19.3. Bahratal, 21.3. Polsko, 23.3., 25.3. Sasko

Sasko

Už několikátý den bojuji s chřipkou a stále stejný stav. Prý nějaká australská a ještě nejméně týden a bude líp, tvrdí Džangli. No uvidíme. Dnes je ještě pod nulou, máme sraz po desáté u Mogulu. Už během rozlezu ale chyty začínají dost rychle vlhnout až černat, úlet. S Mogulem dnes nic nebude. Naproti tedy oprašujeme dávný projekt. Džanglimu to jde o poznání lépe, dlouho mě trápí startovní rozpažka a hlavně hrozný rameňák v cruxu. Dost to saje tělo. Džangli během hoďky nakonec pěkně přelézá, je to Ubermensch.

Nadčlověk

Krokově zajímavá věc, silovka, jsem rád, že se to oživilo. V normálním stavu by to mohlo jít. Přes F11 jdeme k Aborigines bloku, Džangli během minuty přelézá Bottoma, o chvíli později i Facku, já si dlouho oživuji program mého myslím prvního (jakoby) osmáčka. Balím to dřív, jet dnes ven nebyl nejlepší nápad.

 Ve středu je mi o malinko lépe, tak se jedu projít do Rudawy. Vezu pečlivě olepené boty na první krok Drakkara. Na místě mě zaskočí velké množství sněhu, kotníčkové kecky mám mokré hned jak vylezu z auta. Drakkar suchý, docela i svítí, je příjemně. Tím pozitiva končí, během dvou hodin první krok ani nenastíním. Pro mě tím hra na nejhezčím kameni skončila, na tohle už jsem vážně starej vůl. Pád z výlezového sedmbéčka tak nadlouho zůstane tím nejlepším, co jsem tu převedl.

Rudawská zima

Objevuji konečně nádherný vysoký Multipas, bohužel téměř celý pod sněhem.

Vysoký Multipas

Párkrát si skočím k zemi z vršku v Myggu, ale vše při starém. Přejíždím k Chaosu, celý šutr pod sněhem a ledem, zkouším tedy jen crux.

Chaos

Asi vím, jak na to, ale dnes mi to přišlo hodně těžké, každopádně super bald.

Panoramata

 V pátek je mi konečně lépe, venku mrholí, Džangli píše, že by si rád někde zalezl. Hm, dobrá,
navrhuji Shivu, kterou před pár dny přelezl Magnus. Chvilka špekulování po síti, jedeme! Dorážím o něco dříve, bouldr parádní už od pohledu.

Shivava

Velký převis, chyty, horší matroš, tesačka. Po půlhodince doráží Džangli s ONDROU! Kurňa, neviděl jsem ho věčnost, starý dobrý Ondra.

Pan Beneš

Atmosféra, slušná podmínka, dnes se poleze. Začínáme druhou půlkou, pravá zalomená pata, bolavé koleno, dlouhý krok. Kluci bez problémů, mně pomáhá přídržka pod boulí. V kuse se tu bude ještě dost bitkařit. Nepříjemný začátek jde docela vymyslet, klíčová střední pasáž docela morfo, délka velká výhoda. Džangli nahned, Ondra tu vymýšlí kumite variantu pro menší - nejdříve vzduchem nakopnout nohu do dalekého stupu, pak teprve přídrž a bum do dobrého bočáku.

Kumite

Hroznej krok. Džangli se první odhodlává na kusovku, pár nálezů, kdy je vždy něco špatně a pak naoko suše přelézá. Pěkně, had. Ondra dvakrát končí v kumite kroku, já o krok dřív. Každopádně pecka boulder. Další štace kolmá zeď, vyhlášený boulder Techtlemechtle za 7A+. Chvilku domácníme, já po chvíli přelézám, Ondra také, já pak ještě jednou na vidko ( :), https://www.youtube.com/watch?v=Y0s3MretYg8 ). Ještě dávám slušný flash pokus v Karambolage direkt, ale nahoře se pořád leze. Super den se starejma kámošema, tak třeba zase někdy.

Kamarádi ze skal

  A v neděli opět na místě, tentokrát nás je tlupa. Jedu po dlouhé době se starým Zákořem, v Boru nabíráme Magnuse s kámošema. V deset už stepujeme u Shivy, za chvíli doráží Džangl s Benym.
Kluci jdou hned zkoušet super medvědici dozadu, my s Tomem ladíme Shivu. Zkouším jen klíč, dnes jsem schopen se relativně dobře dostat do dvouprstové přídrže, ale mohutný vývlaj za ní do stupu je těžkej. Dlouhej Tom dává tyto kroky nahned. Jdeme zkontrolovat kluky dozadu, Magnus hlásí, že posekáno! Nabílený Immanenz vypadá úchvatně, Džangli s Benym  už zkouší, moc neváháme, přinášíme další matice a připojujeme se do gangu, Shiva neuteče.

Tlupa u místního skvostu

Pro mě asi nejlepší, nebo nejhůř jeden z nejlepších bouldrů, co jsem kdy zkoušel. Silové kroky ve velkém převise, délka výhoda. Boží směr, klasicky sekačka, ale nic odpudivého. Za chvíli posílá Džangli, o chvíli později i Zákoř! Bojuje jako lev, chyt na tři prsty v zámku, vezme snad za jeden a fous na otevřenej, nepříjemný výlez si už pohlídá. Velká gratulace! Beny dává také pěkné pokusy, já zatím jen těžce zkrokováno. Klasa asi velký otazník, ale u tohoto skvostu to zas tak důležité není.

Projekt

Jsme všichni celkem vyházení, přesunujeme se do kolmic. Beny pěkně pošle Karamboli, později i Magnus s Džanglím, Tom bohužel protrhává a mně chybí kousek.

Kolmičky

Kluci ještě nakouknou do vedlejšího Winwinu a plni dojmů a super zážitků mizíme. Dnes mega akce, atmosféra, BOULDRY, pěkné místo. Díky, bejci! T.

4.3. Bahratal, 10.3., 11.3., 13.3. Polsko, 15.3. Sněžník

Na ledě

V neděli máme hlídání, venku parádně, tak jedeme na Bahru. Já spíš jako doprovod, kůže není vůbec a ani síla, pokusy v Mogulu sebraly dost. Rozlez v Superzoomu bez dolezu :), první zastávka Aspilasti. Boulder je výjimečně suchý a krásně vymrzlý. Ivča zkouší více variant, na mojí betu je bohužel krátká a i prý slabá. Přesun k Mogulu, naivně myslím na pokus ze sedu, ale dnes není nic. Alespoň vymyslím na nástupu lepší pravou nohu a koleno, díky které vezmu staticky kousavou lištičku na levou. Ivča dává první pokusy v Aspilasti, ale ještě to není učesané, navíc otvírá pravý ukazovák. Snažíme se něco vymyslet a nakonec i přes tejpu dobře naladíme. Tak snad příště. Ještě vlezu do Demotivace, kterou zbombil Skálič, ale dnes zero(s). If povisí v Motivaci, na závěr ještě osaháme F11 ( to je Boulder!) a hybaj za batoletem.

Baví

 

Nebaví

 Sobota, v Čechách celou cestu mrholí a je šedivo, za Porebou jako když mávne - je krásně, je jaro! Tahle nádherná krajinka kolem Jelení Gory nás nikdy neomrzí. Kolem poledne jsme u Progresu, příjemná jarní teplota, bohužel chyty dnes dost černí. Ivča dlouho oprašuje Progres, po chvíli jde vše až na klíčový dlouhý silový krok moc dobře. Klíč zkouší více variantami, ale v dnešní nic moc podmínce a s dírou v ukazováku kousek chybí. Kroky v LOW mi jdou docela dobře, ale na pokusy můžu myslet jen v top podmínce - i tak to bude hard a bitka. Ještě přejíždíme k Drakkarovi, mám sebou troje boty, nůž na koberec a pilník. Rád bych si uvedl do původního stavu boty, v kterých jsem dal parádní pokus a které mi totálně zčubily v Restu. Rychlý výšlap pozdě odpoledne na místo, hodina zbytečné zlosti a nervů, boty vůbec nefungují. Bezva. Na rozdíl od spodní části navíc vršek suchý a šel na první dobrou. Za tmy k autu a rychle domů.
 Druhý den utíkám před domácí chřipkou na tři hodinky k Odynovi. Je tu krásně, je tu vlhko, moc to nedrží. Na to, že jsem jen párkrát zvedl prdel, jsem se dost vyházel. Trudný a fajný bald.

 A v úterý jsem nemohl odmítnout večerní domluvenou sešnu s Kadejem a jeho kámošema.
Vyjíždím kolem jedné, první zastávka Drakkar. Je krásně suchý, ale mě zajímá jen první krok. Bohužel moje olepené boty šmirgl papírem jsou k smíchu, první krok nakonec udělám jen jednou v úplně rozlepených starých botech s posledními zbytky zpuchřelé gumy na nártu. Kdybych věřil v Boha, tak bych si jednoznačně vsadil na zkoušku psychické odolnosti. Něco jako - chce to něco jako tyto boty, ale v těchto konkrétních už to nepůjde. Nevadí, budu zase doma lepit, pilovat a čekat, co bude příště. Rychlým krokem k autu, rychle na Sokolíky, k převisu dorážím skoro přesně se západem slunce.

Když slunce zapadá, jde se lézt

Trojka pohodových týpků v čele s Kadejem právě rozdělává letiště, rozsvěcíme světla a začíná první seriozní večerní sešna. I večer je kolem osmi stupňů, příjemně pofukuje, super motivační nálada, ZÁBAVA. Nejdříve ladíme kroky, potom sekvence, do toho se kecá, kolem tma a houkající sovy.

Před pokusem

Vše se začíná poměrně jasně rýsovat, Tom dává první ostrý a pěkný pokus... Pro něho prý nejtěžší boulder, který kdy seriozně zkoušel, ostatně já to mám asi dost podobně. Vůbec nepochybuji, že ho časem vyleze. Je s námi i režisér a nosič Bastek, autor téměř všech parádních videí z dílny Bouldshit (jejich kanál na Vimeu vřele doporučuji). A také člověk, který objevuje všechny ty fajné baldy v polském okolí. Za tři hoďky toho máme plné kecky, síla i kůže tu mizí hodně rychle.

Po pár nálezech

Navíc Kadej spěchá domů na druhou fázi, musí ještě do rána složit dvě fúry uhlí. Super motivační večer, tohle mě hodně bavilo a nakoplo. Kluci polský, díky moc!!! Snad brzy repete. Ještě přejíždíme kousek vedle, Kadej mi ukazuje sice menší, ale parádní šutr "Chaosowy" se třemi těžkými směry.

Chaos bald

Ticklist se plní... Před půlnocí a plný dojmů dorážím domů, asi se ze mě stane na stará kolena noční Pták.
 Ve čtvrtek nečekaný výjezd, mamka bude týden pryč a že by ráda Ivču, holky se zase chystají do Havru. Počasí slušné, jedeme omrknout kopec. Je kolem sedmi stupňů a dost celý den fouká. Šutry schnou před očima. Dnes jsem jen jako doprovod, po Polsku jsem ještě rozbitý a doma na mě přeskočil také nějaký bacil. Dorážíme na Tělocvičnu, cíl Rave Time 1. If je natěšená, hoďku krokuje, vše funguje nad očekávání dobře. První pokusy, v kterých postupně dolézá do dlouhého kroku, super. Je tam rozpřažená jak svatý na kříži, ale ještě s roztáhnutýma nohama. Další pokus, pak další, chybí kousek, kůže a síla ubývá. Já jen šolichám a jdu zkusit Otroky. Moc to nedrží, vše chápu a je to TĚŽKÝ. Zpátky na Tělocvičnu, If už je téměř odevzdaná, ani nezapínám mobil a to je chyba. Od začátku jde všechny kroky jistě, chytne dobře dírku, špička dobře zafunguje a najednou je v madle! Trochu boj v zeleném výlezu a je to tam!!!

If v akci

Čumím jak puk, tohle jsem vážně nečekal. Myslím, že s jejími parametry poctivé áčko. Ivča ještě sedá pod orvanou Ribstoli a půjde to! Já se ani nehnu. Máme ještě 10minut, tak ještě kroky v Dry county a hurá dom. Pěkně ona. T.

20.2., 21.2., 24.2. Modřín, 28.2. a 2.3. Bahratal

 Počasí téměř ideální a tak oddaluji odjezd do Švajcu a jedu na solo misi směr Modřín - cíl Anna.
Dorážím kolem jedné, sluníčko, nic nezebe, paráda. Rozlez v Anně nic moc, postupně se prokousávám jednotlivými kroky. Po cca hodině první pokus, padám z nahození paty. Problém je malá kousavá lišta na levou a samozřejmě pata. Další dva pokusy do stejného místa. Kůže mizí a akutně hrozí protržení ukazováku. Z tohoto místa dám většinou patu bez problému a v pohodě dolezu. Poslední pokus, pata skoro drží, ale levou lištu už nepodržím. Uff, dnes chybělo opravdu málo, musím být spokojený. Zničehonic se objevuje Lukáš Skálič Vasil Zeros, tak mi to nedá a ještě dám jeden pokus, ale už to tam není. Zajdeme si ještě zaskákat na vedlejší Pentagon, ale doskokové madlo jsme schopni jen pohladit. Super den na krásném Modříně. Levý ukazovák jen těsně odolal protržení, ale snad to stálo za to. T.
  Středa znamená hlídání a tak jedu rozlézt něco nového na Modřín. Počasí jako přes kopírák, ale fičí, takže docela kosa. Tom chce jet taky i když má prolezeno, že bude stínovat. No tak jo. Matice máme schované na Modříně a procházka do kopce je tentokrát velice příjemná, nikde se nezachytáváme, nenadáváme...prostě paráda. Jako první destinaci volíme něco na sluníčku, protože vítr docela kosí. Lehnu si tedy pod Big game. První kroky by šly, špička nasadit taky, ale rozpaž do hrany je hodně daleko, ramínko se propadává a nechce mne podržet, ještě párkrát to zkusím a rychle to balím. Tenhle modřínský nášup nechám uležet, však ono to neuteče. Tom mi doporučuje F3000, matně si tento problém vybavuji, když jsem lezla Foxinu. Nějak jsem se neudržela v chytech a celá jsem byla taková Břeněk. Moc se mi do toho nechtělo, vzpomínky byly. Nakrokla jsem si začátek po malých, moc mi to nešlo. Neudržela jsem pravou boulokrysu, pak mi dal pokouřit krok doleva do lišt, být dole a nezvedat se je beta. Po aktivaci prstů a opětovném rozmrznutí to bylo daleko lepší. Připomněla jsem si krásný výlez a začala dávat pokusy. První pokus nevyšel, vyjela jsem z bouličky, dalším pokusem jsem netrefila levou lištičku. Pauza, opět mrznu. Tom se mezitím odhodlal jít skákat do Pentagonu, no ty kráááso! Parádní bouldr, nic pro mně :D. Hýbe se v tom dobře, akorát nevím, co by chtěl s prolezenou kůží, prostě mu to nedrží.
Pauza uplynula a zase hurá do Efka. Zmrzlá jsem dost, nohy necítím, prsty tak trochu. Rozdýchávám ledové lezečky. Čistá radost z lezení! V té kose ti nic jiného nezbývá, než se radovat. Jdu na pokus, ten je kupodivu dobrý, dolézám do hrany, ale zle jí nabírám a nejsem schopna poskočit do lišty, tak tam chvíli sonduji terén a jdu k zemi. Chvíli spočnu, kolečko zahřátí lezeček, nožiček, prstů a dalším pokusem celá zmrzlá posílám, uff! Další ajdo v kabelce, paráda ( https://www.youtube.com/watch?v=zL5BXAbgocI ). Jdeme ještě nahoru na Rybu, ale prolezené prsty nepodrží pravou oblinu. Se západem slunce balíme a dnešní mrazivý Modřín spokojeni opouštíme. I.

Zmrzlá frnda

  V sobotu opět na místě. Překecávám Ivču, ať jede taky. Je větší kláda a kupodivu to ani moc nedrží. Těším se na Annu, po minulé sešně cítím úspěch. Bohužel hned při rozlezu v ní trhám ukazovák a výjezd se rázem mění ve frašku. Prostě NIC, aniž by člověk zabral. If jde na Roští pohodu, konečně jí jde i výlez. Zlobí jeden dlouhý krok. Je hrozná zima, na přelez to dnes nebude. Já s omotaným prstem zkouším staré resty, ale spíš si říkám, proč dnes zase takový výsledek. Ach jo.
 V Liberci ráno minus 16, Džangli píše, že to prý lepí. Holky nachcípané, jedu. Chci zkusit Engpass na Bahře, podle nového videa to vypadá rozumně. V Libouchci dojíždím Rosťu v kapesním gétéčku, ale ten mrznout ven rozhodně nejede. Na Bahře jasno a kláda. Vše vymrzlé a nabílené. Rozlez v Engpassu nebyl vůbec dobrý nápad, koukám tedy z kopce dolů na Mogul.

Top ajdo

Do něj svítí, není co řešit. Zkoušel jsem to kdysi s Čížou a Džanglim, nádherné psychokroky, příšerný dopad, délka opět hraje. Ukazovák ještě skoro otevřenej, ale krokovat se dá. Dlouho se učím psychokroky na začátku, potom dlouhý krok doprava, patu, zlobí dlouhý krok levou doprava do kříže, několikrát padám nekontrolovaně na schod. Vývlaj a dolez už dobrý. Škoda, že jsem nenakoukal lépe video od kluků, mohl jsem zlehčit začátek. Určitě ještě zkusím, pecka boulder, škoda dopadu. Přesun zpět k Engpassu, to je LIŠTA!!! Nepodržím ji (dnes) ani náhodou a tím je to dané. Němčík z videa trochu na na jiném levelu. Na závěr ještě stínuji v Kato, ale to už necítím vůbec nohy a po zmrzlých zkřehlých starých chůdách ťapu za teplem.
 V pátek mi to nedá, dopoledne zajdu s Myšičkou omrknout nové hřiště do Globusu a před obědem razím opět na Bahru. Před druhou jsem na místě, je něco pod nulou, sucho, vymrzlo, top podmínka. Rozlez ihned v Mogulu, trochu jiná písnička než minule. Vše drží, nic extra nezebe, jen ta kůže... Dle Džangliho jsem pozměnil nástup a posunul patu a ono to funguje! Prvním ostrým padám za křížem, úplně jsem zmrznul a vypnul. Dalším protrhávám pravý palec na bouličce, to nee! Proč já a teď? Vteřiňák od ťamanů je bohužel nový prázdný, zbývá jen tejpa. No není to zlé, dávám procházku a uvidíme. Dnes je na Bahře přenádherně, jak v ráji. Nikde nikdo, vše nabílené, suchoučké, ideální.

King projekt - jak dlouho ještě?

Další pokus, tejpa extra nevadí, udělám kříž a padám. Dalším si tečnu ve vývlaji. Sakra, to bylo blízko, vezmu tedy pravou bližší bouli a konec hned lehkne. Taky mě to mohlo napadnout hned. Procházka číslo dvě, prsty pálí, přetejpovat palec, konečně vše sedne a přelézám ( https://www.youtube.com/watch?v=32zb4gd10Cs ). Krásný boulder, boží kroky, nakonec to ani nebylo tak hrozný. Rychle zkouším sed, kroky jdou hned, ale levý ukazovák se hlásí, dnes stačilo. Ještě okukuji již dávno vyhlídnutý projekt za zády se super sekvencí na závěr, osahám zlehka Kato a ne zrovna předpisově ( nejlepší muzika je rachot diesel motoru) home za bábovkama. T.