračka, kroky silové. Před deštěm se oba spokojíme s topinkou, pád pod druhým nás (dnes) odradil.

19.10. Klokočky. Ve středu se nečekaně připojuji k Majklovi a Zdendovi na Estivaci. Jsem zvědavej, jak to půjde s jističem, tři průlezy, rozlez a další dolezu až ke druhému, druhým nálezem včetně vývlaje, což je vynikající. Zmrzlý prsty, po ohřátí to bere hůř. U druhého vývlaj, pak čtyři kroky dobrý, pak dva kroky, které jdou blbě a zbytek těžký, ale oukej. Super cesta!

21.10. Klokočky. V pátek na chvíli doladit dva kroky na gri gri, do solidního bočáku a z něj... Bohužel je teplo, vlhko, nedrží to. I tak vymyslím dobře a staticky krok do bočáku, což je pecka, další krok moc lehce nejde, navíc začíná dojit...

26.10. Klokočky. Dnes s holkama, je vedro, Estivace nula, prolezu si pravou desítku a raději jdeme prolézt jeskyně a na houby...

28.10., 29.10., 30.10. Hodkovice. Po dlouhé době na vynikající bouldrovce v přírodě. Pročistím Hlavolam, pár kroků v bouldrech. Druhý den jakoby kroknu Hlavolam, dírky mi vůbec nevoní, navíc docela těžké ještě u shnilé smyčky, do které padat nechceš... Kroky ve Vejceti jsou skvělý, určitě ještě zavítám trochu posílit. V neděli s If, je teplo, jedu napřed, čistím vršek Hlavolamu, stromy dolů, nálet u bouldrů. Dvě hoďky blbneme v bouldrech, pak na slunci jeden průlez, bouldr nula... je to těžký.

1.11. Klokočky. Dnes marná Estivace, vůbec to nedrželo. Nekrokl jsem ani tu desítku vlevo, nástup jaksi nula... Tragédie výlet.

3.11. Panťák, Hodky. Ve čtvrtek z Majklem na Panťáku, dvě cesty na rozlez, jeden nález do Holek na slunci, totální peklo. Majkl jeden dobrý pokus, výška a dírka mu nevadí. Přejezd za If do Hodkovic, Hlavolam ve stínu, i tak jsme nerozluštili dva kroky, i když velká snaha byla. Potom s lampama s Ivčou parádní dvě hoďky večerního boulderingu, kvalitka kroky do mrtě.

6.11. Vyššák. V neděli s If(?!) na Vysoký kopec. Je vlhko, mrholí, jedeme přes Boleslav, tady je ještě hůř. U Hurikánu výborně, vlhkost tady hraje. Ivča zmrzlá, kroky jdou, ono to půjde. Posílám relativně na pohodu, lepí to. U Špekulanta také super, koleno v prvním kroku naštěstí drží, posílám také relativně na pohodu, mám radost, že se ještě docela dá. Crux v Assisu jde nad poměry, no ty vole... If vezme hozenou rukavici, Špekulanta téměř krokne, nejde krok na závěr. Super den, zase to baví.

9.11. Ádr. Ve středu konečně s Kadejem, opět v Ádru! Je tu mlhavo, mrtvo, nádherně. Jdeme hned na Rumburaka, vršek bohužel wet, ale dá se. Dva nálezy, prvním ostrým na pohodu. Pěkné kroky, bohužel shit skála, chtělo by to napenetrovat. Kadej nakonec také posílá, takže je dobře. Přesun na Blik, kupodivu to moc nedrží, nebo není síla, nevím. Soustředíme se na vlhký a špinavý výlez, bohužel opět nasrat.. Dlaňák vlhký, ani si neškrtneme.

11.11. Hodky. Dvě hodiny se Stříbrem na Hlavolamu, lepí to, bohužel jsme bouldr nevyřešili. Je to Hlavolam, chybělo málo, ale chybělo.

13.11. Vyššák. V neděli nakonec sám na Assisu. Temno, vlhko, tepleji. Opět klasika, není se kde pořádně rozlézt, zkoušet hned bouldr je nesmysl. Oblé chyty dnes nedrží, naopak pata ve Špekounovi drží, vylezu si Bulhara, bouldr žalostně nejde. Vůbec nevím, co s tím, takhle to tu je rok. Těžký. Ještě zaběhnu na Pana bouldra direkt, ale jeden krok totální nula.

15.11. Modřín. V úterý jedu ven, dlouho jsem nebyl na Modříně a chci zkusit Perlu. Je mlha, je mokro, ale lézt se dá, i když není moc vidět. Delší rozlez, zlobí třetí krok ve Study, nechci brát madlo vpravo za hranou. Perly jsem vylezl už dávno, chybí mi tu jen ta 8A verze. Postupně krokuji, bohužel placka za Study vůbec nebere, asi vlhko. A nahoru se sám bojím. Každopádně super kroky, těším se zpět v lepší podmínce.

23.11. Modřín. Ve středu musím ven, jedu opět na riziko směr Modřín. Je vlhko, mlha, vlastně je totál nachcáno. Study nula, přesun na jistotu, kolmičky. Ringlock, jeden hodně divnej chyt a konečně vymyslet výlez. Pomůže Zerosovo vidko, posílám. Trochu scary bez chytače, víc matek by se hodilo. Hned zkouším Paragon, je mokro, prvních pět kroků za malý udělám, pak se zaseknu a prdím na to, bez matic o holej. Přesun k Thai boxu, bohužel výlez pod vodou, kroky kupodivu nějak jdou, určitě se vrátím. Ve Snu se ani nehnu, ale jsem mokrej, uchozenej, špinavej a nasráč.

30.11. Modřín. Ve středu super počasí na Modříně. Táhnu tři velké matice na Paragon, bohužel svítí slunce, rozlez tu dost bolí a zkrátka to nedrží. Třetí krok dnes neudělám, včera jsem viděl v háčkách a ukazovák trpí. Zbytek naladěn a připraven snad solidně, i když jeden krok nahoře není příjemnej. Doráží Culda, určitě desek let jsem ho neviděl. Přesun k Thai boxu. Krok v hraně naladěn, vršek také, crux téměř udělám, ale prsty se kroutí. Skvělý boulder! Zbytek sil nechám na Perle, hodinu ladím dvě bety, ždibec chybí, docela to drží, než vypínám..

1.1. Labák. Na Nový rok s If, 14stupňů, oba brutálně nachcípaní, opravdová doba temna. Chvíli blbneme na Bivaku, pak jdeme omrknout Thrillu dozadu. Těžké divnokroky, Ifce to docela jde. Hezký den venku, bohužel průdušky úplně v prdeli, ach jo.

3.1. Modřín. V úterý se chci nadýchat čerstvého vzduchu, bohužel mám asi zápal plic nebo co. Hrůza. V Thaiboxu progres za patu, ale rychle odchází síla. Perla nejde, jeden blbej krok, v Paragonu nepodržím lištu a jsem rád, že dojdu k autu....

8.2. Panťák. Po dlouhé době skála. Koleno zlobí, oživila se bouldrovka, tréninky doma i s If, žere se. Včera čtyři hoďky s Lubou na Pointu, dnes jedu na dvě hoďky podpořit Stříbra na Psa. Nikdy jsem v tom nebyl, dám dva nálezy, jeden dlouhý nátah, který zatím neudělám. Stříbro to má napinkaný, jeden super pokus, žere to kůži.

10.2. Panťák. V pátek mi to nedá a jedu se pověsit na chvíli do Psa. Bohužel krok nevymyslím, je to dlouhý a těžký, rovný násed s mými koleny neudělám. Ještě zkusím krátký kvak od Tomajdy, tady bohužel také jeden krok neudělám. No bezva, zítra hurá na bouldrovku.

1.3. Labák. Po dlouhé době nesmělá akce. Po návratu z Egypta s Ivankou a If, po týdenním obžerství v Akassii, po dopoledním kolečku po doktorech, po vážení s osmičkou na začátku dorážím k Autoportrétu.

Je tu sníh, příjemně a nádherně. Druhá půlka jde i přes jateční váhu rychle, dolezu i z kříže, to lehké mám za sebou. Kříž dnes neudělám, za to poprvé funguje Zákořův stisk místo lišty na začátku. Jednou udělám krok do přídrže, pak i z ní, hmm. Není čas, předjíždím za Sim na Bivak. Tady je svět ještě v pořádku. Skála suchá, v podstatě ideální podmínka. Dvakrát vosk a skoro Čerňák, mírně oživím sed Sandekra, pak odpadnu. Parádní snad motivační odpoledne v milé společnosti. Kila musí dolů, snad hlava vydrží..

4.3. Labák. V sobotu s If na Portrétu, aneb návrat v čase. Život je bláznivý. Dnes je zima, vlezle, což být nemělo. Proto dlouhý rozlez, brr. Já několikrát udělám první krok do přídrže, za lištu, stisk dnes nula. Další krok moc nejde, nakonec protrhnu. If až ještě trochu posílí v dírce, udělá začátek jak kdysi. Kříž nám nejde, zbytek dobrý.

15.3. Labák. Po delší době terapie venku. Autoportrét s deštěm a zimou, kůže moc není, zkouším, ale moc to nejde. Přesun na Bivak, kde potěší začátek Sundekra. Udělám prvních pět kroků,pak rychle odejde tělo. Bivak je stejně nejvíc.

18.3. Labák. V sobotu s If směr Bivak jak za starých časů. Je dobře, nějak není kůže, ale bojujeme. Dám hezký pokus v Sundekrovi, no, dolezu do půlky. Lišty nějak nedrží... Mourek jde dobře, If blbne v Shotu, Sundekru, přesun na Manilu, kde to už tolik nedrží, teda i mega síla v plytké dírce by se hodila. Bylo dobře.

19.3. Frýdštejn. V neděli pokecáme s Cicvou na Frýdštejně plus tři nálezy v Jucharé. Sám a v mokru nula, dnes to jde dobře, je to svižný a silový plus dlouhej morfo krok nahoře. Nakonec kroknuto, horko těžko...

23.3. Labák. If je dnes na plazmě, nabírám ji a jedeme ven. Chřipka v plném proudu, na Bivaku hodinu dobře, než vše před očima zčerná a zvlhne. If to baví, což je super, já si dám jen Houbařku a Vosk a poblbnu v Krásce. Přejezd k Portrétu, kde je sucho, teplo a vůbec to nedrží. Čistá nula, ale zas překvapíme velké jelení stádo, docela zážitek..

4.4. Hřensko. V úterý po strašně dlouhé době se Zákořem a Sim. Celý den na Kursku, je asi ideálně, parádně se pohýbeme, ale na přelez to není. Parádní fyzický problém, na dvě půlky lehké, na kusovou dost dochází. Super den venku.

6.4. - 7.4. Hřensko. Holky na Moravě, ve čtvrtek po obědě jedu směr Kursk a další sešna se Sim. Je dost teplo, vykouzlím jeden vynikající pokus, pak jeden horší, dva detaily a šmytec. Simča se v tom lepší, také dobrý pokus, ale druhou půlku má těžší. Záleží jsme parádně.

Druhý den je top podmínka, jedu s Wénou a Tomem. Jsem na sračky, dva pokusy a vypínám na vytrvalost. Kluci nadšený, bylo dobře.

9.4. Frýdštejn. V neděli s Kubou na Jucharé, nový program Kubovi sedl a hned prvním ostrým posílá. Syčák. Doráží Luba s paní Jitkou, je dobře. Dám dva pokusy až nahoru, bohužel dojiždím na vytrvalost, asi jsem vážně těžkej. Nicméně afnu. Boží cesta, pro mě psycho, hodně nepříjemných kroků. Tak zase příště.

13.4. Hřensko. Ve čtvrtek s Tomem, SIM a Wénou opět na Kursku. Je dost teplo, vymotám s Wénou čtyři pokusy, Wéna byl hodně blízko, já dvakrát také. Momentálně test vytrvalosti, úlet, že to v kuse nepřelezu. SIM hustá, leze to jak cestu, těžší program a dolezá daleko. Tom ladí Karate, ještě omrkneme nové šutry, dnes stačilo.

19.4. Hodkovice. Ve středu na chvíli omrknu Hlavolam. Hrůza, lano v potoce, blbě se to zkouší, po včerejší bouldrovce není kůže. A koleno zlobí.

21.4. Panťák. V pátek po sedmé po letech na Chopmanovi, je krásně, tedy až na ten smrad z hoven. Tady vše při starém. Postupně se nějak hýbu, asi třikrát pohladím hranu, těžký dlouhý krok. Zbytek by šel, otepluje se, čas zmizet.

23.4. Bivak. V neděli sám, velká objížďka, je pod mrakem, ale je vedro. A nejde to. Vůbec. Konec Sandekra nejde.. Ach jo. Zbytečná cesta.

26.4. Panťák. Ve středu dopoledne další sešna na Chopmanovi. Po deseti minutách to celkem drží, vylezu bez dvou kroků. Začínám skákat a jde to solidně, asi nejlépe zatím. Několikrát tečnu hranu druhými klouby, ale nechytnu dobře. Doráží Stříbro, začíná pršosněžit, přesun na Frýdštejn. Stříbro afne, já prolezu a dalším posílám!! Mám radost, na mě hodně lezení, mírně nateče, mírně psycho a specific boulder v plotně. Potěšilo...

27.4. Labák. Ve čtvrtek se Žemlou po hodně dlouhých letech na Trůn. Chci zkusit Game over, těžké bouldrové někdo z boku. Po trablích s lanem a třech průlezech jsem bez kůže a síly. Cesta skvělá, žere to kůži, jeden krok hodně těžký a bolavý. Tak nějak kroknuto, chce to zimu.

30.4. Hoďky. V neděli máme sraz s Lubou na Chopmanovi. Hrana vlhká, navíc teplo, i tak tam dvě hodiny blázníme. Minule to šlo líp.

Přejezd k Hlavolamu, Luba ho ještě nemá, to se musí využít. Stříbro to výlez s chytem, který jsme si zakázali, s ním to Luba bouchne nahned, já musím učesat nohy a dost zabojovat. Pěkná stará klasická bouldrovice, vršek jsme nelezli, je to špinavý a lehký.

1.5. Drábky. Druhý den jedeme na Drábky, Žebříček hodnot a Starý, parádní desítka vedle. Na rozlez jsem mimo, Luba mě zachránil bukovým bidlem. Dva nálezy a naladěno, ale na pokus není fíza. Luxusní cesta. Luba parádně krokne Žebřík, já konečně naladím alespoň nástup. Vedro, ale tady je to celkem v pohodě.

3.5. Ostaš. Ve středu první letošní rande s Mariem. Vybral jsem Ahoj, je dobře, cesta stále vynikající, akorát není kůže. Tři průlezy, naladěno výborně, Mario také. Jen neprotrhnout pravý ukazovák. Snad brzy zpět. Tinderu jede.

5.5. Drábky. V pátek brzy ráno proslaním a nacvakám Staré na Drábkách, bohužel je teplo i v sedm ráno a svítí do toho do oběda. Doráží Žemla a Zímič, dám čtyři nálezy, vše je jasné, ale dávat pokusy nemá smysl. Prohřeju prsty, sedni, dolezu. Je to pěkný a ne úplně lehký. Tak zase příště.

7.5. Hřensko. V neděli ráno jedu za Tomem ke Kursku, je tu od včerejška, Simča podřadila, tak jedu zkusit štěstí. Rozlez klasika, nahned bouldr, z lišt také nahned. První pokus smekám z lišt, dalším v klidu do bouldru a střelí pata. Pak jak když mávne horší, takže zase nasrat. Tom asi zchudl a dál výborné nálezy do Kida, myslím, že to brzy klapne.

10.5. Hodky. Místo Ostaše v osm ráno Hodkovice se Zímičem. Mario to odpískal, takže nasrat. Nacvakáme Ježka v kleci, dva průlezy a oba posíláme. Lehká a pěkná desítka, dost lezení a jeden parádní krok. Super cesta za barákem.

11.5. Drábky. Druhý den s Kubou Drábky a Žebřík, je teplo a to dost, dva solidní průlezy, bohužel bouldr zatím nejde. Uvidím příště.

14.5. Ostaš. V neděli jedeme s Kubou na podmínku, bohužel nasrat. U Ahoje chladno a vůbec to nedrží. Vůbec. V noci teplo, skála zevnitř mokrá, hrůza. Přesun na Starou mysliveckou, kde je také vlhko, skok nejde. Nakonec si alespoň trochu zalezeme na Arachnofobii, nádherná cesta, silovka. Připraveno na jindy, omrkneme Albertovo svědky a nasraný home.

17.5. Panťák. Ve středu ráno se protáhnu venku, Chopman docela solidní, ale stále nedokážu pořádně chytit hranu. Konečrně kroknu Maloskalský taneček, je to tedy na protržení, ale půjde to. Pěkný traverz.

18.5. Drábky. Ve čtvrtek odpo s Kubou na Žebříčku, jeden výborný nález, konečně jsem rozklíčoval bouldr, na rozpažku už nebyla kůže. Levý fakáč, jak se okrájí, tak tu nejde nic, takže druhý nález o hovně. Hromada klíšťat a teplo...

20.5. Ostaš. V sobotu s Kubou a Lubou opět Ostaš. Plán byl rychle zbombit Arachno, je zima, fouká a podmínka totálně žalostná. Skála vlhčí než minule, Kuba dá dva pokusy, kdy ani odhodlání nepomůže, já nasrat. Dvakrát prolezu Svědky, hustá to cesta, asi vím, co a jak, ale chyty nejdou vůbec držet. Nakonec prolezeme megaparádní Respubliku, jakoby desetbé, psycho kroky bez nohou, ale boží. Tohle chci!

24.5. Panťák, Frýdštejn. Ve středu kolem osmé dorážím na Panťák, tři matice, příjemná teplota, dnes se bude traverzovat. Dlouho ladím první dvě třetiny Tanečku, nakonec s výměnou nohy docela vše funguje a já dolézám do vcelku lehce do půlměsíce. Crux za dva malé bočáky nakonec naladím, ale 12C je úplná hrana, kdy je jsem schopný podržet. Stihnu jeden ostrý pokus, kdy padám úplně na konci, nevzal jsem si malý pytlík, spěchám k zubařce, škoda. Vracím se po druhé hodině, už je teplo a nemám šanci. Přesun na Frýdštejn, kde s Kubou dvakrát prolezeme Všehopusť, divná klikatá a na konec zábavná cesta, na kterou se určitě vrátíme.

27-28.5. Ostaš. V sobotu je konečně solidně i na Ostaši, s Kubou nabíráme Lubu, doráží Zímyč a konečně se trochu leze. Rozlez v Arachně, je to silovka a hodně lezení až nad poslední, stáhnu lano a po boji přelézám. Super cesta! Kuba zkouší na rozlez, utahá se a už je to horší. Zímyč osne vedlejší Skat, zkusím fleš a s mírným štěstím klapne. Uff, nateklo, velký převis a silovka. Prolezu Republiku, napinkáno i s bouldrem. Luba pěkně zbombí, vynikající! Přesun k Bastardům, Kuba fleš, Honza přelézá, já značně unaven v nervech flešnu také. Boj, cesta nic moc.

Druhý den opět s Lubou, Broumovky špatný nápad, vykosený les a do všeho pere slunce. Přejezd opět na Ostaš, prolezeme a přelézáme další pěknou cestu, Prasečinku. Dva těžké kroky a hodně špinavé omáčky. Ještě kroknu krátkou a skvělou klasiku V osidlech..., určitě příště.

31.5. Prachov. Ve středu se Stříbrem konečně Prachov a Moria, vynikající to cesta. Dopoledne tu svítí, vedro, tři průlezy a zkrokováno. Podmínka nula, i tak boží kroky, bouldering.

3.6. Ostaš. V sobotu s Kubou opět Ostaš, je docela teplo a ne úplně bojovná. Jdeme hned na Osidla, překvapivě hned na rozlez dolezu nad třetí, hned poté se štěstím úplně nahoře posílám. Super cesta na věžičku. Kubovi to moc nejde, přesun na Direkt hranomatu, jedno blbý zvednutí nohy a oba posíláme. Králův ochutnávač, parádní branka, na rozlez nula, pak naladíme, jednou vyhučím nahoře, nakonec po Kubovi se štěstím klapne. Opět super lezení. Ještě mrkněte do Destrukce, ale už nula, Kuba ještě pošle Osidla a unavení balíme. Dnes jsme si parádně zalezli.

10.6. Drábky, Příhrazy. V sobotu nemám celý den, jedeme tedy na Žebřík. Letos je velká vzácnost tu nikoho nepotkat, vedro nevedro. Dva průlezy, kdy konečně najdu lepší betu k prvnímu, takhle bych to i tahal. Boulder ve vedru polonula, Kuba taky prská, přejezd na Příhrazy, kde je parádní krátká hranka Pierot. Kdysi dávno jsem jí jednou zkoušel a Zímyč mi říkal, že jsem ji i snad vylezl, ale vím prd. Dva průlezy a posílám i přes vedro. Moc pěkný. Toť vše.

13.6. Prachov. V úterý jedeme s Kubou na Morii. Je dobře, je síla, kroky udělám všechny, bouldr téměř v kuse. Je to napinkaný, těžký a vynikající. Bohužel nás vyhání déšť a také divný pocit ze zelených kvůli mágu. Vynikající sešna.

14.6. Drábky. Druhý den s Aladinem Drábky. je divně a moc to nedrží, i tak Honza vyleze 20 svobodných letů. Super převislá cesta, psycho až nahoru, tři nálezy, ale malé lišty neudržím. Přesun na tvrdý Exploited, bouldr bez nohou u prvního, potom stále těžký a na závěr šest metrů psycho lezení po solivejch chytech. Dva nálezy a máme toho dost. Vostrý cesty.

27.6. Prachov. Po strašně dlouhé době opět skály. Je po dešti, relativně chladno, jsme s Kubou u Prasat. Desítka, co Kuba vylezl loni jde na rozlez dobře, v prvním ostrým nenajdu nahoře dírku, pak změním spodní crux, v dalším mi smekne noha a v dalším už mi totálně vypne hlava. Škoda, tak to je. Kuba pošle pěkně Kvikot a balíme.

1.7. Ádr. V sobotu s Kubou v Himálajích, je po dešti, je mokro a na píču. Srpnová koulovačka, k prvnímu a od něj mokro, krok výlezu nějak krokneme, vcelku svižné řekl bych. Pak přesun k Lišce, dva nálezy a krom zvednutí nohy první bouldr pochopen. Brutal a silovka, toť vše. Výsledek bolavé koleno a bloklá lopatka.

3.7. Prachov. V pondělí odpo s Kubou na Praseti, zatím to nacvakám, prolezu, zase metanu u druhého. Je dost teplo, nakonec vymyslím lepší betu levou nahoru, dalším konečně posílám. Super cesta, co potrápila. Ale zase dobrý program do Kvikotu. Kuba na TR Dým, jednou prolezu a valím oči. Tohle nikdy tahat nebudu, neumím žáby. Totální psycho, fuj.

4.7. Ostaš. V úterý sraz na devátou s Mariem na Ostaši. Dnešní menu Stará myslivecká a Destrukce. Čtyři nálezy do Myslivce, bohužel skok dnes nejde, samostatně ano, ale než se ta nanominuju, nemám šanci. Mario je tam lépe, dá i dva pokusy, příště sešle, super svižná cesta. Dva nálezy v Destrukci, kroknuto kromě špinavého výlezu. Snad příště.

6.7. Ádr. Ve čtvrtek frčíme s Kubou do Himálají. Jdeme rovnou na Koulovačku, je to i suchý. Průlez, Kuba dává ostrej, padá z paty u třetího, já ho nemůžu cvaknout, pak zkouším dolézt a dvakrát metnu, musím mít dvě presky ve čtvrtým. Kuba dalším posílá, já klasicky ve stresu, pod tlakem, dám tedy vše nebo nic, naštěstí vše klapne, dá se i spadnout nad posledním při blbým zvedu, který jsme si nevyzkoušeli. Mám radost, super pestrá cesta. U Hadraplánu se mocně pokusuje, jdeme tedy prolézt Zkrat, ale moc to nedrží a jsme dost na sračky. Opět loterie i s botami, v měkkých dolezu v kuse ke třetímu, ale neprošlápnu stoupek.

22.7. Ádr. V sobotu po dlouhé době venku. Mezitím nějaká bouldrovka a jednou Jungle a Kilter, moc příjemná zábava. Mít to v Liberci, chodím jen tam.

Jdeme hned na čerstvou pecku od Magnuse, Nejkratší máte padáka. Na pohled stejná pecka jako na vodku. Čtyři nálezy, panelák, mohutné rozpaže, boží. Nakonec kroknuto, celý bouldr v kuse, těžce dochází a bude psycho cvaknout druhej. Každopádně tohle je to, co chceš. Vynikající. Kuba zkouší hrozný desetbé vedle, vršek ukrutná plotna zatím nula. Ještě stihneme prolézt desinu dole a prolezený mažeme.

25.7. Ádr. Padák evidentně oslovil, hned v sobotu píše Zákoř, že by klidně zajel, v úterý jsme na místě. Je relativně dobře, jsme nadšený a hned věšíme laso. Čtyři nálezy, detaily, cvakání, stihnu jeden nález odspodu, ale jsem prolezený do krve a utavený. Tom nadšený, krokne celý bouldr v kuse, Dlaňák už nejde. Tak snad brzy, je to boží.

29.7. Ádr. V sobotu opět s Kubou, z minule máme rozlezenou hranu dole, jdeme tam. Je divně, nefouká, vršek špinavej a mokrej. Dám první ostrej a padám nad druhým, pak smeknu nad prvním, pak posílám. Super kroky na hraně, délka hraje jako vždy, Ještě to jde.. Stihneme už jen zmoknout ve vedlejší Camp4 a promočení zdrháme.

2.8. Panťák. V úterý na chvíli alespoň s bouldermatkou na Tanečku, je teplo, ale jde se hýbat. Boulder na konci celkem jde, Squama pomůže a udělám dvakrát. Super. Začátek jde také dobře, pár stupňů dolů snad pomůže. Pěkné kroky.

3.8. Česká skála. Ve čtvrtek mě Simča naláká na novou starou pecku na Práchni. Dorážím kolem jedné, čedič, rula - varhany se objeví, Bambusovci už jsou na místě. Krátká převislá bouldrovice od Mikyho, dobré chyty, pecka. Dva nálezy, pak posílám, pak ještě jednou. Sim s Tomem jsou blízko, o pár dní později posílají také. Super by byl směr hned vpravo, o dost těžší a převislejší. Třeba někdy...

4.8. Ádr. Další den s Tomem na padáka. Únava, ale má chcát, aspoň se projdu. Nejprve jdeme omrknout medvěda na Trubadúrka, bohužel na piču natlučené, psycho místo, tak to balíme. U Padáka relativně dobře, i když vlhko a nefouká. Čtyři nálezy, z toho jeden pokus, v kuse a na prvním je to jízda. Dolézám jeden chyt pod levou misku, z ní už se to dá dolézt, ale čerstvej. Vše snad učesané, navíc v botách, který snad vydrží. Tom překvapivě na třetí nález na topinku, příště snad větší akce a v podmínce...

10.8., 12.8. Labák. Počasí konečně moudřejší, ve čtvrtek jedu za Sim a Tomem na Stoku. Dlouho jsem ji nezkoušel, tři nálezy a překvapivě se leze dobře. Postupně taháme vodu, ale na druhý nález dolezu ke třetímu do pravé lišty. Simča je s výškou mírně či více na strunu, Tom pak jedním nálezem udělá revoluci a totálně překope klíčovou vrchní pasáž - do lišty vůbec nejde, vezme pravou očička a více zleva. Ihned zkusím, je to výrazně lepší a lehčí řešení. Snad počasí dovolí nějaké pokusy.

V sobotu vedro, dopo dorážím na Stoku, bohužel voda jde ven, je to v prdeli, hoďka procházka a domů, super výlet..

19.8. Havran. V sobotu ráno Vedro jako debil, Kuba chce lézt, jedeme na Havroše. Tři nálezy do Hard gritu, nejtěžší udržet obliny pod střechou, což dnes nelze. Ale super směr a kroky ve střeše, v podmínce snad formalita.

1.9. Kašparák. Po vedrech, deštivém týdnu v antipodmínce konečně skály se Sim. Super místo, hezké čedič skalky. Během hodinky bouchneme devětmínus, ale asi spíš prý ojebem zleva, těžký krok. Euroclimbing postupně rozklíčujeme, těžký bude asi cvakání. Super silové kroky, tak snad brzy na pokusy.

3.9. Kašparák. V neděli se Sim opět na eclimbingu. Devět minus na rozlez, předtím Ojedu Ojedu, kroky v E jdou dnes dobře, podmínka solidní, stín a fouká. První ostrý a vcelku v klidu přelézám. Super cesta, krátká úderná, dobrý matroš. SIM dá super pokus a dost se vyndá, já přelézám ještě jednou, SIM podřadí a krásně sešle. Super, dvoják, dobrá nálada a konečně trocha lezení.

5.9. Labák. V úterý s Kubou směr Labák, bohužel se dost oteplilo, nedrží to a vlhko. Stoka nakonec oživená, ale mokro. Přejezd k Tandemu, parádní cesta, kde mám pytel. Nějak krokneme, ale chce to třendo. Periferie temno, hroznej kotel.

14.9. Prachov. Ve čtvrtek s Ďoubisem na Morii, předpověď super, bohužel je vedro. Tři nálezy, zlehčení v cruxu, ale jelo to jako prase. Mega cesta, vršek suchý.

20.9. Ádr. Ve středu se Zakorem na Padákovi, je solidně, určitě nejlépe, co jsme tu byli. Ale i tak teplo. Cítím se dobře, i když po dvou dnech cvičení. Tři pokusy, dva solidní, v posledním smeknu a dolezu. Mám radost. Tom po chřipce, druhým nálezem zase toprope. Čtvrtým nálezem mírně na haluz posílá. Gratulace velká, bohužel o parťáka na další sešnu méně....

24.9. Ádr. V neděli jsem sehnal Mariusze a tak valíme na Padáka. Je solidně, ne ideálně, jsem nervozní, jak to půjde a co zase bude špatně. Únava je znát, no uvidíme. Mario nadšený, dlouho nelezl, kroky mu nějak jdou. Nacvakám, jeden průlezový na laně, po hodině pokus všechno nebo nic. Prolítnu ke druhému, zatím vše ok, doplácám se do největšího chytu za hranou, nervozita sílí a v tom mi ujede levá noha. Nečekaný, neudržím se, sedřu se, klasika zas něco špatně. Ach jo. Za hodinu unavenej a nahlodanej, naštěstí lezu dobře a přesně, nad třetím jemně zavrávorám, ale nic nesmeklo a jsem na hoře. Mám radost, konečně se něco povedlo, za mě asi nejvíc cesta, co jsem lezl. Prostě silová topka. Mario ještě ladí, přesun dolů, kde si dvakrát prolezeme Mokrý voči, hnusný bouldr do šlach, na pokus už seru, jsem jetej.

26.9. Ádr. Ve úterý se Stříbrem, oproti neděli teplo a vlhko, podmínka nasrat, i Magnus brečel. Jdeme nakonec na Hadraplán, tři nálezy, zlobí skok od třetího, jeden krok na hraně hodně blbej, vršek hrozně jede a nekroknu, je to tam dost blbý.

Ve středu valíme směr ZOO Olomouc a Brno, mezitím Kras bez lezení. Nakonec bylo dobře, koupačka, topinka a osahávání chytů.

1.10. Panťák. V neděli nakonec jen Panťák s holkama, překvapivě klapne Taneček. Kroky nahned, pak dost teplo, dvakrát spadnu v cruxu bejda, tekuťák pomůže a rovnou cuknu celý. Super. Ještě si vylezu sedmáčko v převise, hurá do Jizery, dnes vedro na lezení ale voda dnes štípala.

3.10. Les království. V úterý vyrážím omrknout nové bouldry od Magnuse a hlavně Noemovu archu. Jsem s Magnusem domluvenej, že mu ráno zavolám, bohužel mi to nebere, tak dvě hodiny lítám po mokrým lese jako debil, než mi Wéna a Luba poradí. Byl jsem hned ráno deset metrů vedle archy. Boulder luxusní, vlhký, ale dá se. Po hodině mám kroknuto, vymotám pár pokusů, vždy smekne noha, nebo se dotknu, nakonec parádní pokus, kde vypínám na sílu. Parádní bouldr, těším se zpět.

5.10. Ádr. ve čvrtek se Stříbrem na Hadroš. Jsem také hadroš, den restu už je málo. Nacvakám Lišky a jdu si dvakrát prolézt Hadraplán. Drží to, vše jde dobře, druhým nálezem konečně naladím hranu po svém. I tak je to těžký. Vršek udělám tři kroky, ale výsed na pravou neudělám. Tam je to zavřený, zatím. Honzík jeden dobrý pokus, pak už horší. Co potěšilo je zkroknutí Lišek, snad kromě dvou krůčků nad čtvrtým. Boží cesta, bouldřice bez omáčky. Uff!

7.10. Labák. V sobotu nakonec volím lano místo Archy a jedu s Majklem na Stoku. Teplota super, sucho, ale Stoka je jako mýdlo, spodek hrůza, ach jo. Majklovi to sedí a vrchní bouldr vymyslí lehce, na třetí nález i pro mě nejlehčí varianta. Majkl dá nakonec super přelezový pokus, navzdory mokrým chytům i zapíná třetí a přelézá. Já se nakonec taky vyprsím k solidnímu pokusu, ale mokrý chyt dává stopku. Nakonec alespoň afnu za mokra, tak snad už příště nevím s kým. Ještě jdu jistit do morfo Respectu, shoříme v baru a dom.

11.10. Les Království. Ve středu na Archu, na riziko, je teplo a vlhko. A je. Lezu přes utěrku, jeden parádní pokus, ale zestoje to dnes vylézt nejde. Mokro, bohužel..

16-17.10. Les Království. V pondělí jedu místo na lano na Archu. Je osm stupňů, zataženo, podmínka. Archa v latí, rychlý rozlez a posílám. Za deset minut ještě jednou. Top bouldr a super kroky, radost lézt. Přesun vpravo na Bukačku, malé oblé chyty a blbý nástup s dobrou patou. Po chvíli udělám první krok a lezu dál, bohužel nevím kroky, začíná pršet, pravá pátá zničená. Ještě hodinu bojuji s nástupem, ale už nic.

Druhý den je krásně slunečno a teplo. Chyty jedou, nedrží to, zase nová pátá funguje na nástupu. Po hodině klapne nástup a přelézám. Přesun k Ereboru, kde bohužel dost vadí strom, kroky moc nejdou a nebaví. Kaloň šrot, Jizera už o život, ale boží.

18.10. Prachov. Ve středu jeden z nej letošních dní, nabírám Ondru a jedeme na Prachov. Hrana v lati, suchá a je dobře. Dva průlezy na laně, dva hodně dobré pokusy. Bohužel jsem nezvolil nejlepší betu, krok do jednoprdy je příliš silový v kuse. Dvakrát o krok níž dolezu. Ondra to po rozlezu střelí, je jinde. Ještě vyčistím dolez, chce to až nahoru, není to těžký. Tak snad příště...

21.10. Labák. Žalostná sobota s Kubou na Levém. To tu ještě zbylo zlitý ráno i odpoledne, chvíli blbneme u Nádhery a vpravo, ale hrozně to jede. Pak přesun na Celer, super lezení, ale dva kroky jsem neudělal. Ach jo.

24.10. Panťák. V úterý je opět všelijak, jedeme s Ďoubisem zkusit Holky. Je vlhko až moc a teplo, ale nesvítí. Čtyři nálezy, jeden pokus a asi nejlepší sešna. Dvakrát dolezu boule, pak už nula. Mám to zopakovaný, když to bude lepit, mohlo by to mít šanci na úspěch. Super sešna a super cesta!

25.10. Krkavka. Druhý den zase s Ondrou ve vrchním sektoru, Lokální nádhera ani Krátká moc nejde, rychle vadnu a jsou tu dost znát kila, přitom solidní chyty. Ondra totál jinde, Nádhera na OS až do mokrého výlezu, pak krokne Údernou a sešle suše Crowbar. Je brutálně silný v lištách a převise..

29.10. Krkavka. V neděli repete s Cicvou, ale je to bída. Vůbec mi to tu nesedí, jsem slabej a těžkej. Přitom dobré chyty, nechápu. Ale mírný progres v Nádheře snad je. Mírný.

2.11. Labák. Ve čtvrtek jsem bohužel nikoho nesehnal na laso, hodím tunel a jedu směr Dagr. Je solidně, teplo, mírně vlhko. Cestu autem trefím nahned, se třemi maticemi ale kličkuji lesem, je to tortura. Dagr přenádherný, suchý, vysoký. Ihned zkouším, dotáhnu matice od Magnuse a snažím se to tu udělat hezký. Psychokroky, které časem lehknou. Ladím nejprve bez třech kroků, nakonec vylezu dvakrát z vyššího stoje, bez třech kroků chybí síla na vývlaj, později dobře založená pata. Dvě hodiny to tu jde výborně, pak jako když utne, tělo vypne a téměř nula. Nástup bohužel zlobí, dvakrát nějak udělám, pak už nula. Nechávám matice a těším se na příště.

8.11. Labák. Ve středu další solo mise na Dagra. Tři dny žeru jak mlejn, navíc dost vlhko, ale tady je solidně. Konečně jsem rozklíčoval začátek, dvakrát dolezu do skoku doprava. To je supr, ale hrozně mi tu odchází síla, pět kilo dolů a půjde to lépe. Zestoje v podstatě vychytané, ale jednou je to lehké, za hodinu už nekroknu..

9.11. Rudawa. Druhý den je nádherně. pod dlouhé době jedu omrknout krásnou polskou krajinu. Chci zkusit Rajskou, parádní vysoké cejdo. Nacházím díky Magnusovi rychle, je tu vážně moc hezky. Spodek jde hned, ale cítím nedostatek kůže a to dost rychle. Klíč za patu dlouho nejde, pak jednou lehce udělám, pak už zase ne, navíc mi křupne v prdeli, pak už se nehnu. Mezitím omrknu parádní cesty z lanem nahoře, zkusím bouldry okolo, ale v ničem se nehýbu. Buď morfo jako prase, nebo slabota.

14.11. Labák. V úterý další solo výjezd na Dagra, je vlhko, levá hrana nahoře plus stup bohužel wet.

Soustředím se na spodek, výsledek je jeden pěkný pokus, kdy dolezu do hrany do první levé paty. Super! Vymyslím tři ulehčení, levou nižší a lepší patu, pravou lepší patu při skoku, spodek bez otočení levé ruky. parádní lezení tady, ještě chvíli pozkouším kolmé cejdo, první krok těsně odolal.

30.11. Hřensko. Po dlouhé době venku a s Tomem, ukecám ho jen na Heartbíta. Je pod nulou, zíma, jsem jalovej. Nejdou ani Tři otazníky, ale ty nešly nikdy. A Bít nejde skoro vůbec, akorát jsem z toho vyházenej a psychicky v prdeli. Tom tu působí snad pátou sezonu, jde mu to a měl by to vylézt. Ach jo, stojí to za hovno.

17.12. Labák. Konečně venku, výšlap k Dagrovi, žalostně mokré, sbalení matice, přejezd k Gottes haus. Pěkná tesaná linka, hrozný stup a velké kroky, jedna matice je na hovno, čtyři ok. Zkouším začátek a moc to nejde. Na hovno, cítím se solidně, ale k ničemu. Jsem starej a těžkej, nasraaat.

29.12.-31.12. Polsko. Po dalších dnech temna konečně ven, navíc s Ivískem Zlatíčkem. Jedeme ke Kung - fu, bohužel mi to vůbec nejde, Taichi také nic, Katana morfo, Capo nekroknu.. Docela klepec, ale bylo dobře. Za dva dny dorážím za Wénou a Zákořem opět na Witozsu. Kung fu docela jde, jiná beta, bohužel otevřu a konec. Zákoř posílá, přejezd ke Koru, zajímavý traverz, kroknu rychle i s tejpou, ale na přelez už není.

11.1. Petráč. Zima v plném proudu, nic se nedaří, nic nefunguje, včera jsem vyrazil na Kor, tři hodiny v autě, výlez pod sněhem, tak jsem jel home.

Dnes Petráč, jdu hned k Muréně, počasí solidní, časem tahám vodu. Malý chyty, střílí noha, vše nešetrné. Zlobí krok pravou, kůže mizí, ustupuju. Řehtačka s blbým nástupem, chvíli to vypadá dobře, pak nula. Dunění nula, přejezd na Vyhlídku, chvíli zkouším Posla, bohužel mně dlouho chčije záděra, psycho. Ještě trochu poladím Patatismus, ale na kusovku to není. Realita v příměm přenosu...

30.1. Polsko. Po včerejším hopsání na Moonu a dlouhé době opět ven. Je parádně, něco nad nulou a spluníčko, jedu nakonec do Polska ke Koru. Na začátku si hodím matici a tejpku do vody, crux v Koru dlouho nejde, pomůže pravou stisk místo crimpu. Bohužel stup se odroluje a prořízne dvě lezky, nakonec docela nečekaně rychle sešlu. Těžké. Hned zkusím vysokou hranu, mám dvě matice, kroky do půlky jdou dobře, pak už se bojím. Přejezd k Pomeranči, chyty hrozně bolí, pak už to jde, bohužel opět mám jen jednu matici, tak naladím po letech jen do půlky. Docela dnes bavilo.

2.2. Polsko. Dnes po včerejší hc sešně na stěně jedeme s Wénou a Tomem na Capo. Jsem jetej, Wéna hned na fleš ukáže, že mu to půjde přímo. Bohužel to trvá další tři hodiny a přelézá. Tom dle předpokladů ojebem rychle, já zkouším tři programy, ale jsem temný, bohužel. Přejezd na Pomeranč, hodně zábavné a těžké, co jsem vymyslel minule šlo nahned, zbývá jen dořešit dva kroky na konci, blbě se to zkouší, je to vysoko. Těším se na příště.

6.2. Polsko. Včera se dost lezlo na bouldrovce a dnes je to znát dost. Poslední den před deštěm, jedu za Magnusem směr Klecza, dva pěkné pískovcové kameny, bohužel vše dost hodně morfo a ani mě nebaví to moc zkoušet. Přejezd na žulu, Chemiczny Ali vypadá na vidku jako hezký medvěd, pro mě nasrávací psycho boulder, rychle to balím, fuj. Přejezd za klukama na Campo, konečně vysoký pěkný bald, dost ostré chyty, ale aspoň pár kroků šlo. Sem se ještě určitě vrátím, čerstvější.

25.2. Polsko. Po další těžké nemoci konečně zase ven. Jedeme s Tomem do nové oblasti, doráží Magnus, je dobře. První zastávka Bečka prachu, traverz z levou patou, kroky docela jdou, ale žere to sílu i kůži. Přesun k nádherné Tarantuli, dva kroky nejdou, super bouldr. Tomovi to jde dobře, přesun k Megazajavce, Tom pěkně posílá, já temnej. Čekal jsem větší akci, nenaděláš nic.

29.2. Polsko. Ve čtvrtek opět Zachelmie, hezký to kousek polské přírody. Včera depka jako prase, byl jsem na bouldrovce a stálo to za prd. Rozlez a vlastně skoro celý den na bečce, nakonec levá noha drží a solidně zkrokováno. Výlez dlouho nejde, pomohlo olomení už olomené paty, ale v kuse to bude mela. Docela radost, snad bude ještě solidně. Dvakrát se jdu projít, Rise i Medvídek vypadá taky pěkně. Ještě stihnu chvíli v Tarantuli, po deseti minutách mě pustí hlava a dvakrát udělám crux do hrany. Mám radost, tohle bych někdy rád vylezl, boží bouldr.

1.3. Modřín. Druhý den jedu omrknout Dagra, výšlap nalehko dá zabrat, bohužel Dagr komplet pod vodou, mrdat! Přejezd za Sim na Modřín, hoďku blbneme v Berušce, ale moc to nejde, chce to čerstvou sílu a kila dolů.

3.3.Polsko. V neděli s Tomem opět oblíbená destinace v Polsku. Jsem unavenej, je docela teplo, rozlez u Medvíděte, další morfo záležitost, ale pěkná. Tom dá skoro na fleš, pak rychle přelézá. Sed ze dvou matic mi nevyjde, z polosedu nakonec kroknu, snad příště. Přesun na Tarantuli, crux jde nahned, pak hezký pokus do cruxu, bohužel dlouho se pereme s psycho výlezem a samozřejmě únavou a kůží. Už to chceme zabalit, Tom že dá poslední pokus, kácí se, ale najednou je ve výlezu a přelézá! Úplně mě to rozhodí, musím ještě zkusit zabrat a jít hodně přes závit. Delší odpočinek, kupodivu chladné prsty ještě fungují, proběhnu úvodními silovými kroky, udržím vývlaj, těžké nabrání krystalu a nadoraz také přelézám! Super dvojitý přelez přes závit, máme radost, tohle se povedlo. Tarantula boží bouldr, řekl bych top. U Bečky už jen výdech a hurá domů.

6.3. Polsko. Ve středu opět na Zachelmii, jsem tu v půl desáté, jdu rovnou na Medvídě. Plán je rozlézt se a rychle spráskat. Bohužel to extra nedrží, krev z prstů stříká, první dva kroky nejdou.. Doráží Višňa, rychle přelézá, délka a síla je znát. Podřadím, přijde mrak a několikrát udělám dvakrát paf levou, ale doprava vždy smeknu. Dnes ne.. Višňa sešle Megazajawku, u Bečky vedro, běžím na Zajawku, ale první krok je dlouhej, Rise up svítí, jedu dom.

8.3., 10.3. Labák. V pátek jedu opět zkontrolovat Dagra. Spodek a pravá část mokrá, ale zestoje se naštěstí dá solidně. Dlouho jsem tu nelezl, takže se parádně zabavím. Dvě změny od podzima, těsně unikl stoj v kuse.

V neděli vyjíždím už po sedmé a jsem tu brzy. Dlouho jsem jalovej, hlava je základ. Nakonec i přes vyšší teplotu a vlhkost dvakrát vylezu zestoje, spodek stále mokrý. Ještě přejedu ke Kursku, ale matice už bohužel zmizely, takže jen chvilková imitace a hurá za If.

13.3.-15.3. Hřensko, Labák, Jizerky. Ve středu nabírám If na krvi a jedeme se vyvenčit ven. Volím Hřensko, je teplo pod mrakem, nikde nikdo, usadíme se na dvě hodiny pod těžkým Kurskem. Kroky jdou, ale na vážný pokus to není, prsty se kroutí, je to těžký. Přejezd do malé děčínské zoo, docela dobrý. Málo zvířat, ale hodně stromů, bylo dobře.

Druhý den mě nabírá Wéna, nabereme Toma a jedeme směr Dagr. Bohužel je teplo a teče to stále skrz. Kluci jsou mírně rozledění a já pak už taky, Wéna zbytečně okope klíčovou lištu, měl jsem sem jezdit sám. Přesun k Čertovské hraně, kupodivu jde dobře, Tom dobře vymyslí vršek a posíláme. Lehké.

V pátek ráno jdu omrknout Nervozní lezbu v Rudolfově. Po výšlapu nacházím, hrubý matroš, těžší nástup a jeden dlouhý těžký krok, který mně dlouho nejde. Zkrokováno, ale na přelez snad příště.

18.3.-20.3. Jizerky. Jaro, pěkné počasí, tělo docela funguje, If zase trénuje a kamarádí, v neděli po dlouhé době společný trénink, snad to vydrží. Jedeme omrknout bouldry v Josefáči od Toma, Erupce i Selanka top. V pondělí ráno jedu do Rudolfova na druhou sešnu na Lezbu. Výšlap a pak klid, ve stínu dost zima, dlouho se aktivuju. Spodek jde dobře, tření je znát, bohužel vždy něco smeká a to bolí, au. Chvíli to jde, pak dobrý pokus, kdy smekne pata, pak únava a už to vypadá, že to nestihnu, musím pro malou. Delší pauza, vše klapne a přelézám! Hlava dělá hodně, pata nesmekla, super. Za mě docela těžký. Ještě rychle omrknu Brtníka a rychle do školy.

Druhý den chce Ivča být až do třech, jedu pozkoušet Erupci, top linku v Josefáči. Dlouho se zahřívám, je dost kosa, navíc hodinu nejde první krok. Pomůže pata, pak to jde a vymyslím lepší betu než měl Tom, sice dva malý, ale ostrý, ulehčím přendávání nohou do leva. Jeden nečekaně dobrý pokus, kdy mě smekne noha, škoda. Opět delší pauza, jdu na pokus, vše klapne, pohlídám si nohu a jsem nahoře. Mám radost, to jsem nečekal. Krásný bouldr.

Ve středu na sračky, ale je dobře, nakonec padá volba na Mugli, další top linka od Toma v Janově. Spodek je dost morfo rozpaž, sed jen ze dvou matic, na to kašlu. Dlouho to vypadá na rychlou otočku a únik, nakonec první dva kroky udělám a později i krok za špičku, hodně pomohla nová Skwama. Pecka, to nejtěžší je kroknutý. Zbývá docela psycho vršek, sice mám matice, ale i tak tu padat z vrchu moc nechceš. Spíš vůbec. Nějak se přesvědčím do toho jít, jeden dobrý pokus, kdy se pouštím kvůli dotyku, pak vše klapne a jsem nahoře. Ufff, nevěřím, tohle jsem nečekal. Za deset minut zopakuji, jen tak z radosti. Top linka, krásný zážitek. Jedu ještě zkontrolovat Okouna, je krásně suchý, bohužel po čtyřech dnech tělo vypíná, prsty pálí, neudělám ani krok. Krásný dny, snad se zas něco neposere.

22.3. Jizerky. Dnes bláznivý a fyzicky náročný blázinec v Jizerkách. Ráno jedu dodávkou do Rudolfova, na kolo s velkou maticí na Brtníka. Brutálně mě bolí nohy, na kole s těžkou maticí psycho. Brtník totálně zlitej, nechápu nic. Sjezd dolů a přejezd níže směr Fojt, už jen s těžkým batohem. Dva kopce na kole a dálka, tlačím kolo, nohy v prdeli. Nemůžu trefit odbočku, Zákoř mě navádí ještě dalšími kopci k Čáře. Na místě hodinu bloudím mezi šutry a skalami, jsem úplně v prdeli. Na cestě zpět konečně nacházím Čáru, nádherná top linka ve stropě, respekt Tomovi, nechápu kroky. Přejezd k nádhernému Fojtovi, dvakrát prolezu na laně, zlobí dva kroky za půlkou, ale blbě se to zkouší z lana. Sem musím brzy, jen jak to logisticky vymyslet, potřebuji alespoň dvě matice.

Odpoledne s malou a If do Josefáči, bohužel mírně chčije, i tak alespoň naznačíme, jak by Selanka mohla jít.

24.3. Jizerky. V neděli s If výšlap nalehko k Čáře fixou, ve dvou to docela odsejpá, půlhodinky od auta. Je kosa, chvíli zkouším, udělám druhý a skoro třetí krok, první nula. Přechod k Fojtu, ladím hoďku z lana tři kroky a zmrzlí to balíme.

26.3. Jizerky. V úterý beru kolo, matici, těžký batoh a jdu opět k Fojtovi. Kolo žádná velká výhra, ale zpátky je to rychlovka. U Fojta brutální uragán, psycho tu jen být. Na rozlez bez lana do hrany, tady se skáče ještě na pohodu. Pak jeden pokus, kdy smeknu v kroku do prvního krystalu, pro mě těžký násed na pravé dojebané koleno. Pak ladím z lana, když už se to rýsuje, ukopnu stup, přilepím ho zpět, snad vydrží, bez něho psycho. Do toho vichr, hrůza. Přejezd na Čáru, tady se ani nehnu, bez kůže a síly. Hrana u silnice nula, psychoden.

27.3. Jizerky. Ráno píše Tom, že jede k Lahodě, jsem pro a nabírám ho. Jsem docela jetej ze včerejška, Lahoda pěkný šutr, bohužel dost morfo kroky. Po hodince flešnu Lahodu za 7A, pak ladím dlouhý první krok, těžký. Tom krokne Labudu vedle, zkouším, dvě hrozný facky levou udělám, třetí už ne, opět psychařina, kroky, co nechceš udělat. Omrknu dvě pěkná a mokrá cejda, nažerem se u vietnamky a zavelím ještě k Selance. Zkouším podržet krystal, docela to jde a skoro pohladím další chyt, pomůže Tomova finta nohou a fungující tejpa na ukazováku. Pěkný pokus, kdy hnusně prosmeknu, pak jednou metnu nahoře, kde je to ještě docela blbý, dalším už vyčichlej posílám. Mám radost, další super lajna v Jizerkách. Příště snad sed, dlouhý krok, uvidíme.

31.3. Jizerky. Velikonoční prázdniny, Ivča stále bohužel chcíplá, pocvičíme doma, zajedeme do parádní malé zoo v Gorlitz a v neděli konečně i na chvíli na Skály. If zkouší Erupci, pár kroků zlobí, ale krokne pěknou přímou linku po krystalech vlevo. Přesun k Selance, chci si vyzkoušet sed, což je v podstatě jeden krok a fous navíc. Je vedro, po aktivaci nalítnu, pomůže miuří pata. Problém je, že stoj jsem vylezl s tejpou, s kterou se nezvednu. Takže tejpa dolů a i přes vedro vytočím parádní tři pokusy za crux, levý plochý krystal bohužel hrozně klouže. Nevadí, mám radost, že to půjde.

1.4. Jizerky. Na apríla na chvíli na Okouna, je tu moc příjemně, trochu vlhko. Přes hodinu se peru s morfo začátkem, který těsně nekroknu, tedy kroknu, ale jen s patestíkem. Bejdo kroklé, nejde jeden krok v ceplusku, snad příště, moc krásný šutr.

3.4. Jizerky. Ve středu mi to nedá a po cestě z Turnova risknu na dvě hodiny Okouna. Kupodivu je solidně, ne ideálně, ale dá se. Nejprve zkouším druhou půlku, minule jsem neudělal crux. Dnes nejprve výlez více vlevo, pak crux několika způsoby a úchopy, nakonec vcelku lehce poladěno a vylezeno z kostky, super! Jdu na nástup, skoro hodinu ladím čtvrtý krok, který je vážně nejhorší. Vysokej si ani nevšimne. Dlouho nedokážu vyndat špičku a dám patu, nakonec se Bůh smiloval a je připraveno na ostré. Snad se ještě ochladí.

8-9.4. Jizerky. V pondělí i přes vedro jedu ráno na chvíli k Okounovi. Začátek od minula funguje dobře, rychle posílám Velký oči, pak ještě jednou pro radost z pohybu. Je vedro, nakonec ještě překopu Okouna, nádherný stisk funguje i při vyšší teplotě, což při tomto počasí snad pomůže. Přejezd do Josefáče, po hodině nacházím Surikatu a spadne mi čelist. Nádherná vysoká hrana, odmeším vršek a jdu rychle zkoušet, než se ještě více oteplí. Po hodince dám hezký pokus, kdy mě zastaví blbej krok nahoře, kde už se bojím.

Druhý den mi to nedá, beru laso a zpátky na Surikatu. Dlouho ladím správný a bezpečný vršek na pokusy, tady už nechci spadnout. Nakonec naladěno a hned sesláno. Top úlet lajna od Toma, zážitkovka, díky!

11.4. Jizerky. Ve čtvrtek den D pro starého Foxe. Dopo u Okouna, chci dát dobrý pokus. Druhá půlka s novým chytem a ukazovákem jde dobře, bohužel je dost teplo a v kuse chyt neudržím, nebo blbě. Sakra, naštěstí poupravím prsty - místo ukazováku od malíku, vše klapne a přelézám tento nádherný bouldr. Místo, kámen, kroky, naprostá dokonalost. Přejezd do Josefáče, chci zkusit cejda od Toma, nakonec i přes teplo jedu na Selanku. Občas se honí mraky, zkusím párkrát sed a hned z první po boji nahoře boom! Mám radost, uff. Přejezd ke Smažence, vyjedu autem do zákazu, naštěstí je sucho, vyndám věci, sjedu, vyšlápnu a lezu. Výpečky jdou dobře kromě psycho výlezu, nakonec divně naladím, jednou spadnu a posílám. ještě zkusím vedlejší Smaženku, dlouho zlobí nástup, nakonec se nakydám redbulem, postupně se probíjím výš a výš, nakonec si štrejchnu úplně nahoře, poslední pokusy a pic, klaplo to! Dnes se lezlo, parádní zážitek, díky, Tome!

13-14.4. Jizerky. Víkend opět v lese, v sobotu s Ivčou a If jako za starých časů, je pohoda, stres, radost, nervy, zkrátka full parádní den. If má po letech projekt, Žíla je bouldr pro ní, těžký začátek jde solidně, ale je dost teplo a kůže rychl mizí. Já si konečně sáhnu do parádního Brtníka, je vedro a je to dost silový a intenzivní, navíc délka tu hraje dost. Respekt Zerosovi, pacholek to musel mít hodně na strunu. Kroky nějak jdou, dlouho zlobí nahození pravé paty, ale i další kroky jsou dost psycho. Ivanka si tu kutá ve skále, bohužel kartáček zmizel někde pod zemí, nevadí. Večer jsem úplně na sráč jako dlouho ne. Druhý den jedeme jen s If, konečně se naladí druhá půlka Žíly, pár pokusů, jeden pěkný. Progres baví, určitě to brzy padne. Já konečně naladím začátek Brtníka, vymotám jeden pěkný pokus, pak už jen ladím zbylé tři psycho kroky. Kroknuto je, tohle baví, matice zůstaly na místě, snad brzy zpět. Dobře bylo..

16.4. Jizerky. V úterý mezi dešťovými přeháňkami jedeme s If na Žílu. Asfaltka mokrá, Žíla i Brtník v lati. Není čas, lezeme jen na jednom místě. Žíla těžká, drží to, nakonec mám zkroknuto a neprotrhl jsem. Nejtěšžší první krok a vzít dobře pravý krystal, blbá pata, pak už jen bolest a nedotknout se stromu. A nic neudrolit. If silná, rekordní pokus, dobrý motivační bouldr. Dnes bavilo, těším se na příště.

18.4. Jizerky. Ve čtvrtek je ještě slušně, dopoledne jedu zkusit nádherného Brtníka. Je kosa, podmínka, ale tady by se tepleji hodilo. Dlouho se aktivuji, navíc dostanu málem šok - zezadu doráží Tom na pokec. Dám solidní pokus, ale vršek je těžkej a silovej. Krok do oblé lišty je parádní. Jdeme na průzkum, další parádní lajny v okolí. Vracím se, zaberu a jsem nahoře! Nečekaně, delší odpočinek, vše klapne, pecka. Nádherný silovej bouldr, opět díky, Tome! Je dobře, bohužel zbytek dnes se nějak prozevlí, u Maliníku sněží, Tom rychle sešle projekt Panda, zlobí daleká pata. Druhý den jedu alespoň čistit, tady se ještě poleze, což je dobře.

21.4. Jizerky. V neděli den D s If. V sobotu totál hnůj, u Žíly trochu sněhu, jinak parádně sucho.Sice zima, ale sluníčko pomohlo. If včera trénovala, já jen žral a zíval. Po rozlezu dáváme postupně pokusy, nejprve bez prvních dvou kroků, pak už full. If silná, ale zlobí pata, já dám pěkný pokus, kdy smekám za smrkem. Pauza, If jde kadět, vše klapne a přelézám! Super bouldřík, za mě těžký, ceplus určitě. Začátek nejtěžší, pak pata, nápal, kříž, pak se vymotat za stromem a na závěr dlouhý krok. Pecka. If prská, že je slabá, že už nic, naštěstí se zkoncentruje, proběhne bez chyby začátkem, za stromem je beton, dlouhý oraz ve velkých a skvěle se rozhoupne doprava. Trochu boj a je nahoře! Vynikající a zasloužené, trénuje už měsíc a je to znát. Double send s If, kdo by to byl tušil. Ještě chvíli zkusím Tomovu Pandu, bohužel ušlápnu velký stup, navíc tu je stín a kosa, balíme to a jdeme slavit. Nejlepší (prý) italský Brut na zapití super dne ve skalách.