4.3. Bahratal, 10.3., 11.3., 13.3. Polsko, 15.3. Sněžník

Na ledě

V neděli máme hlídání, venku parádně, tak jedeme na Bahru. Já spíš jako doprovod, kůže není vůbec a ani síla, pokusy v Mogulu sebraly dost. Rozlez v Superzoomu bez dolezu :), první zastávka Aspilasti. Boulder je výjimečně suchý a krásně vymrzlý. Ivča zkouší více variant, na mojí betu je bohužel krátká a i prý slabá. Přesun k Mogulu, naivně myslím na pokus ze sedu, ale dnes není nic. Alespoň vymyslím na nástupu lepší pravou nohu a koleno, díky které vezmu staticky kousavou lištičku na levou. Ivča dává první pokusy v Aspilasti, ale ještě to není učesané, navíc otvírá pravý ukazovák. Snažíme se něco vymyslet a nakonec i přes tejpu dobře naladíme. Tak snad příště. Ještě vlezu do Demotivace, kterou zbombil Skálič, ale dnes zero(s). If povisí v Motivaci, na závěr ještě osaháme F11 ( to je Boulder!) a hybaj za batoletem.

Baví

 

Nebaví

 Sobota, v Čechách celou cestu mrholí a je šedivo, za Porebou jako když mávne - je krásně, je jaro! Tahle nádherná krajinka kolem Jelení Gory nás nikdy neomrzí. Kolem poledne jsme u Progresu, příjemná jarní teplota, bohužel chyty dnes dost černí. Ivča dlouho oprašuje Progres, po chvíli jde vše až na klíčový dlouhý silový krok moc dobře. Klíč zkouší více variantami, ale v dnešní nic moc podmínce a s dírou v ukazováku kousek chybí. Kroky v LOW mi jdou docela dobře, ale na pokusy můžu myslet jen v top podmínce - i tak to bude hard a bitka. Ještě přejíždíme k Drakkarovi, mám sebou troje boty, nůž na koberec a pilník. Rád bych si uvedl do původního stavu boty, v kterých jsem dal parádní pokus a které mi totálně zčubily v Restu. Rychlý výšlap pozdě odpoledne na místo, hodina zbytečné zlosti a nervů, boty vůbec nefungují. Bezva. Na rozdíl od spodní části navíc vršek suchý a šel na první dobrou. Za tmy k autu a rychle domů.
 Druhý den utíkám před domácí chřipkou na tři hodinky k Odynovi. Je tu krásně, je tu vlhko, moc to nedrží. Na to, že jsem jen párkrát zvedl prdel, jsem se dost vyházel. Trudný a fajný bald.

 A v úterý jsem nemohl odmítnout večerní domluvenou sešnu s Kadejem a jeho kámošema.
Vyjíždím kolem jedné, první zastávka Drakkar. Je krásně suchý, ale mě zajímá jen první krok. Bohužel moje olepené boty šmirgl papírem jsou k smíchu, první krok nakonec udělám jen jednou v úplně rozlepených starých botech s posledními zbytky zpuchřelé gumy na nártu. Kdybych věřil v Boha, tak bych si jednoznačně vsadil na zkoušku psychické odolnosti. Něco jako - chce to něco jako tyto boty, ale v těchto konkrétních už to nepůjde. Nevadí, budu zase doma lepit, pilovat a čekat, co bude příště. Rychlým krokem k autu, rychle na Sokolíky, k převisu dorážím skoro přesně se západem slunce.

Když slunce zapadá, jde se lézt

Trojka pohodových týpků v čele s Kadejem právě rozdělává letiště, rozsvěcíme světla a začíná první seriozní večerní sešna. I večer je kolem osmi stupňů, příjemně pofukuje, super motivační nálada, ZÁBAVA. Nejdříve ladíme kroky, potom sekvence, do toho se kecá, kolem tma a houkající sovy.

Před pokusem

Vše se začíná poměrně jasně rýsovat, Tom dává první ostrý a pěkný pokus... Pro něho prý nejtěžší boulder, který kdy seriozně zkoušel, ostatně já to mám asi dost podobně. Vůbec nepochybuji, že ho časem vyleze. Je s námi i režisér a nosič Bastek, autor téměř všech parádních videí z dílny Bouldshit (jejich kanál na Vimeu vřele doporučuji). A také člověk, který objevuje všechny ty fajné baldy v polském okolí. Za tři hoďky toho máme plné kecky, síla i kůže tu mizí hodně rychle.

Po pár nálezech

Navíc Kadej spěchá domů na druhou fázi, musí ještě do rána složit dvě fúry uhlí. Super motivační večer, tohle mě hodně bavilo a nakoplo. Kluci polský, díky moc!!! Snad brzy repete. Ještě přejíždíme kousek vedle, Kadej mi ukazuje sice menší, ale parádní šutr "Chaosowy" se třemi těžkými směry.

Chaos bald

Ticklist se plní... Před půlnocí a plný dojmů dorážím domů, asi se ze mě stane na stará kolena noční Pták.
 Ve čtvrtek nečekaný výjezd, mamka bude týden pryč a že by ráda Ivču, holky se zase chystají do Havru. Počasí slušné, jedeme omrknout kopec. Je kolem sedmi stupňů a dost celý den fouká. Šutry schnou před očima. Dnes jsem jen jako doprovod, po Polsku jsem ještě rozbitý a doma na mě přeskočil také nějaký bacil. Dorážíme na Tělocvičnu, cíl Rave Time 1. If je natěšená, hoďku krokuje, vše funguje nad očekávání dobře. První pokusy, v kterých postupně dolézá do dlouhého kroku, super. Je tam rozpřažená jak svatý na kříži, ale ještě s roztáhnutýma nohama. Další pokus, pak další, chybí kousek, kůže a síla ubývá. Já jen šolichám a jdu zkusit Otroky. Moc to nedrží, vše chápu a je to TĚŽKÝ. Zpátky na Tělocvičnu, If už je téměř odevzdaná, ani nezapínám mobil a to je chyba. Od začátku jde všechny kroky jistě, chytne dobře dírku, špička dobře zafunguje a najednou je v madle! Trochu boj v zeleném výlezu a je to tam!!!

If v akci

Čumím jak puk, tohle jsem vážně nečekal. Myslím, že s jejími parametry poctivé áčko. Ivča ještě sedá pod orvanou Ribstoli a půjde to! Já se ani nehnu. Máme ještě 10minut, tak ještě kroky v Dry county a hurá dom. Pěkně ona. T.