středa 30. května 2018

18.5. Sasko (Labák), 22.5., 27.5. Polsko

 Po delší době jedeme s If a ještě k tomu do Saska. Podmínka na poslední dobu solidní, kolem 15stupňů (nebo víc?). Rozlez v Shivě, kroky jdou dobře, ale nelepí to. Ivča zkouší kroky, ale teprve u ní člověk vidí, jaké to je morfo. Dávám konečně jeden dobrý pokus, kdy padám v kroku do vyšší lišty v koncové části. Chvíli už jsem si myslel, že to klapne, ale byl jsem moc opatrný a uvařil jsem se. Nevadí, kroky stále baví, dnes to nebudu hrotit. Přesun k Imě, kde je o poznání lépe. Kroky jdou dobře, ale síla už moc není. I tak dávám dobrý rekordní pokus. Ještě uděláme lepší dopad a přejíždíme do Labáku.
Nový dopad
V Bivaku jsme naposledy byli někdy v prosinci a docela se nám stýskalo. Odpoledne tu už svítí, ale hýbat se dá. If oprašuje staré resty, nejlépe jí jde Shot. Crux zestoje asi třikrát na pohodu a do něj dolétla hned z první. Lišty a boule na slunci vůbec nedrží. Ještě mrkne do Black pornu, já trapná imitace a hurá za batoletem. Super den na oblíbených místech.
Drábky II

Drábky II
  V úterý dopolední Poreba, jsme tu kolem desáté, Zákoř už to skoro balí. Téměř vylezl Relikvii, příště to sešle jako Pán. Je sucho, relativně dobře, ale opět jen chvíli, než vyleze slunce. Po rozlezu dávám jeden asi rekordní pokus v Gejtě, prostě ke konci ve dvaceti stupních prsty ohřeju natolik, že krystaly není šance podržet. Otázka teploty řekl bych, tedy aspoň doufám. Ivka se mezitím rozeskakuje, škudlinu téměř pokaždé tečne a pak to přijde - REVOLUCE! Trochu jinak se vytočí, jinak zabere a krok konečně udělá! Pak ještě jednou a dolézá do neočištěné plotny. Na její výšku super, prostě super. Nástup je z madla, takže chyběl jeden lehký krok do standové verze. Já mezitím neúspěšně koduju Relikvii, špičky mně prostě vůbec nefungují, beta nohama napřed je asi slepá. Úplně se dovyházím. Ivča pauzíruje, ale přemáhá jí únava a krok už není (těsně) schopna udělat. Nevadí, další super den ve střeše v letní podmínce a motivace se sem brzy vrátit.
Nová zbraň (i na škudliny)
  V neděli ráno jedu na ranní opět do Poreby. Být tu v 6:15 ale neznamená, že do Star Gate nepere slunce. Od příjezdu tu lítám do půl těla. Na rozlez traverz vůbec nejde, pak jde dobře, je čas dát pokus. Hned prvním nálezem dolézám do obou krystalů, relativně lehce. Závěrečnou pumpu jen naznačím, zahřáté prsty víc nedovolí. Super, highpoint, vypadá to slibně. Ještě poupravím chycení pravého krystalu a snažím se nespěchat a zchladnout. To druhé se nedaří vůbec, navíc do krystalů pere. Další dva pokusy už horší, oteplilo se, po pár krocích prsty nechápou. Ještě si zkusím napojení zespodu, aspoň tohle funguje slušně. Hoďku se snažím vyřešit Relikvii, ale akorát se opět naseru a na nic opět nepřicházím. Před desátou to balím, začíná mírně pofukovat, slunce mizí za mraky a stromy... To je dobré vědět příště, ale co zas bude špatně? U auta 24,5°C, v Jakušicích 20°C, v Libáči 27°C...
Ivča je plavec!

Holky a rypadlo jako kráva
V neděli ráno s Ivčou vyrážíme na pulce, je jich plný rybník. Je pěkný hic, pi.., a jsem ráda že se nemusím moc hýbat. Tom volá z Poreby, že jako horko. Kolem 12h se vracíme z pulců a teta se hlásí na premiéru hlídání, mám trochu strach, aby to nebyla derniéra. Ale teta je odhodlaná a nenechá se odradit. Ještě se Tom přes mobil asi 20x ujistí, že jako v pohodě a po předání Tomových informací o dnešní Porebě může MAMAtrip začít. Dostávám jasné instrukce, kde jsou policajti, kde kamery, nafta doplněna, tekuťák, jak se vytočit do skoku a můžu jet. Otázku, jestli tam vůbec trefím ignoruji. Cestou z baráku vidím, že teta už uspává v kočárku, a tak jsem klidná a můžu si popíjet horké kafe v krásném horkém dni a v pohodě jet směr Czech Star.Vyjíždím něco po 13h a v 14:10 čučím do škudliny. Hm, docela teplo, ale to by vadit nemuselo, je to ve stínu a krystal žádný. Po přeskládání matrací a vystlání dopadiště pauza. Na rozlez dávám výlez CS, kupodivu to jde dobře, vše udělám hned, dávám si to ještě jednou, jestli to nebyla náhoda. Hned potom balím náskokový pravý fakáč tejpkou a jdu jumpit. Dobré pokusy, dokonce přeskakuji dírku, což je dobré znamení a je potřeba trochu ubrat, asi mi najela síla :). Trochu mě štve, že nejsem schopna se trefit, skok dobrý, dokonce až moc, ale pořád to není ono. Párkrát prohodím cosi ve stylu, ty vole uber! Dalším pokusem skočím a zapluji prstem do díry. Au, drží dobře. Ještě jednou vychytat detaily, lépe nabrat bočák (spíše na spoďáka) a dobře se vytočit pravým ramenem do skoku. Paráda, jde to. Dávám pauzu a nachystám si mobáč na vidko na jutubko. Prvním pokusem jsem se netrefila, ale cítím že tím dalším se to povede. Tak to teda znovu zapínám a hezky pěkně si skočím do škudliny, visím na fakáči, drží to a už si to jen hezky dolezu ( https://www.youtube.com/watch?v=8HOJmvzXAH8 ). Pro mě jedna z nej cest a je jedno, jestli 8A nebo co to tady silní či dlouzí kluci vymýšlejí za čísla. Prostě parádní skok, který se malý musí naučit. Bardzo mocny ruch. Tenhle bouldr byl pro mne dlouho nereálný, jen jsem pod ním procházela na záchod do lesa, dneškem je jasné, že i to, co vypadá, že nikdy nepůjde, tak je možné! Navíc celá lajna čeká a taky doleva... Lezení zdar! I.
Mocná rozpaž

Žádné komentáře:

Okomentovat