Opět Polsko 2.3. a 5.3.

Po dvou dnech jedeme namlsaní a nedočkaví opět za hranice. Nabíráme Toma a hurá na Sensimillu a Sokoliki. Podle dvou serverů nemá pršet a má dost foukat. Dorážíme k Sensi kolem poledne, je krásně suchá, bohužel během půlminuty přichází vítr a totální sněhopršodoj. Bezva, promočení přejíždíme dál na kopec. Tady je o něco lépe, tedy vlastně hůře. Hrozně fouká a je poměrně zima. Během i tak žalostného rozlezu přichází hodinový ledový orkán, který nás nemilosrdně kosí a podlamuje už tak ponurou náladu. Až kolem třetí se dá trochu pohýbat. Tomovi konečně začíná fungovat pata, ale zase zlobí první krok. If nečekaně dobře (na)ladí program a dává moc pěkné pokusy v Progresu a já ho po boji se zimou a kůží KONEČNĚ přelézám ( https://www.youtube.com/watch?v=21J2D0CFORA ). Tímto programem pocitově těžší áčko, betou pro dlouhý to nezkroknu, ale co už, další cejdo je doma :). Příště snad už v normální podmínce.
 V neděli razím celý natěšený nakonec sám. Dnes je nádherně, teplo, sucho, plné (placené) parkoviště. Rozlez konečně jak má být, nic nezebe, hadry dolů. Kroky jdou hned, dnes to půjde lehce. Nebo? Do výlezu svítí a levý druhý chyt nedrží, zbytek v lati. Až po hodině konečně dobrý ostrý, blbě chytnu madlo, ale nějak to srovnám, dlouhý krok nahoře do krystalu a konečná. Vůbec nezabral na poslední krok. Nevadí, pokecám s Konrádem a za hoďku a na slunci další, tentokrát spodek pěkně, dlouhý krok také, bohužel krystal opět nezabral a já šahám cca 1cm pod chyt. Bum, zase nic. V tom teple dvojka nějak ztěžkla. Jsem na kaši, unavený a ospalý. Dám dlouhou pauzu a zkouším zoufalý poslední pokus. Mám problém udělat druhý krok, síla už není. Nějak se zmátožím a jsem opět nahoře, dlouhý krok na max, ale zase nic nezabralo a já se poroučím potřetí k zemi. Oouu, to neé. Vršek je vyhřátý, kůže a síla pryč, nejsem schopen dobrou půlhodinu vylézt ani dvojku. Ladím tedy ještě LOW, čistá silovina. Kroky nějak udělám, ale začátek Progresu nejsem schopen s nohama dole udělat ani náhodou. I tak nakonec musím být spokojený, i když to tu ještě (zdaleka) nekončí...Na cestě zpátky ještě potkám Jedrzeje a hurá kudlu dom. T.

Oblíbený převísek