Foxbouldering: 27.7. Solná jáma + Zemská brána, 11.8., 15.8., 18.8. Bivak, 21.8. Polsko, 25.8. Sasko, 29.8. Labák, 28.8. a 31.8. Polsko, 2.9. Sasko

Jahodový mrož

Na pátek domlouváme se Zákořem výlet na Solnou. Vedro jako prase, jediný Magnus to ignoruje a donutí nás zvednout starý prdele a vyrazit. V šest ráno a po další tropické noci nabírám Toma, po deváté už stoupáme nejhorší cestou co znám k našemu cíli. Díra zavlhlá, ale trochu to drží, vlhko si s vápnem docela rozumí. Rozlez v Tytanovi a jdu zkoušet klíčový krok do Pacyfikace. Drží to, síla je, krok vypadá, že půjde, ale ani po dvou hodinách obléhání ho těsně a opět neudělám. Tom zkouší Tytana, pak se přesouvá ke mně, krok s patou dole taky nic, ale pak si vymyslí vyšší patu a krok opakovaně udělá.

Tom a crux

Mně to bohužel nevyjde, takže nula bodou. Začíná se oteplovat, pomalu vadneme, oživím nástup a posíláme oblíbený Passyrájot ( https://www.youtube.com/watch?v=kBiw77BZCBM ). Ještě si prolezu Gniotu a mávnutím proutku nám to přestává držet. Teplota už atakuje trojku na začátku.

Tohle nám vlezlo do cesty

Otlačení se přesunujeme na Zemskou bránu. U Rituálu začíná, jak jinak, poměrně zdatně chcát, tak tu sedíme pod stříškou jako bezďáci, nadáváme, pak se smějeme, co tu jako děláme, přestává dojit, tak sušíme a zkoušíme.

Konečně prší! Muck!

Kroky docela pěkný, bohužel nevím, proč mám zafixované, že se ve výlezu neberou chyty vpravo. Díky tomu se přelez nekoná. Blondýna totál mokrá, ale vypadá pěkně. Cesta domů hotový peklo, samá uzavírka, zúžení, semafor, daň za naši rozežranost a blahobyt. Nakonec pozitiva převažují, vcelku dobrý výlet, mohlo by to být blíž.

Vylodění v rákosí

Po dlouhé době někam vyrážíme a navíc v komplet sestavě!! Holky byly na druhé straně republiky, malá chudák si prošla peklem, sračka, blití, vedro, zaplaťbůh už je dobře. If to na pár dní chytla taky. V Liberci vedro a sucho, které tu ještě nebylo, zahrada komplet spálená. I přes to pravidelně cvičíme a visíme, If je zase o kus silnější, já spíše nabírám hmotu.

Blbneme

Makové štoly, zmrzlinky, brambůrky, pivíčko a tělo zkrátka neoklameš, a co jako :). Parádní jezero v Německu a Malá skála u vody jsou místa, která navštěvujeme v těchto dnech téměř pravidelně.

Výlet

Ještěd

Dioptrie

Pštros nebude

Odpočinek na radnici

Na Bivak dorážíme dopoledne, teploty šly konečně trochu dolů, ale tření je opět žalostné. Dokonce i Černý traverz vůbec nedrží a dávám ho jen jednou na rozlez. If hned vlítne do Black pornu, který ji láká a krokově i jde, já se hrabu v Mourkovi. Boule nedrží, pak se najednou zvedne vítr a celou klíčovou pasáž vylezu dvakrát, docela komedie. Malá je naštěstí spokojená, dotáhli jsme jí sem i kočár na spaní, má tu píseček, pavučiny, notebook a pohádky, prostě full servis.

Jurský park

Teplota se zvedá, po druhé to balíme. Bohužel koupátko už neexistuje, místo něj bláto a dva bagry, ach jo.

Koupátko a čolci v prdeli

Ve středu jedeme opět v plné sestavě, po včerejší nucené hladovce ani nechci lézt. Na místě už operují mlaďoši, teplota podobná jako minule, ale konečně to trochu drží!!! Čerňák 2x na rozlez docela lehce, časem celý Mourek zestoje. Boule sice nic moc, ale ještě zkusím pokus v celém. Beru malou o patru níž na průzkum jeskyně a teras, což má úspěch. If hned obléhá Black porn, kroky jdou lépe a lépe, super. Dávám jeden pěkný pokus v Panu Mourkovi, kdy padám až ze srdíčka, super, půjde to! Nutno poznamenat, že jsem použil při odpočinku v madle Čerňáku spáru na nohy. Viděl jsem to u Magnuse, my to nikdy nepoužívali a dost to pomůže. Dnes asi blbost zakazovat (nebo)? Vždycky jsme se tu snažili najít tenkou hranu vyšší obtíže a ještě relativní logičnosti bouldru a nějak to i všichni dodržovali. Je to přeci jen spíše tréninková nora. Stejně tak jsme třeba nebrali levou velkou díru v Tekutém vosku, Krásku jsme lezli samo bez díry a spíše zleva, nepoužívali spáru na nohu v posledním kroku lehkého Dekra (proto Černý traverz komplet bez ní) atd... Paskvil (proto i název) už byla hrana logičnosti, tři zákazy (kvůli tomu změna programu) už je asi dost. Je super, že Bivak opět ožívá a když to trochu drží, je to stále super zábava.
If postupně leze celé pasáže a lepší se v nich, já ještě jeden pokus, kde už nepodržím boule v Mourkovi, If na závěr ještě jeden super (nečekaný) nález do Shotu a můžeme balit. Dnes tělo a prsty vypínají až kolem třetí. Zpátky ještě omrkneme na doporučení kluků pěkné rybníky u Cvikova, nevyhneme se zmrzce v Rynolticích, po dlouhé době i lezecky vcelku kvalitní den.

Kozí farma

Bajkujeme

A v sobotu opět komplet v díře. Dorážíme až někdy před polednem a minulá podmínka se rozhodně nekoná. Čerňák opět ztěžkl, chyty nedrží, prsty se kroutí. Tři hoďky vydržíme krokovat každý to svoje, s malou omrkneme Rosťův legendární traverz (nevypadá zas tak zle), pozdravíme se s Jindrou Hudy Legendem a rychle k vodě. Auto hlásí 36C, ale po cestě už je jen třicet. Rychlá koupačka v rybníku, zmrzka a shybovací závěr doma na hrazdě zakončí další úmorný den.
V úterý jedeme po dlouhé době omrknout Porebu. Podium vlivem sucha kleslo aspoň o metr, moc to nedrží, hýbat se dá. Čistíme a ladíme Gejtu, ale pořád stejná písnička, pět kroků v pohodě, pak ohřeješ prsty a je hotovo. If se konečně naučí prostřední dlouhý krok a také vymyslí i závěrečnou pumpu, což se snad již brzy bude hodit. Zkouším ještě Relikvii a Polish, není to úplně špatné.
Ve čtvrtek snad poslední hot den, jedeme opět na jezero. Nejlepší a asi i poslední letošní koupačka, voda i na konci léta čistá, super den a čirá radost.

Super den

Podmínka

V sobotu hlásí konečně pod dvacet, tak jedu ještě před oslavou našeho batolete zkusit Shivu. Nápad nebyl nejšťastnější, sice okolo mokro a relativně chládek, nora je ale pěkně nasálaná a lišty na konci vůbec nedrží. Horší než minulé návštěvy, kdy bylo tepleji. Navíc se mi rozjel úpon, síla a kůže z Polska také chyběla. Přesunu se k Immanenzu, tady je o poznání lépe. Dlouhý vrchní krok dělám dvakrát nahned, super, říkám si, vyzkouším klíčovou patu v nové botě, ale než se obuju, začíná poprchávat, pak pršet, pak chcát jako kráva.

Když se daří...

Navzdory předpovědím. Letos poněkolikáté, nasranej a mokrej jdu ještě blbnout chvíli do Shivy a raději rychle mizím domů. Oslava třetích narozenin se naštěstí vydařila, strašně to letí.

Kozí robot

V úterý odpoledne se jedu vyvětrat do Polska. Úpon pořád zlobí a zlobit bude, na shyby můžu zapomenout. V Porebě těsně pod dvacítkou, ale slunce už je za kopcem a hýbat se dá. Podium někdo trochu dosypal ( Jedrzej?), což je fajn. Gejta jde hned na rozlez slušně, dávám tedy pokus. Kupodivu padám až z posledního kroku, ohřáté prsty a silový poslední krok. Ale super, úpon bolí, ale dá se.
Pauza na další ostrej, poslední krok jdu opět jinak. Tělo už slabší, prsty víc ohřáté, i tak opět padám ve finálním kroku. Kurnik, chybělo málo, ale rezerva nebyla žádná. A až to půjdu odspodu celé, strávím tu věčnost. Už jsem v posledním kroku několikrát spadl, vymyslel čtyři varianty, přijdu tedy na páté řešení, které se zdá nejmíň silové v kuse. Na třetí pokus už dnes není síla ani kůže, ale i tak odjíždím spokojený. A teplota snad už konečně klesne a pomůže.
Ve středu jede If s malou sama do Bivaku, podle zpráv i přes teplo super trénink a polezení. I jeskyni skoro našly. Víc nevím, asi nemusím všechno vědět...
V pátek odpoledne jsem opět na místě. Je chladněji než minule, ale nějak extra líp to nedrží. Změna v posledním kroku naštěstí funguje, úpon cítím, prsty stále otlačené, ale měl bych dnes Gejtu vylézt. V pokusu jsem nervozní, chyty nějak netrefuji a musím je poupravovat, ale nakonec vcelku lehce přelézám ( https://www.youtube.com/watch?v=OGzOCYyiwx4 ). Radost samozřejmě je, konečně šlo něco po věčnosti přelézt. Lehčí áplus, délka - ohraná písnička. Hned zkouším CS I, dnes žádná procházka. Napojení do Gejty pro mě asi bude crux, uvidíme příště. Nerad bych to lezl rok. Jen doufám, že se nakonec zase nebudu učit skákat do škudliny. Ještě poblbnu chvíli v Relikvii, ale špička dnes nefunguje a na lepší řešení zatím a opět nepřicházím.
V neděli odpoledne mi to nedá a jedu na dvě hodiny na Shivu. Minule celkem katastrofa, rád bych se dnes mýlil a zkusil zabrat. Je to lepší než minule, ale tření je opět žalostné. Bezvětří a teplo. Na dobrý pokus můžu dnes zapomenout. Řežu, co to dá, zlobí hned začátek, kumite jde zase dobře a pro změnu vůbec nejde prostřední dlouhý přískok. Konec také ztěžkl, tak jsem z toho takový nějaký - nenadšený. Těším se na podzim, na ten super pocit z pohybu a lezení. If od září nastupuje na radnici, školku zatím nemáme, uvidíme co a jak bude.T.