29.11. Oybin

Tom odjel do Magicu s kamarádem Korbičkou, chlapská akce, bez bab! A tak jsem zůstala sama, doma. No a? Přece nepřestanu lézt, svět se mi nezboří, však já si poradím aj bez chlapa! Než dorazí naši z Havířova, musím jet lézt! Zařizuji si hlídání, je vymrzlo, počasí hlásí -1 až 0 °C, to smrdí podmínkou, pocitově je ale tak -10! Beru rozum do hrsti, nakládám matici do RS-ka a vyrážím mírně vystresovaná do Německa. Honem, honem do kopce, je hrozná kosa, fičí severák.
Pod Jacobem je sucho, skála vymrzlá. Trvá mi hrozně dlouho, než se zaktivuji, jestli se mi to vůbec podařilo, protože přimrzám k chytům, což je dobře, ale nakonec zmrzlá padám pořád stejně v bouli. Cítím, že to dnes půjde, snad to vylezu. Dávám dobré pokusy, ale bohužel tělo nefunguje, umrzám. Zkouším se proběhnout, popřemýšlet, vymyslím si ještě lehčí náskok do obliny......ale zima mi dává pokouřit.
Dávám ještě pár dobrých pokusů, ale je to pořád stejná písnička, mrznu v půlce cesty. Navíc protrhnu prst a můžu se tak akorát sbalit a zase fičet domů.
Naštěstí se tam nikdo nevyskytuje, poněvadž by se asi naučil sprostě mluvit. Hanba mi! Nevylezla jsem, ale zato jsem pěkně zmrzla. Progres veškerý žádný, podmínkou to nelehkne. Prostě mám těžkou betu pro malé, ale jinak nemám šanci. Ze 7C jsem udělala C+/A :D, a tak moje rozjeté kolo nezdarů pokračuje dále...Lezení zdar! If

...zase odolal