8.6. Labák, 11.6. Sněžník, 13.6. Kras, 17.6. a 21.6. Sněžník

  Místo plánovaného Krasu jedeme do pr., tedy alespoň na Bivak. Po dlouhé době je chladněji a je to hned znát. Chci dolézt Paskvila, na rozlez třikrát Čerňák ze stisku a lišty během 15min,  ani to ale není záruka přelezu. V prvním padám ze srdíčka na konci, pak ještě dvakrát, kdy mi smekla pata v kroku do předposledního chytu. Pak znovu Čerňák, patu jsem dával blbě... Prostředek docela načne, určitě těžší, než Black porn, lomítko by na místní poměry mělo sedět. If po rozlezu parádní pokus v Bělákovi, kdy padá z přídrže, velký progres. Pak už dva tři horší, na bouli to chce ještě zimněji. Já ještě ladím Decenta, další dílčí ulehčení, ale už to není ono. Dnes jsem se nějak moc vyndal, roky jsou znát. If ještě pěkně naladí první část Čerňáku a přes hřiště na Bynovci a Rynoltickou zmrzku značně unaveni pádíme domů.

V lese na koni

 Jsem stále dost rozbitý a unavený, ale v sobotu si bere babička malou, If chce jet ven, tak jedeme.
Tentokrát po delší době letní kopec. První štace Gamba, kupodivu suchá, i když všude kaluže a mokrá zem. A teplota kolem poledne ještě docela snesitelná. Konečně si vzpomenu na klíčový krok, který dělám staticky - If jen doladí na velikost boty... Největší problém v teple dělá výlez, Ivča je krátká, nakonec funguje pravá ruka spoďák na přendání nohou. Finálně a dobře napinkáno?
 Druhá štace Aperol. Je to vyhřáté, ale kupodivu hned na rozlez zafunguje čerstvá síla a lehce se dostávám do pravého madýlka. Další kroky jdou ze začátku také dobře, mám velkou radost. Dávám pauzu, že dám konečně kratší verzi, ale jak když mávne proutkem, prsty otlačené, nohy nateklé, kroky rázem nejdou nebo jdou o dost hůř. A těžký krok na závěr za levou špičku už neudělám vůbec (na rozlez lehké). Nechápu nic, pocity opět smíšené. Je pravda, že nemám už jediné boty s dobrou špičkou a je teplo (hodně přes dvacet). No nic. Ještě omrkneme druhou novinku od Džanglíka, vypadá to moc pěkně, ale v daném stavu a podmínkách nula. Na závěr si ještě dáme nádherného vysokého a lehoučkého Herrera a rychle za malou.
 Ve středu jedu na otočku do Maďarska, jedu o den dříve omrknout Staré skály ve Sloupu.
Nikde nikdo, hurá do lezení. Je kolem oběda, pofukuje, skála (prý) až moc suchá, moc to nedrží, ale na to moje krokování... Hned zkouším Palmalu, půlhodiny trvá než odlezu druhou část, pak docela dobře naladím spodek, koleno chvíli funguje, pak zas ne. Blbě se to zkouší, psychokroky, vše tlačí, vykluzuje. Nakonec nějak zkrokováno, dávám pauzu a kafe, připravím se na seriozní pokus a NIC. Oteplilo se, kroky, co předtím šly, tak nejdou nebo jdou blbě. První jelito na stehně, první vykouslá díra v prstě, sakra. Doráží Hans s kámošema, tak se aspoň kecá, zkouším ještě kroky v okolních bouldrech, ale už to nejde. V pět to balím, že koupačka a Holštejn, valím na parkoviště a proti mě dvě matice, brejličky, Štygi v plné polní. Hlava přepíná, otáčím to a jdu podpořit mladého silného chalana. Dlouho mu trvá, než vstřebá místní prostředí, skálu a kroky, postupně se pěkně rozlézá, dvě hodiny ladíme vše a v devět večer vcelku na pohodu přelézá Automatixe.

Silný chalan

Tedy až na poslední krok - dvakrát nedoskočí, stačí se vrátit o krok níž a až na potřetí je v topu. Je hodně silný, hold mladé meso. Před půl desátou dorážím na topinku a zasloužené pivko k Pepovi, přidám ještě jednu (jsem dobytek), o hodinu později zkroucený v Octávě tvrdě usínám v polosedu pod hoštejnskou pouliční LED lampou.
  V sobotu opět trochu chladnější den, i když ne zas tak moc. If chce na kopec, tak jedeme tam.
Gamba, rozlez v ní, nejde to podle představ, hlavně výlez. Pravý spoďák na její výšku není bohužel žádná výhra, akorát se přidají kroky na konci navíc. Nakonec zafunguje přidání pravé ruky do většího chytu na hraně a vývlaj, no uvidíme na kusovku. Aperol docela vyhřátý, dávám parádní dva pokusy standové varianty, zastavuje mě krok na konci, který je nejistý a těžký. Boty opět rozlepené, ale nakonec jsem eliminoval jeden vývlaj a ubral jeden silový krok navíc. Pauza, přesun ke Gambě, kde If zkouší začátek a pak dává nečekaně parádní pokus, kdy padá z velkého chytu na hraně!!!

Pohádka o kartáči

Teplota přes dvacet, docela vyházená, vynikající posun k dalšímu vysněnému chlapskému áčku. Dávám další pěkný pokus v Aperolu, stopku dává opět krok na konci. Sakra, kouří se mi z hlavy, snažím se něco vymyslet. A to se nakonec daří, stačí přidat pravou špičku k levé a krok výrazně lehkne. Tak sláva, po několika sešnách a změnách programu vše hraje a lehkne. Troufám si říct, že standová varianta je už pouze formalita a mohla by i v podmínce a s dobrýma botama fungovat v sedové verzi. Ještě máme chvíli čas, tak se připojujeme ke hnízdu němčíků pod Respektem. Zkoušíme Čokyna Kozlíkovou (Rosťovou) betou a první krok se daří téměř udělat. Pak kotel krok, pak už by to mohlo jít. Jsem docela nadšený, síly pomalu dochází, i tak se dalo ještě chvíli pohýbat v Hokusu. Po dlouhé době super lezecký den, ať už je chladno!!!

Radost na kopci

 A ve středu opět kopec, Ivča mluví jen o Gambě, nejchladnější den týdne, oukej. Aperol vyhřátej, ve třiceti na slunci pouze zbytečné nervy... Gamba o fousek lepší, If je silná, poprvé zestoje (s těžkým krokem) docela lehce doleze, později v 25stupních beru jediný dobrý pokus do hrany jako úspěch. Ještě pěkně krokne Tsim fuckis, první krok v jejím provedení maso...

Ladíme

Jinak nejhorší a nejzbytečnější výjezd za poslední dobu. Teď už snad konečně park, shyby, visy doma, docela nám to chybí. T.

Visy na výdrž