30.3.,1.4. - 2.4., 6.4. Sněžník

 Dlouho jsme nelezli na písku, na Polsko je asi teplo, tak jedeme na oblíbený a frekventovaný kopec. První zastávka Tortila. Trochu se rozlézám, pak se přesouvám rovnou pod cestu a zkouším šroubovat prst do dírky. Jde to poměrně lehce, a tak přidávám i další kroky a výlez. Je sice teplo, vzduch se nehýbe, ale kupodivu to drží. Jdu rovnou na pokus a ...PŘELÉZÁM.
Mám radost, další 8A je vylezené ( https://www.youtube.com/watch?v=t3BORa41AjI ). Přesouváme se na Tělocvičnu, tam zkouším z minula nezkrokovaný rest Rave Time 2. Podaří se mi skočit do hrany a je zkrokováno, tedy až na začátek. Možná bude pro mě lehčí lézt to rovnou Ribstolí :). Tom konečně rozluštil (bez velké dírky, kterou neudrží) Rave Time 1, dává pěkný pokus na slunci, ale padá v rozpažce do spoďáku. Snad to příště půjde obojí :). Přesunujeme se pod Gambu a zkouším se tam pověsit, jednotlivé kroky kromě cruxu jdou, spojit to bude horší, ale i tak mám radost. Mohlo by to snad jít někdy vylézt, je to na mě dost hrubé, uvidíme. Další zastávka je Ambra, kterou by Tom rád (vy)lezl, je hodně teplo, malé chyty nejdou držet. První krok dobrý, pak těžký krok do přídrže

Ten asi ne e

(někdo označil chyt na hraně hrany, ale to by se asi brát nemělo), který udělám, pak tři čtyři kroky, které nám v teple nejdou, no a na závěr skok, kdy ti vyvlaje úplně všechno, nohy za hlavou, fakt pecka! Ještě jdeme omrknout za rozhlednu Džangliho nové 8áplusko Aperol a hurá domů. Hezká sešna, trochu teplo, ale radost máme. I.
  O víkendu má být hic snad všude, ale dodávka je snad v cajku, malá Ivča chce BRM BRM, kašlem na podmínku a jedeme na dva opět na kopec. Nikam nespěcháme, stejně je teplo. Cesta na kopec z louky s narvanýma maticema a děckem na ruce je více než příjemné zahřátí, bolí úplně všechno.

Relax po výšlapu

Jdeme hned ke Gambě, já rozbaluji playground, mamka leze. Gamba od minula vyschla, ale je o dost tepleji. If se rozlézá a postupně krásně krokuje, největší problém dělá přidání pravé ruky do hrany. Doráží Evka s Korbou a ladí společně. Následuje přesun k vyhřátému Aperolu, kde strávíme parádní sešnu s Korbou. Postupně ladíme kroky, které jednotlivě jdou, kromě třetího, ale moc jsme ho nezkoušeli. Jsem úplně nadšený, vodorovná medvědice, nádherný kroky, tenze, špičky a - rozpažky. 10 vyrovnaných kroků a spadnout se dá všude. Subjektivně těžší než obléhaná Hmota, délka opět velká výhoda. Džanglík si to ušil na míru syčák, později jsem kouknul na video a lezl to úplně jinak. Vážně pecka bouldr, díky za něj. Přesun zpátky na Gambu, je to už horší, já ještě zaběhnu zpátky na Aperol, doladím vývlaj uprostřed a výlez, jsem na kaši, ale nadšený jak malej kluk.
Malá Ivča v autě chudák rozespalá a přetažená, koupím v hotelu dvě lahvové plzně za 92Kč a přejíždíme do lesa na spaní. Moc jsme toho nenaspali, asi tesáčky.

Na lehko to jde

 Ráno a dopoledne vedro, v podstatě se nám ani nechce lézt. Přesunujeme se ke Škubánkovi, který Evka pěkně naladila a málem i vylezla. If se připojuje a konečně správně nakrokuje, ale na přelez to dnes už není. Já zalézám z druhé strany do ďoury, kde je příjemný chládek a kde se snažím jako správný Krtek přijít na nějaké řešení. Postupně jsem schopný se dostat pravou rukou do levé lišty a podržet chvíli hranu, ale síla a teplo jsou proti. Bude to ten správný program? Každopádně progres a radost z kroků. If ještě vyleze pár lehčích věcí, snad rozluští první krok v Bolesti a s plnou polní mizíme z kopce. Malá byla hodná a docela spokojená, tak snad brzy a komplet zase někde ve skalách.

Bucík na kopci

  Ve čtvrtek jedu sám, dorážím kolem jedné, podle Meteoblue má být frito a pocitová teplota minus šest, tak to rozbaluji u Tělocvičny. Bohužel je vedro a skutečných dvacet na slunci. I tak dávám dva pokusy, kdy tečuji levý spoďák, další trápení na slunci nemá smysl. Pozdravím Čermyho bandu a běžím dozadu na Aperol.

Zátiší s šikmou věží

Chci rozklíčovat třetí krok, postupně rozluštím a zjišťuji, proč je označen levý chyt na standovou variantu a také bohužel to, že minulá sešna byla téměř k ničemu. Po cca hodině konečně přicházím na správnou betu, jak se dostat pravou do oblého bočáku a z něho levou vcelku lehce do velké výlezové lišty. Myslím, že je vyhráno, bohužel opak je pravdou. Minimálně další hodinu ladím závěrečný psycho vývlaj. S mojí výškou Džangliho na pohled easy výlez vůbec nefunguje, musím se celý ztopořit, vyndat levou patu za oblý bočák a psychoposkokem přes přídrž do výlezové hrany. Jsem vyndanej, nicméně Aperol snad definitivně kroklý a připravený na pokusy. Příště zkusím nejprve stand, myslím, že s mojí výškou jasný áčko, nebo jsem nepřišel na C+ betu...Večerní zastávka u Krtka úplně zbytečná a nasírací, nic už nefunguje. T.