Přijíždíme přesně v poledne, 19 stupňů a obrovská kaluž na parkovišti. To tu ještě nebylo.
No zkrátím to, tragedie, If se snaží zabrat v mokrém Geseru a víc než vlhké Báře, Raiden, House, Hypermax, vše totál pod vodou, jediné, co je opravdu suché, jsou boule dole pod pasekou.
S nadějí, že je to jen cejdo a že to předrtím silou naběhnu do Mravkolva : po dvou hodinách na slunci konečně naladím a sázím pokusy. Totální tortura, boule nedrží, levé lýtko sedřené, třikrát padám na konci úplně vyšťavenej. Papa čísla, tohle je oldschool klasik true a hlavně blbost tady vůbec být. Dobelháme se k autu, jediná malá Ivča ožila v pohodě dodávky u Včelích medvědů. Po hrozné úplňkové noci s bzučícím kamarádem nás probudí velmi teplé ráno. Vše je víc vlhké a nedržící než včera, takže jediná suchá destinace je opět dole. Slunce svítí hned od rána, 23stupňů, pokusy marné, tak snad alespoň konečně pochopím Kyselinu a rychle mizíme k autu a domů. Shodli jsme se, že než toto, tak raději nelézt vůbec. Doma je doma. Snad bude líp... T.
Žádné komentáře:
Okomentovat