23 - 27.10. Švajc

 Holky v Havru, plán byl dobře zalézt na Severu. V pondělí ráno v Liberci totální hnus, hodinka rozhodování, chci pryč!!! Pojištění, plyn, směnárna, žrádlo, měsíční známka česká, v Praze koupit ještě jetou švýcarskou, plnou v Nýřanech a už to frčí směr Helvetia. Snad žluťák vydrží. Za čarou si mě civilové odvážejí na pár minut na parkáč, jinak cesta ubíhá překvapivě dobře. Psyche is high, plán je jasný, Conquistador jakkoliv. Těším se na kroky, na samomluvu, jak budu chodit nalehko, na PROJEKT. Už abych tam byl. V noci dorážím k řece, nikde ani noha, tma tmoucí, hororové zvuky z řeky, rychlá čůračka a dělat, že tu nejsem. Ráno mě budí burácení obrovského vrtulníku těsně nad skalami, po chvíli přijíždějí chlapi a že skály až za dvě hodiny. Vrtulník přilétá znovu, desetimetrová tyč, na konci pár kotoučů - švýcarský prořez stromů.

Místní křovinořez

Nechápu nic. S plnou polní doslova běžím do řeky a KURVA, kámen vyrostl o dobrý metr a půl. Řeka odplavila veškerý písek, dopadiště hrozné, vpravo špičatý šutr, nemožné sám už jenom zkoušet.

Všechno tu je jinak...

Tohle jsem nečekal, proč teď, proč já? Chvíli zkouším Frostheaves, ale v podstatě ani nevím, kde se vylézá, přímo si ani neškrtnu. Plan B není, navíc je přes dvacet stupňů, přejíždím pod Fatboye. Kroky jdou hned, ale nedrží to, navíc pravý ukazovák hrozí protržením hned od začátku výjezdu. Dávám pauzu před pokusem, do bouldru svítí. Špekuluju, když v tom na parkovišti známá postava s brejličkami. Pišto, ty hade, sliboval jsi podmínku! Kecáme, že to drží iba v noci, koža v riti a že ide iba zobrať Second life a domou. Fatboy neuteče, vybíhám pro matice a jde se tedy na Sekunda. Nádherný vysoký a dlouhý problém, horší kvalita skály, bolestivé chyty, super kroky.

Tak snad JINDY

Druhá půlka jde překvapivě dobře, ta první bohužel ne. Pištova rychlá a párkroková ízi beta mně bohužel nesedí, hoch je trochu jinde. Je hodně teplo, chyty koušou a nedrží, Pišta i s komplet otejpovanými prsty i tak parádně přelézá. Zbytek dne, už sám, zkouším první část. Nakonec i těžce naladím, ale v téhle podmínce si ani smysluplný pokus neumím představit.
  Ve středu volím rest, proběhnu si celý letní centrál, vesničku, večer i okolí Second life.

Pilířek

Kostelíček 

 Ve skalách  téměř nikdo, a když už, tak softmůveři v dobré náladě. V noci mi najíždějí kroky, ale reálně mi to nedává žádný smysl. Ráno si to uvědomím na slunci naplno, jdu pro obě matice a přesouvám je pod Fatboye. Do něj ještě nesvítí, docela to i chvíli drží. Při rozlezu ještě přijdu na dvě ulehčení a rychle přelézám
( https://www.youtube.com/watch?v=7rhz4XcZ7SY ). Výborné kroky. Opět snáším matice a znovu vynáším k Sekundě. Zkouším nejdříve druhou část, ale je to horší než s Pištou. Prsty pálí, nohy nateklé, není žádná ani malá šance, v tomhle počasí prostě NE. Opět přesun k autu, přejezd do vesnice a s dvěma maticemi až dozadu do centrálu. Zde je alespoň ve stínu 3 Cane za 8A. Těžce vymýšlím a krokuji, otlačené nohy, prsty pálí, blbý dopad a psycho poslední krok dávají stopku. Jsem úplně vydeptanej, vysílenej, zbytečnej. Přitom je tu tak strašně krásně. Le vent mě dodělá úplně. V pátek ráno přemýšlím, co dál, opět krásné barevné podzimní hodně teplé počasí, buď opět rest (ale proč?), nebo noční sešna s Jedrzejem na sitovém Degrovi (do jiných než vyžvejkaných starých bot se ve dvaceti stupních nenasunu), v Magicu prý chčije, dobře, zkusím Brione. Jedno z nejhezčích míst, co jsem byl. Nádherné údolí, prý nejlepší žula na světě, v poledne sedím pod Froggerem.

Převísek u vody

Je sucho, je tu stín, vypadá to dobře. Bohužel stopku mi dává hned druhý krok, nejsem schopen ho vůbec vymyslet. To jsem nečekal, prý softové ajdo, dál už by to šlo. Sahám do vedlejšího Fejka, kroky odděleně jdou hned, topovou bouli ale jen tečuji, sám se bojím a placák mezi šutry za třech metrů mě vůbec neláká. A že by byl dnes téměř jistý. Přejíždím dolů osahat Marilyn Monroe - další nádherné ajdo.

Marilyn

Do třetice NULA, oblé bočáky nejsem vůbes schopen podržet. Psycho pokračuje i v tomto přenádherném místě. Zahazuji jednu matici do auta a běžím nahoru nad vesnici. Zde je naštěstí trochu vítr a stín a také mladý Anglán s letištěm. Molunk - krásné klasické vyšší cejdo v opravdu jedinečné žule.

Molunk krasavec

Zkouším flash, padám až z hrany, za 10minut na pohodu, pak ještě jednou na památku ( https://www.youtube.com/watch?v=Z9W3qW60cCQ ). Vedlejší Atlantis už strašně bolí, prsty na hraně totálního probroušení. Je tu strašně krásně, ale už stačilo, chci pryč. Večerní koupel v řece, nasbírat pár kamenů a s hodně staženým ohonem zase do Čech.

V Bellinzoně večer 19 stupňů, v Magicu 5 a mokro a v Liberci opět sračky. Švajc je přenádherný, barvy podzimu, azurové nebe, kameny a bouldry vesměs erste klasse, přesto je tam tentokrát bohužel toho opačného o poznání více... T.

17 - 18.10. Modřín - old school, 21.10. Sněžník

  Počasí se vrátilo do letních hodnot, záda z nošení nákladu na Ostaši stále bolí. Volá Zákoř kam jako v úterý, špekuluje se, Bahra, hlavně ne na populární cejda na Modřín, to je pod úroveň velkých kluků nad čtyřicet. Oukej, Bahru zavrhuji hned v Liberci, kdy je v devět ráno 17stupňů. Jedeme na oblíbený Bivak, který je durch... Dobře, Modřín, Mandra up a work výjezd. Mandragora bohužel usmažená na slunci, chyty nedrží ani s nohama na zemi. Jdeme tedy ladit nové ajdo od Džanglího.
If už klasicky od první minuty beton, nástup nahned a řeší poslední dlouhý krok - nálet do hrany. Několik způsobů, několik stupů, dvacet ve stínu. Chvíli to vypadalo na rychlou akci, ale kůže a teplota vše hatí, odsouvá... Já půlhodinu čistá nula, nástup hrůza, postupně se aktivuji, až nakonec poctivě krokuji. Pěkně, Džangli, super kroky, těšíme se na kusovku.
 Další štace Trikolora. If ladí, co to jde, ale je teplo a nedrží to. Jdeme tedy dozadu na populární oldschool novinky. Je tu fajn, dlouho jsem tu nebyl. V podstatě tady to všechno začalo. Pírasové, Radim, Ondra bůh, mraky lidí okolo, žádný deníčky, fejsbůky, bylo to true. Těžká první šestbéčka, céčka, sedmáčka. Úplně to na mě dýchlo. Zkoušíme Odliv na slunci, vše chápeme, ale nedá se to držet. Já potom zkouším Čermiho na fleš - bohužel špatně zvolená pata vše hatí, během 10minut na třetí na slunci, asi soft cejdo v podmínce ( https://www.youtube.com/watch?v=J4_jFew35Os ). Ještě ladím Comeback od Pana domácího, na přelez už něco chybí. If se ještě přesvědčí, že Zved prdele je náhul a po rychlém rozhodnutí necháváme matice osudu a rychle domů za malou.
  Druhý den kolem jedničky opět na místě činu, If aktivní jako vždy a po půl hoďce že jako pokus v Čermim. Pár pokusů, než přesvědčí hlavu a pravý ukazovák a pak posílá amuerte slunce neslunce ( https://www.youtube.com/watch?v=9Hy8Ml2D5DQ )!
Je řada na mně, myslel jsem, že Comeback půjde na rozlez, ale chvíli trvá, než vše správně pochopím a slunce zmizí na pět minut za strom
 ( https://www.youtube.com/watch?v=zkzkWZGQ6wI ). Pěkné kroky ale ta správná sranda přijde s nástupem ze sedu dva metry vlevo... Další štace Berny, If statečně krokuje na slunci, ale třetí krok vzdoruje příliš dlouho. Já že zkusím fleš After party, bohužel na slunci nejsem v podstatě schopný udělat druhý krok,
akorát si zase načnu bolavé koleno. Přesun pod Aix, parádní bouldr s ještě parádnějším projektem pod ním, na něj se hodně těším. Aix dává stopku v pravé misce, délka velká výhoda, moc pěkný kousek, snad někdy v lepší podmínce. Ani nevím, jestli se může vzít pravačkou hrana? Poslední zastávka MUSCULUS, silovka od Čermyho z roku 2007. Bočák a spoďák těsně nad zemí, sevřít proti sobě a bum do zrní. Bohužel If (jak žere ten protein) zabrala moc a urvala pravý spoďák. Vznikl tak chyt stejné velikosti, ale čistě na bočák. Chyt je pod nástupem, lepit či nelepit? Čermy, je to na tobě, ty jsi autor a šéf :). Chvilku ještě zkoušíme, párkrát plácnu do chytu, ale zbytek sil rychle mizí. Nicméně tohle mě hodně bavilo. Člověk má prdel pět cm nad zemí a úplně se odrovná.

Chce to zabrat!

A vystřelit!

Modřín nakonec nezklamal, ono v tomhle krásném letním počasí asi nic lepšího vymyslet nešlo.

Holki

 V sobotu jedeme mrknout na kopec, If jede zítra na týden k rodičům. Dnes je super, sice vůbec nefouká, ale po dlouhé době to drží. If chce na Tělocvičnu, mně je to víceméně jedno. Po příchodu zjišťujeme, že někdo urval (Němčouři?) pravý nástupový spoďák na Ribstoli. Chyt je pod nástupem, jsem pro přilepení, i když to asi půjde hnusně i bez něj. If ladí RT 1, sice to drží, ale dlouho nejde dlouhý krok na konci. Zkoušíme kdeco, nakonec velice pěkně vymyšleno a připraveno na příště. Já mám ještě rozšvihané prsty, hlavně pravý ukazovák. Lezu Spirita, myslel jsem, že to dnes bude na rozlez, ale 2x vylítnu v dlouhém kroku v jedničce, na třetí na pohodu
( https://www.youtube.com/watch?v=I7tpJU7U4lk ). 8A sedí, nakonec jsem to asi lezl jako Džangli - z levé misky a paty přímo do topu. Takto bych to vylezl asi hned, ale zase bych si tak pěkně nezalezl a nezanadával. Dávám ještě jeden docela dobrý pokus v celém Tajmu, ale ukazovák a kůže jsou proti. Přesunujeme se k Čokynovi, je suchý a drží.

Originál?

 Kroky konečně učesané a víceméně jasné, Velkoparádní! Za (vydatné) pomoci If to šlo i vylézt :). Boží bouldr. Ještě chvíli luštíme Otroky a mizíme. Další krásný den na magickém Kopci. T.

Vesec 4.10., Kopec 7.10. a 11.10., Ostaš 13 - 14.10.

 Dnes místo kampusu otestování Vesce po delší době. Je pravda, že nedávné rodinné procházky jsem směřoval právě sem, ať už s pilkou, nebo s pytlíkem. Tygr dnes docela držel, ale nezlehkl. Boty, v kterých mě to přišlo dobrý už nejsou a nové moc nefungují. Dnes jsem zkoušel standovou (8A) verzi, bohužel špička funguje jen na dva kroky, ve třetím vždy vyjela. Snad na to přijdu. Výlez dnes z první (ne lehce), A+ nástup taky šel. Ivka chvíli také zkoušela, ale špičku zatím nevychytala. Za to perfektně naladila super projekt po mrdkách (odhad 8A), další problémek skoro za barákem. Fajn odpoledne v domácí oblasti, zítra už snad pořádné protažení doma.

Projektík

Elegantní zelený výlez

  Čtvrtek dobrá sešna doma s If, osobák na paneláku - konečně to trochu drželo. Pátek kliky a panelák, sobota určitě rest, nebo?

Holubička - vyšší level

Vyjížďka na krosce

   Kopec! V Liberci už třetí den chčije, ale Magnus psal, že kopec bude ok. A zítra má pršet i tam.
Jedeme tedy s If na odpolední a skutečně, všude sice kaluže, ale skála - Tělocvična téměř suchá.
If je hned na rozlezu silná, tady jí to extra chutná. Mně to trvá opět déle, navíc pátý den. Ivča po půlhodince první pokusy v Rave 2, kdy třikrát padá z posledního kroku. Naladíme tedy lépe nepříjemnou patu a dalším moc pěkně dává
( https://www.youtube.com/watch?v=mydkA8oxw6A )! Hned ji posílám pod Ribstoli, z první dolézá do madýlka - je jasné, že půjde jen o počet pokusů. Já dávám pár pokusů v jedničce RT, kterou jsem si dnes důkladně připomněl. Třikrát padám v dlouhém kroku  do madla, dvakrát mi smeká pata v Teen spiritu. Opět nepřipraven, levá bota hujda, pravá pata u Ocúnu tady nepodržela, ostatní boty nerozlezené nebo doma... Ale i tak super trénink, kůže vydržela i pátý den. A den ještě nekončí, naspídovaná Ivča se zbytkem sil a po boji v posledních krocích nečekaně a zaslouženě posílá první české ženské lomítko ( https://www.youtube.com/watch?v=XIvop0xusm8 )!!! Boom, dnes slavíme, pivo, brambůrky a basta.

Já su tak šťastná!

  Další výjezd ve středu, malá má s babi cvičení. Kopec dopoledne hooodně vlhký až mokrý, podmínka na prd. Tělocvična vysychá, chvíli je dobře, pak přestává foukat a otepluje se. If se parádně prokousává Rave time jedničkou, těžce zkrokováno, s její výškou dost úlet. A dnes to vážně nedrží. Já dva pokusy ve Spiritu, kdy padám opět z paty, malé chyty na konci mi daly opět stopku. Propálené ukazováky téměř bez kůže. Nakonec jsem zjistil, že bych z paty dosáhl také přímo do topu, ale aspoň se domácní v dlouhé verzi. Sáhneme do mokrého Kofana, zjistíme, že vlhký Aperol opět o něco ztěžkl, že nás bolí prsty a šlachy a že je tady krásně. Ještě máme chvíli, jdeme se tedy podívat dozadu na Švajc. Kámen opravdu krásný, velký a vysoký, ale na zadek jsme si tedy úplně nesedli. Asi únava a pochod otupily naše smysly. Chvilku ještě poskakujeme mezi Kompresí a Řízkem a s plnou polní se po 40minutové vycházce doplahočíme k autu.

Český Švajc

 V pátek třináctého (teď jsem si to uvědomil) dlouho a pečlivě řešíme, kam vyrazit. Téměř letní teploty, poslední šance provětrat malou i se spaním v autě, kůže není. Volíme tedy Ostaš. Letos jsme tu nebyli, auto čerstvě po větším servisu, pozdě odpoledne vyrážíme. Po deseti kilometrech zjišťuji, že mám sice nové brzdy, ale pedál skoro na podlaze a skoro to nebrzdí. A po dalších pěti kilometrech ztrácím do kopce výkon. Ty vole!!! S největší opatrností dojíždíme večer na zavlhlé parkoviště. Beru čelovku a matice, že zkontroluji stav skály a ráno půjdeme na pohodu nalehko. Hned při vlezu do lesa totál bahnové pole, zasranej až po kotníky dojdu alespoň ke studánce, kde vykládám náklad a jdu radši zpátky. Představa, že přestanu svítit, to raději půjdu zítra opět jako soumar. If už je s malou v hospodě a kecá s Korbovcema, než malá bouchne, že tady v tom hluku nebude a domů. Jdeme raději do auta, kde je klid a kde celou noc skoro nespíme. Brzy ráno jdu napřed, mlha, vlhko ve vzduchu, skály nadojený. U Omerty to díky nižší teplotě ještě není úplná katastrofa, zkouším tedy Džanglího low variantu. Zkrokováno během 5minut, ladím kroky v Uvolnění, všechno jde dobře až na ten vývlaj. Chyty jsou mokré a s vyšší teplotou akorát tahám vodu ven. Dávám asi pět stejných pokusů, kdy se vždycky dotknu v klíčovém kroku. I tak mě přijde, že je to stejně těžký jako originál, bohužel. Určitě lepší a o dost těžší by byl nízký nástup vpravo (levá bočák, pravá hrana - zkoušel jsem, ale hrana byla totál) a pak samozřejmě námrd zleva z díry. If chudák zkouší mokrého prokletého Corleona a Uvolnění, je teplo a vůbec to nedrží. Hadi pod vodou, Om mokrý, Master mokrý, jediné, co má smysl je rychle zmizet a to nejlépe domů. Chudák malá Ivča se ještě poblije v autě a nakonec i skoro bez brzd dorážíme šťastně domů. Doma je doma! Tohle byla hrůza a děs, o ničem. Ach jo. T.

Modřín 27.9., Labák 29.9., Modřín 30.9., Sněžník 2.10.

                                                 Konečně máme kampus!!!

 A značkový. Dopoledne dávám sešnu doma a kolem oběda zvonek a balík z Moravy. Takže po obědě druhá fáze, na kampusu alá Simča :). Lišty super, mohlo by to fungovat, snad staré prsty a úpony vydrží. Hlavně žádné "amuerte". Díky, Venco, pěkná práce, i ten půlrok čekání rychle utekl :).

U zrcadlové kozy

  Ranní výjezd, sám, Modřín. Včera tu byl mladej Skálič a vylezl propojku z Big gamu, o které jsem mu psal. Paráda. Na místě zjišťuji, že je dost vlhko, začátek bohužel mokrý. Hýbat se ale dá. Dnes tu nejsem sám, doráží Karlos, další do party čahounů. Zkouším nejdříve druhou půlku, pak výlez Big gamu, potom i začátek. Kroky jdou vcelku dobře, až na začátek, pět let je dlouhá doba na přesný program. Nakonec i přes mokré chyty zkrokuji, dávám jeden pěkný pokus, kdy padám z hrany, na dnešní podmínku spokojenost. Začíná svítit slunce, chyty mávnutím proutku či prutu přestávají držet. Ještě zkouším Big sur doleva, ale výlezové lišty dnes dávají stopku.

Fajný stromeček

Zlatíčko

Já chci tam!

  Dnes leze If, jedeme i s malou na Bivak. Malá Ivča je v pohodě, vystřídáme opět několik stanovišť. If hlásí, že to dnes vůbec nedrží a že to stojí za hovno. Alespoň dobrý trénink a krásný den venku. Ještě se vyhřejeme na letním sluníčku a valíme dom.

Domeček

Opalovačka v Labáku

 V pět ráno mě budí mrouskání micin, v šest dvacet vyjíždím směr Modřín. V 7 10 kafe a snídaně v Lidlu v Kamenici, Horkýže, krátce po osmé stojím u Big gamu. I po ránu je docela teplo a už svítí do nepříjemného výlezu uprostřed. Rychlý rozlez, zdržení dává výlez, který se mi nedaří naladit lehčeji a elegantněji. Prvním ostrým naštěstí vše vyjde a posílám ( https://www.youtube.com/watch?v=4Ml0BJv0Ktw ). Těžký začátek, hrozný výlez z Big gamu, strach z pádu v béčku bez matic a nepříjemný krok na konci. Lehčí A+ pro normálně vzrostlé by mohlo sedět. Big game je, jak psal i Bafík, pro dlouhány určitě lehčí ( a Mandragora jako ne? :))...   Jdu se projít, dnes je fakt krásně. Nacházím ukopnutou lištu z Másla mlíka, snad půjde přilepit zpět. Jedinečný to chyt. Zkouším naladit Big sura na prodloužení, ale nějak mi to nepálí, tak to lezu stejně jako minule. Na druhý dnešní přelézám a jsem docela rád, že konec Big suru a sedmbéčko už nemusím lézt ( https://www.youtube.com/watch?v=Hr5lg_Rs5_I ). Lehčí ajdo, název asi Multicode. V deset jsem zpátky u auta, Wohnouti, v 11 20 doma u malé, odpoledne ještě stihneme kozí farmu a kafe u Mlejnise v Makaku. Takhle by si mi to líbilo.

Multi stěnka

  Dnes valíme s If zkontrolovat kopec. Hrozně fičí, je sucho a pocitově zima, jdeme se rozlézt na Tělocvičnu. If je v ráži a hned krokuje Rave Time 2. Docela čumím, hlavně konec, který jí nikdy nešel, dělá opakovaně! Mně to dlouho nedrží, jsem stále bez kůže a nějak to v tom větrnu moc nedrží, po delší době se to zlepšuje, až to jde nakonec vcelku dobře. Opakuji si kroky v obou verzích, ve dvojce přijdu na ulehčení, docela se těším na pokusy s lomítkem :). If naladí pěkně i začátek a dává první ostré. Dvakrát doleze lehce do posledních dvou třech kroků, kde padá. Dává delší pauzu a přesunujeme se na hlavní cíl - Aperol. Bohužel nezlehkl ani o píď - spíš naopak. Brutální vítr, kůže není, síla není, nové špičkovací boty vůbec nefungují. Dobrej klepec, to jsem nečekal. Příště rozhodně lépe připravený, s kůží, jinýma botama a odpočatý. Nebo je to fakt těžký? Zpátky k Tělocvičně to vezmeme spodem, chci si ještě šáhnout do Čokyna stand. Fantastický bouldr, tvrdý, nekompromisní, bez omáčky, intenzita, ultimát, tenze tři kroky. Za pomoci If (na Rosťu) se mi daří rozkodovat všechny kroky - bude to (někdy) stačit na seriozní pokusy? Každopádně radost, rozhodně jsem tu nebyl naposledy...
  If se připravuje na poslední dva tři pokusy, víc času dnes nemáme. Prvním dolézá do hrany, kterou bohužel vzala blbě a padá v posledním kroku! Další dva už horší. Úžasný progres během léta, těším se na další výjezd. Navíc z Ribstole je to méně kroků... Rychle balíme a mizíme, hlídání nám dnes končí v půl páté přesně. Teď snad pár tréninků doma, nechat dorůst kůži a hurá na rozlezené projekty, kterých rozhodně neubylo. T.

Dream wall

Tohle příště!