16.12, 20.12 Bahratal, 23.12. Labák, 27.12.Bahratal

 V sobotu jedu v nevalném stavu a rozpoložení nakonec sám směr Bahratal. Chci se protáhnout v převisu, zkontrolovat dávné resty a hlavně vyzkoušet nová světýlka. U převisu kupodivu nikdo není, je těsně nad nulou, zima je jen na nohy. Skála bohužel vlhká, ale hýbat se dá. Postupně se prokousávám kroky v pro mě hodně těžkém 7C+, až na poslední a v kuse nejtěžší kroky by to šlo. Sám si ale na větší akci netroufám, hodně vlhké chyty střílejí a hrozí placák z výšky do šutrů. Dále zkouším Einlasskartičku, potěší mě křížová rozpažka, kterou nakonec udělám. Vylezl jsem to jako asi jediný s Ondrou s levou rukou na nízké bouli a pravačkou dál do madla už kdysi dávno, ale je to brutál těžké a nejisté pro případnou těžkou kombinaci. Začíná se stmívat a tak se přesunuji k Heuréce. Tady je sucho, lampy svítí parádně a tak mám radost. V Enigmě skoro pokaždé pohladím dalekou lištu, ale to tu nestačí. Zkouším různé nohy, ale na žádné ulehčení nepřicházím. Délka velká výhoda. Vedlejší Heuréka to samé, kdo dosáhne z patestu až do pravé lišty, má šanci. Ostatní (kromě Nunyče) to mají o řád těžší. Ještě sáhnu do nádherného, brutálního Backflipa (nabílený, načárkovaný) a příjemně protažený a utahaný to dnes balím. Určitě tu nejsem naposledy.

Dieta

  Na středu překecávám Ivču opět na Bahru, což se mi nakonec podařilo. Dorážíme před dvanáctou a je o poznání hůře. Mokro, vlhko, dokonce i mží. Převis obsazený, což znamená, že se opět hýbat dá. Oproti sobotě docela mrznou i prsty. If okukuje Němčíky a rychle se přidává a zkouší kroky. Nejdřív C+, hned první psycho dlouhý krok zlobí, pak až do levého madýlka by to asi šlo. Já zkouším hlavně dva klíčové závěrečné kroky. Chyty opět vlhké a střílející, stup mokrý a smekající. Dvakrát udělám oba kroky sám, ale tak jednou ze třech nálezů. If by ráda zapsala, Aspilasti durch, Inverze vypadá nadějně, ale vlhkost a dlouhý krok jsou dnes proti. Zpátky a za šera zpět na převis, dávám jeden pěkný (pro mě rekordní) pokus s pádem v kroku do přídrže v C+, chvíli ještě ladím poslední dva kroky. Pro mě hodně těžký boulder, který mně vůbec nesedí a nejde. Když vidím, kolik a jakých lidí ho přelezlo, je jasné, že je to v osobní rovině. Pro mě pocitově klidně A+ a rád bych, kdyby tomu tak nebylo. Psycha bylo dost, rozbalíme matice pod traverz, rozsvítíme lampy a krokujeme Vstupenku. Ivča opakovaně dává první krok (nechápu nic), pak moc nejde krok do přídrže, klíčový dlouhý krok zatím jen s pomocí. Prsty v madýlku je schopná vyměnit, ale i tak je to dlouhý tah jako hodně velké prase. Chlapský kříž je s její výškou brutál, ale možný.

Tohle by šlo...

Kousek zatím chybí..

Pere se s tím holka statečně, každopádně šance tam je, uvidíme příště. Snad ji zase ukecám na tyhle Bahra chlapárny.
 Počasí se rapidně vylepšilo, babička chce malou a tak jsme v sobotu v jedenáct na Bivaku. If tu má nedaleko restík. Klasický rozlez na Biváči, docela to drží. Zkouším nějaké změny v Sundeckerovi a konečně ho zase i nastoupím. Potřebuji lepší nákolenku a být zase konečně FIT. If už nervozně přešlapuje a přesunuje se k Itchymu.T.
  Očistila jsem si výlez od všeho nadbytečného a nepotřebného. Teplota je výborná, nemrznu, trochu fouká. Na rozlez musím omotat levý ukazovák načnutý z minula. Kůže totiž stávkuje a vůbec nedorůstá. Rozlez v lištách dobrý, vypadá to na nečekaně úspěšný výjezd. Tom se přichází podívat, jak jsem na tom. Hlásím, že to půjde, akorát musím přezout pravou zbraň za hujdu s tvrdou patou a sundat tejpku. První pracovní pokus je docela dobrý, nedofixuji do lišty a špatně nabírám, ale i tak dobrý. Jdu se projít, proběhnout, vyčůrat, vy......Další pokus nepodcením a sundávám tejpu, s přehledem přelézám a mám velikou, velikou radost ( https://www.youtube.com/watch?v=1m443qKWQd0 ). První moje 8A+ je za mnou, ještě prodlužuji okamžik a raduji se i cestou na Mumuland, pak cestou z Mumulandu a v autě a ještě doma i s rumíkem a rumkoulí v puse. Balím si pod stromeček The Itchy a Scratchy Show. Díky Tomovi za podporu. I.

Máme radost!!!

  Přesunujeme se ještě dozadu na Mumuland, výlez Máje bohužel mokrý. Ani to moc nedrží, prsty se kroutí v chytech, není to ono. I tak, co předtím nešlo, jde docela dobře, naopak krok z lišty na konci je dnes psycho. Bohužel již čtyřtýdenní chřipka či co v kombinaci s požíráním všech těch sladkých nesmyslů na dobrém pocitu rozhodně nepřidají. Není to zkrátka vůbec ono. Přesun k Traverzu, který bohužel zůstal stejně těžký (program?), Stratosféra je stále stejně hnusná a skok na závěr v Analogu dnes nešel. Ivča dneska vynikající, zasloužila si to za tu dřinu. Udělala mi radost a sobě taky.
 KRÁSNÉ VÁNOCE VŠEM DOBRÝM LIDEM. T.+ I. + i.
 Ve středu se jedeme vyvětrat opět na Bahru, ale stálo to za prd. Ledový vítr, vlezlá zima na ruce i na nohy v kombinaci s velkým převisem nefunguje. Zmrzlé nohy a bolavé promrzlé prsty. Ani Němčíci, kterých tu pár bylo, moc akční nebyli. If si kupodivu moc nestěžovala a zase o kus přiblížila zkroknutí Kartičky. Za mě dnes určitě špatná volba. T.

Vánoce na kopci

Vánoční protažení I

Vánoční protažení II

Vis na jedné

Hezké Vánoce!

6.12. Labák, 7.12. Petráč, 12.12. Modřín

 Stále komíháme mezi Labákem a Libercem. Tomovi nemoc pozvolna (ne)ustupuje, já ho s Ivčou kopíruji. Ale, dnes máme hlídání, a tak nemoc nenemoc jedeme! Ropuchy hlásí 6 °C a tak by to pro mne mohlo být dobré. Počasí ideální je, akorát nemám ještě dorostlou kůži a jsem všechno, jen ne silná a akční. Každopádně jede se, i kdybych chodit nemohla. Zaplouváme pod převis, vše je suché, vymrzlé. Rozehřívání trvá, trvá a trvá jako každému staršímu člověku. Nemám si to za zlé. V Půlce je to pořád stejná písnička, umrzám v lištách, síla je, ale už nerozmrznu, lepší to bylo a bude v teple. Vystřílím pár ostrých a jdu se rozbalit pod Itchyho. Jsem docela rozlezená a tak není na co čekat, než zase promrznu. Docela i fičí. Pokusy dávám i dva parádní, které jsou nad naše očekávání. Dost to bere sílu v prstech a tělo taky bředne, A+ je A+. V dalším pokusu už nenasadím ani patu a to je znamení, tvl jeď domů trénovat! Tom se rozhodl šetřit na zítřejší chlapský výjezd směr Petráč, toš to su zvědavá, co si přiveze! Určitě plný batoh 8Aček :). Tady to pro dnešek stačí, zimy už mám plné lezky. Možná by se hodila teplejší bundice, třeba od Josky ;). Lezení zdar! I.
 Ve čtvrtek jedu plánovanou a dlouhou misi směr Petráč. Na Čerňáku nabírám Džanglmena, hoďku pobudeme v zácpách a v jedenáct stojíme u Tlamy. Naoko super podmínka, dnes to ale nebude ono. Nemoc neustupuje, bohužel, chyty ve skutečnost moc nedrží, a tím je to vlastně dané. Doráží Majkl a jeho partička, je fajn, že zase leze! Eso Rimmer brutál, Zuby se nezměnily, dírku prostě neumím držet, ve Hbitém jazyku chybí málo (ale neprotrhl jsem, za to jsem si odřel holeň). Džangli ladí Nový život a dává i pěkné pokusy, v lepší podmínce to sfoukne.
 Přesun k Black boxu, nejdříve Komnata, Džangliho betou mi chybí necelé 2cm. Zkouším kdeco, ale výsledek je stejný - TŮDLE nůdle. Black box vypadá a je famozní, seriozní zkoušení snad jindy.
Toť vše, nic se neudálo, nic se nezměnilo, zklamání veliké, opět totál ucpaná Praha a do toho nemoc v plném proudu. Bezva.
  Dny běží, až na dva slušné tréninky doma se nic moc neděje. Kašel neustupuje a to není vůbec dobré zjistit každé ráno. Naše BATOLE se naštěstí drží a má to tak nějak na háku.

V úterý jedu i tak na odpoledne ven, zkusím Modřín. Vlhko, trochu sněhu, nerozbít si držku při stoupání ke skalám je priorita. Zkouším Ridera, madla mokrá, lišty se docela dají držet.

Modřák s bílou polevou

Půlhodiny se aktivuji v prvních čtyřech krysách, pak ladím klíčový dolez. Skok do mokrého madla dávám jen jednou a hned trhám dlaň. Po chvíli dávám pěkný pokus a PŘELÉZÁM! Opět vcelku nečekaně, těžké je udržet nohy na stupech v prvních krocích a potom samozřejmě krok do hrany
( https://www.youtube.com/watch?v=_WyMaAni5I8 ).
Pěkný boulder, a celý bez levé hrany, Rostíku! Přesun k Mandragoře Up, chvíli trvá, než si vzpomenu na první kroky, pak už zkouším jen nálet. Lišta je daleko a je malá, dvakrát ji pohladím, ale to je dnes vše.

(Nechtěná) reklama na Ocún

 Přes pěkně vypadající a nabílenou Annu hodně klouzavým pohybem mizím.
 Ve čt se mučíme doma, If je silná na kampéru a poprvé seriozně fixuje, což je zejména v těchto šedých dnech dvakrát dobře. Žihle, třes se! T.
PS: Tento fix by nebyl možný bez Tomovy podpory a jeho tréninku!!! Jsem mu za to velice vděčná. I.

29.11. Labák, 2.12. Vesec

 

Zimní Vesec

 Depresivní počasí a nálada pokračuje, chrchlám už druhý týden a stále stejné, holky zdatně sekundují. Do toho stále nevíme, jak to dopadne s nabouraným autem. Probdělá a prokašlaná noc ve třech, nic tak agresivního jsem ještě neměl.
 Ve středu jsme chtěli s If aspoň na půl dne vypadnout ven, nakonec jí je ještě hůř a tak jedu sám směr Labák. Bivak klasicky půl napůl, rychle se rozhýbu, cítím se na tu bídu dobře. Kůže z Polska ale citelně chybí. Oproti předpovědi navíc párkrát zasněží, naštěstí ne moc. Jdu omrknout Ičiho, troufám si do něj jen s tejpou na levém ukazováku a není to ono. Hrůtek kouše i přes pásku, na dva stupně to zas tak moc nedrží, ale není kupodivu zima na tělo ani na prsty. Dávám nesmělé nálezy, pár špatných, nakonec jeden dobrý, kdy padám ze třetího kroku. Tohle už znám, pořád je jakoby šance, až najednou zmizí kůže, síla a papačau. Sundávám tejpu a jdu na poslední kolo, snad aspoň neprotrhnu, když už nic jiného. Dva nálezy, kdy smeká pata, pak pokus, kdy dobře chytnu pravou oblou malou lištu, levá napíchlá na hrůtku, vzduchem noha na stup, stále se držím, levá paf paf, pravá dírka, levá madýlko - vypadá to dobře!!! Výlez úplně durch, ale dnes ten nahoře přivřel oko a nenechal mě v tom. Itchy je tam!!!

Yess!

Pocity mírně smíšené, většinou dokážu odhadnout, jaké jsou šance, tady a dnes ne. Prostě to tam nečekaně a po dlouhé době spadlo. A také potěšilo.

Campusing už pouze pod dohledem

 Velmi pomalu se zbavujeme chrchlání, kuckání a nudlí, ve čtvrtek slušné protažení doma, i když síla moc nebyla.

Veéélká ruka

V pátek se jdeme i s malou projít do Vesce, beru i laso. Tygr suchý a bez sněhu, koukám do výlezu, jak to ošálit. Spřádám plány na sobotu, to máme hlídání. Odpoledne ještě jedeme omrknout Makak. To co se tu chystá, je opravdu velkolepé a skvělé, konečně! To jako zase budeme jezdit na Makak na mučidla, nebo co? Ještě přišly (za tři dny!) parádní US světýlka na ty moderní najtsešny, s těmi kupovanými v Česku NEPOROVNATELNÉ.

Nové lustry z US

  Sobota, Vesec! Kolem jedenácté jsme na místě, rozlézám se rovnou ve výlezu, jestli něco nevymyslím. Nevymyslím! Boulder se vylézá rovně - mírně zleva a tím je to dané. Naštěstí je skála vymrzlá a docela suchá, takže se aktivuji ve starém nepříjemném programu. Docela to drží, ze štaflí to docela jde (díky Ivčo, že jsi podržela :)). If se dlouho rozehřívá a rozkoukává v krystalovém projektu. Zima jí prostě nevoní, je zmrzlá jak houno (více naběhá, než naleze). Já jdu na první dnešní pokus, vše funguje, bohužel padám opět ve stejném kroku ve výlezu! Pauza, If postupně prolézá kroky a mění dvě paty, stihne si ještě sedřít celou holeň, no nic. Opět přesun k Tygrovi, pro změnu přestává držet levá boule (přitom je těsně nad nulou) a asi třikrát padám v kroku do madýlka. Ach jo, co je zase špatně? Dávám 20 minut pauzu a vcelku smířeně a vyklidněně jdu na další kolo. Bouli nechytnu moc dobře, ale lezu dál, krok do madýlka udělám, ve výlezu trefuji (poprvé v kuse) pravou vysokou lištu, pata drží, dlouhý krok do levé lišty, pravá noha na haluz na stup a konečně stojím na kameni!!! Radost veliká, takový malý splněný sen. Cesta nahoru byla velmi dlouhá, od prvních nesmělých nálezů kdysi se Zdendou, přes Nunyčův přelez (půjde to!), po první seriozní krokování, zkrokování, změny programů a v neposlední řadě tvrdý boj s podmínkou. Ani dnes to nedrželo, ale výlez alespoň nebyl mokrý. Tygříka si vážím dost. Navíc to tu ještě nekončí, ale to zase bude úplně jiný příběh i přesto, že sit je připraven slušně. If ještě jednou zarve a je z toho nejlepší pokus, kdy padá v kroku ze dvou krystalů doprava do bočáku. Je to pěkně zkroklé, je to těžké, je to blízko.

Super kroky za barákem

Večer ještě beru If do liberecké společnosti, das Kultur musst sein.
 (Ja Danke! Po promrzlém Vesci jsme se hezky zahřáli při klepání koberců. I.)

Ich hab' keine Lust

Ohne dich

 V pondělí vcelku dobrý kampus doma, stále smrkáme a kašleme, ale je to zaplaťbůh lepší. Zase o to víc tu napadlo. T.

První letošní huhulák

4.11. Kopec, 5.11., 8-9.11. Vesec, 14.11. Labák, 19.11. Vesec, 24.11. Polsko

 Dlouho jsme nikde nebyli, If byla s malou u rodičů, řešili se jiné věci, navíc počasí vůbec žádná hitparáda. V sobotu má být lépe, jedeme mrznout na kopec. Doslova, je kláda, prsty mrznou, tělo neposlouchá, hlava to nepřebíjí. Plácáme se na Tělocvičně, If ladí RT 1, ale nic světoborného se neudálo, já jeden pěkný pokus v dlouhém Timu, kdy padám dva kroky totál zmrzlý před vylezeným, další pokus už horší. Podmínka asi dobrá, dvojka na rozlez s mírnou rezervou, ale v kuse jsou prsty a tělo v jiném stavu. Je to dlouhý a těžký na konci. Vychytat tu správnou konstalaci bude klíč. If jde ještě chvíli ladit Dry county, já jdu se Zákořem a Jusym na Chocking. Druhý a klíčový krok dávám bohužel opět jen s mírnou pomocí. Drží to, ale je kosa a síla rychle mizí. Tom zkouší všechny kroky úplně jinak a šance tam je také. Ještě s If pozkoušíme Otroky a v podstatě je naladěno a zkroknuto (já), což je jen malá náplast na další vcelku nevydařený zmrzlý den.
  V neděli hned po ránu nečekaně (a ne úplně rád) prodávám našeho milovaného rezavého Multyvánka. Měli jsme ho vážně rádi.

Měj se, žluťáku!

 Polsko s klukama tedy padá a jedu jen na dvě tři hoďky do Vesce. Bohužel jsem asi ve Švajcu ztratil pravou jedničkovou botu, tak beru asi sedm pravých bot-hujd. Je dobře, ale nic moc to nedrží, skála je stále vlhká a tahám vodu ven. Dlouho ladím pravou patošpičku, jednou drží dobře, pak pětkrát vůbec. Když drží, tak vypadne v kroku do pravého madýlka. Vypadá to na další debakl, zkouším kdeco, až se stane skoro zázrak, přicházím na revoluční řešení a v kuse dávám klíčovou pasáž. Tak sláva, A+ nástup taky jde, příště už konečně doufám v seriozní pokusy. Na výlez dnes kašlu, tělo, kůže i prsty už nefungují, jsem na kaši.

  Počasí všude nejisté, v úterý tu pršelo, ve středu brzy ráno se jdu podívat do Vesce. Na oko to vypadá slušně, dnes máme sice hlídání, ale i tak volíme jen domácí oblast. Po nedělní sešně chci už konečně zabrat v Tygrovi, If tu má také rozděláno. Střední NOVÁ pasáž do madýlka jde dobře, ale jakmile k tomu přidám A+ nástup (3kroky), vše je trochu jinak. Levá placka nedrží a vlhne, i když jsem zmrzlý, tahám vodu. Ivce trvá aktivace také hodně dlouho, postupně se to zlepšuje, až přelézá klíčovou pasáž až nahoru. K tomu zbývá cca 6 lehčích, ale silových kroků po krystalech s posouváním levé paty.

Projekt

 Skála je také bohužel vlhká a zelená, podmínka rozhodně není. Zpět na Tygra, kde dávám konečně pěkný pokus, kdy padám v totálně mokrém a krajně nepříjemném výlezu. If také dává první pokusy v Projektu, ale vlhkost i trochu síla dává zatím stopku. Opět Tygr, opět výborný pokus s pádem ve stejném místě. Do tmy zkouším už jen výlez, dnes ho dávám jen jednou z asi deseti nálezů. Levá klíčová lištička je o krystal menší, ale hlavně je to vlhké - mokré a horší než v létě. I tak musíme být oba spokojeni, vyndali jsme se parádně a oba udělali velký krok k snad brzkým přelezům.
  Druhý den mi to nedá, beru i štafle a jedu na dvě hoďky opět na Tygra. Drží to ještě hůř než včera, na pokus můžu zapomenout. Ze štaflí se snažím vydrhnout lištičky a něco vymyslet. Zkouším ještě jednu nadějnou betu, ale po dvou letech z výšky na nerozbalenou matici se vracím k původní verzi.
Dvakrát kroky udělám i za mokra, teď už jen aby to někdy vyschlo nebo alespoň vymrzlo.
 V pátek dobrá sešna doma na kampéru, ale spíš to lepilo. V osm večer vyjíždím se sousedem pro nové (staré) spaní na kolech, po 20hodinách jsme zpět.

Hákis a TimTom

Nová láska, další a hodně vymazlená T4 si zvyká na nový domov.

Jsem (chvilkově) šťastný, je nádherná.
  V úterý vypadá počasí o trochu líp, jedeme s If omrknout Labák. Moc času dnes nemáme. Bivak je pořád stejný, levá půlka dobrá, pravý spodek hodně vlhký. Půlka a Bělák na rozlez, docela to drží. If pokusuje Těžkou půlku, ale vždycky zmrzne. Zestoje při tom dává dost na pohodu. Já chvilku ladím začátek Sicka, síla je, ale i tak pořád stejně těžké. Tři způsoby a všemi chyt jen tečuji. Přesouváme se k hlavnímu cíli, k Itschymu. Hnusná oslizlá nacucaná skála a v ní pár malých chytů a skvělé kroky.
 If je docela vyházená, já se hýbu nad očekávání dobře. Jeden téměř přelezový pokus, bohužel ukazováky schazují kůži každým dalším nálezem a akutně hrozí protržení. I tak spokojenost, sice opět bez úspěchu, ale v lepší podmínce by to mohlo klapnout. Ví vyl sí.
 Počasí stále hrozný, na ježdění někam, kde by to jakoby šlo už jsem starej a vzhledem k Dárečku doma doufám i míň sobeckej. V kurzu je teď Petráč, ale jezdit sám dvakrát týdně bez holek, na to asi nemám kule a žaludek. Třeba se jednou dvakrát utrhnu, mám to tam rád, kurnik! Na zmrzlé výjezdy s Lubou a dalšími se spaním pod nulou za picoškou u Gábiny jen tak nezapomenu.

Zlatíčko a taky někdy lumpík

  V týdnu každý den chodím alespoň omrknout Tygra, ale stále stejná písnička. Mokro, vlhko...
Sobota vypadá hrozně a tak se jedu alespoň v pátek vyvětrat do Makaku na sranda závody. Bouldry super, možná trochu lehčí než loni, spousta lidí a maglajzu v plicích. A také spousta známých tváří, příjemné to pozdní odpoledne.
  V sobotu volá Zákoř, že by v neděli ještě někam jel. Je mi vcelku jedno kam, těším se, že zalezeme a pokecáme. Nakonec to vyřešil po svém : SMS jedu s Wénou na Petráč a místo nemáme mě dvakrát nepotěšila, ale už ani nepřekvapila. Podle dvou serverů má být v Liberci do dvou bez deště, tak jedu opět do Vesce. Jsem tu už ráno po osmé, vlezlá zima, spodek mokrý, ale dá se. Trvá mi skoro dvě hodiny, než se rozhýbu, rozdělám oheň, ze štaflí vyčistím na několikrát výlez (opět mokrý) a hadrem spáru. Dnes největší problém vlezlá zima, namočená pravá ruka a mokrý výlez. Jeden dobrý pokus s pádem nahoře, během kterého spíš řeším drolící se krystaly pod rukama a zimu, opět důkladné vyčištění a špekulování ze štaflí. Chci dát delší pauzu, ale kolem jedenácté začíná mrholit, počasí dává opět nemilosrdný vztyčený prostředníček a stopku. Naser si!!! Ladím aspoň sit a přicházím na jistější patu a pěkně krokuji. Začíná dojit a tak to celý špinavý, smradlavý od ohně a totálně ponížený po dvanácté balím.

Mokrý tygr

Ještě pár takových zážitků a končím, tohle už vážně není zábava. Poslední dobou jen utrpení, nebaví...
 V pondělí sešna doma a také pořádný knedlík v krku, aby toho nebylo málo.
Ve středu se opět trénuje, If jela zkusit Makak a já doma. Oba máme hnusnou dusivou chřipku, malá pro změnu jen horečku. Navečer volá If, že stojí pod kopcem, že jí sejmul typ a že Octáva dostala ránu do boku. Malá prý jen řekla : To byla rána jako z praku. A byla, naštěstí se holkám nic nestalo, odtah, pojišťovny, auto se uvidí.
 V pátek píše Džangli, že by někam zajel. Dlouho jsem ho neviděl, pacholka, chřipka neustupuje, ale i tak se chci provětrat a navrhuju Polsko. Nabírá mě doma, po cestě kecáme, první štace Odyn. Je dobře, ale i tak se aktivujeme docela dlouho. Džangli zestoje rychle jinou betou, já až tak po hodince, pata zlobí. Ze sedu se opět aktivujeme poměrně dlouho, lišty koušou, nohy smekají, dva programy.
Já pak dávám nečekaně dobrý pokus skoro do pravé placky, ale pak už je vždy něco špatně. Džangli podřadí, zavrhuje jeho betu, dvakrát tečuje pravou hranu a pak najednou paf paf, občas něco podjede, nepouští a stojí na kameni!
 Paráda, takhle to má vypadat. A+ by mělo sedět i pro menší. Máme ještě necelé dvě hoďky do tmy, přejíždíme do Jelení Hory. Je tu kupodivu sucho, tak se hned věšíme do hodně převislé spáry za 8A+. Kroky parádní, chyty kousavé a bolavé, nohy mizerné. Postupně nějak krokujeme, ale síla už rychle mizí, prsty protestují, naštěstí nás vysvobozuje soumrak. Nicméně perfektní bouldr, kde se bude padat téměř všude. Až na tu chřipku super den jako za starých časů, díky Džangli a třeba zase někdy. T.

23 - 27.10. Švajc

 Holky v Havru, plán byl dobře zalézt na Severu. V pondělí ráno v Liberci totální hnus, hodinka rozhodování, chci pryč!!! Pojištění, plyn, směnárna, žrádlo, měsíční známka česká, v Praze koupit ještě jetou švýcarskou, plnou v Nýřanech a už to frčí směr Helvetia. Snad žluťák vydrží. Za čarou si mě civilové odvážejí na pár minut na parkáč, jinak cesta ubíhá překvapivě dobře. Psyche is high, plán je jasný, Conquistador jakkoliv. Těším se na kroky, na samomluvu, jak budu chodit nalehko, na PROJEKT. Už abych tam byl. V noci dorážím k řece, nikde ani noha, tma tmoucí, hororové zvuky z řeky, rychlá čůračka a dělat, že tu nejsem. Ráno mě budí burácení obrovského vrtulníku těsně nad skalami, po chvíli přijíždějí chlapi a že skály až za dvě hodiny. Vrtulník přilétá znovu, desetimetrová tyč, na konci pár kotoučů - švýcarský prořez stromů.

Místní křovinořez

Nechápu nic. S plnou polní doslova běžím do řeky a KURVA, kámen vyrostl o dobrý metr a půl. Řeka odplavila veškerý písek, dopadiště hrozné, vpravo špičatý šutr, nemožné sám už jenom zkoušet.

Všechno tu je jinak...

Tohle jsem nečekal, proč teď, proč já? Chvíli zkouším Frostheaves, ale v podstatě ani nevím, kde se vylézá, přímo si ani neškrtnu. Plan B není, navíc je přes dvacet stupňů, přejíždím pod Fatboye. Kroky jdou hned, ale nedrží to, navíc pravý ukazovák hrozí protržením hned od začátku výjezdu. Dávám pauzu před pokusem, do bouldru svítí. Špekuluju, když v tom na parkovišti známá postava s brejličkami. Pišto, ty hade, sliboval jsi podmínku! Kecáme, že to drží iba v noci, koža v riti a že ide iba zobrať Second life a domou. Fatboy neuteče, vybíhám pro matice a jde se tedy na Sekunda. Nádherný vysoký a dlouhý problém, horší kvalita skály, bolestivé chyty, super kroky.

Tak snad JINDY

Druhá půlka jde překvapivě dobře, ta první bohužel ne. Pištova rychlá a párkroková ízi beta mně bohužel nesedí, hoch je trochu jinde. Je hodně teplo, chyty koušou a nedrží, Pišta i s komplet otejpovanými prsty i tak parádně přelézá. Zbytek dne, už sám, zkouším první část. Nakonec i těžce naladím, ale v téhle podmínce si ani smysluplný pokus neumím představit.
  Ve středu volím rest, proběhnu si celý letní centrál, vesničku, večer i okolí Second life.

Pilířek

Kostelíček 

 Ve skalách  téměř nikdo, a když už, tak softmůveři v dobré náladě. V noci mi najíždějí kroky, ale reálně mi to nedává žádný smysl. Ráno si to uvědomím na slunci naplno, jdu pro obě matice a přesouvám je pod Fatboye. Do něj ještě nesvítí, docela to i chvíli drží. Při rozlezu ještě přijdu na dvě ulehčení a rychle přelézám
( https://www.youtube.com/watch?v=7rhz4XcZ7SY ). Výborné kroky. Opět snáším matice a znovu vynáším k Sekundě. Zkouším nejdříve druhou část, ale je to horší než s Pištou. Prsty pálí, nohy nateklé, není žádná ani malá šance, v tomhle počasí prostě NE. Opět přesun k autu, přejezd do vesnice a s dvěma maticemi až dozadu do centrálu. Zde je alespoň ve stínu 3 Cane za 8A. Těžce vymýšlím a krokuji, otlačené nohy, prsty pálí, blbý dopad a psycho poslední krok dávají stopku. Jsem úplně vydeptanej, vysílenej, zbytečnej. Přitom je tu tak strašně krásně. Le vent mě dodělá úplně. V pátek ráno přemýšlím, co dál, opět krásné barevné podzimní hodně teplé počasí, buď opět rest (ale proč?), nebo noční sešna s Jedrzejem na sitovém Degrovi (do jiných než vyžvejkaných starých bot se ve dvaceti stupních nenasunu), v Magicu prý chčije, dobře, zkusím Brione. Jedno z nejhezčích míst, co jsem byl. Nádherné údolí, prý nejlepší žula na světě, v poledne sedím pod Froggerem.

Převísek u vody

Je sucho, je tu stín, vypadá to dobře. Bohužel stopku mi dává hned druhý krok, nejsem schopen ho vůbec vymyslet. To jsem nečekal, prý softové ajdo, dál už by to šlo. Sahám do vedlejšího Fejka, kroky odděleně jdou hned, topovou bouli ale jen tečuji, sám se bojím a placák mezi šutry za třech metrů mě vůbec neláká. A že by byl dnes téměř jistý. Přejíždím dolů osahat Marilyn Monroe - další nádherné ajdo.

Marilyn

Do třetice NULA, oblé bočáky nejsem vůbes schopen podržet. Psycho pokračuje i v tomto přenádherném místě. Zahazuji jednu matici do auta a běžím nahoru nad vesnici. Zde je naštěstí trochu vítr a stín a také mladý Anglán s letištěm. Molunk - krásné klasické vyšší cejdo v opravdu jedinečné žule.

Molunk krasavec

Zkouším flash, padám až z hrany, za 10minut na pohodu, pak ještě jednou na památku ( https://www.youtube.com/watch?v=Z9W3qW60cCQ ). Vedlejší Atlantis už strašně bolí, prsty na hraně totálního probroušení. Je tu strašně krásně, ale už stačilo, chci pryč. Večerní koupel v řece, nasbírat pár kamenů a s hodně staženým ohonem zase do Čech.

V Bellinzoně večer 19 stupňů, v Magicu 5 a mokro a v Liberci opět sračky. Švajc je přenádherný, barvy podzimu, azurové nebe, kameny a bouldry vesměs erste klasse, přesto je tam tentokrát bohužel toho opačného o poznání více... T.

17 - 18.10. Modřín - old school, 21.10. Sněžník

  Počasí se vrátilo do letních hodnot, záda z nošení nákladu na Ostaši stále bolí. Volá Zákoř kam jako v úterý, špekuluje se, Bahra, hlavně ne na populární cejda na Modřín, to je pod úroveň velkých kluků nad čtyřicet. Oukej, Bahru zavrhuji hned v Liberci, kdy je v devět ráno 17stupňů. Jedeme na oblíbený Bivak, který je durch... Dobře, Modřín, Mandra up a work výjezd. Mandragora bohužel usmažená na slunci, chyty nedrží ani s nohama na zemi. Jdeme tedy ladit nové ajdo od Džanglího.
If už klasicky od první minuty beton, nástup nahned a řeší poslední dlouhý krok - nálet do hrany. Několik způsobů, několik stupů, dvacet ve stínu. Chvíli to vypadalo na rychlou akci, ale kůže a teplota vše hatí, odsouvá... Já půlhodinu čistá nula, nástup hrůza, postupně se aktivuji, až nakonec poctivě krokuji. Pěkně, Džangli, super kroky, těšíme se na kusovku.
 Další štace Trikolora. If ladí, co to jde, ale je teplo a nedrží to. Jdeme tedy dozadu na populární oldschool novinky. Je tu fajn, dlouho jsem tu nebyl. V podstatě tady to všechno začalo. Pírasové, Radim, Ondra bůh, mraky lidí okolo, žádný deníčky, fejsbůky, bylo to true. Těžká první šestbéčka, céčka, sedmáčka. Úplně to na mě dýchlo. Zkoušíme Odliv na slunci, vše chápeme, ale nedá se to držet. Já potom zkouším Čermiho na fleš - bohužel špatně zvolená pata vše hatí, během 10minut na třetí na slunci, asi soft cejdo v podmínce ( https://www.youtube.com/watch?v=J4_jFew35Os ). Ještě ladím Comeback od Pana domácího, na přelez už něco chybí. If se ještě přesvědčí, že Zved prdele je náhul a po rychlém rozhodnutí necháváme matice osudu a rychle domů za malou.
  Druhý den kolem jedničky opět na místě činu, If aktivní jako vždy a po půl hoďce že jako pokus v Čermim. Pár pokusů, než přesvědčí hlavu a pravý ukazovák a pak posílá amuerte slunce neslunce ( https://www.youtube.com/watch?v=9Hy8Ml2D5DQ )!
Je řada na mně, myslel jsem, že Comeback půjde na rozlez, ale chvíli trvá, než vše správně pochopím a slunce zmizí na pět minut za strom
 ( https://www.youtube.com/watch?v=zkzkWZGQ6wI ). Pěkné kroky ale ta správná sranda přijde s nástupem ze sedu dva metry vlevo... Další štace Berny, If statečně krokuje na slunci, ale třetí krok vzdoruje příliš dlouho. Já že zkusím fleš After party, bohužel na slunci nejsem v podstatě schopný udělat druhý krok,
akorát si zase načnu bolavé koleno. Přesun pod Aix, parádní bouldr s ještě parádnějším projektem pod ním, na něj se hodně těším. Aix dává stopku v pravé misce, délka velká výhoda, moc pěkný kousek, snad někdy v lepší podmínce. Ani nevím, jestli se může vzít pravačkou hrana? Poslední zastávka MUSCULUS, silovka od Čermyho z roku 2007. Bočák a spoďák těsně nad zemí, sevřít proti sobě a bum do zrní. Bohužel If (jak žere ten protein) zabrala moc a urvala pravý spoďák. Vznikl tak chyt stejné velikosti, ale čistě na bočák. Chyt je pod nástupem, lepit či nelepit? Čermy, je to na tobě, ty jsi autor a šéf :). Chvilku ještě zkoušíme, párkrát plácnu do chytu, ale zbytek sil rychle mizí. Nicméně tohle mě hodně bavilo. Člověk má prdel pět cm nad zemí a úplně se odrovná.

Chce to zabrat!

A vystřelit!

Modřín nakonec nezklamal, ono v tomhle krásném letním počasí asi nic lepšího vymyslet nešlo.

Holki

 V sobotu jedeme mrknout na kopec, If jede zítra na týden k rodičům. Dnes je super, sice vůbec nefouká, ale po dlouhé době to drží. If chce na Tělocvičnu, mně je to víceméně jedno. Po příchodu zjišťujeme, že někdo urval (Němčouři?) pravý nástupový spoďák na Ribstoli. Chyt je pod nástupem, jsem pro přilepení, i když to asi půjde hnusně i bez něj. If ladí RT 1, sice to drží, ale dlouho nejde dlouhý krok na konci. Zkoušíme kdeco, nakonec velice pěkně vymyšleno a připraveno na příště. Já mám ještě rozšvihané prsty, hlavně pravý ukazovák. Lezu Spirita, myslel jsem, že to dnes bude na rozlez, ale 2x vylítnu v dlouhém kroku v jedničce, na třetí na pohodu
( https://www.youtube.com/watch?v=I7tpJU7U4lk ). 8A sedí, nakonec jsem to asi lezl jako Džangli - z levé misky a paty přímo do topu. Takto bych to vylezl asi hned, ale zase bych si tak pěkně nezalezl a nezanadával. Dávám ještě jeden docela dobrý pokus v celém Tajmu, ale ukazovák a kůže jsou proti. Přesunujeme se k Čokynovi, je suchý a drží.

Originál?

 Kroky konečně učesané a víceméně jasné, Velkoparádní! Za (vydatné) pomoci If to šlo i vylézt :). Boží bouldr. Ještě chvíli luštíme Otroky a mizíme. Další krásný den na magickém Kopci. T.