čtvrtek 1. března 2018

20.2., 21.2., 24.2. Modřín, 28.2. a 2.3. Bahratal

 Počasí téměř ideální a tak oddaluji odjezd do Švajcu a jedu na solo misi směr Modřín - cíl Anna.
Dorážím kolem jedné, sluníčko, nic nezebe, paráda. Rozlez v Anně nic moc, postupně se prokousávám jednotlivými kroky. Po cca hodině první pokus, padám z nahození paty. Problém je malá kousavá lišta na levou a samozřejmě pata. Další dva pokusy do stejného místa. Kůže mizí a akutně hrozí protržení ukazováku. Z tohoto místa dám většinou patu bez problému a v pohodě dolezu. Poslední pokus, pata skoro drží, ale levou lištu už nepodržím. Uff, dnes chybělo opravdu málo, musím být spokojený. Zničehonic se objevuje Lukáš Skálič Vasil Zeros, tak mi to nedá a ještě dám jeden pokus, ale už to tam není. Zajdeme si ještě zaskákat na vedlejší Pentagon, ale doskokové madlo jsme schopni jen pohladit. Super den na krásném Modříně. Levý ukazovák jen těsně odolal protržení, ale snad to stálo za to. T.
  Středa znamená hlídání a tak jedu rozlézt něco nového na Modřín. Počasí jako přes kopírák, ale fičí, takže docela kosa. Tom chce jet taky i když má prolezeno, že bude stínovat. No tak jo. Matice máme schované na Modříně a procházka do kopce je tentokrát velice příjemná, nikde se nezachytáváme, nenadáváme...prostě paráda. Jako první destinaci volíme něco na sluníčku, protože vítr docela kosí. Lehnu si tedy pod Big game. První kroky by šly, špička nasadit taky, ale rozpaž do hrany je hodně daleko, ramínko se propadává a nechce mne podržet, ještě párkrát to zkusím a rychle to balím. Tenhle modřínský nášup nechám uležet, však ono to neuteče. Tom mi doporučuje F3000, matně si tento problém vybavuji, když jsem lezla Foxinu. Nějak jsem se neudržela v chytech a celá jsem byla taková Břeněk. Moc se mi do toho nechtělo, vzpomínky byly. Nakrokla jsem si začátek po malých, moc mi to nešlo. Neudržela jsem pravou boulokrysu, pak mi dal pokouřit krok doleva do lišt, být dole a nezvedat se je beta. Po aktivaci prstů a opětovném rozmrznutí to bylo daleko lepší. Připomněla jsem si krásný výlez a začala dávat pokusy. První pokus nevyšel, vyjela jsem z bouličky, dalším pokusem jsem netrefila levou lištičku. Pauza, opět mrznu. Tom se mezitím odhodlal jít skákat do Pentagonu, no ty kráááso! Parádní bouldr, nic pro mně :D. Hýbe se v tom dobře, akorát nevím, co by chtěl s prolezenou kůží, prostě mu to nedrží.
Pauza uplynula a zase hurá do Efka. Zmrzlá jsem dost, nohy necítím, prsty tak trochu. Rozdýchávám ledové lezečky. Čistá radost z lezení! V té kose ti nic jiného nezbývá, než se radovat. Jdu na pokus, ten je kupodivu dobrý, dolézám do hrany, ale zle jí nabírám a nejsem schopna poskočit do lišty, tak tam chvíli sonduji terén a jdu k zemi. Chvíli spočnu, kolečko zahřátí lezeček, nožiček, prstů a dalším pokusem celá zmrzlá posílám, uff! Další ajdo v kabelce, paráda ( https://www.youtube.com/watch?v=zL5BXAbgocI ). Jdeme ještě nahoru na Rybu, ale prolezené prsty nepodrží pravou oblinu. Se západem slunce balíme a dnešní mrazivý Modřín spokojeni opouštíme. I.
Zmrzlá frnda
  V sobotu opět na místě. Překecávám Ivču, ať jede taky. Je větší kláda a kupodivu to ani moc nedrží. Těším se na Annu, po minulé sešně cítím úspěch. Bohužel hned při rozlezu v ní trhám ukazovák a výjezd se rázem mění ve frašku. Prostě NIC, aniž by člověk zabral. If jde na Roští pohodu, konečně jí jde i výlez. Zlobí jeden dlouhý krok. Je hrozná zima, na přelez to dnes nebude. Já s omotaným prstem zkouším staré resty, ale spíš si říkám, proč dnes zase takový výsledek. Ach jo.
 V Liberci ráno minus 16, Džangli píše, že to prý lepí. Holky nachcípané, jedu. Chci zkusit Engpass na Bahře, podle nového videa to vypadá rozumně. V Libouchci dojíždím Rosťu v kapesním gétéčku, ale ten mrznout ven rozhodně nejede. Na Bahře jasno a kláda. Vše vymrzlé a nabílené. Rozlez v Engpassu nebyl vůbec dobrý nápad, koukám tedy z kopce dolů na Mogul.
Top ajdo
Do něj svítí, není co řešit. Zkoušel jsem to kdysi s Čížou a Džanglim, nádherné psychokroky, příšerný dopad, délka opět hraje. Ukazovák ještě skoro otevřenej, ale krokovat se dá. Dlouho se učím psychokroky na začátku, potom dlouhý krok doprava, patu, zlobí dlouhý krok levou doprava do kříže, několikrát padám nekontrolovaně na schod. Vývlaj a dolez už dobrý. Škoda, že jsem nenakoukal lépe video od kluků, mohl jsem zlehčit začátek. Určitě ještě zkusím, pecka boulder, škoda dopadu. Přesun zpět k Engpassu, to je LIŠTA!!! Nepodržím ji (dnes) ani náhodou a tím je to dané. Němčík z videa trochu na na jiném levelu. Na závěr ještě stínuji v Kato, ale to už necítím vůbec nohy a po zmrzlých zkřehlých starých chůdách ťapu za teplem.
 V pátek mi to nedá, dopoledne zajdu s Myšičkou omrknout nové hřiště do Globusu a před obědem razím opět na Bahru. Před druhou jsem na místě, je něco pod nulou, sucho, vymrzlo, top podmínka. Rozlez ihned v Mogulu, trochu jiná písnička než minule. Vše drží, nic extra nezebe, jen ta kůže... Dle Džangliho jsem pozměnil nástup a posunul patu a ono to funguje! Prvním ostrým padám za křížem, úplně jsem zmrznul a vypnul. Dalším protrhávám pravý palec na bouličce, to nee! Proč já a teď? Vteřiňák od ťamanů je bohužel nový prázdný, zbývá jen tejpa. No není to zlé, dávám procházku a uvidíme. Dnes je na Bahře přenádherně, jak v ráji. Nikde nikdo, vše nabílené, suchoučké, ideální.
King projekt - jak dlouho ještě?
Další pokus, tejpa extra nevadí, udělám kříž a padám. Dalším si tečnu ve vývlaji. Sakra, to bylo blízko, vezmu tedy pravou bližší bouli a konec hned lehkne. Taky mě to mohlo napadnout hned. Procházka číslo dvě, prsty pálí, přetejpovat palec, konečně vše sedne a přelézám ( https://www.youtube.com/watch?v=32zb4gd10Cs ). Krásný boulder, boží kroky, nakonec to ani nebylo tak hrozný. Rychle zkouším sed, kroky jdou hned, ale levý ukazovák se hlásí, dnes stačilo. Ještě okukuji již dávno vyhlídnutý projekt za zády se super sekvencí na závěr, osahám zlehka Kato a ne zrovna předpisově ( nejlepší muzika je rachot diesel motoru) home za bábovkama. T.

Žádné komentáře:

Okomentovat