Makak 4.11. + Labák 8.11. + Labák 12.11.

A ty jsi zase CO zač?

Kozíí, kozííí? Kozy!

V pátek odpoledne domlouváme hlídání a jdeme se protáhnout na lokální závody do Makaku.
Bouldry pěkné, příjemná změna. Po sekvenci 5 lehčích bouldrů mi If začala nestíhat a trochu se zadýchala, šlo vidět, že to krapet přepálila hned na začátku. Vítězí o prsa korejské ženy (Jíťa byla k nezastavení, od nás respekt, Mamko!), já někde hluboko v poli :). Takhle už jsme nebyli dlouho vyřízení. Kůže smetená na základ, tělo bolavý, plíce ucpaný. Kluci to pojali v duchu světového trendu, takže struktury, obláče, skoky, průtlaky. Příště také staré zlaté lišy, prosím, a hlavně lepší větrání. Ke konci to bylo vážně o život, příště rozdat roušky.
  V úterý jedeme zkusit štěstí do Labáku. Počasí hrozný, dva stupně, mlha.

Jedeme na podmínku...

Ale máme domluvenou babičku, tak to riskneme. Na Bivaku hrůza!!! Na to, jaká je kosa, to vůbec nedrží, chyty vlhký, vlezlá zima do kosti, ach jo. Přesto If roztočí kolo pokusů, ale dvě lišty vlhký, navíc kosa, je mi jí až líto. Přesunujeme se dál, kde je to o poznání lepší. Skála suchá, dá se alespoň krokovat. Já nejprve dávám slušný pokus v Disku, ale zmrzlý padám v přídrži skoro na konci. Další pokus nemá smysl, a tak se vrhám na Bílý máj. Jednou padám v topu, asi třikrát krok před topem, měním průogram, zase pády na konci. Docela ostrý cejdo řekl bych. If ladí dolez Morfa, docela jí to jde, potom ještě chvíli zkouší začátek, ale kůže mizí, síla také a tak pro dnešek finíto.

Že by ta Jindrova lodička?

 

Jmenuji se Šolc, Jenda Šolc!!!

V pátek volá asi po deseti letech Luba, že by jako v sobotu někam rád vyrazil. Má být pod nulou, ale přeci ho v tom nenechám. Tak opět Labák, opět Bivak, kosa jako kráva a tření opět na pikaču. Ale Luba je evidentně nadržený, po chvíli přelézá Čerňáka a cvičně lehkýho Dekra, ladí Porno, ale v té zimě síla rychle mizí. Přesunujeme se na druhou štaci, já konečně přelézám Máj (opět měním program na původní, https://www.youtube.com/edit?o=U&video_id=UGNBrbMk4MU ), ladím Extension a dávám pokusy v Havlíkovém Morfu. Asi třikrát padám zmrzlý na konci a nakonec zjišťuji, že to jde lézt levou rovnou do velkého bočáku (člověk vynechá dva silové kroky). Hmm, takto to bude extra soft, uvidíme příště. Luba se vrhá na Šulína, ale volí betu za lištu a vždy je něco špatně. Bojuje až za hranu (nic se nezměnilo:)) a bohužel nakonec protrhává. Jsme docela vyřízení a tak celkem v dobré náladě dnes končíme.
Příjemná změna se starým kámošem. T.

Romantika na věži