Únor v šedivém duchu....

Od minulého reportu se toho moc nezměnilo, venku příšerně, šedivo, zima, vlhko, všude okolo blbá zimní nálada, tak jsme povětšinou DOMA. Obden deska, shyby, visy, poskoky, břicho, a zbytek se snažíme užít, prožít a přežít s malou.

Always

Nová zábava na zimu

Kung fu panda

Rozkaz zněl jasně-vymalovat na bílo

Jednou se jedu v minus osmi podívat opět na Sokoliki, ale nestojí to za řeč. Dvakrát alespoň omrknu Bílého tygra, liberecký to silový skvost a zejména druhá návštěva alespoň trochu zlepší náladu. Pomalu tomu začínám rozumět, parádní kompresní kroky a kupodivu levá ostrá hrana není až tak ostrá...

Tygr v zimě

Za to Arctic monkeys je hodně po malejch. Protržení hrozí téměř v každém kroku. Trudné áčko řekl bych, nebo je to jinak?
 V pátek desátého jsou další lokál závody a tak si jedeme zalézt. Lezlo se dobře, přijelo hodně lidí, i z Prahy! Bouldry pěkně postavené, If naběhala půl kiláku ve skokovém bouldru, lezla moc pěkně, i když nakonec to stačilo jen na bronz.
 V neděli má být konečně slunce a nad nulou a tak nabírám starýho Zákoře a jedeme si postěžovat a pobrečet na Nadstachu. Po další přelezové smršti mlaďochů v kose až hrůza nemůžeme jinak, než REZIGNOVAT a jet si to (každý) svoje. To, co nás stále baví, to, co ještě pořád můžeme a na co ještě máme. Mládí to má zkrátka jinak a je už jinde. Tak to je a bude hůř.
Nahoře na Sokolíkách kupodivu není už téměř žádný sníh, skála je pěkně suchá. Teplota kolem nuly, bohužel první dvě hodiny fičí ostrý ledový vítr, který dělá vše pro to, abychom se unavili dřív, než se pořádně zaktivujeme a rozlezeme. Ach jo. Kolem jedné konečně přestává foukat a je trochu podmínka. Já ladím a začínám dávat pokusy s finálním řešením všech detailů, minulé tři návštěvy v totální kose byly v podstatě k ničemu. Klíčové je pro mě dobré nabrání levého divnooblobočáku a trefení pravé přídržové lišty, pak už se to při troše štěstí dá doplácat až na vrchol kamene. Druhý, třetí a pátý krok mně přijde zkrátka těžký, nebo mi to vůbec nesedí. Dávám dva tři dobré pokusy, kde se definitivně utvrzuji v tom, že je lepší vše pevně pozamykat. Síla a kůže ale rychle mizí, navíc prořezávám opět a dost oba malíčky (důsledek snahy sílení na kampusu). Zákoř používá díky svému čahounství odlišnou betu, díky které to lehce vylezl Magnus a brzy vyleze i Mlejnis, bohužel ho i nadále provázejí trable, pata nedrží a přídrž na pravou (opět) protrhává tenkou kůžičku... Takže zase nic, ale pocitově nejlepší sešna tady. Uvidíme, co zas bude špatně příště. Balíme a na hoďku ještě přejíždíme zkontrolovat stav skály v JG. Kupodivu téměř suché a tak se znovu rozlezeme, já během pěti deseti minut přelézám Modliszku
( https://www.youtube.com/watch?v=CSV6v-v_XEE ) a ladím(e) parádní ajdoplus.

Skalka v Goře

Kůže hoří, ale i na půl plynu to vypadá, že by to mohlo jít. Jeden krok odolal, ale nabízí se dva způsoby řešení, tak snad někdy příště.
Ve středu má být dost teplo, navíc máme hlídání na úterý, Luba má po dlouhé době volno, není co řešit. Jedeme Polsko, v plánu je kombinace Katharsis + JG. Ale Luba volá z Polska, že mu něco mlátí v autě, tak raději mizí zpátky do Čech, nabíráme ho v Haráči a volíme jen jednu destinaci - Katharsis.
Skála je pěkně vymrzlá, vršek decentně pod ledem, lano máme. Postupně se snažíme zbavit vršek ledu a ladíme spodek. Po rozhýbání Luba přichází na novou nohu v rozpažce a díky ní má If konečně zkrokováno!!! Další 8A, připravené na pokusy, kolikáté už?

I mně to zlehčí krok, takže super. Luba mezitím dává pokusy v krátké verzi, dvakrát padá v předposledním kroku, pak posílá. If ladí zbytek a jde jí to dobře, máme radost. Vršek jde díky ledu bohužel jen na laně, takže seriozní pokusy snad brzy. Ještě naladíme celou hranu ze sedu, myslím že další pěkné cejdo je na světě. Příjemný půlden a konečně normální podmínka.

 Ve čtvrtek opět na Katharsis, psyche is high, po příjezdu vypadá i vršek dobře, bohužel během hodiny sníh roztává a teče po hraně dolů. Mezitím If roztáčí odhodlané kolo pokusů, ale skála a vlhké chyty jsou proti. Třikrát doleze do dlouhého kroku a tečuje doskokovou lištu. Je teplo, skála vlhne ještě víc a za chvíli po ní teče voda. Zas nic!!! Přejíždíme omrknout JG, na oko to vypadá suše, ale opět během hoďky vše provlhá a protéká. If ladí Modliszku, snad to půjde v podmínce, já nejprve zkouším první klíčový krok ve Fearu low, poté se zakousnu do Kurwky. I přes vlhko-mokro několikrát udělám klíčový spust Kadejovou betou, zbytek jakž takž snad (jakoby) jde. Hodně parádní kroky ve velkém převisu, další láska na světě. Za mokra a světla mizíme, další lezení v podmínce v nedohlednu, je čas opět na domácí blbnutí a udržení motivace na vyšším levelu.
 Sobotu opět trénink doma a osobák shyby za půlhoďky : 195 a 161, já dost na doraz...
A od pondělí opět chcanec a předpověď ještě horší... T.

Na procházce