pondělí 16. října 2017

Vesec 4.10., Kopec 7.10. a 11.10., Ostaš 13 - 14.10.

 Dnes místo kampusu otestování Vesce po delší době. Je pravda, že nedávné rodinné procházky jsem směřoval právě sem, ať už s pilkou, nebo s pytlíkem. Tygr dnes docela držel, ale nezlehkl. Boty, v kterých mě to přišlo dobrý už nejsou a nové moc nefungují. Dnes jsem zkoušel standovou (8A) verzi, bohužel špička funguje jen na dva kroky, ve třetím vždy vyjela. Snad na to přijdu. Výlez dnes z první (ne lehce), A+ nástup taky šel. Ivka chvíli také zkoušela, ale špičku zatím nevychytala. Za to perfektně naladila super projekt po mrdkách (odhad 8A), další problémek skoro za barákem. Fajn odpoledne v domácí oblasti, zítra už snad pořádné protažení doma.
Projektík

Elegantní zelený výlez
  Čtvrtek dobrá sešna doma s If, osobák na paneláku - konečně to trochu drželo. Pátek kliky a panelák, sobota určitě rest, nebo?
Holubička - vyšší level

Vyjížďka na krosce
   Kopec! V Liberci už třetí den chčije, ale Magnus psal, že kopec bude ok. A zítra má pršet i tam.
Jedeme tedy s If na odpolední a skutečně, všude sice kaluže, ale skála - Tělocvična téměř suchá.
If je hned na rozlezu silná, tady jí to extra chutná. Mně to trvá opět déle, navíc pátý den. Ivča po půlhodince první pokusy v Rave 2, kdy třikrát padá z posledního kroku. Naladíme tedy lépe nepříjemnou patu a dalším moc pěkně dává
( https://www.youtube.com/watch?v=mydkA8oxw6A )! Hned ji posílám pod Ribstoli, z první dolézá do madýlka - je jasné, že půjde jen o počet pokusů. Já dávám pár pokusů v jedničce RT, kterou jsem si dnes důkladně připomněl. Třikrát padám v dlouhém kroku  do madla, dvakrát mi smeká pata v Teen spiritu. Opět nepřipraven, levá bota hujda, pravá pata u Ocúnu tady nepodržela, ostatní boty nerozlezené nebo doma... Ale i tak super trénink, kůže vydržela i pátý den. A den ještě nekončí, naspídovaná Ivča se zbytkem sil a po boji v posledních krocích nečekaně a zaslouženě posílá první české ženské lomítko ( https://www.youtube.com/watch?v=XIvop0xusm8 )!!! Boom, dnes slavíme, pivo, brambůrky a basta.
Já su tak šťastná!
  Další výjezd ve středu, malá má s babi cvičení. Kopec dopoledne hooodně vlhký až mokrý, podmínka na prd. Tělocvična vysychá, chvíli je dobře, pak přestává foukat a otepluje se. If se parádně prokousává Rave time jedničkou, těžce zkrokováno, s její výškou dost úlet. A dnes to vážně nedrží. Já dva pokusy ve Spiritu, kdy padám opět z paty, malé chyty na konci mi daly opět stopku. Propálené ukazováky téměř bez kůže. Nakonec jsem zjistil, že bych z paty dosáhl také přímo do topu, ale aspoň se domácní v dlouhé verzi. Sáhneme do mokrého Kofana, zjistíme, že vlhký Aperol opět o něco ztěžkl, že nás bolí prsty a šlachy a že je tady krásně. Ještě máme chvíli, jdeme se tedy podívat dozadu na Švajc. Kámen opravdu krásný, velký a vysoký, ale na zadek jsme si tedy úplně nesedli. Asi únava a pochod otupily naše smysly. Chvilku ještě poskakujeme mezi Kompresí a Řízkem a s plnou polní se po 40minutové vycházce doplahočíme k autu.
Český Švajc
 V pátek třináctého (teď jsem si to uvědomil) dlouho a pečlivě řešíme, kam vyrazit. Téměř letní teploty, poslední šance provětrat malou i se spaním v autě, kůže není. Volíme tedy Ostaš. Letos jsme tu nebyli, auto čerstvě po větším servisu, pozdě odpoledne vyrážíme. Po deseti kilometrech zjišťuji, že mám sice nové brzdy, ale pedál skoro na podlaze a skoro to nebrzdí. A po dalších pěti kilometrech ztrácím do kopce výkon. Ty vole!!! S největší opatrností dojíždíme večer na zavlhlé parkoviště. Beru čelovku a matice, že zkontroluji stav skály a ráno půjdeme na pohodu nalehko. Hned při vlezu do lesa totál bahnové pole, zasranej až po kotníky dojdu alespoň ke studánce, kde vykládám náklad a jdu radši zpátky. Představa, že přestanu svítit, to raději půjdu zítra opět jako soumar. If už je s malou v hospodě a kecá s Korbovcema, než malá bouchne, že tady v tom hluku nebude a domů. Jdeme raději do auta, kde je klid a kde celou noc skoro nespíme. Brzy ráno jdu napřed, mlha, vlhko ve vzduchu, skály nadojený. U Omerty to díky nižší teplotě ještě není úplná katastrofa, zkouším tedy Džanglího low variantu. Zkrokováno během 5minut, ladím kroky v Uvolnění, všechno jde dobře až na ten vývlaj. Chyty jsou mokré a s vyšší teplotou akorát tahám vodu ven. Dávám asi pět stejných pokusů, kdy se vždycky dotknu v klíčovém kroku. I tak mě přijde, že je to stejně těžký jako originál, bohužel. Určitě lepší a o dost těžší by byl nízký nástup vpravo (levá bočák, pravá hrana - zkoušel jsem, ale hrana byla totál) a pak samozřejmě námrd zleva z díry. If chudák zkouší mokrého prokletého Corleona a Uvolnění, je teplo a vůbec to nedrží. Hadi pod vodou, Om mokrý, Master mokrý, jediné, co má smysl je rychle zmizet a to nejlépe domů. Chudák malá Ivča se ještě poblije v autě a nakonec i skoro bez brzd dorážíme šťastně domů. Doma je doma! Tohle byla hrůza a děs, o ničem. Ach jo. T.

Žádné komentáře:

Okomentovat