23.11. + 26.11. Labák

Hlídání máme až ve středu a tak jedeme zkusit zase něco poblíž - Labáček. Je dost teplo, kolem osmi stupňů, Bivak stále - opět totál prodojenej a tak jdeme dozadu. Na Ivče je vidět chuť lézt na max. a tak ihned ladí - co přijde pod ruku. Nejprve konec Morfa, zde je znát čerstvá síla a vcelku rychle krokuje. Je menší a tak musí vypustit patu za levou přídrž a pak teprve do bočáku. Potom zkouší začátek, naše beta je na ni moc do ramínek a tak vymýšlíme přebrání pravého chytu a levou patu v madýlku, docela to funguje. Paráda, další ajdo zkrokováno.
 Já po chvilce rozlezu dávám Morfo, softové áčko, kde mi to vyšlo ještě z patou až do bočáku, žádné překvapení na závěr jsem bohužel nenašel ( https://www.youtube.com/watch?v=dTwWcuAlh0I ).
Po dlouhé době funguje tělo a lezení nás baví, žádné přemrzání. Dávám ještě dva dobré pokusy v A+ propojce do Bílého máje, bohužel s blbým programem. I tak dolézám daleko a jsem spokojený. Ještě se přesunujeme na Stratosféru, ale nedrží to.
Dáváme dva dny rest a vyrážíme v sobotu. Stavujeme se na Bivaku, který je - KONEČNĚ suchý!!!
Tedy, jakž takž a jakoby, teplota mírně nad nulou drží vlhkost ve skále. Zastávka se protahuje na dvě hodiny, v Ivce bouchly saze, po rozlezu celkem lehce dává Dekra ze stoje a roztáčí zmrzlé kolo pěkných pokusů.
Dvakrát tečuje pravou rampu, zvláště ten druhý pokus byl parádní. Lezla rychle, mírně na riziko a chybělo opravdu málo. Podmínka spíš průměrná, hlavně kosa na silové kroky, mám radost. Teď už to může kdykoliv lézt v tréninkovém modu a vím, že to v suchých 12 stupních pošle s rezervou.
Kolem druhé se přesunujeme dál, ale bohužel na dlouhé bouldry je dnes kosa a ani to moc nedrží. Trvá dlouho, než se člověk zahřeje. Dávám dva dobré pokusy těsně pod výlezovou lištu, ale zmrzlá bandaska dává stopku. Ještě zkouším Bílý máj extension (výlez nahoru), ale padám při směně nohou pod stropem. Každopádně mi přijde originál Red zone (tedy slezem dolů) určitě lehčí, než jak to lezl Ondra a srovnatelná s dolezem Bílým májem. Tam je dlouhý krok do moc neberoucí lišty a blbé trefování zapuštěné kapsy, v originál RZ dobré nabrání chobotnice a těžší krok do lišty.
A pro dlouhé tuplem, nemusí se měnit na stupu pod stropem a jde to celkem lehce poslat vzduchem rovnou na předskalí. Těším se na obě verze, kroky a lezení jsou to parádní. Pro dnešek stačilo, nic se nevylezlo, ale co už. T.

PS: Vyhozené rameno z Morfa mám ještě teď! If

16.11. Trénink + 18.11. Labák

 

To mimino je na baterky!..(trochu nám tu všem už hrabe)

 Jak už to bývá na podzim (letos), venku je zle, psa by nevyhnal ani na terasu, a tak dáváme hodinový trénink. Dítě je uspáno a volíme po delší době desku a shyby na lištách, Mistrovu hodinovku.
 Po úvodních 15 minutách jsme pořád nějací tuzí, za dalších 30 minut je to lepší, ale už nemůžu a Tom je na tom pořád líp a líp. Nakonec dává krásných 333 shybů a víc ani pi...no a já slabých 246 a víc ani ň. Končíme celkem vyřízení a Bobina se akorát budí :). Tak nám to dnes krásně vyšlo.

Naďa

Maminka s dcerkou

 Ve čtvrtek dáváme rest day a v pátek vyrážíme do Labáku. Má být dobře, hlídání je a tak valíme. Nadšení na zabíjení se vyhrneme z auta a běžíme pod skálu.  A proč tady jako někdo postříkal celou stěnu vodou?! Úplně zlité, nechutné, sice teplo, ale nelezitelno. Trochu jsem se namotivovala do Deckera, ale nechala jsem tam jen sílu a znechuceni raději odcházíme jinam. Přesunujeme se pod Itchiho, kde se nám to daří docela slušně nakrokovat (snad), ale chyty nedrží, je to oslizlé a zelené, musíme to příště očistit a počkat na podmínku.

Iči a Skretči šou :)

Dále se přesunujeme na Stratosféru, vymysleli jsme si dost těžkou betu, kde si dobrovolně lámeme kotník a koleno, ale tak by to snad taky šlo.

Že by takto?

2x Noo to šel jinak :D. Pěkně se tam vyházíme. Začíná pršet, což nemělo, a tak to balíme, stejně už je skoro tma. Předpověď jim zase vyšla!!! Už jsme z toho docela zoufalí. Pro dnešek nám to už zase stačilo. Školení bouldristů pokračuje....

Lezení nazdar, kůži a sílu If

Makak 4.11. + Labák 8.11. + Labák 12.11.

A ty jsi zase CO zač?

Kozíí, kozííí? Kozy!

V pátek odpoledne domlouváme hlídání a jdeme se protáhnout na lokální závody do Makaku.
Bouldry pěkné, příjemná změna. Po sekvenci 5 lehčích bouldrů mi If začala nestíhat a trochu se zadýchala, šlo vidět, že to krapet přepálila hned na začátku. Vítězí o prsa korejské ženy (Jíťa byla k nezastavení, od nás respekt, Mamko!), já někde hluboko v poli :). Takhle už jsme nebyli dlouho vyřízení. Kůže smetená na základ, tělo bolavý, plíce ucpaný. Kluci to pojali v duchu světového trendu, takže struktury, obláče, skoky, průtlaky. Příště také staré zlaté lišy, prosím, a hlavně lepší větrání. Ke konci to bylo vážně o život, příště rozdat roušky.
  V úterý jedeme zkusit štěstí do Labáku. Počasí hrozný, dva stupně, mlha.

Jedeme na podmínku...

Ale máme domluvenou babičku, tak to riskneme. Na Bivaku hrůza!!! Na to, jaká je kosa, to vůbec nedrží, chyty vlhký, vlezlá zima do kosti, ach jo. Přesto If roztočí kolo pokusů, ale dvě lišty vlhký, navíc kosa, je mi jí až líto. Přesunujeme se dál, kde je to o poznání lepší. Skála suchá, dá se alespoň krokovat. Já nejprve dávám slušný pokus v Disku, ale zmrzlý padám v přídrži skoro na konci. Další pokus nemá smysl, a tak se vrhám na Bílý máj. Jednou padám v topu, asi třikrát krok před topem, měním průogram, zase pády na konci. Docela ostrý cejdo řekl bych. If ladí dolez Morfa, docela jí to jde, potom ještě chvíli zkouší začátek, ale kůže mizí, síla také a tak pro dnešek finíto.

Že by ta Jindrova lodička?

 

Jmenuji se Šolc, Jenda Šolc!!!

V pátek volá asi po deseti letech Luba, že by jako v sobotu někam rád vyrazil. Má být pod nulou, ale přeci ho v tom nenechám. Tak opět Labák, opět Bivak, kosa jako kráva a tření opět na pikaču. Ale Luba je evidentně nadržený, po chvíli přelézá Čerňáka a cvičně lehkýho Dekra, ladí Porno, ale v té zimě síla rychle mizí. Přesunujeme se na druhou štaci, já konečně přelézám Máj (opět měním program na původní, https://www.youtube.com/edit?o=U&video_id=UGNBrbMk4MU ), ladím Extension a dávám pokusy v Havlíkovém Morfu. Asi třikrát padám zmrzlý na konci a nakonec zjišťuji, že to jde lézt levou rovnou do velkého bočáku (člověk vynechá dva silové kroky). Hmm, takto to bude extra soft, uvidíme příště. Luba se vrhá na Šulína, ale volí betu za lištu a vždy je něco špatně. Bojuje až za hranu (nic se nezměnilo:)) a bohužel nakonec protrhává. Jsme docela vyřízení a tak celkem v dobré náladě dnes končíme.
Příjemná změna se starým kámošem. T.

Romantika na věži

Labák 27.10., 30.10. a 2.11.

  Po dlouhé době jedeme opět ven, počasí pokračuje v letošním trendu. Jedeme směr Sever, po cestě volám Magnusovi, který hlásí slušně na Bivaku. Nechceme riskovat v tomhle hnusu a valíme opět tam. If hned po rozlezu ladí její sen a cíl, dlouho v tom nebyla, lišty jsou dost vlhké a tak se prokousává jednotlivými kroky a jejich spojováním. Já se cítím kupodivu docela dobře a také ladím svůj Projekt.

Začátek Sundekra bohužel dost mokrý, ale konečně se mi daří dolézt bez prvních čtyřech kroků až do topu. Chyty už nedrží a tak se jdeme podívat více doleva, kam doráží i kluci. Mám tady rest v podobě nádherného a pro mě dost jedovatého áčka. Kupodivu to docela drží, ale síla už moc není. Dávám druhý a poslední pokus a padám z topu - to nééé.
  Po dvou dnech restu jedeme v neděli znova.
V noci hodně foukalo, teplota jen osm stupňů, měla by být podmínka. Bohužel opak je pravdou, skála je naoko sušší, ale oblejší chyty drží hůř,
nechápu nic.
If vypadá dnes silně a odhodlaně a je to znát i v Dekrovi. Po zaktivování dává poprvé dvakrát po sobě zestoje, prostřední pasáž s dlouhým krokem do levé lišty a musí řešit jinak a víc silově, ale jde to. Dává i jeden velice dobrý cvičný pokus, kdy padá v pátém kroku.

Mám velkou radost z jejího progresu. Myslím, že to půjde, dnešní podmínka nebyla nic moc. Přesunujeme se k mému restu, ale bohužel to vážně dnes nedrží. Dávám tři pokusy, kdy dolézám na konec traverzu, ale dnes se přelez (opět) nekoná. Ještě snad naladím propojku od Džangliho, to bude jiné kafe : povinné dlouhé rozpažky na rozpětí kondora po celkem vytrvalostním osmáčku. No uvidíme.
 Ve středu máme domluvené hlídání a tak po probdělé noci a v mokrém hnusném počasí vyrážíme opět směr Labák. Rozlézáme se na Bivaku, doráží kluci, If  se aktivuje v Dekrovi a zanedlouho padají první pokusy. Párkrát padá v pátém dlouhém kroku a pak dává nádherný pokus, kdy ze stisku tečuje pravou přídrž. Vynikající, Mamko, podmínka opět nic moc a přelez nebyl daleko.

 Já mezitím restuji a jen tak mimochodem mi podjede noha, padám nejprve na ruku a potom bradou na šutr či kořen. Nekoordinovaný pohyb, docela rána, krev a hluboká škuba na bradě. Paráda. Přesunujeme se o kus dále, cítím se docela dobře, je zima, ale tření opět nic moc. Dávám pokus v mém restu a padám v půlce s nic moc pocitem. To snad ne. Za 10minut další pokus, tentokrát na max, podřadit a konečně přelézám. Krokově nijak těžké, ale pořád se leze, jedovaté, silové, vytrvalostní. Pro mě docela těžké ajdo ( https://www.youtube.com/watch?v=npSC3jS89Ss ). Ihned zkouším propojku od Džangliho, měním betu od minula, co mě napadla v noci a ono to funguje! Dávám druhou část v kuse a unavený z kroku před madlem, takhle by to mohlo jít celé. Uvidíme, co zas bude příště. Ještě zkouším narychlo kroky v Bílém máji, ale kůže mizí a chyty moc nedrží. Myslím dost poctivé cejdo. Začíná pršet a fičet, vracíme se na Bivak. If ještě zkouší nastartovat motor, prsty by ještě mohly, ale tělo už protestuje. Za lijáku a tmy mizíme za Myšičkou.

Ťapy ťap

Doma zjišťuji, že mám rozšklebenou bradu a tak ještě jedu na pohotovost pro čtyři stehy.

Další tři lezecké dny za námi. T.