Po dlouhé době jedeme opět ven, počasí pokračuje v letošním trendu. Jedeme směr Sever, po cestě volám Magnusovi, který hlásí slušně na Bivaku. Nechceme riskovat v tomhle hnusu a valíme opět tam. If hned po rozlezu ladí její sen a cíl, dlouho v tom nebyla, lišty jsou dost vlhké a tak se prokousává jednotlivými kroky a jejich spojováním. Já se cítím kupodivu docela dobře a také ladím svůj Projekt.
Začátek Sundekra bohužel dost mokrý, ale konečně se mi daří dolézt bez prvních čtyřech kroků až do topu. Chyty už nedrží a tak se jdeme podívat více doleva, kam doráží i kluci. Mám tady rest v podobě nádherného a pro mě dost jedovatého áčka. Kupodivu to docela drží, ale síla už moc není. Dávám druhý a poslední pokus a padám z topu - to nééé.
Po dvou dnech restu jedeme v neděli znova.
V noci hodně foukalo, teplota jen osm stupňů, měla by být podmínka. Bohužel opak je pravdou, skála je naoko sušší, ale oblejší chyty drží hůř,
nechápu nic.
If vypadá dnes silně a odhodlaně a je to znát i v Dekrovi. Po zaktivování dává poprvé dvakrát po sobě zestoje, prostřední pasáž s dlouhým krokem do levé lišty a musí řešit jinak a víc silově, ale jde to. Dává i jeden velice dobrý cvičný pokus, kdy padá v pátém kroku.
Mám velkou radost z jejího progresu. Myslím, že to půjde, dnešní podmínka nebyla nic moc. Přesunujeme se k mému restu, ale bohužel to vážně dnes nedrží. Dávám tři pokusy, kdy dolézám na konec traverzu, ale dnes se přelez (opět) nekoná. Ještě snad naladím propojku od Džangliho, to bude jiné kafe : povinné dlouhé rozpažky na rozpětí kondora po celkem vytrvalostním osmáčku. No uvidíme.
Ve středu máme domluvené hlídání a tak po probdělé noci a v mokrém hnusném počasí vyrážíme opět směr Labák. Rozlézáme se na Bivaku, doráží kluci, If se aktivuje v Dekrovi a zanedlouho padají první pokusy. Párkrát padá v pátém dlouhém kroku a pak dává nádherný pokus, kdy ze stisku tečuje pravou přídrž. Vynikající, Mamko, podmínka opět nic moc a přelez nebyl daleko.
Já mezitím restuji a jen tak mimochodem mi podjede noha, padám nejprve na ruku a potom bradou na šutr či kořen. Nekoordinovaný pohyb, docela rána, krev a hluboká škuba na bradě. Paráda. Přesunujeme se o kus dále, cítím se docela dobře, je zima, ale tření opět nic moc. Dávám pokus v mém restu a padám v půlce s nic moc pocitem. To snad ne. Za 10minut další pokus, tentokrát na max, podřadit a konečně přelézám. Krokově nijak těžké, ale pořád se leze, jedovaté, silové, vytrvalostní. Pro mě docela těžké ajdo (
https://www.youtube.com/watch?v=npSC3jS89Ss ). Ihned zkouším propojku od Džangliho, měním betu od minula, co mě napadla v noci a ono to funguje! Dávám druhou část v kuse a unavený z kroku před madlem, takhle by to mohlo jít celé. Uvidíme, co zas bude příště. Ještě zkouším narychlo kroky v Bílém máji, ale kůže mizí a chyty moc nedrží. Myslím dost poctivé cejdo. Začíná pršet a fičet, vracíme se na Bivak. If ještě zkouší nastartovat motor, prsty by ještě mohly, ale tělo už protestuje. Za lijáku a tmy mizíme za Myšičkou.
 |
| Ťapy ťap |
Doma zjišťuji, že mám rozšklebenou bradu a tak ještě jedu na pohotovost pro čtyři stehy.
Další tři lezecké dny za námi. T.
Žádné komentáře:
Okomentovat