21.5.-24.5. Kras

Kras!!! Dlouho jsme tu nebyli, loni ani jednou, několikrát to nevyšlo a nyní celkem natěšení jsme opět tu a v komplet sestavě!!! Vždycky jsme o tom mluvili, jak bude Kras super pro malou a on je. Večerní příjezd do Sloupu na parkáč, ranní snídaně, prohlídka hřiště a Starých. Tady je to trochu jinak, než jak si to pamatujeme, vše je o trochu jinak díky terénu, vše až na pár obílených směrů zelené, zasviněné, zaprášené. If hned zkouší novinku u hřiště Smrad dálek, ale v 15stupních a na rozlez nou čens. Přejíždíme na Jáchymku, jsem natěšený na novinku Baselard, na videu to vypadá pěkně a ve skutečnosti ještě líp. Navíc super místo ve stínu u vody, není co řešit. Malá se ještě pozdraví s ovečkama a číčama u silnice a hurá s plnou polní přes vodu do jeskyně.

Dvě

Je ještě vcelku příjemně, jeskyní pěkně profukuje. Kroky nejprve nejdou, pak dobře naladím až na závěrečný vývlaj, který nemůžu hodinu udělat. Blbě se to zkouší, sám a dvě matky je málo, několikrát sebou mrsknu ze dvou metrů mimo ně. Dávám pauzu, If mezitím zkouší Powerbanku, ale je teplo a moc jí to nevoní. Můj flash pokus je tragickej, chyty nedrží a celé je to takové divně defi...

Jáchymka

K odpoledni už jsem docela vystřílenej, dost se oteplilo, naštěstí nějak doladím vývlaj a následně i výlez - dost řeším pravou patu - špičku, kterou by se nemělo šprajcovat o strůpek. Nakonec tedy zkrokováno, přejíždíme na Kiliána, kde bohužel dává po dvou hodinách lopoty stopku hned první dlouhý krok. Škoda. Ve Starých už se nemůžeme dostat ani pořádně do bot, prsty a ruce otlačené, klasický letní Kras. Večerní dětské hřiště ve Sloupu a zítra restujeme, hurá.

Vyhládlo

 Ráno posnídáme a jedeme do Brna do ZOO. Po prudkém výšlapu tomu tady všichni tři přicházíme na chuť a strávíme tu skoro celý den.

Favorit

Péřový frajer

Polední siesta

Je to ten typ ZOO, která je lepší pro zvířata než pro lidi a tak by to mělo být. Ještě se stavíme na koupačku v Blansku na přehradě (super místo) a hurá na Holštejn.

Trampolka u Pepy

Klasická večeře topinka s pivem, malá řádí na trampolíně, musíme být spokojení a taky jsme. Spaní pod lampou nic moc, navíc k ránu poměrně dost sprchne, ráno jsme všichni jak přejetí válcem. Přejíždíme na Jáchymku, skála je naštěstí suchá. Po půhodince rozlezu vítězí vůle lézt nad stavem těla a mysli a jdu na pokus. Vůbec nevím, co a jak bude, hodně kroků a nejtěžší ke konci. Naštěstí prvním ostrým posílám, radost
( https://www.youtube.com/watch?v=XIcnd4UXQjw ). Asi lehčí áčko, nicméně za mě TOP boulder nejen v Krase, díky Štěpo. V dalším pokusech padám vždy ke konci, špička už nedrží, double alá Noo noo se nekoná.

Přejíždíme zpátky do Starejch, začíná foukat a je příjemně. S If ladíme Palmalu, Automatixe a začíná nás to bavit. Ivče to jde parádně, jsme nadšení z pohybu, stopku nám dávají unavená těla a otlačené prsty.

Nářaďovna

Po cestě ještě koupíme motorku a Mercedes a značně unaveni dorážíme k večeru domů. Kras opět nezklamal, doufám, že brzy a ne v úplném vedru opět zpátky. T.

5.5., 8.5., 10.5, 17.5., 20.5. Labák

  Kůže není, prsty stále děravé, ale je relativně dobře, hlídání máme, čeká nás návštěva, jedeme se provětrat do Labáčku. Jdeme rovnou dozadu a kupodivu je docela sucho. Oživuji s tejpkou kroky v projektu a celkem to jde. Přijdu na zlehčení v překroku doleva, takže dílčí radost. If se připojuje, jsme rádi, že se hýbeme v převise a venku. Další štace traverz, otepluje se a moc to nedrží, ale šance tam je. Ještě mrkneme na Bivak, ten je vpravo úplně zdojenej, levá část dobrý. Ladím konec projektu a asi lehčí to bude přes Dlouhej kouř. Asi desetkrát ze stoje doleva a unavení hurá dom.
  V pondělí Ivči rodiče odjíždějí už dopoledne, je frito, valíme tedy opět aspoň do Labáku. Stav prstů stále stejný, oproti pátku bolí víc hlava, i břicho je plnější, ale co už. Jdeme opět dozadu, dám jeden pracovní, ale s tejpou a v tomhle stavu bez šance. I tak dolézám docela daleko. If ladí kratší verzi traverzu zprava a na třetí pokus i s dramatickým vývlajem přelézá ( https://www.youtube.com/watch?v=RqnekKShXSE  ). Pěkná kombinace, cejdo by mělo sedět. V poslední době se docela přelézá a také točí, což je jedině dobře. Člověk se rád podívá a také odpadají pochybnosti. Nebo? I přesto, že přelez natáčím má If pocit, že si o něco škrtla. Ještě půlhodinu se o tom dokážeme bavit, teč o vzduch se nakonec nepočítá :). Traverz od Rosti docela drží, If ladí, malý progres tam je, už je schopna sundat levou nohu ze stupu, což je crux. Pak už zbývá jen poskok do lepšího, rychle překopat nohy, nespadnout z delšího kroku na konci, k tomu omáčka s nejasným startem a je to :). Bivak sušší než minule, ale s tejpou nic moc...
  Ve středu If zavelí a tak jedeme zase. Po dlouhé době jedeme Rammsteiny, cesta skvěle utíká, Raus rein, psyche is high. První štace Trikolora na Modříně. Je teplo a sucho. Chyty moc nedrží, If není ve své kůži, navíc leze s tejpkou. Ale myslím, že nakonec dobrý, poprvé udělá dlouhý krok na konci sama. Trochu jsme to překopali, příště s kůží, hlavou a odpočatá a budeme chytřejší. Přejíždíme na Bivak, já konečně zkouším lézt bez tejpky a je to znát. Trochu vlhko, ale dá se. Daří se mi opět rozklíčovat začátek Sundekra a na konci vymyslet zlehčení a hlavně překopat druhou část - Těžkou půlku. If zkouší taky Sundekra, ale síla a délka jí (zatím) stojí v cestě. Hlavně se totálně vyndala v Trikoloře, nevadí příště bude líp :). Konečně se dá slušně hýbat, trenky, tričko, převis, chyty, to máme rádi. Další projekty ve hře. V poslední době navzdory vysokým teplotám se to přelezy jen hemží. Spíše bych to nazval degradací boulderingu v Čechách. Rosťa krysař odhodil na chvíli maratonky a leze Apluska na flash, na Petráči se lezou a skoro lezou "osmáčka" v letních podmínkách, atd., kam ten svět spěje :). Ale Džangli potěšil, dobrej zářez na Koňáku řekl bych, Silák jeden dlouhej :).
   Další středu je vedro jako v létě, ale i tak jedeme. A v komplet sestavě!!! V Liberci v deset 19 stupňů, dva tréninky doma na lištách za námi, díry v prstech konečně zmizely!. Jedeme, krásný den, v Kamenici se stavíme u parádního komína

Komín (než půjde k zemi)

a na hřišti, kde borci z Lednice přivezli nádherné dravce na ukázku dětem. Na Bivak dorážíme před polednem, na oko sucho, stín, a teplo.

Piknik na Bivaku

Sundecker bohužel vlhký, tak alespoň části a Šluk ze stoje dvakrát na rozlez. If se vrhá na Běláka, který se jí snad bude hodit na osmičkové kombinace. První seriozní zkoušení a po půlhodině zkrokováno!!! Tohle potěší, můj boulder, navíc pro malé celkem svižné kroky, v letní podmínce, vynikající. Bohužel v dlouhém kroku do topu opět protrhává a s tejpou to na pokusy není.
Já volím ajdo od Weny Shot, na první ostrý pád z mokré díry a vlhké oblinky úplně na konci, druhým s rezervou, třetí už bych nedal
( https://www.youtube.com/watch?v=cw5dOFM7H74 ). Softový, teplota možná 25stupňů, kroky znám. Před třetí to balíme, už se nedá nic.

Pápápápá papapa

Na cestě zpátky objevujeme pěkné koupátko, letní výjezdy v komplet sestavě by mohly být fajn.
  A v sobotu opět, je relativně chladno a fičí, tentokrát bez prcka. Jít dozadu na projekt byl holý nesmysl a pouhé odevzdání kůže, nervů a energie. Ani na Bivaku to nedrží, nechápeme nic. Oba jsme nějací jaloví. I tak If dá dva pěkné pokusy v Běláku a trochu pozmění konec, já opět jen lezu části projektíku a dalších restů. Nakonec opět dobrej trénink, ale čekali jsme víc.T.

1.5. Labák

Po dlouhé době vyjíždím sama, bez chlapa, bez Ivči, sólo Mama akce, jedu si to užít, nebo?! Mám namířeno na rest z loňska do Labáku na Black and Deckera 8A. Minulý výjezd jsem padala z pravé přídrže, takže co dnes, kde se bude padat?
Týden předtím jsem trénovala vytrvalost a prsty, což mi chybělo do výlezu. Dnes se ukáže, jak jsem natrénovala.
Je dobře, teplota 11°C, sucho a bez jediné duše, nechápu že tady nikdo není. Paráda, je klid a žádné nervy, přesně tohle potřebuju.
Rozlézám se tak nějak všude okolo, však to tam znáte, ani málo ani moc, nechci se hned vydojit a kůži ještě nemám pořádně dorostlou z minula. Při rozlezu cítím, že se mi otevírají staré díry v prstech, a jééjee, no toto začíná pěkně. A tak přichází na řadu oblíbená taktická hra, kdy je lepší dát méně pokusů, než se tam mrcasit celý den. Co mi taky zbývá. První pokus, nachystám si Huawei debila, ať mám video památku na staré dobré časy, no dopadl nevalně, padám tam, kde se nepadá a je ještě pohoda, nevadí, orazím, snad síla dorazí. Po půlhodinovém chytání lelků a koukání do blba jdu na další pokus, padám stejně, aha! Já tam prostě musím ležet, v tomhle bouldru krátký člověk musí ležet! Vychází to tak, tak, jsem napnutá jako struna. Dávám si hodinovou pauzu. Mezitím prochází jen pár turistů a tři lezci, ale pokračují dál, nic zajímavého tady pro ně není, chápu.
Třetí pokus, zapínám, obouvám, lezu, dolezu do přídrže, ale padám, sakra, to snad né, mám úplně rozjetý prst, kape z něj jak s nosu, ale cítím, že to dalším vylezu. Chybělo málo, jen tu pravou lištu zamknout. Kapesníkem vysuším, co se dá a za půlhodinku se chystám na další, ale už bohužel poslední pokus, díra v prstu mi dává stopku.
Zapínám debila, obouvám se, nalézám, v půlce bouldru slyším debila jak se vypne, srát na to, jsem v přídrži, ty vole, ještě jednou a ještě, přehodit nohy a plác do výlezu! Jsem táááám!!!! Šťastná jako blecha. Za pět 12 s dírama v prstech přelézám těžkého Dekra. Velká radost. Škoda videa, ale ještě to určitě polezu, protože to otevírá další směr ;).
Přesouvám se rovnou pod další lahůdku z dílny Rosti. Zvednu se dnes jen jednou, s tejpkama to nejde podržet, navíc se výrazně oteplilo a nedrží to, nevadí. Přesouvám se dozadu na další Rosťovinu, kterou jsme minule trochu zkoušeli a šlo to docela dobře. Chci rozkličkovat začátek cesty, Tom leze spodem, já musím vrchem přes malou prstovou misku, přehodit nohy, tohle je teda hodně ultimát! Začátek mám těžký, střední pasáž jsem vymyslela s kolenem, ze kterého se dostanu celkem lehce křížem do jednoprstovky a dál. Potom si hraju s přebíráním misky a těžký závěr nakonec. Ten jsem jinak než brutálním fixem nebyla schopna udělat. Je to pěkně daleko, budu muset ještě hodně pojest! Každopádně, s tejpkama a v tom teple nebyla šance udělat jakýsi ladící pokus, ani náhodou. Jednotlivé kroky jo, ale pospojovat, to né, dnes né! Nevadí, i tak jsem spokojená, parádně jsem si zalezla, cosi vylezla a trochu poladila těžký traverz s 1 přelezem ;). Ale od ladění k přelezu je dlouhá cesta. Lezení zdar! I.

19.4.,22.4.,29.4., 1.5. Labák, Tygr, Polsko

Ve středu jedeme po dlouhé době zkusit Labák, zima a vítr, 5 stupňů, já bohužel stále děravé prsty. If zkouší Dekra, po chvíli kroky jdou, na pokusy bohužel moc zima. Já ladím kroky, které nikdy nešly a nic moc se nemění. Pak jdeme omrknout Itchyho, po chvíli oživujeme první kroky a pak všechny. Dávám jeden pěkný pracovní pokus, další díra v prstě dává stopku.
 Sobota opět Bivak, kluci už buší, If se přidává a dává jeden moc pěkný pokus v Dekrovi. Itchy s tejpou na ukazováku docela úlet, i tak dávám slušné dva pokusy, kdy skoro přendám nohy. If je v tom betonová, první dva kroky i přendání nohou dělá krásně, bohužel také protrhává ukazovák.
Ještě jdeme omrknout Rosťův traverz dozadu, já skoro nula, If se v tom hýbe o poznání lépe.
Vidím to teď bohužel na delší pauzu, děravé prsty potřebují dorůst, i přes vcelku slušnou podmínku venku.
V sobotu ráno nemohu spát, tak jdu v půl sedmé omrknout Tygra. Je krásně suchý, 3stupně, rychlá snídaně a v půldeváté už ladím. Kůže docela zarostlá, alespoň myslím, ale hned v prvním zabrání pravou za krystal otvírám brutálně ukazovák -  jak konzervu. Zkouším s tejpou a kupodivu to až tak nevadí. Tedy až na výlez, otepluje se, svítí do něho sluníčko a žiletka s tejpou prostě nedrží. I tak ze Standu čtyřikrát dolézám do výlezu, v nejlepším pokusu chybí 5cm do velkého stupu pravou nohou. Točím horší a lepší pokusy s A+ nástupem, vypadá to dobře a dnes musím být spokojený. Bez děravých prstů a v podmínce, ale kdy?
Na prvního máje mi zmizelo auto a bouldermatky, prst stále otevřený, měl bych posekat, ale píše starý dobrý Jedrzej a tak ho jedu pozdravit k Odynovi. Je teplo, ale kupodivu to docela drží. Jeho beta je úplně odlišná od originálu (jak už to tak u něj bývá), nicméně hustá a zajímavá. Jsem zvědavý, kde se nakonec ustálí klasa. Zkoušíme kroky, na víc to dnes není. Mezitím volá If, že tam poslala Těžkýho Dekra, neskutečná radost a pýcha. Tohle ajdo není o žádné kryse, malé dírce, Petráč, traverz, tohle je chlapárna, silovka, hodně kroků ve velkém převise.
 Troufám si směle a subjektivně říct, že asi nejhodnotnější český babský boulder přelez. Pecka Ivčo!!!
 Ještě přejíždíme na Polish star, ale s tejpou a bez kůže už nic. Třikrát tečuju oblinu a debilně letím na zem. Ono v podstatě i za čerstva to bude o prvním strašně dlouhém prsty drtícím fixu, který asi jen tak nezlehkne.T.