Tanvald Oybin 22-23.8.

V pondělí bereme malou a po obědě jedeme opět směr Tanvald. Oba cítíme sobotní lišty, ale je slušně, i když teplo. Hoďku leze If, malá kupodivu neprotestuje a tak se oddáváme dětským hrám.
If je na rozdíl od minulé návštěvy nabuzená a je to znát. První dva kroky v Infernu dělá skoro pokaždé a tak se ladí vývlaj. Ten je krutý, ale s malou pomocí ho udělá vždycky a sama tam jsou dobré náznaky. Snad to půjde s lepší podmínkou a odpočinutýma prstama. Já se cítím docela dobře, levá ruka stále brní, ale co už. Dávám slušné nálezy v projektu, dnes druhý a třetí nejlepší pokus,
konečně náznak lepších časů. Snad. Ještě se mi podaří Expertí skok, ale jen s maticí a lezkama :).
Super odpoledne v kompletní sestavě.

Ukřižování.

Druhý den je tepleji, stojí vzduch, ale i tak razíme opět ve třech směr Zittau. Jednak vyzkoušet novou tříkolku a jednak trochu popolézt. Nálada je opět dobrá, bouldry relativně suché, ale je dost teplo. Rozbalujeme tábor pod Jacobem, zatím asi nejlepší plácek pro Ivanku. If ihned ladí strůpek a docela nadává na ostré chyty a svojí neschopnost naladit první společnou část. My s malou jsme v klidu, sbíráme houby, hrabeme se v hlíně a listí, děláme babababa, zkrátka mentál pohoda. Mně se daří během pěti minut poměrně lehce naladit Treibjagd a je jasné, že to půjde. Ve druhém ostrém nálezu padám v lehké pasáži za stropem následkem proříznutých lůžek pod nehty a tak plán nevychází. Chyty nedrží, tahám z nich vodu, chce to zkrátka míň než 23 stupňů. Jinak ale moc hezký boulder.
If konečně naladí strop a tak už jen zbývá vršek Jacoba. V tom teple nám to přijde celkem tvrdé céčko, ale není tření, klíčová díra hrozně řeže a navíc je mokrá. Nicméně pokusujeme, zkrokováno je, ale zapisovat se dnes nebude. Ještě konečně opět najdeme Sputnik 8, ale v tom vedru se ani neodlepím od země. Tak snad příště. Za mě perfektní dva dny venku, v dobré náladě a plné sestavě, takhle bych si to představoval. Jedinou kaňkou je pro změnu If oteklý kloub, doufám, že jen z únavy.
Ve čtvrtek snad trénink doma a potom rodinná náročná (rumovo likérová) oslava.
Naše malá Ivča bude mít rok, strašně to letí. T.

Kuba zatím odolal.

Těžký program nebo boulder?

Táám někde jsme byli...

Pod Sputnikem 8.

Sněžník trénink Tanvald trénink 15.8.- 20.8.

V pondělí má být podle dvou serverů na kopci frito, mamce hlídaní nevadí a tak razíme s If po dlouhé době na oblíbený Sněžník. Bohužel žádné frito se nekoná, je bezvětří, na slunci hodně přes dvacet, antitření. Stojí to za prd, nic moc nejde a nedrží, škoda cesty...
Druhý den máme s If domluvený trénink doma a to dokonce ve stejnou dobu. Pocitově velmi příjemná společná sešna plná shybů a visů s vestou i bez na různý způsob a úchop zakončená neoblíbeným bříškem. Mám z If radost, je zapálená, maká a je to znát. Hůlčičky se pomalu mění v pracičky a vanička v buchtičky. Jediná vada na kráse je mé stále pokračující brnění v malíčku, nerv nebo natažená šlacha? V zátěži dobré, v klidu a ve stisku velice nepříjemné... Asi byl už moc dlouho co se týká prstů klid.
Po velmi aktivním restdayi jedeme opět bez malé na domácí Tanvald. Počasí super, relativně chladno a pofukuje. If zkouší pár kroků na Concordii, ale je všude krátká a navíc na psycho kroky dnes není nálada ani hlava. Já ladím svůj projekt na Infernu a po půlhodině konečně vylezu opět alespoň ze stoje. Dost cítím šlachy, půl levé ruky skoro necítím, ale síla celkem je a dá se to chvíli vydržet.
Ivča zkouší Inferno, po prvním kole, kdy to nejde vůbec, se správně naštve a parádně naladí první dva pro ni krajně limitní kroky, z čehož máme oba velkou radost. Vývlaj bude oříšek, s pomocí ho udělá, jsem optimista. Dávám pokusy, ale levá ruka zlobí a já řeším kroky, které mi v lehčí verzi přišly v pohodě. Ještě dvakrát dávám alespoň zestoje a mizíme za malou.

V sobotu vedro, prostřídáme se s malou a dáváme další mučící sešnu doma. Levá ruka v zátěži dobré, ale v klidu opět brní. Heslo dnešních dnů : PRSTY Z OCELI, ŠLACHY V PRDELI. If hlásí docela únavu a slabost, ale to je v pořádku. T.

Tanvald, trénink, Oybín 11.8 - 13.8.

Ve středu dávám další prstový trénink doma na deskách. Po posledních letních výjezdech a návštěvách campusu v Makaku jsem zavelel a usoudil, že je potřeba nasadit intenzívnější prstovou mučící kúru. Celé tohle letošní vlhké jaroléto docela makáme, shyby, core, joga, ale je pravda, že prsty nebyly prioritou a odezva ve skalách není taková, jakou bych si představoval. Výsledky a cíle jsou chaotické, nepředvídatelné a pocit z pohybu většinou mizerný. Loni byl zlatý rok, sucho, dobrý parťák If a Zákoř a s tím i více bojovnosti a válečné nálady. A také lepší váha. Letos je pořád teplo a vlhko, víc se trénuje, víc se žere, nebo mně to aspoň připadá. Dost breku, zkrátka prsty teď mají prioritu a snad s podmínkou přijdou přelezy a hlavně opět dobrý pocit z lezení.
  Odpoledne se vyjasní, If je sice nějaká bolavá, ale odpočatá a tak navrhuji, jestli se nechce protáhnout někde venku, třeba na Havranovi.......Pro mě vynikající pocit a pro If velká pochvala. Mám z ní radost, maká a sklízí. Ve čtvrtek je podmínka, jako dlouho nebyla, cítím se po tréninku docela dobře, nálada je po včerejším If performance bojovná a tak jedu zjistit, co můj projekt v Tanvaldu. Tření, sucho, dneska to tam pošlu... Hned při rozlezu zjišťuji, že nejsem schopen vylézt boulder ani ze stoje, tělo nefunguje, špička ani pata nedrží, prsty se kroutí. Včera se tedy asi docela lezlo. Bezva, další výjezd se špatným pocitem. Alespoň nástup z Hellu v podmínce zlehknul. Ale ten vršek po přilepení stupu je jako vyměněný. Zkouším ještě variantu z Inferna spodem doprava a v jednom z pokusů trefuji kostrčí špičatý šutr. Pro dnešek už stačilo, jen do mě a pořádně...
Dnes před semifinále svěťáku dávám celkem solidní trénink doma a odpoledne jedeme s If prozkoumat bouldry u Žitavy. Caldič perfektně poradí cestu a tak mu volám už jenom čtyřikrát, kudy a kam. Nakonec vylezeme až na kopec a bouldry nikde. Naštěstí potkáváme známého z Bahry, který nám ukazuje téměř všechny místní skvosty. Pár problémů je přímo parádních, Shark attack, Sputnik8, Treibjagd, spousty opravdu velkých stropů a šart. Bohužel všechno po nočním dešti prochcané, dvě matice taháme po kopci zbytečně. Ale určitě tu nejsme naposledy, další pěkné místo téměř za barákem. T.

Havran 10.8.2016

I přes to, že jsem v noci nespala, protože se malá If rozhodla trajdat a byla jsem rozbitá, tak jsme vyjeli na Havrana, kde jsem měla nějaké rozlezené projekty. Tom mě nakonec přemluvil. Počasí je konečně boulderingu příznivě nakloněno, fouká a je zima.
Bouldry jsou krásně suché a lepí to. Malá If visí v pytli na stromě a spí, rychle se rozlézám, jde to ztuha.  Zkouším Lišku v noře, moc to nejde, ale nakonec si připomínám kroky a tělo to všechno chápe. Tom mi ještě radí úchop lišty a abych nebyla blbá. Hlava chce, ale tělo je ještě o krok pozadu, no nakonec vše klapne a z pracovního nálezu se stane nečekaný rychlý přelez. Místo bouldermatky mám za zády batoh. Mám radost, vršek trochu oslizlý, ale už to uplácám.
To by bylo ( https://www.youtube.com/watch?v=5qJBRvUVv9g ).
Pytel ještě spí na větvi a tak rychle vydýchám a jdeme na Mat patou, kde se zvedám, a plácám pořád blbě. Pochopení zvedu a přískoku do madla mi trvá docela dlouho, musím dávat delší pauzy. Je to docela tělovka. Tom mi zase radí, abych nebyla blbá, toš tak se zamýšlím a vymýšlím brzdu nohou a dalším pokusem se mi podaří přelézt. Velká radost, malá se zrovna probouzí....všechno klaplo :)
( https://www.youtube.com/watch?v=4PUoT9CFRQo ).
Nakonec to byl hodně vydařený výjezd, kdyby byl každý takový, byla by to paráda :) I.

Mamka po sklizni, malá se šiškami, prostě pohoda... 

Havran a Bor 1-3.8.

Počasí je jako na houpačce a tak původní plán jet do Krasu padá. V úterý chceme jet někam na Sever, ale If má jisté pochyby a tak jedeme v pondělí odpoledne omrknout Havrana. Plán je jasný, zkusit Lišku v noře. Můj boulder, moje klasa, není co řešit :). Po příjezdu a uspání našeho Dárečku se jde do akce. Začátek moc nejde, prostředek jakoby dobrý, největší problém (stejně jako byl u mě) je přechod do hrany, pak už se to nějak umlátí. Po dvou hodinách je snad finálně naladěno a zkrokováno, teplota pod dvacet a fous stupňů by mohla pomoci. Za mě radost, mělo by to klapnout. Ještě If naženu do Matu patou, kde opět délka velká výhoda, nicméně čistý zved z jedné matice a teč chytu je dobrý příslib, s podmínkou a čerstvou silou...

Druhý den ráno zavelím směr Bor, na Severu má zachcat, a tak vyrážíme opět komplet a na dva dny. Po příjezdu jdeme rovnou nahoru k Djembe a okolí. Po cestě se nejde nenapást na borůvkovém poli, mňam!!! Teplota přes dvacet stupňů, bezvětří a zataženo. Malá usíná v houpačce u Elektry a tak jdu po krátkém rozlezu rovnou na rest - Djembe. Prvním pokusem seskakuji zeshora z hrany, čerstvá kůže je znát, i když podmínka není. Druhým se strachem v očích ve vlhkém vršku přelézám, s délkou a podmínkou určitě lehčí... ( https://www.youtube.com/watch?v=HFP1Eue4pzg). Chvíli zkouším sed, ale pata nefunguje a kloužu z chytů. Naženu If do Palladina, chvíli marně pátrám po programu a hlavně levé špičce, půl hodiny zkoušíme se špatnou, potom s tou správnou a já na video se štěstím přelézám, lišty prostě nedrží ( https://www.youtube.com/watch?v=CAiYcjEtkzg ). If kupodivu parádně krokuje, největší problém bude výlez, což vzhledem k její výšce chápu. Bude muset přebrat dva malé, pak snad dosáhne do dobrého chytu, kde je vylezeno. Podmínka určitě pomůže. Já ladím novinku od Martina, náš dávný sen s Lubou. Zeus, propojka z Palladina do Elektry. První kroky jdou, pravačkou do hrany se dostanu, ale klíčovou rozpažku a přesun pravé nohy na stup nedávám, stejně tak i další krok pravou do lišty. Pak už to jde doplácat. Super kroky, opět, s podmínkou snad půjde lépe. Další zastávka Pixiebob, já restuju po Zeovi, If ladí. Minule nula, dnes krokuje klíčový spodek, za mě velká radost. Největší problém bude finální vrchní část, pro nás normálně vzrostlé a vyšší už pohoda.

Pro dnešek finíto, zítra má být lépe. Ještě stíháme pivko a kulturu v místní příjemné hospůdce, kde nejenom malá Ivča docela ožije a užívá si místních atrakcí. Ráno je relativně chladno, mělo by být dobře. Bohužel dnes je všechno špatně. Není kůže, začíná mrholit, totálně nulový tření a hlavně malá dává už od rána najevo, že není fit a že jí něco trápí. Přesto oběhneme několik destinací s téměř nulovým výsledkem a jediné, co má dnes smysl, je napasení se na obrovských borůvkách. Bor opět (ne)zklamal. 

Pohoda s řeckými bohy

Raptoří klouzajda

Dnes řídím já!

Holčičí relax

Atrakce u Lindmanů

Borůvkové hody